Jestli jste četli seriál o neurovědách, je vám jasné, že zpracování informací v mozku je složitá kombinace různých způsobů předání informace. Po axonu neuronů běží informace digitálně jako akční potenicál - jak říkali staří neurologové "vše nebo nic" alias 0 nebo 1. Na výběžcích a tělech neuronů se nervové signály složitě šíří jako "vlny depolarizace" a to analogově a s útlumem. Mezi neurony se signály šíří synapsemi jako difuze molekul neurotransmiterů.
Aby to nebylo tak jednoduché tak máme celou složitou stupnici molekul - neurotrasmiter - neuromediátor - neuromodulátor - hormón - droga. Ergo neurotranmiter je molekula, která přímo přenáší vzruchy mezi buňkami - neuromediátory a neuromodulátory "modulují" sílu přenosu neurotransmitery - ale samy "akční potenciál" přes synapse nepřenášení. Kombinace - hormón + droga - je vám intuitivně jasná. Stejně tohle dělení umělé, aby bylo proč vyhazovat studenty od zkoušky : Třeba hormon adrenalin - funguje více jako hormon a méně jako neurotrasmiter zatímco jeho bratr noradrenalin - funguje více jako neurotransmiter a méně jako hormon - jiný rozdíl mezi nimi není.
Čistě jenom pro informaci - bavili jsme se o heroinu a THC a jejich tělem syntetizovaných ekvivalentech - všechny tyto látky jsou de-facto typické neuromodulátory.
Omlouvám se za složitejší úvod, ale je to nutné, neb dneska se dostáváme ke Kokainu - oblíbenému fetu hereckých hvězd z prvorepublikových filmů pro pamětníky. Kokain jakožto alkaloid kokových listůl žvýkaných jihoamerickými indiány je znám tisíce let. Pozoruhodné je, že při průzkumu kokainu se ukázalo, že jeho účinek není zdaleka tak jednoduchý jako u heroinu nebo THC. Kokain totiž nemá v mozku žádný specifický receptor a organismus ani neprodukuje "vnitřní ekvivalent" této drogy.
Místo toho má kokain dva účinky - jeden "povzbudivý a euforizující" - známý tisíce let. Druhý spočívá v tom, že při velké koncentraci je schopen zcela zablokovat přenos signálů nervy a tím učinit oko, zuby, ruku zcela necitlivou. Je pozoruhodné, že látka s tak složitým působením nemá žádný "vnitřní ekvivalent" Nicméně podívá - li se chemik na vzoreček kokainu - začne mu svítat - levá část molekuly připomíná známé neurotransmitery - dopamin, serototonin, vzdáleně i adrenalin a noradrenalin - tato část molekuly "předstírá" že je onen neurotransmiter a tím blokuje zpětné vychytávání zejména serotoninu a dopaminu ze synapsí.
Tím je mozek zmaten a myslí si že signál, který přichází přes synapsi je daleko silnější než ve skutečnosti je. Zbývá jenom nepatrná poznámka - jakože serotonin i dopamin jsou neurotransmitery vyskytující se převážně v čelním laloku mozku - serotonin přenáší signály související s cyklem spánek / bdění a se systémem regulujícím náladu a sexuální chování. Dopamin - je zase hlavní neurotransmiter nervových okruhů zajištujících motivaci jedince. Takže patrně i inženýrům je už jasné, že bdění + nálada + sex + motivace = jsme zhulení kokainem.
Jenom taková poznámka mimochodem - každá droga ovlivňuje dopaminový systém - principem drogy je nutkání k opakovanému užívání a to nutkání vzniká v - motivačním - dopaminovém nervovém systému. Stejně tak na dopaminový systém působí třeba čokoláda, nebo láska k Sovětskému Svazu - jenom poněkud slaběji.
OK takže je jasné, že levá strana molekuly ( s dusíkem ) funguje jako "falešný neurotransmiter" pravá strana s benzenovým jádrem - je zase zodpovědná za "úplnou anestezii" tedy za přerušení nervového přenosu v nervech. Na toto dělení se přišlo tak, že na přelomu 18. a 19. století chemici náhodně syntezovali podobné molekuly a zkoumali jejich účinek. Takto například vzniklo lokální anestetikum Prokain. (všimněte si podobnosti struktury kolem benzenového jádra).
Prokain ale měl ještě lehké drogové účinky - tak byl připraven Lidokain. který je už výrazně jiná molekula, která proto drogové účinky nemá a používá se pro "umrtvení" dodnes.
Čistě na závěr - před II. světovou válkou se i kokain prodával jako nesmírně drahé "kapky na dobrou náladu" volně v drogérii - nezdá se že by obraz první republiky byl spojen s feťáky válejícími se kolem Wilsonova nádraží - ani největší spotřebitel Hugo Haas nevypadá ve starých filmech příliš sjetě. Takže asi bylo něco jinak a patrně lépe.
xxh | 11. června 2015 v 8:56
Myslím si, že velký podíl na devastujícím dopadu drog je také psychika toho, kdo je bere. Vědomí, že dělá něco špatně asi udělá svoje.
Takže je tu řešení: legalizovat a volně prodávat.
Výsledek:
- rozbije se drogová mafie
- feťáci budou moci ještě nějakou dobu normálně fungovat a odvádět daně. Pak je droga zničí a stát ušetří za jejich důchod :-)