Když jsem nastoupil na své první místo - do špitální laboratoře - byl jsem okamžitě podroben "zátěžovému testu" - poslán na to nejméně populární pracoviště každé laboratoře - na močárnu - neboli "dělat ( vyšetřovat ) chcanky".
Tam jsem se překvapivě osvědčil a to tak, že "chcanky" - dělám dodnes. Zajímavé bylo, že jsme podle Finského vzoru začali moče barvit barvičkami a taky fotit, abychom stejný postup mohli naučit laborantky a taky kolegy, kteří mají zájem. Byly to vstkutku pradávné doby, kdy digitální foťák byl jenom Kodak, nebo Sony, stál pár set tisíc a měl rozlišení 640 x 480 pixelů - takže jsme přirozeně "fotili na diák" tedy na barevný film určený k promítání.
V určitém okamžiku můj šéf rozhodl "uděláme přednášku" - a tak jsme jeli do Prahy udělat přednášku o močích. Byli jsme něco jako "močové - rockové hvězdy" protože jsme s přednáškou vyprodali největší sál "hotelu ILF" v počtu 150 sedadel, což se do té doby žádnému biochemikovi nepovedlo. Samozřejmě, že "odpovědnost svazuje", takže mě můj šéf donutil jet z Frýdku do Ostravy o jeden vlak dříve než bylo nutné a už od 3 hodin rána vysedávat v Ostravě - Přívoze na "Hlavním nádraží".
Kdo neznáte Ostravu - Přívoz a "Hlavní nádraží" - tak jenom poznamenávám, že množstvím "zvláštních existencí" toto nádraží vysoce překonává "Hlavák v Praze" - který je více pervitinový a hravě strčí do kapsy i nádraží v Brně, kde zase po nocích smrdí ( voní ? ) tráva.
Sedím tedy v prvním patře před panelem s odjezdy vlaků a ke mně si sednou dvě mladé Rómky a vedou spolu tento rozhovor : "Já nejsem žádná kurva - já spím s chlapama jenom z lásky a nemůžu za to, že někteří mě milují tak, že mi za TO vnucují peníze"..... Jako mladý lékař - čerstvě ( poprvé ) ženatý - téměř ještě panic - koukal jsem na ně s vykulenýma očima - až se výsledek dostavil. Někdy před 4 hodinou ranní jsem únavou na okamžik zavřel oči - a když jsem je pootevřel viděl jsem jak snědý Ferko potichoučku polehoučku zvedá moji aktovku s fotkami na přednášku, která mi stála u nohy.
Při představě, že v aktovce - zcela prázdné, zcela nové, koženkové, koupené - extra pro tuto příležitost - za 249,- u mého vrchního dodavatele - sídlištního pana Nguyena - není nic, než jedna reklamní průpiska "Lachema", jeden reklamní sešitek "Biovendor" a 5 zásobníků diapozitivů na kterých stojí náš úspěch / ostuda v Praze - okamžitě jsem se vyděsil a instiktivně jsem plnou silou Ferka praštil přes ruku : "ÁÁU - co to děláš ty hááájzle !" - "Co to děláš TY hajzle - kradeš mi aktovku ?" "Nekráádu - to se ani nemůžu podívat, jestli tam nemáš cigaréééty ??!!"
Tak jsem si vzpoměl na vojnu a Musado - a nasadil jsem hajzlíkovi na ruku páku, kterou jsem ho pěkně jednou rukou "sklonil" do velice velice hlubokého předklonu a druhou sem si bral aktovku zpátky - borec ječel "lidíí pomóóóc - gáádžo mě bije !!" a hned mu na pomoc běželo několik dalších, kteří když viděli jak malou silou bych mohl ruku vykloubit / zlomit - zůstali pokřikovat v uctivém okruhu. Po minutě patové situace jsem hajzlíka pustil - jakože jdu volat policajty ( mobil jsem tehdy ještě neměl ) - a zloděj spolu se všemi "bratranci" - zmizel na pánských záchodech odkud nevylezli, dokud se přesně za půl hodiny na nádraží neobjevila první hlídka policie, které jsem celý incident hlásil. Policajti mi obratem sdělili, že mám veliké štěstí, že mě nepřistihli jak se před svědky dopouštím napadení Róma, a že v mém vlastním zájmu doufají, že nikdo nebude mít nutkání mě udat....
Takže nakonec mohu být spokojen - uniknout zavření za rasově motivovaný zločin a ještě přednášet pro 150 biochemiků - obojí v jednom dni - no řekněte sami - kdo z vás to má ? Proto se jistě nedivíte, že kdykoliv procházím halou "Hlavního nádraží" v Ostravě - Přívoze - velice tklivě vnímám atmosféru a nostalgicky pozoruju lavičku - "na které se to seběhlo" - jestli tam ještě stojí. Je nutno poznamenat, že nádraží se stále mění - zejména se rychle mění pajdaví muži s tonfou, která je větší než oni sami - v uniformě bezpečnostní agentury - kteří stydlivě stojí v rohu a koukají do země. Koukali už za "časů močové přednášky" a koukají dodnes....
Na druhou stranu, abych nekřivdil - něco se přece jenom zlepšuje - asi před půl rokem se na každé stěně v nádražní hale objevila veliká nálepka s čarovým kódem - a když už byla ušmudlaná a olezlá - tak se teprve vyjasnil smysl. Ten křivičný borec s tonfou - dnes chodí kolem dokola a - pip - - pip - - pip - - načítá čarové kódy do krabičky, co nosí v ruce. Považoval jsem to za nějakou techno-hru, ale prý hlavní důvod je - "prokazatelná evidence" pohybu strážného po nádraží. Prostě úžasné, jak moderní technika umožňuje dělat věci dokonale na hovno - s neprůstřelnou evidencí - dle všech ISO směrnic.
A dnešní poučení pro návštěvníky "rázovitého regionu" - prosím, nebijte u nás Rómy - víte přece, že jsou sociálně handicapovaní, neustále šikanovaní a pracujícími bělochy hrubě utlačovaní....
SPECZ | 1. září 2015 v 9:53
Co ze tak najednou 20 let stara historka? Kdyz uz, tak radeji popis jak jsi prisel o to panictvi s pani Kubacovou cislo 1. Ne ze bych neveril, ze na tom nadrazi je to dnes jinak, ale jaksik dnes me spis okradaji jini a nasobne vice nez nejaky primitiv Dezo.