3. září 2015 v 5:38 | Petr
|
Sedím si takhle ráno na ( porcelánové ) míse - což je základ mého způsobu práce s informacemi, neb při tlačení mě napadne přes 90% netriviálních věcí - a najednou je to tu. Neboli přemýšlím o tom jak bratranec - vyznavač asijských bojových umění - pohrdá "západním způsobem myšlení" - a taky to, že to pohdrání nemusí být úplně od věci a taky, že asijské bajky o "proudění energie Qi" vesmírem a vaším tělem nemusí být úplné blbosti.
Tedy jak vypadá "západní styl myšlení" - stáhnete si formulář HCHKRDTN.3.2.19 a vyplníte si "scorecard" pak vše podtrhnete a sečtete a "pravda se zjeví v červeném políčku". Kde je tam myšlení ? Taky nevím, ale nepochybně tam někde bude skryto, když jsme ti "vůdci globální civilizace" - ne ?
Jak vypadá výchoní styl myšlení - tedy vemme si Kung-fu film na obehrané videokazetě. Lumpi unesou mladému muži nevěstu, a ještě mu dají na budku. Potom muž dlouho a bolestivě trénuje kung-fu až dá na budku všem kolem. Pak narazí na "mistra SiFu", který vypadá jako stařec nad hrobem - a ten mu natluče hubu ještě více než původní gauneři - a pak od něj dostane dlouhatánskou přednášku o "duchovním rozměru Kung-fu" - a po dalším, dlouhém a bolestivém tréningu - konečně rozbije huby všem gaunerům, vybojuje nevěstu zpět, aby "žili šťastně až do smrti".... JASNÉ ? Je třeba ješte pokračovat dále ?
Ve
25. lekci neurověd asi není - ale přece jenom pár odstavců pro veřejnost, která netuši vo co go. Tedy - vysvětlovali jsme opakovaně, že mozek je opravdu masivně paralelní stroj - každý předmět, každé slovo, každá myšlenka, každý pohyb má svou nepatrnou oblast, která se v mozku specializuje na danou věc - její rozpoznání ve zraku, zachycení sluchem, prorozumění řečí - statisíce drobných počítačů, které hlídají jen to svoje.
Pak ale je tu ten paradox, že "malinkatého pejska" spolu s "mourovatou kočičkou" hledají v zorném poli dvě mozkové oblasti paralelně, ale "výkonný systém" nemůže fungovat paralelně - protože buď se jde vlevo, nebo vpravo, nebo rovně, nikdy ne všechny tři možnosti najednou. Paradoxně "sériová periferie" našeho mozku je i vědomí, protože když vyplňujeme tabulku HCHKRDTN.3.2.19 musíme to dělat políčko po políčku, dokud se "pravda nezjeví".
Takže pokud chcete dělat něco opravdu dobře a rychle - musíte "nechat vědomí stranou", ale ne tak stranou, že myslíte na něco úplně jiného než co se děje a vaše vědomí se staví do cesty "paralelně sériovému převodníku" pohybů vašeho podvědomí. Proto je celý tréning bojových umění vždy dvoufázový - nejprve natvrdo nacvičujete jednotlivé pohyby až získáte 100% do mozku vryté pohybové automatismy. A pak nacvičujete "relaxaci a řízení toku energie Qi" - aby zájem vašeho vědomí byl nenápadně odveden poněkud bokem a přemýšlení o : "teď musím kopnout" zbytečně nezpomalovalo vaše reakce.
Taky proto "mistr SiFu" popisuje své vnitřní stavy jako že "je mimo své tělo a pozoruje jak ruce a nohy kopou samy" - podobně popisují situaci třeba i řidiči při autonehodě - ve stylu "trvalo to nekonečně dlouho, točil jsem volantem a před očima mi běžel celý život".
Jaké je tedy poučení z dnešní pohádky ?
- V okamžiku kdy vás něco napadne - třeba při kadění na míse - je celá idea už dávno hotová a promyšlená paralelními strukturami mozku - mimo vědomí.
- Vědět neznamená umět - pokud má určitá věc více "modalit" vizuální, sluchovou, pohybovou - je třeba každou natrénovat extra, a potom všechny dohromady - nestačí číst jak to dělali jiní.
- Pokud je nouze o čas - vědomí svou sériovostí a pomalostí akorát překáží.
- A moje soukromá rada z předchozího vyplývající - než začnete vyplňovat tabulku HCHKRDTN.3.2.19 zvažte, zda "dvoufázový přístup" - tedy nejprve nacpání hlavy informacemi a pak zaměstnání vědomí tlačením, ráno na hajzlíku, nakonec nepřinese lepší výsledek než "pravda z červeného políčka"
Jasné ?
Někdy je možno i vynechat ten porcelán:
http://mafro.rajce.idnes.cz/nastenka/#FRE.jpg