U nás v regionu se narodil a za bolševika tu léta žil "osamělý mořeplavec" Richard Konkolski. Představte si, když si někdo sám postaví námořní jachtu, a pak - bolševiku navzdory - vyhraje celou řadu jachetních závodů. Takového člověka musí totalita náležitě zbuzerovat - takže Konkolski potřeboval "pro komunistické ČSTV" nějaké štemply a jeden z nich bylo "potvrzení o absolvování jazykového kursu". Ač plynně hovořící, se vydal do ostravské "Jazykovky", kde bavil spolužáky tím, že bezchybnou angličtinou, přiváděl - kuňkající můru převlečenou za učitelku - k šílenství. Pak ovšem "čeho bylo moc - toho bylo příliš" - takže v roce 1982 Konkolski nalodil na jachtu kotvící ve Štětíně i svou rodinu a pápá - odplul do USA, kde žije dodnes.
Ptáte se jak to souvisí se spánkem ? Jedním ze "spolužáků v jazykovce" byl můj otec - který odtud nosil neuvěřitelné historky a taky autorem podepsané knížky. Prakticky každá lekce - kuňkající můře navzdory - se změnila v besedu o námořním jachtingu a jednou z otázek, které mě už jako děcko velice zaujaly byla - "jak spíte" ? Tedy ne ve stylu : "v pyžamu a bos", ale na konci 70. let nebyly námořní jachty kevlarem obalené, solárem hnané, WWW servery, které svojí GPSkou změřenou pozici reportují co minutu přes satelit na Twitter. Ergo pokud mořeplavec příliš věřil tehdejším primitivním "automatickým kormidelníkům" a usnul na příliš dlouho - mohlo to být i navždy.
Takže jak si myslíte, že to "osamělí mořeplavci" dělají ? Nebo jak to dělají hlídací psi, nebo jak to dělají srnky v lese, aby se neprobudily už sežrané ? Všichni tito savci to dělají stejně - podle toho jak dlouho si mohou dovolit usnout - spí tak dlouho "jak lze" což může být od několika desítek sekund po 1-2 hodiny - a pak následuje tomu odpovídající období bdění, po kterém opět následuje - z pohledu "normálního člověka" - extrémně kratičký spánek a tak dále stále dokola.
Mimořádný případ jsou stěhovaví ptáci a vodní savci, kteří by ve spánku havarovali / utopili se - ti de-facto úplně nespí nikdy, neboť u nich spí vždy jen jedna mozková polokoule. Připadá vám to jako něco příšerného ? Je známo že Leonardo da Vinci - zcela dobrovolně spal 4x denně 15 minut, přitom se dožil na svou dobu obdivuhodných 67 let.
Je tedy jasné, že spí všichní živí tvorové, ale není spánek jako spánek - spánek dravce na vrcholu potravní pyramidy je něco jiného, než spánek jeho kořisti. Jasné ? Jak tedy nespat když je to potřeba ? Myslíte, že Konkolski jezdil zfetovaný Red Bullem, až mu nevstřebaný kofein dělal na kůži bílé obrazce ? Nikoliv - člověk jako - superpredátor - prošel všemi předchozími vývojovými stadii a umí, když je to potřeba, aktivovat režim spánku odpovídající spánku některých býložravců.
Touto informací vybaven se mi stala ta věc, že v prvním ročníku medicíny, mě mamá opustila směr USA a oznámila, že se vrátí za "půl roku až pět let" - což mi dalo prostor experimentovat na svém těle. Jeden z experimentů bylo přísné vegetariánství - dnes by se řeklo - veganství, kterýžto jsem hladce přežil a druhý byl - režim spánku "alá Leonardo" který se mi taky osvědčil.
Takže jak jsem to dělal ? Odpoledne po příchodu z přednášek jsem okamžitě ulehl do postele a spal půl hodiny. Pak jsem se probudil - kolem 17.00 a až do 22.00 jsem se flákal po Brně, nebo po bytě. Pak jsem ulehl opět a spal další půl hodiny. přibližně ve 23.00 jsem se začal učit a učil jsem se do 4.00, kdy jsem ulehl, spal hodinu. a pak vyrazil do školy. Připadá vám to příšerné ? Z počátku bylo období 17 - 22 mátožným se potloukáním od ničeho k ničemu, ale za pár týdnů najednou tento režim zcela sám "naskočil". Nečinilo mi problém upadnout do velice hlubokého spánku a po 30 minutách se spontánně, bez budíku, okamžitě vzbudít do plné bdělosti.
Tento režim samozřejmě není příliš kompatibilní s normálním fungováním v lidské společnosti, takže návratem mé mamá ( bohužel ) vzal za své. Nícméně něco jako tréning "rychlého vzbuzení" mi vydržel velice dlouho - ještě před pár lety jsem jej využíval na "noční ambulanci".
Zbývá jenom vysvětlit věc fyziologicky - žirafa spí 2-3 hodiny denně rozděleně do několika porci - my umíme spát jako žirafa. Pricnip je v tom, že ve spánku se střídají různé spánkové fáze, které jsou detailně popsány pro lidský spánek délky 8 hodin. Pokud potřebujeme spát v mnoha kratičkých úsecích - organismus zkracuje na minimum ty fáze spánku, které v daném okamžiku nepotřebuje a naopak zachová - v rámci možností - trvání těch fází, které se mu nedostávají.
Ale co bych se smolil se psaním ZDE to někdo detailně zpracoval, včetně režimů, které se nápadně podobají tomu mému. Spaní v krátkých intervalech zkoušeli vojáci, NASA a mnozí další a opravdu to funguje, přestože smutně připouštějí že to "nevede ke zvýšení kreativity" - k nastudování desítek tisíc latinských anatomických pojmů - během tří semestrů - to stačilo.
Úplně před samým koncem tedy návod :
- Pokud budete vědět, že budete potřebovat "šidit spaní" dělejte tak s dostatečným předstihem - ideální je měsíc.
- Nepoužívejte stimulancia ( kofein, kokain, pervitin atd...) vedou jen k "bdění s tupou hlavou". Pokud to bez nich nelze - rozdělte běžnou dávku do více porcí a dejte si ji PŘED spaním.
- Začněte odpoledním šlofíkem a postupně směřujte k systému typu 3 - 5 hodin práce, půl hodiny šlofíka, půl hodiny na jídlo a pití a tak stále dokola.
- Po skončení "náročného období" se raději vraťte k normálnímu systému spánku a bdění, ale na druhé straně v Japonsku je "inemuri" tedy krátký spánek v práci zcela běžný a "manažéry" vítaný - patrně vědí proč, i vy nakonec můžete 1-2 šlofíky ponechat.
Tolik tedy dnešní lekce, která výjiměčně nesměřovala k tomu "jak přepsat mozek do AVR assembleru", ale spíše k tomu jak na takovou činnost získat čas.
jinak | 24. září 2015 v 19:40
Tak na tohto moreplavca si spomínam. Ako stredoškolák som doslova hltal jeho knihu "Dobrodružství křtené mořem" , kde opisoval stavbu lode "NIKE" a cestu okolo sveta. Klobúk dole pred takýmito ľuďmi.
Pre oživenie spomienok som si pozrel jeho web: http://www.konkolski.com/Czech/Domu/Uvitani.htm
Je to úžasné, čo dokáže ohodlaný a cieľavedomý človek. Sám píše, akú veľkú podporu mal doma, u zamestnávateľa a jachtárov na Severnej Morave a v Poľsku. Ale čo ma úpne dorazilo, bola chrapúnstvo a úplná ignorácia od jachtárskeho zväzu v Prahe ( sekretárke - súdružke Černej sa muselo riadne čkať ...). Všetko to popisuje vo svojich spomienkach, doložené kópiami korešpondencie, podacími lístkami ... Úplne mi to pokazilo náladu a oto viac si vážim všetko, čo tento chlapík v živote dokázal napriek tým "polenám", čo mu hádzali pod nohy.
prvá plavba cez Atlantik, ktorá sa ale nakoniec "zvrhla" na cestu okolo sveta
http://www.konkolski.com/Vzpominky/OSTAR72/OSTAR72.htm
http://www.konkolski.com/Vzpominky/SoloKolemSveta/SoloKolemSveta.htm
druhá plavba cez Atlantik
http://www.konkolski.com/Vzpominky/OSTAR76/Ostar1976.htm