Napište Ježíškovi o Malokuk
17. prosince 2015 v 5:49 | Petr | HvězdičkyKomentáře
Mně by stačila nějaká hezká knížka o astronomii. Nemáte nějaký tip?
[2]: Skutečný pohled na skutečnou oblohu má se k "hezké knížce o astronomii" ve stejném poměru jako se má skutečný sex se skutečnou ženou k "hezké knížce o sexu"
Takže nemohu doporučit nic, protože jediné knihy, které mám jsou mapy - kníhy jsem vždy darem dostal a obratem "poslal dál"
[3]: Do jisté míry chápu, ale jinak je to skutečně stejné jako s těmi ženami - občas není špatné si o nich něco přečíst (a navíc se občas člověk dozví věci, které nejsou vidět/cítit a samy mu to „ty potvory” málokdy řeknou :D )
Hezké články o vesmíru jsou např. na technet.idnes.cz, zajímavé (i když nevím nakolik přesné) i na vesmir.stoplusjednicka.cz
Podívám se na Uložto, jestli tam není nějaký Klimovův román o hvězdách...
Když už jsme u toho - jeden z důvodů proč nedoporučuju žádnou "pěknou knihu" - jsou snímky z Hubble space telescope.
Jsou volně dostupné na WEBu NASA - jsou často dokonale zpracované - často ve falešných barvách ve spektrálních pásmech oken neviditelných - a jsou zadarmo
To vydavatele různých publikací "na křídovém papíře" neodolatelně láká, ale výsledek pak není astrnonomie, ale spíše fotošopované "astronomícké porno"
Takže základní literatura je TriAtlas Set A a Set B http://www.uv.es/jrtorres/triatlas.html
Potom velice hodnotné jsou české stránky "Amatérské prohídiy oblohy" na které jsem dokonce v jejich začátcích před rokem 1990 spolupracoval. http://www.astronomie.cz/
Nakonec - doporučení-hodný je i Illustrated DSO observing Guide http://www.deepskywatch.com/deepsky-guide.html
V každém případě nejsem příznivcem automaticky navigovaných dalekohledů ani notebooku s nainstalovaným "planetáriem" tedy softwarem ukazujícím hvězdnou oblohu - venku pod hvězdami.
O "hezké knížce na křídovém papíru" jsem ale nepsal, i když se to tak dá chápat. Ta je na tom ostatně stejně jako Malokuk - "tý vole hustý", ale to je tak vše. Žádný kontext.
Samozřejmě je na Internetu spousta informací, ale vyznat se v nich může jen astronom profesionál. Viz třeba světoznámý arXiv: http://arxiv.org/archive/astro-ph
To bude asi zenitovy hranol, nie Amiciho. Ten sa pouziva v spektroskopoch.
Předtím než mě budete opravovat prosím proklikat odkazy https://en.wikipedia.org/wiki/Amici_roof_prism
Giovanni Amici nezůstal totiž jen u jednoho vynálezu, který se jmenuje po něm.
Mozno je to o slovickareni, ale pouzivanie zauzivanych fraz v odbore casto odlisi odbornika s prehladom v odbore a cloveka, co si len nieco prave precital (v sucasnosti najma na Wikipedii).
V optike ked sa povie Amiciho hranol mysli sa disperzny hranol. Tento, co prevracia, je urcity typ strechoveho hranolu. Vyplyva to aj z Vaseho odkazu na Wiki.
[10]: Při vší úctě jsem termín "Amiciho hranol" slyšel poprvé na Ostravské hvězdárně v roce 1986 - od lidí kteří byli profesionální astronomové celý život - jako název přesně tohoto druhu střechového hranolu.
Asi je to tím, že každý obor má svoji hantýrku - "rakvička" a "věneček" v cukrárně taky není to samé co v krematoriu že ?
Ano, moze to tak byt s roznou hantyrkou v roznych oblastiach. Na Hurbanovskej hvezdarni sme taky prevracajuci hranol nemali, preto som Amiciho hranol spoznal az ked som zacal riesit spektroskopiu.
Amiciho hranol jsem kdysi vytáhl jako protekční pracovník VŠCHT ze sklepa, kde byly skladovány vyřazené přístroje. Jsou to dva korunové a jeden flintový hranol uprostřed, a paprsek který do toho vstupuje vychází na druhé straně rozložený na spektrum. Byl jsem překvapen, že pokud jsem na to zepředu zasvítil doutnavkou, vzadu jsem ve spektru pouhým okem napočítal asi 26 spektrálních čar neonu, takže to mělo mnohem větší rozlišovací schopnost než spektrometr z CD...
[13]: To je skvělá idea, zbývá jenom drobná rada mládeži, kde Amiciho disperzní hranol tmelený ze dvou korunových a jednoho flitnového sehnat, zejména pokud jste z Horní Dolní a rodiče mají hluboko do kapsy.
Nechci Vás zase vybudit, protože mi právě UPC přidělil novou IP, ale pokud bych byl opravdu chudý, obrátil bych se s důvěrou na firmu HELAGO, kde mají amiciho hranoly takřka za babku.
Výzkum laciného amiciho přímohledného hranolu skončil nákupem rozmasakrovaného ruského plastového kukátka za dvě pětky na burze na Kolbence. Z něho jsem vybrakoval dva neuvěřitelně velké skleněné hranoly, které jsem přilepil dole silikonovou pastou na frézovanou duralovou destičku, dále stejným způsobem přilepil ze stran dvě mikroskopická podložní sklíčka, a do véčka mezi to nalil panáka izopropylu. Zepředu dvě žiletky a mezi nimi mezírka, před to ještě doutnavka, a vzadu jsem užasl nad ostrostí zobrazení neonových čar. POkud jako perfekcionista vezmete do prstů mastných od silikonu spojku a rozptylku, a uděláte z toho pakodalekohled nebo spíš mikroskop s dlouhým ohniskem, můžete ty čáry neonu počítat prstem, protože jsou od sebe i 5 mm. Samozřejmě že se tento kapalinový Amik nemůže používat jako polarizátor, protože by se vylil...
Svět je malý a zeměkoule kulatá - Amatérskou prohlídku jsem kdysi s Kájou Kolomazníkem založil :-) Původně jsem ovšem Vaše stránky našel při hledání odpovědí na své chemické otázky - čas dozrál a teď objevuji znovu základní principy světa se svým synkem, a ten trval na tom (mimo jiné), že budeme vyrábět elektřinu.
[17]: Jestli se nepletu tak jsem Vás mnohokrát potkal v Brně na hvězdárně, kde my - drobotina jsme pozorovali "binarem" ze střechy hvězdárny a nakukovali jsme do pozorovatelny kde "velcí astronomové" jako třeba Leoš Odra ;-)) fotometrovali proměnné hvězdy "čtyřstovkou"
Jo a mimochodem asi se pletu, ale to jste Vy kdo proslul reprotováním supernov v M31 ?
Jestli se nepletu tak jste jeden z nejvíce VIP čtenářů tohoto blogu.
Tak to jsme se asi potkali, v o něco pozdějších dobách jsem APO vedl s Jirkou Duškem, současným ředitelem hvězdárny v Brně, ovšem pozorovali jsme výhradně vlastníma očima. Proměnné jsem nikdy moc nepozoroval, a fotometrii dělal například Dalibor Hanžl, pozorováním nov v M31 proslul Kamil Hornoch, ten byl v APO taky.
[19]: Jojo Brněnská Hvězdárna - jak vidím, tak se mi ty astronomické idoly za ta léta už trochu pletou.
Legrační byla třeba historka s Vladimírem Znojilem - ač astronom a matematik pracoval pro Lékařskou faktultu, když jsem ho tam viděl tak jsem si nemohl pomoct a vykřikoval - děckáá to je docent Znojil - ten vydal Gnomonický atlas 2000 - první počítačem generované mapy na východ od železné opony.
I pro konzervativce a příznivce klasického star-hoppingu je díky počítačům doba nesrovnatelná - dlouhá léta jsem vlastnil jedině špatně oxeroxovanou "prirátskou" kopii Atlasu Coeli, kde nebylo jasné, co je hvězda a co je smítko z kopírky.
Dneska v době TriAtlasu set B do 11.2 magnitudy, který se zasvařovaný do Euroobálek hladce vejde do baťůžku - "hvězdaření" s 80mm refraktorem stává se směšně jednoduchým i bez počítačů. Jenom ta tma, kdyby někde byla
Takže jestli chcete experimentovat s elektrikou a můj blog vám bude nápomocí - bude mi ctí.
Taky mi bude ctí jakož i vepřovými hody :-) Ještě bych poprosil jaký přesně ten Erfle a Barlow používáte? Ideálně odkaz někam do e-shopu by nebyl?
[21]: Barlow-čočka je naprosto obyč
http://www.binox.cz/cocky-barlow/achromaticky-nasobic-barlow-2x-1-25-quot-s-t2-zavitem/
A okulár je 15 mm z této série, jenom v Česku už se nějak neprodává
http://www.telescopeplanet.co.uk/skywatcher-uwa
Výrobce se konstrukcí nechlubí, ale podle čoček co jsou uvnitř je to velice silně "Erfle inspired"
Rozhodně to je low-tech optika - jenom o jeden stupeň nad "setovými okuláry"
Komentáře jsou uzavřeny.
"Ty vole hustý...." jo tak to znám od syna ... :-)