Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

"Arduíííno" a sw stazeny z netu je presne to, proc nejspise skoncim ve svem aktualnim zamestnani. S ohledem na vek taky delam veci "jak se to má" a vadi mi byti poucovan, jak to delat "efektivne".
Hezky rok 2016 vsem.

Blikátka pro psa se normálně prodávaj a blikaj.. Jaké má být to vaše, mohu-li se optat, abych také zkusil zbhohatnout?

Díky za skvělý blog a vše nej!

Dík za inspirující články, vydržte nám i v příštím roce. Blikátko taky mám v hlavě, dlouho. Tak dlouho, že se ho náš pes letos nedožil. Tak snad pro toho nového. Moc zdravím.

Onou skepsi jsem byl přepaden dávno již, leč nové výzvy, jak se dnes a jistě i moderně říká, stále neodbytně přicházejí. Jen metoda práce, přiohnout něco z Číny nabyla na intenzitě.

Děkuji za letošní rok zde a těším je již teď na úterý po Novem roce. Snad ta skepse do té doby přejde.

Mnoho zdaru a zdraví. Zdraví čtenář Richter.

Když si člověk vzpomene třeba na inženýra Křižíka, a vidí dnešní v podstatě neomezené možnosti a fatální výstupy moderní inteligence s 5 GHz procesory a céčkovými programátory, nezbývá než se nad jejich v praxi neuskutečnitelnými ambicemi mírně usmát, a  nenápadně si vedle uplivnout.

Krasny Novy rok i Vam pane Kubaci! Dekuji za skvely blog!

Wow, takže v příští sérii blogů budou návody, jak přežít post-apokalyptickém věku ? To by mohlo bejt taky zajímavý, tydlecty preppeří přípravy. A tady bychom se třeba i mohli dozvědět, co nachystat pro případnou domácí operaci slepáku a tak :-). V každém případě, než to nastane, přeju nekonečnou řadu příjemných údálostí v následujícím roce. Už se samozřejmě těším na další  pokračování blogu a raduju se z toho, že to nedopadlo tak, jak jste před rokem vyhlašoval, co se četnosti příspěvků týče.

Arduino je slobodný hardvér i slobodný softvér, tzn. jeho licencia každému umožňuje si ho slobodne stiahnuť, používať a dokonca i upravovať. Jediné, čo je nedovolené, je vydávať to za vlastné...

Doba neustáleho vynachádzania kolesa je preč, tak neplačte nad rozliaty mliekom :P Ono tu nakoniec kopírovači vždy boli a budú. Internet to len možno trochu zjednodušil, ale hlavne im dal neuveriteľnú možnosť sebaprezentácie, lebo si myslia, že už niečo vedia.

Články o historii či astronomii jsou zajímavé, ale tento blog bez elektro části a robotů se v tom případě stane také historií.

Musím přiznat, že zcela chápu (i přesto že jsem zde byl jeden z těch, kdo se za články o elektronice přimlouvali), mám často dost podobné stavy - a dokonce jsem to i s tím programováním měl skoro stejně, akorát u mě nebyly ten zlom Widle samotné, ale až když mikroměkká společnost přešla od nativního kódu k prvnímu .NET frameworku.

Zatím jsem došel k tomu, že dělat radost dětem elektronickými maličkostmi asi nemá čemu ublížit, takže např. hračka - semaforek potěší (a snad nic nenabonzuje) a na zbytek jsem rezignoval, protože příliš spotřebovaného času a příliš málo přínosu (a naopak příliš mnoho příležitostí k tomu, co je zmiňováno v článku).

Opravdu je to dnes asi o tom, že dnešní mládež je zřejmě příliš hloupá a zároveň příliš samolibá a neuznalá na to, aby si připustila, že na začátku musel být někdo (a ne jeden), kdo věděl a chápal víc, než si dnes většina mladých vůbec dokáže představit - a skutečně to může být (a je) dost demotivující. Kdo občas navštíví jistá fóra, jistě ví, o čem je řeč, důkazů je tam dost. Trochu slušnosti a pokory by většině dnešního výkvětu vůbec neuškodilo.

No myslím, že článek je dost depresivní. Není možné rozumnět všemu a všechno odladit na 100%. Myslím, že je zcela legitimní tam, kde to nevadí, nahradit inteligenci "hrubou silou" - pokud si chci udělat nějakou hračku (mám v plánu počítadlo mravenců), mohu koupit Arduííííno, naprogramovat to v jazyku podobném Pascalu a C++, které znám ze střední a relativně brzy to bude (nějak) fungovat. Jistě 99% zdrojů padne na obsluhu sebe sama, ale zase i s poměrně malými vstupními vědomostmi to v reálném čase dokončím. K tomu, abych to udělal od základů, bych potřeboval stovky hodin studia, pokusů atd.

Stejné je to s přejímáním cizího softwaru. Pokud chci software stabilizující kvadruptéru za 2000, můžu stáhnout něco z netu, nahrát to tam a doufat, že to bude fungovat. Pokud chci řídit kvadruptéru s kamerou, která bude navíc létat na lidmi, měl bych to minimálně důkladně otestovat. Pokud to má stabilizivat ISS, měl bych přesně vědět, jak to funguje (a testovat pochopitelně také).

Na druhou stranu je pravda, že existují situace, kdy nelze řici, že je to fuk a klidně použiju 100x složitější řešení, protože si to mohu dovolit. Kdysi jsem měl v plánu projekt, kde přesně tohle nešlo, ale málokdo byl schopen to pochopit, což mě dost deprimovalo (viz http://rcmania.cz/viewtopic.php?f=39&t=66013&sid=e74593ff2be31426f534364dcb965754 ). Zdá se, že tady by mohli být lidé, kteří by něco takového mohli pochopit a i vědět, jak to udělat. Nechcete se někdo na to podívat a poradit, jak by se něco takového dalo udělat?

[12]: Pokud by jsi chtěl něco takového opravdu realizovat, tak je vhodnější umístit vysílač do modelu, přijímač a veškerou vyhodnocovací techniku na zem. Vysílač se totiž dá realizovat poměrně jednoduše a s malou hmotností, narozdíl od směrových antén a přijímače s vyhodnocením signálu. Princip radiového zaměřování (pro robotické použití) se na tomto blogu již probíral, takže si to projdi a pochopíš, v čem je jádro pudla. Ovšem napadá mě dostatečně jednoduché, levné a lehké řešení na to, aby mohlo být i na modelu. Stačí jedna směrová anténa, přijímač s indikací síly signálu a řídit model tak, aby v přítomnosti signálu neustále dělal vlnovky, podle kolísání signálu se zjistí kterým směrem je zdroj signálu a patřičná "půlvlnovka" se prohloubí.

Vím, že zaměřování signálu se tu již probíralo, jelikož díky tomu jsem objevil existenci tohoto blogu. Nicméně jak jsem to pochopil, je to řešení náročné - z posunu frekvencí je třeba dopočítat směr a pak na to zareagovat, tj. musím mít na letadle těžkou a relativně drahou elektroniku. Nakonec můj nápad byl takový (neuvědomil jsem si, že se nebudete chtít prokousávat celou vcelku zbytečnou diskuzí, abyste si to přečetli):

Vezmu dvě antény, nastavené v příhodném úhlu od sebe. Anténa přijímající signál vyrábí v nějakém smyslu napětí, které od sebe mohu (analogově) odečíst, přivést na elektromagnet a podle toho, ze které strany je silnější (nebo slabší, podle konkrétního provedení) signál, tam to zatočí.

Jelikož nemám prakticky žádné vybavení na hraní s elektronikou a nikde na internetu jsem nic podobného nenašel (protože to nejde?), tak je projekt odložen na neurčito (do jara, kdy manželka odjíždí na stáž do zahraničí?), ale přišlo mi, že by to mohl být dobrý podnět pro "elektroskeptické dědky". Jakékoliv letadlo s užitečným zatížením je totiž lepší řídit jinak, nespíše pomocí GPS. Na věc, která si nedělá ambice, že by létala, pak je možné namontovat cokoliv a opět je možné vymyslet spoustu lepších možností.

[14]: Proboha proč?? není největší zábava na řízení „ptáka z polystyrenu” právě ruční řízení (a radost z toho, že to dělá přesně to co chci, teda když to s tím trochu umím)?

[15]: Protože je to možné? Je to prostě výzva. Proč modeláři staví modely? Proč si prostě neudělají pilotní průkaz? Proč Kubáč staví roboty na sumo? Mají nějaký smysl? Ocení to jeho manželka? Uvaří mu ten robot aspoň kafe? NE, neuvaří a manželka to také neocení. Tak proč by to dělal? Prostě proto, že je to možné!

[16]: Možných je spousta věcí, a přesto je neděláme... Kdybyste aspoň napsal že proto, že vás to baví, ale mě osobně teda (a pana Kubáče zřejme taky, soudě podle článku) přesně tohle - spousta automatizace a zneužitelné elektroniky všude okolo - nebaví.

[17]:výzva = baví mě se s tím poprat. Jestli čtete tento blog tak většina projektů pana Kubáče takto vznikla. To že je momentál unaven a nic ho nebaví v tom nehraje roli :-)

[18]: No, já bych řekl, že to není momentálně (a navíc nejde o únavu, spíš o pochopení).

[12]: tohle už dávno vymyšleno je a v praxi odzkoušeno i v podmínkách REB
Jinými slovy ostatní diskutující Vás chtějí donutit plýtvat energií na sledování Růžové ordinace a masturbace v zahradě.

Na letadlo patří příjmač na zemi VYSÍLAČ hž jen proto že energie klesá s druhou mocninou a váha baterie limituje dosah.

[13]:
vysílač do modelu, přijmač a vyhodnocení na zemi

Jste se posral v kině! Budete model řídit telepatií :D

Jinak tahle úloha má nejrychlejší řešení koupit od číňana hotového arduinopilota s GPS a do něj uložit souřadnice člobrdy vlastnícího polystirénového ptáka.

[22]:
Arduino + GPS + adekvátní baterka jsou desítky gramů. Pokud by všechno bylo 100% optimalizované, dvě antény + analogové vyhodnocení + baterka musí být v jednotkách gramů - tedy zcela zásadní rozdíl.
[20]:
Kde je to vymyšleno, můžete mě nasměrovat? Co je to REB? Revised English Bible?

[24]:
Chápu, že něco takového nebude snadné a možná ani doma proveditelné. Operujete s tím, že je těžké poznat, zda letím K, nebo OD zdroje. To je pravda. Mám to vymyšlené tak, že poznám, zda je zdroj více nalevo nebo napravo (dvě prutové antény směřující do opačných stran?) a tam zatočím. Pak bude let ke zdroji stabilní, kdežto od zdroje labilní, takže by to mohlo fungovat. Problém je v tom, že elektronice rozumím jen na hodně povrchní úrovni, tak nevím, jakou anténu použít, jak se spojit k sobě a spoustu dalších věcí. Tak trochu doufám že někdo řekne - "to už přeci vymysleli, najdi si XYZ". Zdá se však, že to nebude tak jednoduché.
Mimochodem domnívám se, že takový systém by byl dost odolný - nějaké rušení, výpadky nebo odrazy signálu by moc nevadily, jelikož se dá doufat, že je třeba, aby to "navádělo správně" jen část času a náhodné výchylky od správného směru se "navzájem vyruší".

[24]: modeláři přešli na wi-fi pásma tak je to kružnice 0,22*125 = 27,5 mm (11,4)

doba MHz je minulostí.  Máte tu pane Kubáč vše na jednom místě. I jsem díky Vám vyřešil svou verzi log. zesilovače, tedy nestavěl jsem kopii zveřejněného schématu. Děkuji.

[26]: Jenže u wi-fi musíte řešit ještě „bonusy” jako např. frequency hopping, a navíc je to digitální vysílání a nikoliv analogové.

[25]: A vůbec, dejte si tam GPS jako všichni a máte po starostech.

[27]: neřešte zadání změnou zadání

Vysílač může mít takovou frekvenci a modulaci co dovolí legislativa. Chcete analog?
Fajn dá se to vestavět do letadla s rozpětím křídel   větším než 25cm. Což je hodně malé letadlo, ne? Modeláři staví i s rozpětím 2,5 metru.
Jako úloha na zimní večery je to zajímavá a jednoduché řešení Vám otevře cestu do AIA rychleji než diplom z ČVUT.

No doprdele, zrovna když najdu blog, který za něco stojí , tak autor přepne.

[28]: Já neměním zadání, o wi-fi jste tu začal Vy, a pokud máte na mysli ten GPS - helejte, řešíte konkrétní věc v praxi, nebo jde jen o snůšku akademických plků? Já že normální lidi řeší problémy co nejlevněji a co nejpraktičtěji (což GPS splňuje), takže když už to stavět (já osobně nehodlám, ale to už jsem psal), tak proč si to neusnadnit (což jste nakonec napsal i Vy v [22]:).

[24]: Prave jste znovuobjevil ADF. To je tak 100 let stara a stale pouzivana technologiie. Jinak klobouk dolu, protoze ty anteny na letadle jsou navrzene skutecne tak jak pisete.

[31]: vítej bezejmený
Přiznám se že mi byla,zkratka,ADF neznámá, jinakv bych ji napsal.
Teď  snad spadla tlama, těm co Honzu od stavby, řešení odrazovali a posila od GESu přes Boha k, ďáblu.
Před stopadesáti lety nebyl interner a,CTRL VXC. Dnešní pokolení je zdechlé, požaduje hotový čtyřdírkový modul na 3V.

[31]: tak děkuji, že věci, které jsem dělal před 10 lety mají jenom 100 let zpoždění.

Jinak bych si dovolil upřesnit - nezpochybňuji, že Jukers 88 nebo Boeing B17 unesou plně analogový zaměřovací systém, ale idea "100% optimalizovaného řešení", které se bezbolestně vejde do modelu letadla je prostě problematická

[33]: Oni si jen potřebovali rejpnout... Nikomu tlama padat nebude, protože právě praktičnost (mj.), ale nechtějí to slyšet - aťsi, dobře jim tak, komu není rady tomu není pomoci. Asi si staví model aby měl s čím lítat v případě války kdy bude GPS mít rozlišení půl kilometru nebo nepůjde vůbec, jinak si to nedovedu vysětlit.

[33]: když jste před 10 lety měl ideu Trávoměru, kolik se našlo pochybovačů.

Zkusit věci dělat jinak je směr pokroku.
Věřím že model unese analogové ADF.
Můžu nevěřit, že to Honza vyrobí.
I hledání cesty je smysl pro lidi smysl života.
Ostatní zombie si koupí GPS a lahváče k TV.

[35]: Věřte, že jsem něco systémů "ADF" vastníma rukama postavil, a velice velice pohycybuju, že se dá dostat pod velikost 5x5x5 cm - bez ohledu na vlnovou délku

Pokud se 5 cm krychlička do letadla vejde OK, ale design současných modelářských  "regulátorů" a další elektroniky zasvařované do bužírky, kde 50A teče přes tranzistory bez chladiče - nesvědčí o tom, že by modeláři byli na takto "obrovskou" krabici připraveni.

Ale abych nebyl úplný pesimista - faktická poznámka pro konstruktéra - Vaše idea že nepoznáte zdali je vysílač před nebo za letadlem - není správná. Vtip je totiž v tom že "nepoznání směru" vychází mimo jiné z toho, že neznáte fází přicházejícího VF signálu takže elektronika založená na dvou anténách - nebo na jedné smyčkové anténě - dá maximálně informaci - cíl je 60 stupňů od osy letu - ale neřekne zda vlevo nebo vpravo

Postavte si "mikulášskou berlu" - nejjednodušší dvouanténovou zaměřovací soustavu - v obří velikosti - zkuste si zaměřit pár vysílačů na VKV ( přes tranzistorák ) abyste si to osahal v "neoptimalizované verzi" a pak uvidíte - schémátko zde
http://sub.allaboutcircuits.com/images/03465.png

[36]: ještě oprava

Idea že nepoznáte směr vpřed nebo vzad, ale poznáte směr vpravo a vlevo - není správná - dostanete informaci - vysílač je 60 stupňů od osy letadla ale absolutně nedostanete ŽÁDNOU informaci v kterém kvadrantu kružnice to je.

K získání kompletní informace o azimutu potřebujete buď "ledvinovou" smyčkovou anténu otáčet, nebo minimálně 3 ale lépe 4, 6, 8 přepínaných prutových antén.

I když jisté "neoptimalizované" řešení by tu bylo - letadlo vybavené anténou s jedním minimem ( smyča + pomocná anténka ) by letělo ve velkém oblouku - až by naměřilo minimum signálu.
vyrazilo by tímto směrem.

Problém je ale zase v tom, že smyčkové antény na WIFI vycházeji téměř nepostavitelně malé ( obvod smyčky musí být menší než 1/8 vlnové délky ) a u takto titěrných konstrukcí budete neustále válčit se "sáknutím" parazitního signálu do míst, kde jej nechcete.

Nemusí kroutit anténou, může kroutit letadlem. Smyčková anténa na wifi vyrobit jde. Na plošňáku. Není teda moc zisková, materiál desky toho dost zežere, ale jde to.

Vlnová délka na wifi je 300/2450= 0.1224 metru. 12.24/8= 1.53 cm velká (nebo menší smyčka. To mi přijde realizovatelné poměrně bez velkých obtíží.

Tady je docela vtipné řešení MLA antény na pásmo 70cm:

http://www.aa5tb.com/loop.html

Jestli pan doktor dovolí, to blikátko na psa bych vyráběl sám. S pozdravem vladan Špaček

Ok. Do konce brezna to postavim a dam sem report jak jsem dopadl.

[14]:My v letectví používáme zařízení VOR.
Jsou to antény na zemi a anténky v letadlech, které pilotu ukazují radiál na kterém se od antény nachází a v součinnosti s radiokompasem má pilot informaci zda li míří k-od vysílače.
Krabička má rozměr 10x2x2 cm antény jsou dva drátky 10 cm dlouhé. Z tohoto jdou kablíky do kabiny na zobrazovač. Analogová informace. Celé to do ultralehkého letadla stojí 30 tis

[36]:My v letectví používáme zařízení VOR.
Jsou to antény na zemi a anténky v letadlech, které pilotu ukazují radiál na kterém se od antény nachází a v součinnosti s radiokompasem má pilot informaci zda li míří k-od vysílače.
Krabička má rozměr 10x2x2 cm antény jsou dva drátky 10 cm dlouhé. Z tohoto jdou kablíky do kabiny na zobrazovač. Analogová informace. Celé to do ultralehkého letadla stojí 30 tis

[24]:Dobrý den, nevím kam to napsat,
rád bych se zeptal ohledně řízení robotů mini sumo. V jednom článku popisujete jak vrátit robota do středu hřiště pomocí výpočtu ůhku a dráhy ujeté robotem. Napadlo mne řešení, ale nevím zda li se už nepoužívá.
Robot vjede na bíle pole ohraničující arénu a musí vypočítat o kolik se otočit na střed arény . Popíšu levou polovinu robota : dva snímače za sebou které rozliší vjezd na hraniční čáru. Tu můžeme považovat za rovnou a tedy čas , který proběhne od zastínění čidla 1 a 2 při dané rychlosti přímo určuje ůhel   mezi ůhlem příjezdu a středem hřiště. Prostě čidla vjedou na čáru zešikma.  A čim jevětší čas , tím je větší ůhel mezi čárou a směrem jízdy.
Je má úvaha stará, nebo zcestná. Díky za odpověď. Vladan