Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Věda o společenské inteligenci existuje - a je to to, kupodivu, sociologie. A pak tam máte jeden opravdový nesmysl: za socializmu "Všichni se snažili jak jen mohli". Tak to opravdu nebylo.

Pan Kubáč má se sociologií zjevně nějaký problém, jak se do ní rád naváží. No, možná by mu neškodilo rozšířit si obzory - stačí se podívat, kolik matematiky nejen v metodologii sociologických výzkumů, ale především v moderní sociální teorii skutečně je. Myslím, že bude hodně překvapen...

[2]: Tak to je argumentace páté přes deváté.

(1) Matematika snad v sociologii nikdy nepřevládne, protože společenská iteligence "nemá hmotnou povahu a je lidskému pochopení do značné míry nepřístupná". Nechte sociologům, ať jevy opisují, naznačují, nepřesně přirovnávají. Zrovna tak historici  a další. (Navíc zrovna sociologové tu matiku dost používají)

(2) V tom socializmu mi šlo o citovaná slova, ne o tom, že jste se měl lépe. Když se rozhlédnu kolem sebe, musím říci, že dnes je běžné, že lidé pracují deset hodin denně. Třeba o tom, co se dělo ve fabrikách za socializmu během pracovní doby, bych mohl vyprávět historky, kterým už většina lidí dnes nebude věřit. Mám kamarády truhláře, strojaře, elektrikáře a ti nyní opravdu makají, jak to souvisí s tržním podílem zboží z Číny a negramotností, to bych se rád dověděl.

Pár poznámek:
Ačkoliv nekřesťan, dovolím si konstatovat, že jak se zdá, neuvažujete ve svých úvahách o tvůrci. O prvcích v počítači, na kterém honíte řvoucí nestvůry, napřed rozhodl jejich tvůrce (že se později mohl návrh počítačů rozdělit v dělbě na návrháře videoram, HDD atd, je věc usnadnění, ne princiálně nutné). Takže si nedovolím v zájmu úplnosti vynechat hypotézu, že za kolektivní inteligencí termitů i lidí stojí tvůrce. Podrobovat existenci a záměry tvůrce lidským zkoumáním, včetně pneumatologických úletů, je asi tak pošetilé, jako kdybyste čekal od kolonie termitů nebo hejna akvarijních rybek, že pochopí vás a vaše záměry, když na nich budete chtít zkoušet chemické preparáty nebo silová pole.
Taky je možné, že stavba termitích úlů i Evropského svazu podléhá přesným matematickým vztahům, které nikdy plně nemůžete pochopit, protože byly iniciovány tvůrcem, viz předchozí odstavec.
Pojem "krach komunismu" je dost nepřesný. Zřejmě jste myslel krach pokusu marxistických diktátorů o beztřídní společnost, který proběhl ve stadiu společnosti "reálný socialismus". Nedostatek hajzlpapíru byl důsledkem toho, že rakety právě byly, až moc, na úkor všeho ostatního.
Takové krachy byly už předtím, v malém měřítku utopický komunismus pár jedinců a v podstatně větším ideály Francouzské revoluce, což byla napřed blouznící komunisticko-neadresně teologická diktatura jak vyšitá včetně těch komisí.
Něco hodně blízkého komunismu se tuším provozuje(ovalo) v zmíněném Izraeli, pod názvem KIBUC. V omezených měřítcích s tolerancí okolí to asi dočasně funguje.
Nerozumím pojmu "nikdo nic zlého nedělá". Kdo přesně je provozovatelem strategie win-win? Obávám se, že lidské dějiny jsou plné neustálých snah o win-lose a cokoliv jiného je buď omezená lokální záležitost nebo pohádka. Tzv. západní společnost která mohla Východu sloužit půlstoletí jako útěcha, je teď spíš původcem rozkladu a sebezblbnutí (nejspíš systémově zakomponovaného už v zárodku), jak skončí současná bruselsko-migračně-multikulti-eko-konzumní éra, to nikdo neví.
Doporučuji, nikoliv nařizuji, ale naléhavě, přečíst závěrečnou stať knihy astronoma Z. Kopala O HVĚZDÁCH A LIDECH o perspektivách civilizace z pohledu západní společnosti.
Obama, Merkelová Sobotka Babiš, to opravdu nejsou žádní šéfové a až na Adolfu dokonce ani "chlapi" - spíš pověřené loutky, možná vydírané, snad kromě Babiše. Tento přišedší křupan spíš využil obrovského bezvládí, tak "přišel a sebral".
Putinova říše vám připadá neprosperující proč? Mně připadá duo Putin-Medvěděv jako zdaleka nejlepší z moderních dějin Ruska a v mezích možného, když jsou nuceni kvůli politické korektnosti maskovat faktickou monarchii pohádkou o demokracii.

Je snazší věřit, že něco má svého tvůrce, než věřit, že něco tvůrce má, proto ateistova víra musí být nutně větší, až utopická, než víra teistova. Ale co by člověk neudělal pro to, aby se nemusel za své činy nikomu zodpovídat, že.

[7]: Oprava: Je snazší věřít, že něco má svého tvůrce, než věřit, že něco tvůrce NEmá

Kdyby někoho zajímala opravdu kvalitní online knihovna; http://gen.lib.rus.ec/

Termiti mají oproti nám jednu velkou výhodu. Kolektivní inteligenci, která neřeší zachování jedince, ale zachování "rodiny". Mají svůj sociální systém, který umožňuje život "flákačům", pokud to neohrožuje prosperitu termitiště. Pokud systém selže, o pár metrů dál je funkční systém, který se postará o zachování živočišného druhu. Pokud bychom na termity dokázali naroubovat naše občanské či trestní právo, nepotřebovali bychom insekticidy, protože by na to 100% chcípli.

Zdá se z diskuse pod článkem, že jste to přesně trefil - podle množství křiklounů jste přímo píchnul do vosího hnízda. Nedovedu si představit, jak by řvali při zmínění faktů o kolektivním podvědomí (např. situace, kdy několik vynálezců vynalezlo nějaký objev ve stejnou dobu a sešli se v rozmezí plusmínus několika dnů na patentovém úřadě, což se v minulosti prokazatelně stalo o dost víckrát než jednou), když už uznání kolektivního vědomí je pro ně nepřekonatelný problém ("rozhodl jejich tvůrce", či "neřeší zachování jedince, ale zachování rodiny" - no válím se smíchy :D ).

Bohužel se obávám že většinou nebudete pochopen, pro nadutost a sebestřednost se přehlíží stěžejní myšlenky, obsažené v článku.

Pro ateisty: Ateismus je taky víra, mnoho jedinců by takto mohlo v síle této víry jít příkladem i některým svatým. Když nevěříte v Boha, není to tak že byste "nevěřili v nic", ale ve skutečnosti věříte v člověka coby nejvyšší princip. Tedy rozhlédněte se kolem sebe (i diskuse pod článkem je důkazem): Jste si opravdu tak jisti člověkem? Je to víra, která vede k všestrannému rozvoji - svobodě, kreativitě, prosperitě, životu v míru, vzniku nepsaných pravidel typu win-win?

Myslím, že k nalezení odpovědi na tuto otázku docela stačí rozhlédnout se pořádně kolem sebe.

Něco mi v článku přišlo divné, ačkoli jsem souhlasil, ale poslední odstavec vyvolal můj úplný nesouhlas.

Pak mi to došlo. Článek se tváří, že výsledky lidského snažení jsou dány pouze a jen proměnnými uvnitř této společnosti a ničím jiným.

Že neexistují žádné proměnné, které se v matematice nazývají stav (z hlediska fyzika tedy ignorace základní stavové proměnné zvané energie), tedy vliv minulosti na současnost.

Dále že neexistují proměnné a vlivy z okolí této společnost, tedy vně této společnosti.

Kromě toho je značně diskutabilní a na pokraji šarlatánství hledat nějaký způsob ohodnocení (třeba matematickou funkci hodnotící „daření se“ společnosti) toho, co znamená, že se společnosti daří či nedaří – a nejsem si jist, jestli ji lze zjednodušit pouze na materiální hodnotu HDP, jak mezi řádky činí poslední odstavec.

S názorem na sociologii i humanitní vědy – zejména na jejich metodologii – naprosto souhlasím. Jejich metodologie je srandovní, a jejich matematické teorie ještě více.

[12]: nemožnost hodnotit "daření" případně přepočet "daření" na prachy je  omyl jako hrom.

Uvedu jen příklad k zamyšlení - komu se "lépe daří" Česku nebo Belgii ?
Nebo jiný příklad dokonce s trojicí států - Tunisko - Egypt - Saudská Arábie.

Když se nad příklady zamyslíte - bude vám jasné, že je to daleko složitejší než prachy - navzdory tomu, že vláda zlodějů často signalizuje ne-daření, ovšem i mimo hopodářskou oblast.

A ještě otázka "vnějších podmínek" - tu ignoruju zcela úmyslně - v opačném případě totiž zapne naše národní povaha a každý dojde k závěru : Posrali nám to :   Rusáci, Komunisti, EU, Beneš, Havel, Paroubek.... Marťani.... ( další doplň dle vlastního politického gusta )

[13]: Je to jednoduché: položím si otázku, kde bych raději žil.

[13]: On to myslel relativně a v tomto má kupodivu pravdu - něco (a nikoliv "všechno") porovnávat můžete, jen když si pro to zvolíte nějaký "etalon", tedy v případě Česka a Belgie si např. dohodnete sadu pravidel a ukazatelů, které vás budou zajímat (tedy definujete, co to "daření se" vlastně představuje pro tyto dva státy). Výstupy z této dohody vám ovšem nic hodnotného neřeknou o tom, jak si stojí např. Burundi, pokud byste to s ní po čase chtěl z ničehonic srovnávat.

Navíc to i myslel "globálně" (mluvil o "společnosti" jako o všech lidech na světě, tedy světovém společenství), takže v našem příkladu si vezměte všechny státy na světě (dohoda nemožná) a ptejte se, co je to to "daření se" - to, že to (ještě stále) jsme? To, že prosperujeme? Skutečně? Co to vlastně je "prosperovat"? Kdo je to to "my"? Všichni lidé (včetně některých "nelidí")? Nebo bez nich? Bylo by nám bez nich líp? Kdo jsou to "nelidé"? Atd atd.

Z příkladu je jasně vidět, kde je problém - krize morálních hodnot. Ovšem kdyby se někdo chtěl ptát, co jsou to "morální hodnoty" - to je právě to, v čem jsme vyjímeční jako lidé: V každém z nás je od narození kousek Boha - máme totiž svědomí, cítíme, podvědomě víme.(což z člověka ovšem nedělá celého boha, na to pozor). A přesně tohoto světélka se mocní bojí a všemi způsoby brání lidem ho v sobě objevit - ztratili by totiž svoji moc. Bez něj, a jeho následování, ovšem nastává chaos (vidíme ho denně kolem sebe).

překlep - mělo být " to, že (ještě stále) jsme..."

Pánové, když to tady tak poslouchám - požadujete matematiku, vyvratitelné hypotézy a experiment, metodologie sociologie i humanitních věd jsou pro vás srandovní a jejich matematické teorie ještě více. Je tedy podle vás vůbec možné člověka a věci lidské studovat vědecky? A jak byste si takové vědecké zkoumání představovali, když současné "vědy o člověku a společnosti" odmítáte za vědu považovat?

[14]: Rozumím, takže nakonec namísto reality uvažujete o tom, co z toho udělají lidské řeči. To je ovšem matematicky, vědecky i metodologicky postup par excellance.

[13]: Přepočet „daření se“ můžete zvolit jakkoli. Protože je to ryze subjektivní hodnocení.

Třeba HDP Belgie a Norska je prakticky stejné, ale jako rodič si třeba do daření se musíte započítat v Norsku dosti pravděpodobné ulehčení od dětí či nesvobodě v uchránění je od úchylné propagandy.

Druhá věc je ostrov Hispaniola. Jedna půlka je Haiti a druhá Dominikánská republika. Stejné podmínky. Jen v Dominikánské republice vládl diktátor, který jako jednu z absolutistických opatření nenechal vykácet stromy, zatímco v Haiti takový diktátor neexistoval. Takže si je vymýtili na podpal a vše ostatní šlo s tím. Do Dominikánské republiky se jezdí na dovolenou, do Haiti zájezdy nebývají z určitého důvodu.

Nicméně i ty prachy musíte přepočítávat poněkud srovnatelněji. Jsou různé ceny i životní náklady.

Jen jsem chtěl napsat, že „daření se“ je přesně ten matematický způsob porovnávání a ta vědecká metoda, která se dělá stylem sečtu počet planěk plotu prvního baráku u hranic, přičtu služební číslo celníka, přidám převrácenou hodnotu Planckovy konstantu a třetí odmocninu ceny chleba.

V ČR má na hodnotu HDP a životní úroveň mnohem vyšší vliv to, jak se vyspí Singer a rozhodne skrze Českou národní banku likvidovat českou měnu, než hodnoty ekonomického růstu.

[18]: Současné humanitní vědy se vyznačují tím, že matematiku neovládají, a tudíž jejich modely jsou dětsky jednoduché – a tedy nevycházející.

Modely humanitních věd jsou primárně více podřízeny tomu, aby je nematematik dokázal pochopit, než tomu aby byly reálným modelem světa. Humanitní vědy pak vytvářejí matrix a vzdušné zámky pomocí teorií, které jsou jednoduché, ale neplatné.

Následně humanitní vědy pomocí těchto teorií mění svět a vydupávají si „vědecky podložené změny“ a tím kurví co se dá; a co funguje, pošlou do háje a třista let tam tráva neroste.

Humanitní vědy vlastní sebereflexi těchto modelů obcházejí tím, že namísto ověřování a zamítání neplatných modelů akcentují „kdo je autor teorie“, jako kdyby to realitě nebylo u zadnice. Myriádou jmen autorů se zastírá slaboduchost teorií.

Začíná být už směšné, když ekonomové prohlásí třeba Irsko za budoucího ekonomického tygra, aby se následně tento dostal do ekonomického srabu. Takové výsledky použití ekonomických teorií jsou pravidlem.

Sociologie už nezkoumá svět, bohatě si vystačí se vzájemnou kritikou a hodnocením teorií jiných sociologů – realita by jim v tomto světě už překážela.

Mám vůbec dojem, že humanitní vědy už naplnily Parkinsonovy zákony – psychologie, filozofie, sociologie, ekonomika, atd. atd. atd. a vzájemně zkoumají pouze vnitřní řeči a kecy různých kolegů – a realitu už vůbec nepotřebují ke své vědě. Vědecká práce těchto odborníků je tím platnější, čím více citací prací svých kolegů prsknou do svých grafománií, ale realitu ke slovu nepouštějí.

Analyzovat lidstvo matematickými metodami je možné, ale ... V každém případě se jedná o MULTIkriteriální analýzu. Všecha kritéria ani neznám, jejich váhy si upravím podle toho, aby model vyhovoval mým představám. Ignoruji extrémy a minority a promiňte, ale o matematice bych se nebavil. To je exaktní věda. To že statistika využívá matematické metody ji nestaví mezi přírodní vědy.

[21]: Vezměme jednoduchý příklad. Masaryk ve své disertaci hodnotil počet sebevražd v závislosti na sociálním uspořádání (stát a národ). Sledoval historické souvislosti a vyhodnocoval. Podle mě jde o vědecké zkoumání. Vyvratielnost jeho tezí je sice sporná (a tedy i jakékoli potvrzení), přesto objevuje nějáké souvislosti. A o to v lidském poznání jde. Pokud někdo říká vědecky znamená jen matematicky, pak  právě stvořil nové náboženství.

kdo se domnívá, že vše lze vypočítat, ten se přepočítal ;)

už Heisenberg svým principem neurčitosti naznačil, že tudy cesta nevede.

Živé organismy totiž za přesně reprodukovaných podmínek reagují vždy tak, jak je právě napadne ;)

[6]:To jsou všechno poněkud antropocentrické pohledy. Jako člen z entity příslušné úrovně nejste schopen prokazovat nebo jen hodnotit hypotetické úrovně vyšší. Nemusí to být jen svrchovaný Bůh, ale "jen" nějaká entita na tak vyšší úrovni, aby byla pro vás spolehlivě skryta. Přirovnání: Mravenečník má přehled o mravencích v rozhrabaném mraveništi, rejdící mravenec poznává, že je sice něco jinak, ale vnímat existenci a záměry mravenečníka je nad jeho možnosti. A mravenečník může prožít spokojený život do doby, než se rozhodnete shodit na prales napalmovovou bombu, přičemž o vašich záměrech neměl mravenečník vůbec tušení, možná jen sporadická pozorování nepřáítelského "Boha".
Extrapolováno, proč ne hypotéza, že člověk není nejvyšší entitou, schopnou vnímat svět. Už jenom definice světa je antropocentrická, našimi pár smysly.
"A Putin - při rozměrech a surovinovém bohatství Ruska - kam se za 20 let dostali třeba Němci, Japonci, nebo Izrael ?"
Nejde taky třeba o to, KTERÝCH dvacet let se rozhodnete poměřovat? Německo mezi lety 1910-1930 by asi vypadalo jinak, než Německo mezi lety 1950-1970, kdy mu byl z vůle aliance vítězů dopřán růst? Nebo dvacet let USA v době válek za nezávislost? Můžete mít tušení, jaké kvality bude mít život na Sibiři mezi lety 2070-2090, v rozvinuté infrastruktuře s 40% čísnkou menšinou?
Strategie win-win mezi dvěma lidmi bude asi něco jiného než mezi dvěma antagonistickými ideologickými nebo kulturními celky. Co vám byl platný win-win záměr mezi vámi-klatovským hostinským a bavorským pivovarníkem v roce 1946?

[18]:V podobných debatách se často zaměňuje hodnocení humanitních oborů s averzí vůči některým jejich představitelům, vůči některým oborům, vůči zdrojům vymámeným na jejich činnost a vůči politicky korektním zadáním jejich výsledků "dobroserové zase publikovali studii o oteplování" nebo "aktivisti zase napsali zprávu o utlačování cikánů".
Jakýkoliv výzkum včetně humanitních může být seriózní věda, pokud k oboru přistupuje analyticky a bez společenské objednávky nebo grantů. Příkladem může být zmíněný astronom Kopal, celý život se věnoval exaktnímu přírodnímu oboru, astronomii, zaměření na zákrytové dvojhvězdy, s virtuozním použitím matematiky. Ale i jeho sociologický rozbor budoucnosti světa, západní civilizace, vzdělanosti, prognóza úpadku vlivem duševní smrti Západu, devastující vliv drog, konzumu, pohodlnosti - je taky virtuozní a přesný. Protože analytický a nepodřízený.

[24]: Problém je v těch "přesně reprodukovaných podmínkách" ty totiž pro živý organismus principiálně neexistují. Organismus lze hodně zjednodušeně brát jako velmi složitý stavový automat, jehož přesný vnitřní stav je pro nás nezjistitelný a proto může na stejné vnější podmínky reagovat různě a nepotřebujeme k tomu Heisenbergův princip neurčitosti. Stejným způsobem se bude chovat generátor pseudonáhodného kódu, Pošleme mu pokaždé stejnou sekvenci impulzů a on vygeneruje pokaždé jiný stav, to však neznamená, že se v něm uplatňuje Heisenbergův princip neurčitosti. Pokud budeme znát přesný stav a algoritmus tohoto generátoru, naopak zjistíme, že je výstup naprosto deterministický.

[16]: Krize morálních hodnot je jen politický žvást. Morální hodnoty jedince i společnosti se v průběhu času mění. Autoritářské a totalitní společnosti se většinou snaží tyto "morální hodnoty a zásady" udržet za každou cenu i v okamžiku, kdy je vnější okolnosti činí neudržitelné. Většinu lidí stačí "přesadit" do jiného (nepřátelského) prostředí a jejich morální hodnoty okorávají často již během několika hodin, dnů, týdnů, nebo v delším horizontu, ale nakonec se přizpůsobí, nebo zemřou.

[28]: Krize morálních hodnot není politický žvást. To, že se něco mění neznamená, že to neexistuje.

V zásadě jde o to, zda společnost jede podle krátkodobých kritérií či střednědobých kritérií či dlouhodobých kritérií. Na konci délky působnosti toho kritéria nastává krize.

Můžete si zvolit krátkodobé kritérium, že vše potřebné k životu budete získávat oloupením okolí, případně jejich vraždou. To vám dlouho nevydrží – je to krátkodobé.

Stejně tak si můžete zvolit, zda bohatství země (Česká republika) budete získávat pomocí vlastní smysluplné práce a výroby, nebo pomocí dotací EU – obojí je jinak dlouhá strategie.

Další strategie je, zda třeba hlavní směr bude kritérium číslíčko HDP či procent ekonomického růstu nebo životní úroveň uvnitř státu či jiné kritérium.

Můžete si zvolit, zda budete žít na půjčku nebo pojedete pokud možno za vlastní – i to má v čase důsledky.

Jestliže si země zvolí krátkodobé kritérium, říká se tomu krize morálky. Morální zásady jsou mimo jiné zásady, jak za minimum vynaložené energie přežije stát/společnost maximálně dlouhou dobu bez problémů. Ale jen málokdo vidí do delšího horizontu.

I historičtí vojevůdci věděli, že po válce je ještě třeba vybojovat mír, a ten se získává velkorysostí vítěze vůči poraženému. Když po 1. světové válce utáhli poraženému Německu šrouby a následná hospodářská krize jej dostala na kolena, přineslo to Hitlera, další světovou válku a asi 100 miliónů mrtvých následkem německé agrese jen na přímých mrtvolách.

Vyvraždění Romanovců stálo Rusko téměř 100 let bolšvismu.

Krátkodobým strategiím se říká nemorální. Příklon ke krátkodobým strategiím stylu po nás potopa se říká krize morálky.

[22]: „… Všecha kritéria ani neznám, jejich váhy si upravím podle toho, aby model vyhovoval mým představám. Ignoruji extrémy a minority a promiňte, ale o matematice bych se nebavil. To je exaktní věda. To že statistika využívá matematické metody ji nestaví mezi přírodní vědy.“

Neuvěřitelně vyvážený a vzácný názor.

Přidal bych, že proměnných při zkoumání člověka a společnosti jsou minimálně miliardy, a nikdo je neanalyzuje vcelku – tudíž věda zde lže.

Nehledě na to, že na analýzu nějaké proměnné statistickými metodami, pokud jí máte vytáhnout z obrovského množství působících proměnných pomocí statistických metod, potřebuje obludně velké výzkumné soubory lidí – ale mnohé humanitní výzkumy se velmi často spokojí s tisícovkami lidí (a to ještě v lepším případě).

Nemluvíme o tom, že každý výzkum musí kromě vlivu proměnných určit i druh funkce – jestli teorie čeká přímou úměru nebo kvadratickou závislost, nebo nebo nebo – protože statistika neodhalí, že závislost mezi proměnnými X a Y je, ale my čekáme přímou úměru, ale ve skutečnosti jde o čtvrtou mocninu nebo sínus.

Mám dojem, že humanitní vědy používají statistiku jako „abrakadabra“, kdy nedomyšlené teorie matematických neznalců najednou se stávají seriózní vědou, protože – abrakadabra – provedli jsme statistickou analýzu!!! Které sice nerozumíme, ale tím je to najednou seriózní.

Nemluvě o politikaření – zkuste dělat seriózní výzkum o globálním oteplování, nebo o důsledcích komunismu/kapitalismu, nebo o vlivu islámu na prosperitu společnosti, nebo o etnickém rozložení kriminality či IQ, …

s Ruskem a Izraelem jste mimo mísu. Rusko má "vševědoucího" veřejného Putina. Izrael má "vševědoucí" vše ovlivňující NEVEŘEJNÉ židovské rodiny. Proto se nedá plivat na Izrael ... židi jsou přes banky a své loutkovlády všude. I v ČR mezi politiky najdete žida, měl by dnes být žid i Babiš ;)

Za komunismu nebyl hajzl papír ani rakety.

Jistě dnes máme hajzl papír a 'tenisové'rakety.

SS-20 milé dítě ...

Naša vzor NASA nemá na to jako NATO, nemá ani motory, bez ruských je v prdeli.

Rus má raket nespočet, i číňan a ind umí do kosmu doleťet.

Korunu kapitalizmu dnes ... nasadila soukromá nákladní loď kotvící u ISS.

[28]: jistě, "pokud budeme znát". Problém je, že zřejmě nebudeme ...

Je úžasné jak diskuse pod mými pseudofilosofickými články se vždy stočí k nějaké exotice jako je "multikriteriální analyza systému s Heisenbergovým principem neurčitosti" - upřímně takové věci nemají svojí neuchopitelností moc daleko k mnou posmívané "analýze sexusálného slangu Nááchodských romů z oblasti humanit"

Osobně bych propagoval vidlácký přístup - v oblasti řízení společnosti "nevrtám do věcí, kterým nerozumím". Tento přístup má problém, ze všichni ti "poradci vlády" prdlajs vědí čemu rozumi a čemu ne. Přesněji si myslí že rozumí všemu a pokud to někdo zpochybňuje pak je fašista, populista a xenofob.
Takže krom "nevrtání se" by to chtělo ještě nějakou metodu jak třídit ty zásahy, které fungovaly a ty, které ne. I v této oblasti mají poradci vlády značné mezery - jinak by nebyly záporné úroky, důchody financované dluhem, nebo třeba romské ubytovny.

No a pak by třeba byl čas na nějakou tu "kvantovou sociologii"

[24]: Všechno je možné "v jistém smyslu" spočítat. Na věci, které nejdou/neumíme kvantifikovat přesně existuje teorie pravděpodobnosti.
[22]: Statitstika JE "přírodní věda" - je to prostě součást matematiky. Že si ji oblíbili všelijací šarlatáni je věc druhá. Ale například ekonomové používají derivace a integrály dosti směšným způsobem (alespoň z toho, co jsem viděl), to však nesnižuje exaktnost infinitezimálního počtu. Krájet rýčem chleba moc nejde, neznamená to však, že by rýč nebyl užitečný nástroj.

[34]: To ovšem předpokládá, že by si někdo přiznal, že na něco nestačí nebo něco neumí. To ovšem plně odporuje americkému přístupu k věci, vědě i všech věcem a problémům: „you can do it“, „self-esteem“, „self-actualization“, …

[35]: Matematiku si oblíbili především vědy, kde je znalost matematiky mizerná a podprůměrná. Asi tak jako se pravěký muž modlil k různým symbolům a zlatým telatům, tak se humanističtí vědci modlí k matematice a statistice. Stejně doufajíc, že dotknutím jakékoli matematiky se z hnoje a šarlatánství udělá věda.

Matematika za to samozřejmě nikterak nemůže.

Vědomí není v těle obsaženo o nic víc, než hudba v hudebním nástroji.

Osho

[36]: To je poněkud nepřesné. V jistém smyslu se jedná o variantu cargo kultu. Vědy silně závisející na matematice (fyzika, chemie, molekulární biologie) jsou neuvěřitelně úspěšné. Ostatní (ekonomie, sociologie, evidence based medicine) doufají, že užitím matematiky se stanou úspěšnými též.

[38]: Ač máte pravdu, to je nepřesně řečeno. Ono totiž dneska všechno chce být vědou. A koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Dříve filozofové prostě dělali filozofii, a diskutovali tajemství vesmíru či jiných otázek, a nikdo z toho nepotřeboval dělat vědu.

Stejně tak třeba ekonomie byla praktickým oborem, která byla o prosperitě, zisku a zákonitostech - a nebylo třeba z toho děla vědu.

A aby se tyhle věci tvářily jako věda, tak se tváří, že dělají matematické modely a statistiku - a říkají tomu "vědecké důkazy".

Matematika není nic jiného, než odnož filozofie, a všechny matematické obory vyrostly z filozofických proudů. Od logiky počínaje přes geometrii i toho Pythagora, který si na matematika nehrál, ale na mudrce a filozofa ano. Tedy matematika je dcerou a součástí filozofie, ale filozofie v univerzitním pojetí se degradovala jen na vědu. Ve výsledku se z ní stala historie filozofů, a z filozofie už ve vědeckém a univerzitním pojetí nezbylo ani zbla.

Z toho důvodu je mi blízký přístrup pana Kubáče, který si na nic nehraje, a nepotřebuje mít vznostné názvy, ale stačí mu když je to funkční a praktické. (Snad jsem ho neurazil.)

Já často překvapuji exaktní i humanistické obory, když dostanu otázku zda mi nevadí, že to co si myslím není vědecké, tak má odpověď je: "Ani trochu mě nezajímá, jestli je to vědecké, pouze jestli je to pravdivé."

Prostě ze všeho se dělá věda, a je to stejný výsledek, jako když se ze všech etnik světa dělají Evropané - a hrajeme si na humanismus, pravdolásku, toleranci, a myslíme si, že kvůli tomu jsme lepší než zbytek světa - a stáváme se neživotaschopnými.

Takže ze všeho se dělá věda, a ve výsledku pak se stávají obory jako filozofie, psychologie, sociologie, a mnoho dalších jen neživotaschopnými směšnými fraškami. Stačilo by nebýt nutně vědou.

[37]: Má pravdu, brácha...

[38]: Je to přesné velmi... ale vy jste to rozvinul :-)

www.youtube.com/watch?v=u6tNXk9aB6k

Petre, link na "Kubacovu chybejici vetu"
z prvni vety obsahuje je neplatny kvuli o mezere navic: "http://%20http//petr-kubac.blog.cz/1311/teorie-chybejici-vety"

Diky za bezva clanek!

[6]: Ad3) kam se dostali Němci? Nebudeto spíše tím, že dostávali přednostně zakázky od USA (viz korejská válka apod.), takže jejich průmysl se mohl rozvíjet a byl na něj kladen požadavek, aby byl efektivní. Jak si vysvětlit znovuobnovení SSSR po válce za vlády Stalina (neberme způsob to nechat filosofům, ale výsledek) vs německo? Myslím, že vyhrál rychlostí SSSR (doporučuji zjistit modernitu a kapacitu výroby aut čehož se báli i USA, ale díky nástupci po Stalinovi, který zaměnil schopnost za známost v 89 padl východ). Dám jiný příklad, kdy Stalin dal otázku kdo dokáže zorganizovat sériovou výrobu USA bombardéru, ten kdo to vzal to dokázal a za odměnu si postavili baráky jeho děti a ještě z toho žil v 80desátých letech(jeho slova). Nemluvím o tom, který systém je lepší z hlediska "lidských práv" (které stejně chápe každý jinak, viz chuj Diensbier aMarksová), ale bavím se, že prohlašujete "systém efektivní je jenom přístupem ala německo apod.", ne systém efektivní je vždy systém Bismarka=cukr a bič. A je je jedno zda peníze nebo strach s trestu. Ono nemít peníze je nemít co jíst, takže jaký je rozdíl pak rozdíl od biče...?
Dám poslední příklad co mi říkal docent na VŠ, když potřebovali USA vyrobit v co nejkratším čase 1000 mezikontinentálních raket, tak zasedlo "15 firem" nad jedním stolem a vymysleli nový způsob řízení velkých dodávek, v Rusku Stalin příkázal, že "do 2 let bude 1000 raket" a vymysleli "obdobný systém". U jednoho se hrálo o peníze u druhého o postavení ve společnosti. Já si kladu otázku jaký je rozdíl mezi tím mít peníze=míc moc a rozhodovat a mít se jako prase v žitě NEBO mít postavení=mít moc a rozhodovat a míst se jako prase v žitě?

Za sebe, jak souhlasím se základní myšlenkou, že se musí ctít lidská přirozenost; tak nesouhlasím s vaší tezí, že Putin+Medvěděv to nepochopili... Spíše vidím, že chcete vidět pouze jednu cestu na kopec, ale kopec lze vylézd z jakékoliv strany, když půjdete pořád do kopce...