Už zmíněného "významného robotika" jsem provokoval "než se budeš ptát nastuduj si MUF". Takže dneska bych jenom zopakoval větu z minula. Krátké vlny mají "magický potenciál" v tom, že "když to lítá" - stačí vysílat nepatrným výkonem a v místech "kam to lítá" vás dokonale slyší a "když to nelítá" tak nenaděláte nic ani s obrovskými anténami a obrovskými vysílacími výkony. Složitým úkolem dnešního článku bude vysvětlit proč to "někdy lítá" a "někdy nelítá".
Tedy krátké vlny se odráží od Ionosféry - což je několik vrstev ionizovaného plazmatu ve výškách 60 - 300 km kolem ZeměKoule. Hlavním zdrojem ionizace iohosféry je Slunce a tudíž Ionosféra mění své vlastnosti podle 11 letého slunečního cyklu. Neboli v době slunečního maxima "to lítá" výrazně lépe. Navíc je jasné, že ionosféra má na denní straně ZeměKoule jiné vlastnosti než na noční straně. Sluneční vítr, i sama Ionosféra jsou tvořeny elektricky nabitými částicemi, na které má vliv zemské magnetické pole. Zemské magnetické pole rotuje spolu se zeměkoulí a tudíž denní a noční stranu ionosféry "magneticky míchá" Navíc zemské magnetická osa není identická s rotační osou, takže vlastnosti ionosféry tak zcela nekopírují změny dne a noci a ani tak úplně neplatí, že ionosféra ráno má podobné vlastnosti jako inosféra večer. Navíc zemská ( rotační i magnetická ) osa nejsou kolmé na rovninu oběhu ZeměKoule kolem Slunce, takže vlastnosti ionosféry se mění i s roční dobou. Stačí ?
To jsme probrali "magii" na straně inosféry. pak je tu ještě vztah Ionosféra - radiovlny. Tedy obecně lze řící, že čím nižší frekvence tím více inosféra danou vlnu pohlcuje. proti tomuto trendu jde druhý trend - od určité frekvence ionosféra nechce danou frekvenci odrážet a ta prostě "projde skrz" někam do vesmíru. Tudíž nad každým bodem zeměkoule lze zjistit tzv. "kritickou frekvenci" - to jest nejvyšší frekvenci radiovln, kterou ionosféra ještě odrazí zpátky dolů. Kritická frekvence je tím vyšší čím je v daném místě vyšší vodivost - tedy ionizace ionosféry. Vidlácká mnemotechnická pomůcka "plech ( dokonale vodivý ) odrazí vše". Ionizace ionosféry závisí na parametrech - zmíněných v předcházejícím odstavci. Pokud nevysíláme kolmo nad sebe ( k čemu taky ) pak ionosféra odrazí i vyšší frekvence než "kritickou frekvenci" a nejvyšší frekvence, kterou inosféra při daném "úhlu elevace" ještě odrazí je Maximum usable frequency alias "MUF".
MUF lze spočítat pro komunikaci mezi kterýmikoliv dvěma body na ZeměKouli a na této frekvenci vysílat, pokud chcete aby vás v "cílové oblasti" někdo mohl přijímat. Na frekvenci MUF Ionosféra ještě signál odrazí, ale díky vysoké frekvenci z něj jen málo pohltí - proto je výhodné vysílat právě na této frekvenci. V praxi se vysílá na frekvenci přibližně o 15% nižší než MUF, aby byla určitá jistota, že se vlna odrazí a přitom ztráty signálu nebyly tak velké. Tím že odrazem od inoféry vysíláte "šikmo" tak vás vlastně ani tak nezajímají vlastnosti ionosféry přesně nad vaší hlavou, ale vlastnoti v místě odrazu. Čímž vznikají paradoxy při vysílání "z noční na denní stranu zeměkoule" nebo naopak z denní na noční, nebo "podél poledníku" ve všech třech případech je to jiné.
Je na čase ionosféru rozebrat podrobněji - denní ionosféra má 4 vrstvy F1, F2, E, D. F1 a F2 jsou vysoké vrstvy ve výškách 200 a 300 km k vysoko, které radiovlny odrážejí. I E vrstva radiovlny odráží, ale je níž kolem 100 km vysoko. Naopak D vrstva, která je jen nad denní stranou planety radiovlny absorbuje. Díky D vrstvě a její nepřítomnosti v noci slyšíme v noci střední vlny z celé evropy a ve dne ne. Obecně lze řící, že přes den je ionizace i absorbce v ionosféře vyšší a proto se používají vyšší frekvence - viz Kubáčovu radu č. 1 "ve dne ladit od 21 MHz dolů". Naopak v noci je Ionizace i absorbce nižší a proto se používají nižší frekvnce - viz Kubáčovu radu č. 2. "v noci ladit od 2,3 MHz nahoru"
Nicméně i přesto je v Inosférickém šíření radovln mnoho černé magie, například existují "ionosférické vlnovody" kdy se radiovlny odrážejí mezi vrstvami E a F nebo sporadická E vrstva kdy v noci najednou slyšíte vysoké frekvence, které by měly "být potichu". Abychom článek ukončili nějak smysluplně zde jsou Kubáčovy praktické rady :
- Je - li slunce na obloze ladím od vysokých frekvencí dolů.
- Není - li slunce na obloze ladím od nizkých frekvencí nahoru
- Směrem na východ - poslouchám spíše ráno ( mezi mnou a vysílačem je vysoce ionizovaná "polední / odpolední" ionosféra)
- Směrem na západ - poslouchám spíše večer
- Nejzajímavější podmínky jsou před a po východu i západu slunce. Poledne a půlnoc jsou tak trochu "mrtvé časy".
- Podél poledníku zkouším poslouchat několikrát denně - východ slunce, západ, poledne, půlnoc - jako obvykle ve dne na vyšších a v noci na nižších frekvencich.
- Na začátku vždy rychle proladím oblíbená pásma "kam to lítá" neboli "odkud to lítá"
- Cynická rada na závěr : pořídím si rádio s funkcí "smart tune" která sama projede celé krátké vlny a uloží mi slyšitelné stanice do paměti ;-)) Moje Lídl-rádio za 249 tuhle funkci má ! ;-))))
Přesně kvůli rady č.8, která je nejpraktičtější, když máte málo času, ale dráždí "radiové dědky", jsem tento seriál nechtěl psát.....
Vždy som nechápavo pozeral na predpovedne mapy šírenia v starých Amarach. Nikdy som nevysielal ale bolo obbobie keď sa mi v Košiciach sporadicky darilo počas letných podvečerných hodín chitiť vysielanie ešte Juhoslovanskej televízie (asi 550km) asi na 22 kanály pomocou 24prvkovej Yaginy a širokopásmového predzosilovača z BFR90+BFR91. Rušila mi totiž Budapešť 2.program o kanál nižšie vzdialený iba 50km.
A k téme. Z popčutia (hovoril mi to bývalí riaditeľ rádiorozviedky - aktívny rádioamatér) že v 50-tych rokoch chytali rádioamatéri v Prahe na KV pásmach vysielačky taxikárov z New Yorku ktorí určite nemali na na sterche taxiku KV antennu farmu.
Pekná KV farma je neďaleko Bratislavy ale nevlastia ju amatéri, čosi podobné bolo aj na Pavom Vrchu v Prahe ale dnes už tam KV antény niesu - https://www.google.sk/maps/@48.2614164,17.317755,3a,75y,0.28h,72.39t/data=!3m6!1e1!3m4!1scs20fvBBywE2bYyWD5zODQ!2e0!7i13312!8i6656?hl=en