Pořád mě trápí ta myšlenka, že "všechno se vším tak nějak souvisí" - jenom je občas výrazně nutkavější než jindy, takže bych se dnes pokusil zapřemýšlet jestli 3/4 politiků a politických stran napříč Evropou nejsou vlastně strany fašistické a jestli jsme po komunismu a "divokých devadesátých letech" sami nevpluli do poklidných vod fašismu ve společnosti - ne fašismu - jako hanlivé nálepky od polovzdělaného aktivisty-hlupáka, ale jako skutečný "vývoj po spirále" který nás tlačí tam, kde už se motají jiné evropské státy a my tam jdeme za nimi.
Rasista, xenofob, populista, fašista a sociolog Petr Hampl tvrdí, že pokud vás označí jako "fašistu'" pak je to proto, že současni "lepiči nálepek" jsou příliš hloupí aby váš názor vyvrátili argumenty a že "fašisté" jsou osoby spíše úctyhodné, takže jsem si jako příklad pro dnešní příspěvek vybral úctyhodného fašistu Benita Mussoliniho. ten se narodil v roce 1883 v chudé levicově orientované rodině a byl pojmenován podle Benita Juaréze - mexického indiána a prezidenta, který porazil a popravil Maxmiliána I. Habsburského - bratra "našeho mocnáře" Františka Josefa.
Mussolini byl původním povoláním učitel a v roce 1913 vydal knihu o Janu Husovi. V roce 1922 se stal premiérem Itálie a v lednu 1926 začal vládnout pomocí dekretů, neschválených parlamentem - jako diktátor. Pozoruhodé je, že jeho knihu o Janu Husovi četl Tomáš Garrigue Masaryk a navzdory jeho diktátorským sklonům jej jako druhého člověka v historii na podzim 1926 osobně vyznamenal "Řádem bílého lva" - nejvyšším státním vyznamenáním tehdy mladé a demokratické První republiky ( ??? )
Dovolte několik nepatrných poznámek - seznam nositelů Řádu bílého lva je pozoruhodný - třeba Nikola Tesla, Arafat nebo krvaví afričtí diktátoři. A potom další poznámka - proč demokrat Masaryk vyznamenával fašistického diktátora ? To samozřejmě vzbuzuje otázky jak byl vnímán Italský fašismus před II. světovou válkou - a zdali někde tam není jádro dnešní Zemanovy aféry s "Hitler je gentleman".
Teď mě asi podezříváte z fenoménu "Něměcký fašismus" - oblíbeného omylu nevzdělaných novinářů, ale nikoliv - já vím jaké jsou mezi těmito režimy rozdíly - fašismus - to je původem Italský bratranec myšlenek dnešní internacionální, liberální a "svobodomyslné nové levice" včetně regulace každého prdu z Bruselu - o tom tento článek je. Zatímco nacismus - je blízký příbuzný jiného původem německého vynálezu - komunismu. Dokonce tak blízký, že Stalin nacismus opakovaně propagandisticky označoval za "pravicovou ideologii", aby ta podobnost nebila do očí - což vydrželo neo-komunistům ( a novinářům ) až dodnes.
Takže o čem byl fašismus - nechme promluvit vůdce Mussoliniho :
Stojíme v opozici k individualismu. Pro fašistický způsob života je nejpodstatnější zájem státu a na jedince je brán zřetel pouze pokud jeho zájmy odpovídají zájmu státu, který prosazuje uvědomění si jedinečnosti člověka v historii. Jsme proti liberalismu. … Liberalismus popřel ve jménu jedince zájem státu. Fašismus obnovuje pozici státu
jako formy, která vyjadřuje pravou podstatu jedince. Pokud má svoboda patřit k životu skutečných lidí a ne abstraktních figurín vyprodukovaných individualistickým liberalismem, pak fašismus je zde pro tuto opravdovou a jedinou svobodu, pro kterou stojí za to žít - svobodu státu a jedince v něm žijícího. Fašistická koncepce státu zahrnuje vše podstatné. Mimo ni nemůžou existovat žádné lidské, či duchovní hodnoty, bez ní nemají žádný význam. Správně chápán je fašismus všeobjímající a fašistický stát, jako syntéza a míra všech hodnot, vykládá, rozvíjí a dodává na kvalitě lidskému životu.
Pokud bych slovo "fašismus" zaměnili třeba za "moderní společnost" - klidně by to Merkelová, Babiš, nebo Sobotka mohli podepsat ne ? A vsktutku - ve fašistické Itálii se neustále bojovalo za "upřesnění legislativy" za boj proti "škodlivé konkurenci". Rozmáhlala se "kontrolní hlášení" stát sice nechal velké korporace jejich majitelům, ale vše reguloval pomoci detailní "evidence". Parlament formálně stále existoval, ale opravdovou moc mělo sdružení 21 korporací a "zájmových organizací" ne nepodobných dnešním "neziskovkám" nebo "radě tripartity". Italský stát lezl dokonce Italům až do postele : Mussolinimu se zdála porodnost příliš nízká, proto nařídil, že svobodní a bezdětení zaměstnanci nebudou povyšováni, aby byli přinuceni se oženit a rozmnožit. To mělo paradoxní efekt, že porodnost ještě klesla, protože svobodní - nepovyšovaní - zaměstancni s nízkými platy nebyli schopni přesvědčit mladé ženy ( a jejich rodiče ) aby si je vzaly atd.
Jinými slovy nositel Řádu bílého lva Mussolini zavedl už ve 20. letech režim, který by nám svojí snahou o regulaci a evidenci všeho vždy a všude, svým bojem proti svobodné vůli a všudypřítomným vlivem korporací, "zájmových a profesních sdružení" připadal velice povědomý. Bohužel Itálie ve 20. letech nebyla Internetem spojený postidustriální stát plný úředníků, takže nestihli zakázat žárovky, tuzemský rum, nestihli "ženské kvóty" nebo "integrované školství", ale pokud by se II. světová válka vyvíjela jinak - jistě by k těmto fenoménům došlo nejenom v Itálii, ale v celé Evropě alespoň o 30 let dříve než jejich příchod zažíváme nyní.
Takže až příště uslyšíte, že někdo je fašista - berte jako holý fakt, že je to pravda. Všichni jsme fašisti už mnoho let. Jenom postkomunistická část Evropské unie má za tou západní části ve vývoji fašismu asi 10 let zpoždení....
Poznámka při druhém čtení - hledal jsem popis podstaty fašismu jednou větou a tak mě napadla hláška z Limonádového Joe : "Co je dobré pro kolaloku, to je dobré i pro zákon". Jelikož Jiří Brdečka psal původního Joe za protektorátu - není vyloučeno, že tahle hláška je skutečně už zapomenutná politická narážka na tejdejší poměry.
IDe | 21. června 2016 v 13:46
Ten nápad s regulací populace mi připomíná normalizaci (konstruktéry nechtěli ani jako ženichy, ani jako nájemníky). Ale skutečný počet obyvatel tu nikdo nezná. V posledních týdnech přibyli do Tylovy a Skrétovy ulice v Plzni občané tmavé pleti , hovořící slovensky.Posedávají (opilí) na parapetech výkladních skříní a lidé chodí nakupovat jinam. Vietnamci nemají tržbu.