Třeba má zlomenou páteř ?
28. června 2016 v 5:17 | Petr | PřírodaKomentáře
Od jisté doby věřím všemu. Jednou jsem v Brně, které považuji za mafiánské a kriminální město, které do civilizace nepatří (nejsem Pražák), zachránil přepadenou ženu. Za pravého poledne, před vlakovým nádražím, kolem cca 150 lidí. Nikdo ani nezavolal mobilem policii, prostě plácek se pomalu vylidnil a nechal útočníkovi prostor.
Zasáhl jsem úspěšně, chlap se po cca 4 minutách zdekoval - a nemohl vyjeveně stále pochopit, že někdo pomohl jím přepadené oběti. Prostě tento mindset nemohl strávit víc než cokoli jiného.
Co jsem ale nečekal je síla propagandy našich neziskovek. Jakmile se to jakákoli žena dozvěděla, že jsem zasáhl (vzorek několika stovek žen) - žádnou nezajímalo, zda jsem já či oběť v pořádku či tak nějak. Všechny do jednoho se zajímaly, zda jsem útočníkovi neublížil, zda jsem se k němu nezachoval nespravedlivě, atd. Nenastala u žen jediná výjimka, ani jedna. Nechaly toho teprve až jsem prohlásil, že už chápu případy jako znásilněná žena 100 metrů od zastávky kde bylo 14 lidí. A že se příště zachovám také tak, když dostávám najevo, že ženy chtějí být přepadány a mají starost jen o bebí útočníka.
Nedokáži si představit, co by se stalo, kdyby průběh střetu měl vážnější následky. Protože mám po této zkušenosti jistotu, že jakmile jakýkoli muž bude bránit ženu - pak až dojde k vyšetřování, budou to ženy, které se pokoušel zachránit, které mu svými názory na policii a u soudů zlomí vaz. Budou proti němu, protože udělal bebí útočníkovi. Včetně soudkyň.
Jak by asi dopadl Michal Velíšek, kdyby nebyl zastřelen, ale třeba jen ublížil útočníkovi? Možná by z něho soudy stáhly kůži, a okolní ženy by svědčily proti němu.
Od té doby věřím, že se může stát v kritické situaci cokoli - a že okolní lidé nepomohou, ale klidně zlikvidují toho, kdo pomohl.
Tedy, ten detail pokřikujícího Baofengu mě obzvláště zaujal a zlepšil mi náladu, dá-li se vzhledem ke zmíněným souvislostem a něčem takovém hovořit.
[2]: Mám podobnou zušenost - volal jsem policajty na dva mladé hajzlíky, co se pokoušeli ze země vylomit "autobusovou zastávku" ( tu tyč s logem ČSAD a jizdím řádem )
Hajzlící mi vyhrožovali - vysmál jsem se jim do ksichut ať si zkusí šáhnout, že už jsem si dlouho nepraštil. Nenašli odvahu a za strašného nadávání se dekovali. Když zmizeli - všechny ženské na zastávce se na mně vrhly že jsem chlapcům "zhoršil náladu" a oni teď půjdou a někomu něco udělají....
Není to ani týden, co jsem poštval psa na zfetovaného borce, co rozbíjel odpadkové koše v parku - taky jsem byl jediný do "rušil poklid" ....
imho dobře napsáno. Já zase mám zkušenost, že jsem jedné babině zkolabovavší v letním hicu na křižovatce poskytl jakous-takous první pomoc (odtáhl jí do stínu a uložil do polosedě, naštěstí dýchala i tepala) a zavolal záchranku. Přivolaný saniťák mi nicméně vynadal, že baba je akorát ožralá jak zákon káže a znečistí jim sanitku ...
Pane doktore, jaký máte názor na úpravy v CPR pro amaterské zachránce? Tedy konkrétně že se "nemusí" vdechovat. Což konkrétně všichni (od autoškol až po školení u nás na VŠB) interpretují jako "nevdechujte". Když jsem se ohradil (jakožto zdravotník) že pokud řekneme nevdechujte jednak tím odbouráme i pokusy o zprůchodnění cest a tím pádem nedojde ani k "svévolné" výměně vzduchu, ale hlavně pokud mě stará čísla nepletou tak vzduch v krvi a plicích vystačí na pár minut cirkulace. Ale dojezdový čas je 15 minut a setkal jsem se i s daleko delším časem... Prosím o názor když už jste první pomoc nakousl...
Maně si vzponmínám na případ kdy jsem úspěšně resuscitoval dědka co zkolaboval v autě v koloně na Zábrdovické (ano je to v Brně) prakticky naproti Vojenské nemocnici. Bylo mi divný, že to auto stojí vprostřed silnice, asi čtvery světla, možná dýl. Tak jsem nakoukl; dědek už modral. Žena běžela na vrátnici nemocnice a než po cca 20 minutách (!) přikráčel volným krokem nějakej bílej plášť byl děda relativně stabilizovaný, dýchal a pomalu se orientoval. Asi za měsíc mi od jeho vdovy, přišlo parte. Dědka nechali na vozejku na chodbě čekat na ošetření asi hodinu a půl. Tak jim exnul, už ho to asi nebavilo. Pravda, mohlo to být cokoliv, že jo. Nebejt těch devadesáti minut co na něj bílý pláště srali. Taky si vzpomínám na kámošku ze školy. Byla epileptička a jednou na koncertě dostala epickej grand mal. RZ ji do Bohunic, kde ji nechali v čekárně plný lidí. Měla ještě tři sekundární záchvaty než umřela na otok mozku po úderu do hlavy jak spadla při záchvatu ze židle. Ale víte co, svět se točí dál a na nějakou první pomoc sere pes.
[6]: Dneska žijeme v době rozpadu zdravotnických systému po celém světě - důsledky tohoto rozpadu jsou, že "drobné problémy" se prostě ignorují a pracovní postupy mají tendencí vyjít lidem vstříc. Touto logikou vzato "masáž bez dýchání" je lepší než útěk potenciálního zachránce pryč - i když to v žádném případě není "zkvalitnění" - jak tomuto pojmu rozuměl svět před příchodem ISO norem.
Mimochodem zkoušel jste dýchat do smradlavého poblitého alkoholika ? JE to lahůdka.
[7]: S tím dědou jste předvedl ukázkový špatný postup - pokud byste volal 155 sanita k tomu určená by přijela a chlapa zajistila - jak jsou trénovaní. Nedostal by se do rukou pohchybného lapiducha ve zdravotnickém zařízení zaměřeném na choroby mladých a jinak zdravých ( vojenská nemocnice )
Komentáře jsou uzavřeny.
Ale tak daleko jako jste napsal v posledním odstavečku bohužel jsme.
Chtěl jsem se rozepsat, ale dám příklad např. u sebeobrany, kdy vás utočník zažaluje, že vaší obranou sedí na vozejku apod. Při školení řidičů, když se bojíte krve či nakažení z krve máte právo odebřít první pomoc atd. v jiných oborech viz BOZP v práci atd.
Lidé nehodnotí věci odděleně. Když si zpracují mozkem všechny tyto zprávy "i když oddělené z různých oborů", dostanou závěr, nepomáhat nic nedělat nad příkaz jiné osoby co přebírá zodpovědnost. A co řekl na nutnou obranu příslušník, kamarád? Když použiješ jakoukoliv zbraň na obranu musíš jít do konce jinak tě zažaluje, možná půjdeš sedět za smrt, ale nebudeš muset platit do konce života "dávky" tomu co tě napadl.