Přestavte si tu scénu z Matrixu, kde Morpheus oznamuje, že stroje vyslaly ke zničení Sionu 250 000 robotických "chobotniček" - jednu na každého muže, ženu i dítě. Chobotničky jsou složité stroje vypadající jako hlava hmyzu nasazená na těle s množstvím chapadel. každé chapadlo má desítky až stovky článků, které se hadovitě pohybují vzhledem k ostatním článkům. Tedy pro pohyb článku potřebujete minimálně 3 motory ( jakéhokoliv typu třeba i pneumatické ). Ergo 3 motory x 100 článků chapadel x 10 chapadel na chobotničku x 250 000 chobotniček = 750 miliónů = 109 motorů které musí robotická fabrika vyrobit jenom proto, aby během jednoho dne byla většina z nich při útoku na Sion zničena.
Proti robotům stojí lidi - každý z nich má 220 kostí, 650 svalů, 1013 buněk vlastního těla ( a ještě o dva řády více baktérií ve střevě ;-). Ergo každý člověk je patrně složitější než celá robotická armáda dohromady. Jak probíhá výroba robotů ? CNC frézy, nebo třeba vstřikovací lisy do úmoru vyrábějí články chapadel a motory do nich ? Jak probíhá výroba člověka - buňky se dělí a průměrně po 47 generacích je jich dostatečný počet na celého člověka. Dělení Lidské buňky trvá přibližně 48 hodin - důvod proč vývoj člověka od oplození do dospělosti není jenom 2x47 = 94 dní je v tom, že frakce dělících se "kmenových" buněk je s postupným zráním organismu menší a menší.
Tím se dostáváme k celé řadě otázek z oblíbené "Sheldonovské" oblasti kolem "technologické singularity". Nastane singularita vůbec ? Nezahubí ji "Moravcův paradox" ? Má lidstvo technologicky na to, aby spustilo revoltu strojů ? Má lidstvo inteligenčně na to, aby spustilo revoltu strojů ? Má lidstvo inteligenčně a morálně ( ! ) na to, aby jí zabránilo ?
Než však začneme bádat v oblasti zdali nás spíše zahubí roboti, nebo spíše mohamedáni - je vhodné opět vypíchnout rozdíl mezi umělými a přírodními "technologiemi". Základem tohoto rozdílu je von Neumannův stroj - tedy stroj, který umí vyrábět své vlastní kopie - tedy pro jednoduchost - buňka.
Povšimněte si jak probíhá "kinetika" práce takových strojů - tedy nejpozoruhodnější je to, že von Neumannovy stroje pracují a množí se zároveň. Rychlost práce proto s rostoucím počtem strojů EXPONENCIÁLNĚ roste, proto doba doba potřebná k vykonání daného množství práce není na množství práce závislá LINEÁRNĚ ale LOGARITMICKY. Zjednodušeně řečeno - vinař neřeší velikost sudu, protože kvasinky zkvasí malý sud vinného moštu prakticky stejně rychle jako velký sud. Potřebovala matička příroda při evoluci stonožku s 2x tolika nohama - OK žádný problém z hlediska výroby. Potřebuje člověk 5 prstů místo jednoho kopyta ? Potřebuje pro každý prst 4x tolik svalů než skot pro kopyto ? Potřebuje pro řízení této končetiny 100x tolik nervových buněk ? OK. Když vezmeme úplné extrémy - Vačice opossum je březí 13 dní, Slonice je březí 610 dní, ale pořád to nejsou takové rozdíly, které by odpovídaly velikosti a složitosti tělesné struktury zvřat, kdyby exponenciální / logaritmická kinetika dělení buněk nebyla.
Můžeme namítat, že umělé technologie se přírodě blíží - máme ( řádově ) 10 miliard lidí, kteří mají ( řádově ) 10 miliard bot, 20 miliard tkaniček do bot a třeba 10 miliard mobilů kde každý mobil má ( řádově ) 10 miliard tranzistorů. Přestože naše technologie výroby se blíží logaritmické kinetice - ještě stále nejsme tam kde matička příroda. To si snadno uvědomíme, pokud si představíme jak snadné je přemnožení ( třeba ) sinic v přehradě, nebo sarančat v Africe a naopak - co by se muselo dít, kdyby potřeba bot, nebo mobilů ze dne na den stoupla třeba 10 násobně.
Tím se dostáváme k technologické podstatě Moravcova paradoxu - robotické obchodování na burze je snadné, protože procesory do PC, které jej řídí, se vyrábějí semi-logaritmickou technologíí ( de facto se tisknou ), kde složitost tisku není v přímé úměře ke složitosti procesoru, proto mohou mít tolik součástek, kolik je potřeba - klidně miliardy tranzistorů složených do statisíců větších bloků. Naopak žehlení košil, nebo utírání zadků v domově důchodců vyžaduje robota, který bude mít ( řádově ) 220 kloubů, kterými bude pohybovat ( řádově ) 650 motorů. Mechanické prvky a motory zatím vyrábíme pouze lineární kinetikou tudíž jejich ceny jsou příliš vysoké, proto každá mechanická konstrukce robota je kompromis, který robota omezuje. Tím vzniká bludný kruh - drahý a nedostatečný hardware vede k malé sériovosti výroby, což způsobuje, že hardware je drahý a relativně zaostalý. Proto vývoj ve směru k miniaturizaci a "biologizaci" robotických těl - stagnuje.
Dnes tedy žijeme ve světě, kdy eletronický průmysl umí vyrobit NE555 s 50 tranzistory relativně stejně snadno jako procesory do PC s miliardami tranzistorů - až bude stejně snadné vyrobit 109 miniaturních motorků - bude důvod těšit /obávat se vytlačení lidí na okraj společnosti, nebo vzpoury robotů, nebo čehokoliv takového.
Předposlední námitka - pokud "opravdový pokrok" vyžaduje masivní sériovou výrobu, která má smysl teprve pokud se pohybuje v násobcích základní - 10 miliónové série - kam do takové představy zapadají "vlhké sny" techno-frikulínů o pokroku skrze 3D tisk jednotlivých kusů čehokoliv ?
Dostáváme se k poslední otázce : Daleko dříve než nastane pokus o vyhubení lidstva stroji řízenými pomatenou umělou inteligencí - nepochybně nastane pokus o zabíjení ( vyhubení ) lidí stroji řízenými pomatenou lidskou "inteligencí". Tento pokus začně dříve než budeme umět hladce vyrobit stovky miliard motorků - je otázka zdali předehra k tomuto pokusu neprobíhá už nyní. Rozebráno podrobněji - stroj, který se pohybuje troskami budov a likviduje zbytky "lidského odporu" - je stále otázka 220 kloubů a 650 motorů, takže se na jeho příchod ještě čeká. Naopak dnešní zabíjející stroje jsou relativně hrubé konstrukce ve formě létajících dronů - na obranu proti nim by se měl soustředit technologický vývoj a to i ten v dílnách geeků - amatérů.