Neustálým evergreenem tohoto blogu je "Moravcův paradox" jakože v technické společnosti - co se zdá složité ( obchodování na Burze ) - je pro počítače / roboty snadné a co se zdá snadné ( utřít seniorovi prdel ) - je pro počítače / roboty nepřekonatelný problém.
Druhý evergreen je "Peterův princip" aneb každý je povyšován tak dlouho, až se dostane na místo, které nezvládá. Pokud současnou pozici zvládáte - vaši šéfové si říkají : "je dobrej - povýšíme ho", což se opakuje do té doby než uděláte průser - pak si řeknou "další povýšení už nezvládne" a tak vás nechají tam, kde jste udělal ten průser, abyste mohl udělat ještě mnoho dalších. Nastoupíte na stavbu a zametáte prach na staveništi, pak chodíte zedníkům pro pivo, pak jim podáváte cihly, pak mícháte maltu, pak zdíte, pak se pokoušíte stavět lešení, ale to vám spadne, tak u lešení už zůstanete....
Ergo megakorporace ( a někdy i menší firmy ) jsou plné lidí na místech tak vysoce postavených, kde jim to už příliš nejde ačkoliv o patro níže by to nebylo s takovými famfárami ale byli by daleko užitečnější. Proti Peterovu principu se těžko bojuje, protože se tak úpně nedá čekat superiorní práce od člověka, kterému už při nástupu řekneme "zkysneš u míchačky navěky". Jednou z cest jak se s ním některé firmy snaží vypořádat jsou "vnitřní kasty" uvnitř megakorporace.
Tedy - byl jsi přijat na místo technika - zůstaneš technikem až do penze a povýšení do managementu je ti uzavřeno, ale tvůj plat poroste podle toho jak dobrý technik budeš - klidně i výše než pat tvého šéfa, který byl od počátku přijat do managementu a nikam jinam. To má zase ten problém, že mnozí šéfové si myslí, že jsou "hlavy pomazané", protože když se nějak stalo, že nosí oblek, rozkazují a jíní je poslouchají - tak přece "něco v nich musí být" - a za to "něco" si přece zasluhují více prachů než obézní ňouma v monérkách a před důchodem - néé ?!
Ergo Peterův princip je nevykořenitelný a je morem moderních firem - jenom je otázka - jak velká firma musí být, aby jim byla postižena - malá firmička o 5 lidech asi nebude k těmto věcem tak náchylná. Takže velká firma ? Megakorporace s pobočkami na 5 kontinentech ?? Celý stát ??? Evropská unie ???? Celý západní svět ?????
Příklad ze Švýcarska : Společnost je natolik konzervativní, že pokud je otec majitelem autodílny - je prakticky nemyslitelné, aby nejstarší syn dělal neco jiného. Tlak maminek, babiček, tetiček a dokonce sousedů je takový, že pokud nechcete spravovat auta - máte jedinou možnost - utéct do Ameriky a za 10 let se vrátit finančně zajištěný s úspěšnou kariérou v zahraničí. Naše paní Marxová - Leninová by mohla Švýcary kritizovat za "nízkou sociální mobilitu" - neboli jak říkají bratři anglosassové "skleněný strop". Jakože pokud váš tata byl automontér - z vás se těžko stane předseda představenstva autokoncernu.
Na druhé straně "nízká sociální mobilita" - je jinými slovy totéž co "kasty" - což jinými slovy znamená že díky kastám se alespoň občas stane, že na určítém místě "zkysnul" člověk, který zvládá co zvládat má. Představte si opačný případ "dokonalé sociální mobility" - kde skutečně kažý se dostane tak vysoko na společenském žebříčku až už to dále nejde. To znamená, že celá společnost je jako když třepete kýblem se štěrkem - malá zrnka propadají dolů, mezi velkými zrnky, které se tím posouvají nahoru - až dojde k neodvratnému. Společenské třídy už nejsou výrazem drobné ( nebo velké ) životní nespravedlnosti, která vás zadržela "mezi dělnictvem", ačkoliv jse měl i na "mistra ve výrobě'" a dokonce možná na "provozního inženýra". Ve společnosti, - ( téměř ) dokonalé sociální mobility - je každý ( ! ) na místě, které je pro něj "poslední štací", kterou už nezvládá.
Tím dochází přesně k tomu, co vidíme všude kolem sebe
- Nikdo nedělá nic užitečného, protože místo užtečné profese za 900 se vždy dá se dělat kravina za 1000
- Ani tu kravinu za 1000 ti, kteří ji dělají tak úplně nezvládají.
- Zrušení "sociálních kast" vedlo k zavedení "mentálních kast" které jsou daleko tvrdší než dřívejší systém historicky daných společenských vrstev.
- Nepropustnost nových vrstev vede k tomu, že doktoři se celý život vídají jen s doktory, právníci s právníky - zedníci se zedníky atd.
- Což vysvětluje současnou nepřítomnost "společenské smlouvy" a obecných pravidel "zdravého rozumu", protože taková pravidla vzniknou jedině diskusí ve společnosti napříč kastami.
To má samozřejmě obrovské a málo vnímané společenské důsledky. Už kdysi jsem se pozastavoval nad tím, že stavební dělnící v česku jsou buď učitelé matematiky z Ukrajiny nebo - Češi - alkoholici z ubytovny s tendencí k bezdomovectví. Probém však je daleko širší. Představte si třeba moderní verzi "boje za práva dělníků". Při vší úctě k dělníkům - je správné vůči společnosti bojovat za pozvednutí určité skupiny - nad její reálné schopnosti ? A kdo by vůbec měl za danou společenkou skupinu bojovat ? Tí kteří v ní zbyli, protože na více už neměli ? Nebo někdo z venku ?
Nakonec se vždy nějaký "placený bojovník" za práva utlačovaných najde. Příznačně to není "dělník" ale nějaký neziskovkář, který vystudoval "sociolóógii". A ten obratem pozná mentální limity "své" vrstvy. Takže aby to nebyla úplná prohra - vybojuje alespoň nějaké sociální dávky / minimální mzdu. Které ale mají opačný efekt - tlak na ( pracovní = mentální ) výkon tím klesne, takže boj za společenské pozdvižení nižší vrstvy vede k jejímu dalšímu pokesu, což vede k relativnímu vzestupu vyšších vrstev ještě výše. To vše za nemalé spotřeby státních peněz z daní, které je stále těžší vydělat, neb nikdo nedělá to co by uměl / mohl / chtěl dělat na 100% svých schopností.
Brutálně shrnuto - na celém západě bohatí bohatnou, chudí chudnou, sociální dávky tečou - jak vlna tsunami. A ještě horší je, že chudí jsou chudí nejčastěji protože nejsou dost chytří - kecům o "vzdělanostní společnosti" navzdory !