Patřím spíše k přízemním materialistům - jakože "na vyšší ideje si musíme nejprve vydělat". To je ve společnosti spíše většinový názor, odmítaný intelektuální elitou jako "pozůstatek komunismu", protože až příliš přípomíná marxistickou materialistickou teorii "základny a nadstavby" - jakože "výrobní prostředky" a vůbec materiální stav společnosti určuje stav "duchovní". Na druhé straně je tady opačný názor, že tedy ideje a myšlenky určují stav hmotné stránky společnosti. Tento směr patrně v hlobuce souvisí s křesťanským "na počátku bylo slovo".
Ve skutečnosti je spor o prioritu hmotné nebo myšlenkové části společnosti falešný, neb nepočítá s kruhovou kauzalitou . Tedy hmotný stav - "výrobní prostředky" ovlivňují stav duchovní, který zpětně ovlivňuje hmotnou frakci společnosti. Z toho vyplývají zajímavé důsledky - všimněte si například, že teorii "nadvlády ducha nad hmotou" hlásají téměř bez výjimky lidi bohatí neboli "materiálně zajíštění". A pak je tady i nepříjemný fenomén "čert dává vždy na větší hromadu": Jste bohatí - jste vzdělaní - máte čas přemýšlet - leccos vás napadne - to "leccos" je často finančně výnosné takže v "druhém kole" jste ještě bohatší atd... Pro chudé platí totéž jenom opačně. Zkráceně řečeno - bohatství vede k bohatnutí a chudoba k chudutí.
Nás materialisty nepřestane udivovat síla "duchovní komponenty" společnosti. Třeba "nálady trhů". Bylo oznámeno, že v referendu zvítězil Brexit. Krom volebních lístků se v dané chvíli ani molekula ničeho v celé Anglii nehnula jinak než měsíce a roky předtím. Přesto "burza začala šílet" jak se do cen promítly efemérní obavy všech účastníků trhu.
Tím se dostáváme k méně příjemným aspektům "ducha ve společnosti" : Jsi třetí generace líných hajzlů s kalašnikovem alias "povstalecká armáda" řízená podivnou ideologií ? To znamená, že ve tvé zemi je chudoba a hlad. Jedno zda "povstalci" jsou "levice", "pravice", "hodní", nebo "zlí" - nepracují a práci jiných ničí - proto je hlad. Nebo moje oblíbená "narušená důvěra ve společnosti": Hráli jsme si na kapitalismus ve společnosti se socialistickou legislativou a též socialistickou mentalitou. Výsledkem byla olbřími korupce. Místo liberalizace společnosti, která by ubrala korupčních příležitostí - jsme šli cestou detailní regulace všeho. Dnes tedy vypisujeme výběrové řízení i na obecní krmítko pro sýkorky a výsledkem je kombinace stagnace veřejného sektoru ( jako kilometry nepostavených a neopravených silnic ) a korupce nenápadně pokračující dále.
Poučením z uvedného je, že i přízemí materialista by si měl dávat pozor jak společnost zachází se slovy a abstraktními pojmy. Kromě "krize důvěry" tu totiž máme i věc daleko méně nápadnou, ale možná daleko horší a to je krize pojmu "dobra" :. Mladý vědec vymyslel nový lék. Vymyslel ho doopravdy, nebo jen "těží grantové peníze" ? To je ještě ta lepší forma krize dobra, která spočívá ve vnitřních pochybnostech každého člověka nad informacemi, které dostává. Horší forma krize dobra je taková, že čteme o skvělých a nezjištných činech nějaké osoby a na konci článečku je nepatrný dovětek "proto přispějte na konto XXXXXXXXX / XXXX naší nadace". Tedy otázka je - kde je nezjištnost těch činů a z toho vyplývá i pochybnost o dobrotě těch činů.
Každá pozitivní informace je dnes zneužita k nějakému marketingu takového typu, který domyšlen do důsledku pozitivní náboj původní informace ničí. Ba dokonce máme "pozitivní informace" vyloženě lživé, určené jenom k tomu aby na konci bylo nějaké to číslo konta. Nejsme daleko době, kdy chlap vynese z hořícího baráku děcko a krizí dobra ( podvědomě ) ovlivněná veřejnost si bude říkat : "Proč to udělal ? Co z toho bude mít ? Komu za to budeme muset zaplatit ?" A nakonec královské : Jakou další buzeraci stát vymyslí, aby zvýšil svou moc pod záminkou, "aby se to příště nestalo" ??
Možná by bylo dobré reportovat ve stylu "děti zachránily štěňátko" a k tomu vysvětlující odstavec "opravdu nechceme vaše prachy, nechceme vám nic nalhat, ani vás nijak manipulovat, ani prachy z EU, protě jen informujeme, že děti zachránily malého psíka". Možná je to absurdní myšlenka, ale když vidím jak společnost rozežírá "krize důvěry" mám opravdu vážné obavy kam nás může dovést "zánik dobra".