Představte si že jdete prohlídkou po vašem 50. zámku třeba ve Valticích a už znáte všechno nazpaměť. Jakože dvacatery dvéře v jedné řadě za sebou se jmenují enfiláda a právě ve Valticích je nejdelší "enfiláda" v Česku. Pak najednou zaslechnete že : "v těchto komnatách žila hraběnka Sofie Esterházy-Liechtenstein důvěrnice vévodkyně Sofie Bavorské - matky Franze Josefa I." a najednou vám to sepne. Tuhle osobu přece znáte z filmu Sisi - Die junge Kaiserin jako můru, která "vévodkyni Sofii" oznamuje: "Její císařská výsost ( =Sisi ) si objednala dalšího protivného papouška".
Takže si pár okamžiků připadáte jako opravdový intelektuál, který "do té historie vidí", ale pak začne "přírodovědné" svědomí hlodat. Když v tom mám takové jasno, čím se vlastně liším od databáze šlechtickcýh rodů někde na Internetu ? Patří taková databáze taky mezi "intelektuální elitu" ? Čímž se dosátáváme k tématům často omílaným na tomto blogu. Tedy moderní je nic se neučít a také nic neumět a hledat vše pomocí Googlu. To je věc mnou silně nedoporučovaná, protože ať jste inteligentní, nebo blbej - když je hlava prázdná - je to jedno jestli mozek "stojí", nebo jestli "mele naprázdno". Ergo hlava musí být plná, aby byl materiál k přemítání, a proto je taky třeba jí plnit.
Pak je tady druhý aspekt a to je samotná inteligence. Ta taky není samospasitelná. Inteligence není něco co vznikne samo, není to opěvovaná "kreativita" - ve smyslu vymýšlení a výroby blbostí k ničemu. Inteligence je mozek vytrénovaný k manipulaci s informacemi, které jste tam předem uložili. Tedy ztotožnění Sofie Esterházy s filmovou postavou bylo 0.1 sekundy inteligence, ale ne více.
A právě v tom je ten problém. Kdysi se prostě vědělo, že třeba matematika jsou desítky minut soustředěného manipulování s informacemi, které jste se museli předem naučit. Tedy nejprve zupání "5*9=45; 6*9=54; 7*9=63" atd... A po zupání mechanickém nastalo učení složitějších problémů : "Když dva kopáči vykopou 20 metrů za 8 hodin za jak dlouhou dobu vykope 5 kopáčů 100 metrů ?" Tohle ti inteligentnější "vymyslí jen tak ze vzduchu" ale 90% běžné školské populace musí 1000 základních typů výpočtů mít naučené a zažité jako když bičem mrská. Tvrdíte že ne? Ale mozek přesně takto funguje. Člověk má naučených okolo 10 000 pohybů, jejichž plynulou kombinací vzniká iluze, že se pohybujeme svobodně dle vlastní vůle. Slovíčkům v cizím jazce se nikdo nediví - proč se tedy všichni diví, že musíte mít naučených 1000 ukázkových výpočtů a pak budete mít iluzi, že vymyslíte jak spočítat jakýkoliv ( jednoduchý ) příklad.
Tedy řešíme : rychlost kopáče se považuje za konstantní a je 20/(8*2). Stejná rychlost platí i pro druhou stranu 100/(5*X). Ergo si dáme dohromady rovnici 20/(8*2) = 100/(5*X), a po algebraických úpravách ( které taky musíte mít nacvičené ) zjistíme, že výsledek je X=16 hodin. Blázni vykládají že "matematika je otázkou inteligence" ( nebo nedej bože "kreativity") ve skutečnosti je matematika otázkou dokonalého ovládnutí malé i velké násobilky, spočtení celého "Bělouna" ( celkem asi 5000 příkladů, které zaberou asi 700 stran sešitů A4. ), naučení se logaritmů všech prvočísel až po 1000, nebo ještě více pokud jste pilnější. Naučení se všech vzorečků, pracovních postupů, důkazů ... integrace per partes.... Až teprve pokud do toho investujete tuto dřinu - teprve potom "začne matematika dávat smysl", protože teprve potom máte dost informací na úvahu, že "hraběnka Esterházy je ta můra z filmu", nebo že 172 je 17*20 - 3*17 = 340 -30 -21 = 289 nebo kdo nerad odečítá může počítat z druhé strany 172 = 17*10 + 7*17 = 170 +70 +49 - a další ( mnohem ) složitější výpočty ŽEJO ?
Právě proto se matematika do moderní doby nehodí. Můžete vykládat o kreativitě, multikuluralismu, diskriminaci, dovolávat se svých práv, vymýšlet "koncepce vzdělávání", nebo jakékoliv jiné kecy, ale na faktu že buď umíte spočítat 172 zpaměti, nebo ne - to nemůže nic změnit. Matematika je tak exaktní jako strojírenská výroba. Můžeme diskutovat o autě na vodu, ale pak je třeba takové vozidlo nastartovat a odjet. V matematice je třeba dřít, dřít, dřít, nic se nedá vynechat, nic se nedá okecat. Zapoměňte na inteligenci - ta začíná hrát roli až po 10 000 hodinách práce.
Ergo matematika a tristní výsledky našeho žactva jasně ukazují na lenivost prorůstající naše školství, obalenou do keců o "projektech", "koncepcích" a "reformách". Škoda, protože v přetechnizovaném světě začíná platit, že Matematika = růst ekonomiky. Možná to si můžeme do této rovnice i dosadit - Matematika = Práce ERGO Práce = růst ekonomiky. Takže ne školství, které je mulitkulturní, integrované, zábavné, nebo kdoví jaké. Ekonomický růst vzejde ze školství, které je relativně těžké, přísné a hlavně úporné jak střevní choroba.