Drak - je pohádkový živočich, který má jeden zadek, ale devět hlav, aby mohl žrát Zlatovlásku i prince Bajaju paralelně. Anti-drak, je člověk, který má jednu hlavu, ale devět zadků, aby jimi mohl sedět na devíti dobře placených židlích paralelně. Tolik tedy vtip hlučných důchodců ze šestého vagonu Pendolína cestou z Prahy, a protože senioři byli opravdu produktivní a měli politickou slinu - přidám ještě dva :
- Víte kdo je to polepšený hříšník ? Doktor Ivo Rittig. Komunistická justice jej zavřela za rozkradení prodejny ovoce-zelenina, zatímco současná ( státotvorná a lidskoprávní ) justice jej osvobodila tak, že je čistý jako lilium.
- Papež František se prochází s Donaldem Trumpem po zahradě Bílého domu. Vichr shodí Františkovi klobouk do jezírka. Bodyguardi losují, kdo vleze do ledové vody, ale Trump je zadrží. Suchou nohou kráčí po hladině, zvedne klobouk, jde po hladině zpátky a předá klobouk Papeži. Druhý den všechny americké ( i naše ? ) noviny píšou "Trump neumí plavat !!!"
Zasmál jsem se, ale návrat politického vtipu po 30 letech jeho neexistence znamená, že opět máme věci, které veřejnost štvou a přesto musí ohnout hřbet.
100. výročí našeho odtržení od Rakouska-Uherska není veřejností přijímáno s dobrou náladou. Za posledních 100 let jsme sice poskakovali občas nahoru a občas dolů, ale úpadek od roku 1918 dodnes je zjevný každému, snad krom profesionálních placených optimistů kteří se protlačili do čela společnosti.
Škoda že už nežijí pamětníci pádu Rakouska-Uherska, kteří byli v roce 1918 v dospělém věku a třeba pracovali jako úředníci veřejné správy. Tito lidé by mohli poskytnout cenné know how jak se První republika zbavila Rakouské byrokratické zátěže jak jsme se od Rakouského "kůň se zapřahá zpravidla hlavou ve směru jízdy" dostali k boomu průmyslu, obchodu, hodnotných veřejných staveb a dalších věcí, které jsme zažili v létech 1918 - 1938. Podobný boom jsme zažili v mnohem skromnějším provedení ještě jenou - v krátkém období od pádu bolševika po vstup do Evropské unie. Dnes je spolešnosti už po několikáté dokonale "normalizovaná", takže žalně koukáme na prvorepublikové paláce a mosty, které dnes neumíme opravit, bojíme se je zbořit a postavit znovu a nejsme schopni je ani udržovat.
Na druhé straně - první republika je opředená legendami, ale realita zase tak optimistická nebyla. Kandidáti na poslance podepisovali nedatovanou rezignaci do rukou předsedy poslaneckého klubu ještě před volbami, aby si po nich ve sněmovně příliš nevyskakovali. Masaryk si musel vymyslet ( neexistující ) "Československý národ" protože jinak bychom opět byli multinárodnostní guláš ve stylu Rakouska-Uherska, ze kterého jsme utíkali. Němci, Maďaři ( a nakonec i Slováci ) viděli "Československý národ" jako podvod a systematicky pracovali na jeho pádu. Takže přišel Mnichov a s ním otázka, trvající dodnes : "proč jsme se nebránili" ? Pokud bychom se bránili a měli 1/4 obyvatelstva zabitého jako Poláci, historie nás, válečné i poválečné Evropy by patrně vypadala úplně jinak.
Nepříliš probíranou pod-otázkou otázky "proč jsme se nebránili" je tato myšlenka : Proč jsme se měli v úmyslu bránit se výstavbou bunkrů obklíčených Němci hluboko v Sudetech ? Proč jsme neměli drtivou a mobilní tankovu armádu a neporazitelné letectvo ? Protože situace první Republiky se částečně podobala situaci dnešní ? To jest veškerou High-Tech výrobu ( kromě bot Baťa ) měli v rukou němečtí akcionáři původně rakouských a nyní "českých" koncernů. Protože akumulátory, elektronky, celé radiostanice, kuličková ložiska, motory a převodovky, kaučuk, hliník a mnoho dalšího se dováželo ze zahraničí ? Protože Ministerstvo obrany bylo de-facto řízeno Francouzi, včetně fenomenů jako je korupce při vojenských zakázkách, která byla běžná ve frankofonním světě, ale zcela nevídaná v bývalé provincii německy mluvícího Rakouska ?
Takže jsme se nebránili a dodnes se utěšujeme, že jsme vyráběli "ne tak špatné tanky" a "ne tak špatná letadla", z komponent dovážených přes Německé přístavy a železnice, které neměly šanci proti PZ-III a BF-109. Pak přišel komunismus - kapitola sama pro sebe, který od krvavého stalinismu, přes neúspěšný pokus o reformu zcela vyhnil až do podoby komické společnosti konce 80. let bojující s "konexemi" a "dodavatelsko-odběratelskými vztahy".
Pak se komunismus zhroutil a je otázka zdali je důležité jestli rukou studentů, nebo dohodou STB s KGB. Podstatné je, že "sametový režim" na jedné straně výrazně proklestil komunistickou byrokracii. Na druhé straně ji nahradíl zlodějským kapitalismem se stranickými kmotry, kteří mocí vyplývající z ( nakradeného ) majetku ovlivňují společnost dodnes. Pak jsme vstoupili do Evropské Unie a šrouby se začaly opět utahovat "ve jménu mezinárodní spolupráce a našeho vlastního dobra."
Dnes - čtenáři prominou - žijeme v režimu, který je odpornější než Jakešovský bolševismus. Představte si následující sled událostí : V Bill Clinton nařídí poskytovat v USA hypotéky typu "NINJA" - což znamená "No Income No Job No Assets" - neboli hypotéka pro člověka s "žádným příjmem, žádnou prací a žádným majetkem". Tento systém v roce 2008 krachne a vznikne krize, která se obratem změní v paniku bohatých elit, která se obratem změní v porušování pravidel Evropské unie. Osoby později označované za "xenofoby, fašisty, a ruskou propagandu" mluví o "privatizaci zisku a socializaci ztrát". Slováci si půjčují u Mezinárodního měnového fondu aby dotovali Řecké důchody 2x vyšší než jejich vlastní. Svět je zaplaven nekrytými penězi, aby nepadly nezdravé a podvodné avšak příliš velkou mocí disponující bankovní instituce.
Je schválena Lisabonská smlouva, která zlikviduje svrchovanost evropských států. Oslabená Evropská unie je cílem miliónů migrantů, kteří měli být "váleční uprchlíci". Nepotvrzeno. Byly Euro-elity obětí omylu, nebo v tomto punktu lhaly ? Omluvil se někdo obyvatelstvu za omyl / lež ? Migranti měli být vesměs středo- a vysokoškoláci. Nepotvrzeno. Omluvil se někdo za omyl / lež ? Měly to být celé rodiny. Prokázáno, že mezi nimi je méně než 10% žen. Omluvil se někdo za omyl / lež ? Místo omluvy dostala otřesená důvěra občanů kampaň "Hate Free", cenzuru Internetu, boj proti "ruské propagandě" a "Fake news". Co je Fake news ? "Váleční uprchlíci" na Lesbosu, nebo pochybnosti tom zda ti lidé nejsou z 90% vychcánci, kteří hloupostí a leností rozvrátili vlastní státy a teď jdou rozvrátit i ty naše ? Ale nechme migranty - oficiální propaganda stejně tvrdí, že to "není téma", neb v Česku žádní nejsou.
Přestavte si následující věc - na vrcholu konjunktury jsou v česku stovky tisíc exekucí, tedy stovky tisíc lidí zcela vyřazených z ( legální ) ekonomické aktivity. Redaktoři na začátku "Televizních novin" velkohubě vytrubují o "nevídaném ekonomickém růstu" a o 3 minuty později o "neschopnosti mladých vydělat si na bydlení", kterýžto "problémeček" už tak sráží ubohou porodnost v Česku. Která z těch zpráv je "fake" a pokud žádná - kdo vysvětlí rozpor ? Zboží nenápadně drahne - Kaufland je "žluté peklo" plné nálepek "diskontní cena" což je jejich způsob jak důchodcům zamlžit, že se jedná o zdražení ( protože tito si to pletou se žlutou nálepkou "akční cena" ).
Kradení zatím pokračuje potichu dále. Lilium" Rittig už nemusí těžit zlato ve sklepení Pražského Magistrátu. Naopak do "vyhlášky" se prosadí, že "kvalitní" zdravotnická technika ( nebo cokoliv jiného ) za kterou se dostávají Euro-dotace je jedině od "firmy X". Však co, Brusel si vytiskne další Eura. "Těžba zlata" pak probíhá nákupem akcií "firmy X" nebo ještě lépe "distributora Y - exkluzivního dodvatele sofistikovaných technologií firmy X". Vše striktně legálně, podle paragrafů obchodního zákona.
Navzdory nepříznivé současnosti zůstávám optimistou. Zastánci zdravého rozumu označovaní oxymoronem "pravicoví fašisti" vyhrávají většinu svobodných voleb po celém světě. Evropská unie má před sebou poslední pětiletku ( čekáme až Juncker promluví na Červeném hrádku ). V období šoku ze zhroucení EU se snad budeme schopni zbavit nejkřiklavějších "vymožeností", které nám bestie vnutila. Stovky tisíc oblekových vysavačů euro-dotací budou vrženy do reálné ekonomiky, kde není chlebíček tak snadný, ale práce kterou děláte je ostatním k užitku a nikoliv ke škodě. Jediná otázka mě trápí už nějaký čas - kde je dnešní ekvivalent "Prognostického ústavu" kde by si pragmatičtější část dnešního establishmentu vychovávala reformátory a uklizeče svinčíku, který po ní zbyde.