Na úvod několik pranostik :
Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Studený máj v stodole ráj. Medardova kápě - 40 dnů kape. Svatá Anna, chladna z rána. Svatý Vavřinec - první podzimec. Svatý František - v poledne košile, ráno kožíšek. Svatý Martin příjíždí na bílém koni. Svatá Barbora táhne sáně ze dvora, atd.
Z pranostik je jasné, že počasí v minulosti bylo až do přelomu květen / červen relativně chladné, a od září již zase chladné. Tedy nic co by táhlo lidi příliš ven, a zejména né nic, co by táhlo opilce do hospod. Pak se začalo ozývat globální oteplování ( nebo ne ? ) Sám si pamatuji že někdy v roce 2000 nebo 2001 bylo první týden v lednu tak teplo, že jsem s bývalou manželkou vyběhl na jogging ( ach kde jsou mé bývalé sportovní výkony ). Běžel jsem v kraťasech a tričku a proti mně korzovaly babiny s vnoučaty v kožichu a s šálami. Důchodci se totiž oblíkají podle kalendáře ne podle aktuálního stavu a na změny počasí reagují se zpožděním, takže netypicky teplý březnový týden vám do špitálu přinese tolik kolapsů z horka, že by se ani vlna letních veder nemusela stydět.
Krátce a zjednodušeně : byly doby kdy se v hospodských zahrádkách sedělo a chlastalo v období od 15. května do 15. září, tedy hrubě zaokrouhleno 4 měsíce. Letos bylo počasí tak mimořádně teplé že jsem první hosty v hospodských zahrádkách viděl už kolem 1. dubna a poslední kolem 15. listopadu - to jest 6 a půl měsíce. A nejedná se jenom o "spořádané" občany chlastající na zahrádkách - jedná se o bezdomovce s krabicovým vínem, mládež fetující na lavičce v parku, a další lepší společnost.
Výsledek se dostavil - organismus většiny alkoholiků / narkomanů je nastaven a přizpůsoben na určitou intenzitu příjmu chlastu / drogy. Díky dobrému počasí však letos pozřeli až o 60% větší dávku než jiné roky. Myslíte si že je to jedno jestli někdo vypije 1000, nebo 1600 piv za sezónu ? Vůbed ne! Organismus alkoholiků je tak zatížen, že rezervní kapacita pro alkohol navíc tam není. Takže letos na podzim ve špitále i v laboratoři pozoruju výrazné zvýšení počtu pacientů s komplikacemi z chlastu. Oba špitály kde pracuju byly v říjnu a listopadu k prasknutí z "přechlastaných" pacientů. V laboratoři nám neočekávaně došly reagencie na amoniak ( vyšetřuje se u cirhotiků se selháváním jater ) Naměřili jsme rekordní aktivity GMT ( enzym rostoucí u alkoholiků ). Ba dokonce jsem viděl neskutečné množství krevních obrazů se změnami typickými pro chlast ( nadměrná spotřeba vitaminu B12 při metabolismu alkoholu vede k nedostatku vitaminu na krvetvorbu ).
Možná namítnete, že kdo pije v teplíčku - pije i za plískanic, ale není tomu tak. Statisticky / stochasticky vzato - značná část pijanů se na podzim vrací ke ( zlé ) manželce, do ubytoven, k Armádě spásy, do Katolické charity a do jiných zařízení, kde musí alespoň přes noc vydržet bez flašky, navíc pokud je venku hnusně, opilci nemají tendenci flákat se po městě a shromaždovat se kolem krabice s "čůčem". Výsledkem je, že většina alkoholiků sice chlastá i v zimě, ale výrazně sníženou intenzitou, takže jejich metabolismus si odpočine a organismus se pokusí napravit ty nejhorší škody.
Pro mně osobně byl tedy letošní teplý rok velice poučný. Limity výdrže alkoholiků skutečně existují a letos jsme na ně narazili. Je ještě jiné poučení z této pohádky ? Třeba začínám rozumět tomu proč Francie je světový lídr v transplantacích jater = středomořské počasí + víno. Pokud by se horká sezóna měla ještě pár let opakovat - můžeme čekat zvýšenou úmrtnost alkoholiků, což vzhledem k jejich počtu v naší populaci není jen tak zanedbatelná věc.