Byly doby, kdy doktoři byli natolik úspěšní, že ke konci své kariéry nevěděli co s penězi, a proto zakládali své vlastní špitály "pro blaho veřejnosti". Hamzova odborná léčebna Luže-Košumberk, Jedličkův ústav, Sanatorium manželů Kleinových v Ostravě a mnoho dalšich. Jenomže jak už naznačuje osud MUDr. Kleina ( zplynován Němci v Osvětimi ) - tato idyla definitivně skončila rokem 1939. Pak nastala jiná doba - "povinné zdravotní péče o Lid" - "lid" to byl pro Němce i bolševiky "živý materiál pro další ( světovou ) válku" z toho vyplývaly některé výhody i podstatné deficity totalitních zdravotních systémů. Na konci poslední totality v 80. letech minulého století se za "reálného socialismu" vryly se veřejnosti do myslí obrazy doktorek jak se síťovkou plnou lahváčů letí do školky ať to stihne dříve než jí řezník prodá maso, které jí drží "pod pultem" výměnou za oblbováky předepsané pro jeho hypochondrickou manželku.
Jelikož lidská "historická paměť" trvá tří generace i Štěpán Śafránek poslaný do blátivého Bezdíkova měl nejasné podvědomí o relativní idyle prvorepublikových ( a starších ) doktorů. Proto, když bolševický režim padl, doktroři se tlačili do oblasti "střední třídy" majetné a poněkud chamtivé. Toho se novému režimu podařilo excelentně využít proti nim. Tedy jaká je dnes situace ?
Máme ukrutný nedostatek praktických lékařů zejména mladších než 99+. Dnešní Štěpán Šafránek však už za trest "na záskok" do Bezdíkova poslán být nemůže. Proč ? Protože není "specialista" praktický lékař, ale "prachsprostý internista" ( nebo chirurg ) tudíž mu ve "specializačním vzdělávání" chybí blbosti jako tři týdny stáže na ORL ( kde ho stejně k ničenu nepustí ) a další "nepřekonatelné odborné překážky". Na druhou stranu praktičtí lékaři - nejvzdělanější z nás - kdysi sloužili pohotovosti ve špitále, jezdili se záchrankou, protože ( někteří ) z nich byli plnohodnotní špitální doktoři internisti a chirurgové. Dnes jsou "speciálisti" což se projevuje tím, že na tyto "neodborné" věci si netroufají. A proč by si taky měli troufat když si z ministerstva vyboxují jakékoliv prachy za cokoliv, co dělají se svými pacienty v klidu a přes den.
Příklad z mé osobní branže - krvavě jste se zranili někde ve špinavé hospodě a teď máte vzduté bolestívé břicho a žluté bělmo - která "laboratorní" odbornost vás vyšetří jestli náhodou nemáte žloutenku.
- Jaterní testy a bilirubin - "Společnost biochemická" ( moje mateřská )
- Zánětlivé ukazatele - "Společnost Imunologická"
- HBsAg - "Společnost mikrobiologická" ( obě předchozí nerady pracují v noci takže v praxi vám to stejně vyšetří biochemici leč fakticky načerno )
- Krevní obraz a rozpočet bílých krvinek - "Společnost hematologická"
- Virový genom u vzácnějších žloutenek "Společnost molekulárně-genetická"
Měli jste pocit že žloutenka je jedna choroba, nebo že medicína je jen jedna. Vůbec ne - rozdělením zdravotnictví na atomární dílky - každý dílek má svoji "komis", své "profesory a docenty" kteří přepečlivě hlídají svůj malinkatý kurník. Výsledkem je řada sporů typu : může biochemik vyšetřovat krevní obraz ? Nemůže protože na to nemá "specializaci" sice má "specializaci" na mozkomíšní moky, nádorové výpotky z celého těla, moče a všechny ostatní tělesné tekutiny, ale červené a bílé krvinky ( oficiálně ) spočíst neumí.
Výsledek je jasný tam, kde jsou dokotoří ve sporu v případě "nedohody" vládne úředník. Což je prakticky 100% současného zdravotnictví. Tento systém - "rozděl a panuj" - dokonale funguje od pádu bolševika a dnešní zdravotnictví je jeho produkt. Ba dokonce je politickými vůdci zdravotnictví podporován, protože pro státní správu je nepředstavitelné, že by se doktoři dohodli a ultimativně narýsovali plán zdravotnictví aniž by se státní správy poníženě dotazovali, jak činí dnes.
Ba dokonce taková dohoda je po 30 letech rozdělení zdravotnictví na nepatrné "niky" zcela vyloučená. Představte si, že by některé "odborné společnosti" hrablo v hlavě a začala nabízet "pomocnou ruku" kolegům. Ostatní by obratem přišli - v rámci středostavovské chamtivosti - na to, jak své velkorysé kolegy nějak "odrbat". Výsledkem je, že všichni - i vy pacienti - jste obětí systému "rozděl a panuj", který mezi - námi - doktory vládne.