Dnes, třicet let po pádu bolševika, se každý chlubí kolik let před "událostí" už jasně věděl, že to bude a kdy. Já jsem daleko skromnější a tušení, že něco není v pořádku jsem nabyl 28. Října 1989, protože přesně v tento den jsme měli s Gymnáziem Křenová školní výlet do Prahy. Je pravda, že už od léta probíhala "Trabantová krize" alias hromadný útěk "soudruhů z NDR do NSR" ale to jsem jako vidlák z venkova viděl jako Německo - Německý problém, který s námi nemá přímou souvislost. Že i u nás komunismus mele z posledního jsem pochopil když jsme 28.10. 1989 procházeli ještě s dalšími spolužáky Prahou.
Václavák jsme měli přísně zakázaný kvůli demonstracím a akcím "helmutů" proti demonstrantům, takže jsme alespoň "u Koně" vylezli ze stanice metra "Muzeum" a koukli se dolů na Můstek, kde opravdu byla nějaká mela. Tak jsme jeli na Hrad, kde Hradní stráž stála v pohovu a vojáčci na sebe napříč branou do Hradu pokřikovali : "To je buchta, vole!" Přesně tento okamžik : Tedy rozdíl, když jsem v roce 1982 sahal na vojáčka, jestli není z gypsu a "volná morálka" v roce 1989 mě přesvědčily, že se něco stane a to brzy.
Takže bolševický režim padl a na příčíny tohoto krachu jsou celkem tři názory :
- byla to zásluha disidentů, kteří hráli bytové divadlo a měli mezi sebou tolik konfidentů, že STB i KSČ bezpečně věděly, že se jim komunismus nelíbí.
- Byla to zásluha "mlčící většiny" která zhroutila komunismus flákáním a kradením na pracovišti.
- Byla to dohoda progresivnější části komunistů pod tlakem tajných agentů - naších, zahraničních i zámořských.
Ať už se přikláníte ke kterékoliv variantě, konec bolševika byl z jistého hlediska velice pozoruhodný. Oficiální představitelé režimu se navenek jevili jako úplní idioti - vepřové hlavy v tesilovém obleku. Jakeš se krásně znemožnil projevem o "bojlerech / brojlerech" na Červeném hrádku u Plzně. Pak tady ale byla částečně skrytá "vnitřní vrstva". Velitel STB Alojs Lorenc. Lorencovi agenti - například Andrej Babiš, premiér a právník Štrougal, funkcionář KSČ a pozdější "demokratický" premiér Čalfa a mnoho dalších. Tihle mimořádně inteligentní lidi nezačali existovat až na podzim 1989, kdy na ně padla mediální pozornost.
Je tedy pravděpodobné, že vedení komunistického státu reálně sestávalo ze dvou skupin lidí. Ideologických zabedněnců a pragmatiků. Pragmatici pravděpodobně dlouho před listopadem viděli nezdravou podstatu komunistického režimu, o které ale nešlo veřejně diskutovat a ani ji nějak účinně řešit. V té situaci mohli podnikat jen kroky kompatibilní s "oficiální linií" byť zamýšlené k pozdějšímu otočení společnosti. Krokem č.1 tohoto typu bylo založení "Kabinetu prognóz ČSAV" později známého jako "Prognostický ústav"
To byla pozoruhodná instituce. Její šéf Valtr Komárek byl prokázaným agentem KGB, který v 60. letech pracoval jako poradce kubánského ministra financí Ernesta Che Guevary. ( Ano TEN bohatý Argentinec, profesionální revolucionář - lékař a vrah, zastřelený CIA v Bolívii, kterého anarchistická mládež tak ráda nosí na triku ). V ústavu vládla liberální atmosféra, přístup k západní literatuře, a pracovali tam lidé, jejichž jména jsou známa dodnes. Václav Klaus, Miloš Zeman, Vladimír Dlouhý, Miroslav Ransdorf, Karel Köcher, Ivan Kočárník, Jiří Dolejš, Jan Mládek, Miroslav Singer, Karel Dyba, Tomáš Ježek, Zdeněk Tůma. Chtělo by se napsat "A další", ale myslím, že 2 prezidenti, 2 premiéři, 2 guvernéři Státní banky a všichni ostatní ministři a poslanci - bez výjimky - snad stačí. ( Jen tak mimochodem : Kolik z nich bylo/je, po vzoru svého šéfa, agenty tajných služeb a kterých ? )
JASNÉ ?
Takže čas oponou trhnul. Situace vládnoucího režimu je opět podobná : (neo)marxističtí ideologičtí zabedněnci + pragmatici. Společenská situtace ja taky podoboná - nedobrá a štěbetají si o tom vrabci na střeše, ale vážná debata se o tom ( kvůli pyramidě zabedněnců sahající až do Moskvy Bruselu ) vést nedá. Informovaní pragmatici v pozadí ( často ti samí jako za bolševika, že Vašku ! Miloši !! Andreji !!! ) mají jistě ještě přesnější neblahý obrázek. Otázka tedy je : Kde je dnes ekvivalent Prognostického ústavu, kde by si dnešní režim vychovával "zdánlivou opozici", ale hlavně lidi kteří budou schopni okamžitě a účinně reagovat, až dnešní režim krachne ?
Možná bolševičtí pragmatici udělali předběžnou analýzu a vyšlo jim, že nehlepším řešením problémů socialismu bude kapitalismus - "i když se o tom nesmělo mluvit !!!" Proto Prognostický ústav s liberální atmosférou a západní literaturou. Co je dnes řešením společenské situace ? Islamizace alá Francie a Británie ? Ekonomický krach ve třech příchutích : ( s vládou = Itálie / proti vládě = Francie / "je nám všechno jedno" = Řecko ). Globalistický komunismus alá Čína ? Lehký až střední izolacionismus alá USA ? Skomírající nacionalismu alá Rusko ? Nebo násilí, korupce a kmenový bordel alá převážný zbytek světa ?
Budova nějakého "ústavu" by se asi sehnat dala, ale asi není jasné odkud koupit odbornou literaturu, protože ( patrně nikomu na světě ), není jasné kam se do budoucna vydat. Z toho vyplývá, že nadcházející společenský krach a reforma nebude "převzetí osvědčeného vzoru", ale "premiéra" = dlouhá, zmatená a nepříjemná změna.
Přesto by se vzdělaní ( a v praxi použitelní ) ne-zabedněnci hodili !