Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Nedlouho po vypuknutí českého solárního boomu došlo k velkému požáru velké fotovoltaické elektrárny se škodou v mnoha desítkách miliónů. Soudní znalec se k bezprostřední příčině požáru vyjadřoval větou : "Průchodem elektrického proudu vodičem vzniká Jouleovo teplo, které ohřívá vodič až k teplotě vzplanutí". Lidi, kterým cizí elektrárna spálila majetek, po mně chtěli výše uvedenou větu přeložit do "lidštiny", tak jsem si dělal legraci, že toto vylíčení příčin připomíná stařičký doktorský vtip : "Co je příčinou padání vlasů ? Gravitace zemská !" Bylo tedy jasné, že skutečná příčina je někde jinde.

Představte si, že máte solární panel o nominálním výkonu třeba 250 W. Tato hodnota znamená ten nejvyšší výkon, který lze z panelu vytěžit - to jest nepřehřátý panel leží na rovníku a slunce z nadhlavníku svítí kolmo na něj. Nejoptimističtější výkon takového panelu v našich zeměpisných šířkách je 60-80% této hodnoty a reálný výkon se pod pošmournou místní oblohou pohybuje kolem 1-10% nominálního výkonu.

Výsledkem je, že už v začátku solárního boomu se našel chytrolín, který vynalezl tento systém : instalujeme panely o nominálním výkonu třeba 10 kilo-Wattů, ale měnič, který vyrábí střídavý proud pro elektrickou síť k tomu dáme pouze o zlomku maximálního výkonu - někdy jen těch 10% špičkového výkonu solárních panelů. Jistě tušíte jaký je výsledek - 364 dní v roce to bezvadně funguje, a 365 den, po bouřce, která vyčistí vzduch, ochladí a vyčistí solární panely, na blankytně modrou oblohu vyjde slunce, které posvítí kolmo na solární elektrárnu, tak že se výkon panelů dostane nad výkonový limit solárního regulátoru a zbytek je historie : "Jouleovo teplo ohřívá vodič až k teplotě vzplanutí...."

Nakonec se ukázalo, že shořelá elektrárna byla přesně tohoto typu, s poddimenzovaným měničen, což změnilo příčinu požáru ze "zásahu vyšší moci" na "technologickou nedbalost". Od té doby jsem začal sledovat zprávy o požárech solárních elektráren. Často naleznete podiv veřejnosti, že za chladného dne ( studené solární články mají větší účinnost ) vysvitlo prudké slunce a solární elektrárna "nečekaně vzplála !"

Poznámka pro inženýry a šťouraly : Ano - solární měniče mají elektronickou pojistku proti přetížení, ale pokud přehřátý měnič jede desítky minut na 100% výkonu a dovnitř se tlačí ještě větší výkon, který opakovaně a do úmoru aktivuje automatickou pojistku - nakonec "se ucho utrhne", pojistka vypne v době, kdy izolace už hoří. Což by se nestalo, kdyby měnič s rezervou, bez přehřívání a spínání pojistky zvládal veškerý dodaný příkon. Ba dokonce, když je v solárním byznysu zvykem dimenzovat celé elektrárny na zlomek špičkového slunečního svitu, nabízí se jedovatá myšlenka - jak je konstuována ostatní elektronika, a co tedy vlastně znamená "výkon XXXX Wattů" ve specifikacích solárních regulátorů.

Vykládal jsem tuto historku několika lidem, kteří montují solární elektrárny. Z obou stran jsme se nakonec na sebe dívali jako na debily. "Solární elektrikáři" prohlašovali - to je přece normální, že se měnič neinstaluje na celý výkon panelů - byl by 99% času nevyužit a to by přece elektrárnu strašně prodražilo. Prý žádná "technologická nedbalost", ale naopak : "chytré řešení". Na to jsem kontroval příkladem : "Jeli byste výtahem, kde lano unese jen 10% jmenovité nosnosti ?" A oni na to - solární elektronika je dražší než železné lano. A "kdyby něco" - majitel elektrárny musí mít dobré pojištění...

Následuje série Kubáčových jedovatých poznámek :

A na závěr poznámka nejjedovatější - až se solární energetika stane běžnou, jako houska na krámě, bude se elektrorozvodná síť dimenzovat na 10% max. výkonu ? Takový požár 400 kiloVoltového vedení by mohl být krásná podívaná i pokud by těsně před ním "náhle zasvitlo prudké slunce".