Kdysi jsme probírali, že lidský mozek je paralelní struktura - zraková obast pozná kolo, ale jízdu na něm má nacvičenou motorická oblast. Podobně mnohé domácí hospodyňky vaří z "motorické paměti" přisypu to, přisypu ono, ale když mají naspat recept písemně - složitě vzpomínají kolik a čeho tam vlastně dávají.
Je s podivem, že mnoho "význačných čtenářů" a to i z oblasti elektra po mně chtělo návod na balkónové pěstování rajčat, který jsem jim vágně přislíbil, ale nikdy nenapsal, protože není v mé "slovní paměti". Nicméně letos pěstuji rajčata opět a moc se mi nedaří, a dělám si poznámky abych to nakonec mohl nějak sepsat a vy - moji čtenářové - jste si to mohli dát do záložek alespoň na příští sezónu.
1. Hydroponické pěstování na plovucích raftech
Jsou rostliny, které snesou situaci, že jejich kořeny volně plavou v živném roztoku, bez jakéhokoliv substrátu připomínajícího půdu. Příkladem budiž běžný zahradní salát, která se na amerických hydroponických farmách pěstuje tak, že mají 100 metrů dlouhý skleník, v něm mělký bazén s živným roztokem a na jednu stranu neustále strkají polystrénové desky s dírkami, ve kterých jsou zapíchané sazeničky salátu, který takto v plovoucím médiu roste, Na druhé straně z bazénu vytahují "rafty" se zralým salátem a tím se jednotlivé "rafty" posouvají od konce, kde se sází, ke konci, kde se sklízí.
2. Hydroponické pěstování v inertním substrátu
Jistě jste pochopili, že rajče tento způsob pěstování bez mechanické opory kořenů rádo nemá. Takže jsem několik sezón experimentoval s pěstováním v nějakém inertním substrátu. Inertním substrátem může být téměř cokoliv, co nehnije a neplesniví pod vodou a má to dosti jemnou a nasákavou strukturu. Můžete použít antuku, jemný štěrk, pemzu, ba dokonce skelnou vatu, nebo kamennou vlnu ze stavebních izolací. Nakonec jsem ale skončil u klasické zahradnické hmoty jménem Keramzit. Kořenový systém v něm veleochotně roste a je vhodné zařídit to tak aby hladina "zálivky" v květináči plném keramzitu kolísala, aby část dne byly kořeny rajčat pod ( virtuální ) hladinou živného roztoku a část dne aby keramzit květnáče byl jen vlhký ale kolem jeho kuliček byl vzduch. V každém připadě je dobré aby na povrchu květináče byla vrsta keramzitu ( téměř ) trvale suchá aby tato vrstva "izolovala" hlubší vrstvy před růstem řas a plísní.
3. "Semi"-hydroponie v zahradním substrátu.
Zásadním problémem hydroponického pěstování je živný roztok. Ten musí být opravdu kvalitní včetně všech exotických prvků jako je molybden, zinek, síra, mangan a bór, v náležitém poměru. A pokud má "zěmědělská korporace" něco takového vidlákovi prodat - dá si to náležitě zaplatit. Praktický výsledek domácí hydroponie je pak tento : BUĎ zaplatíte za živné roztoky tolik, že rajčata z Kauflandu ( sice hnusná ) jsou nakonec levnější. ANEBO ušetříte a pak úroda tomu odpovídá. Ba dokonce v případě špatného hydroponického roztoku není vzácný ani "úhyn" pěstovaných rostlin.
Proto jsem vymyslel vidláckou metodu, kdy pěstuji rajčata v zahradnickém substrátu, který ale není hlavním zdrojem živin - jen mechanickou oporou pro kořeny a nouzovým zdrojem těch prvků na které se v mnou používaných hnojivech zapomnělo.
Jak tedy pěstovat rajčata v paneláku "vidláckým způsobem"
- Kupte si "samozavlažovací" květináče. - půda v nich nedosahuje úplně na dno, ale 5-10 cm nade dnem je síto držící půdu, pod sítem je rezervoár na zálivku do kterého z půdy zasahují 2-4 "knoty" - často tvořené válcem půdy sahajícím až na dno. Vím, popis je nesrozumitelný, ale my už dlouho používáme tyto květináče z Lídlu, které mají ideální rozměr asi 50x50x30 cm. tudíž do nich lze vysadit 4 rostliny a 2 takové květináče (8 rostlin ) urodí dostatek plodů pro domácnost o dvou dospělých, dítěti a dvou psech.
- Kupte zahradnický substrát - ten nejkvalitnější jaký Bau- prodejny nabízejí. NEKUPUJTE RAŠELINU je kyselá, a má obrovské množství koplexotvorných látek, které vám z živných roztoků vychytají všechny více-mocné kovy ( vápník, hořčík, železo )
- Zasaďte sazenice. Původně jsem trval na mé oblíbené odrůdě Tornado F1/1, ale od jisté doby nám ( se stejným výsledkem ) kupuje sazenice tchýně - nejasného původu a druhu - ze zahradnictví ve Studénce. Původně jsem sázel 5 sazenic na květináč 4 do rohu a jednu doprostřed ve stylu "pětky" na hrací kostce, ale s prostřední rostlinou byly problémy k čemu ji přivázat. Takže vysaďtě 4 rostliny každou do jednoho rohu. Při výsadbě ( i na hliněný záhon ) se postupuje tak, že sazenice se zasadí - jak nejhlouběji to jde - aby ven čouhalo jen několik nejvyšších listů. Touto fintou donutíte rajče vyprodukovat mohutnější kořenový systém, než by mělo kdyby rostlo "samo od sebe".
- Kupte hnojivo. Ano zrazoval jsem vás od koncentrovaného hydroponického roztoku - typu : "litr za litr". Takže půjdete do zahradnictví / Bau - prodejny a koupíte to tekuté hnojivo na kterém se píše o největším počtu "stopových prvku". Tedy každý výrobce dává do hnojiva N-P-K dusičnany, fosforečnany a draslík, ale vy potřebujete aby tam výrobce dal ještě Bór, Mangan, Hořčík, Železo, Síru, Molybden a další - "čím větší počet chemických prvků je na nálepce zmíněn - tím lépe". Nejprve budete číst zadní stranu flašky, a to proto aby vás neznervóznila přední strana, kde se dozvítě třeba "hnojivo na muškáty". Nebo jiný nápis, který má k rajčatům velice daleko. Je to divné, ale je to tak - hnojiva pro květináčové pokojové rostliny jsou daleko bohatší a kvalitnější než, co se prodává pro zeleninu. Vůbec to nebudete řešit - rajče pěstované v květináči na balkóně je taky "pokojová rostlina" - a basta !!
- Hnojení hřebíkem - ano pokud pěstujete rajčata "semi-hydroponicky" vždy nakonec vyčerpají zásobu železa což se projeví "chlorózou" - růstem slabých žlutých listů. Koupíte ty nejobyčejnější hřebíky "padesátky" ( ne nerezové, ne zinkované, nitridované, nebo jakoliv jinak "zušlechtěné" ) a zapícháte je opatrně 1-2 do kořenového systému každé rostliny. Ony si tam budou pěkně rezavět a vaše rostliny vyživovat.
- Zálivka co to dá - rajče snese a dovede odpařit obrovská kvanta vody. Samozavlažující květináče mají přepad, přetékání zálivky přepadem je známka, že už je zalito dost, ale přesto bych si dovolil upozornit na některé zásady.
- Do každé zálivky přidávejte hnojivo asi ve 2x vyšší dávce než najdete na flašce od výrobce. Takto pomocí přehnojení donutíte rajčata udělat mohutný systém stonků a listů. Rostlina "přiotrávená" nadbytkem hnojiva totiž snižuje jeho koncentraci dělením buněk ( = růstem ). Jakmile se začnou objevovat malinká rajčátka snižte hnojení na dávku doporučenou výrobcem a jakmile zelená rajčátka dosáhnou 3-4 cm přestaňte hnojit úplně abyste se neotrávili dusičnany ( dospělým stejně neškodí, jenom dětem, protože ty mají nízkou aktivitu methemoglobin-reduktázy )
- Zalévejte především ráno, před nástupem horka - vhlké rostliny přes den oschnou, což silně omezí problémy s mšicemi a plísní bramborovou.
- ukazatelem nedostatečného zalití je když rajče "klopí hlavu" - horní listy svěšuje dolů. V případě obrovských veder je někdy nutná zálivka i večer
- Vzhledem ke vsakování je lepší zalévat květináče "po troškách" a několikrát dokola se znovu vracet k prvnímu květináči než mohutná zálivka najednou. Rajčata se pochopitelně zalévají ke kořenům - ne na list a nedej Bože - ne kropítkem
- Umístění květináčů - obecně platí čím více světla a tepla tím lépe - dostatečně zalévané rajče "snese jakoukoliv výheň".
- "Zaštipování a vyvazování rostlin" - v paždí listů rajčete rostou lístečky, ze kterých se pozdějí stanou vedlejší stonky přetěžujcí hlavní stonek - tyto je třeba odlamovat = "rajče zaštipovat". Navíc takto intenzivně pěstovaná rajčata jsou obsypaná plody a mají tendenci se lámat - vymyslete tedy sytém tyčí, ke kterým budete rajčata přivazovat. Nezapomeňte na dostatečnou výšku ( až 2 metry ) a dostatečnou nostnost ( přes 10 kg) každé tyčky.
- Nedávno jsem zjistil, že pálení větví uřezaných ze stromů je prý zakázáno, takže nevím jak v současné eko-úchylárně "správně" likvidovat zahradní substrát, ale nešetřete. Nechte jej po sezóně vyschnout, tím se změní v kompaktní nerozpadavou kostku, která se snadno odtrhne od stěn květináče a vyklopí ven a někde se ho eko - zbavte. Stejně je vyčerpaný beze stopy stopových prvků, kterých bylo v hnojivu málo, takže v příští sezóně by vám v něm stejně nic nevyrostlo. [ Naopak Keramzit při čisté hydroponii je dobré vyvařit kvůli chorobám, ( nebo alespoň vykoupat v Savu ), ( nebo alespoň vymrznout na mraze), ( nebo alespoň nechat pořádně vyschnout na sluníčku ) a používat dále do alelujá ]. Stejně tak je dobré po sezóně umýt / vydesinfikovat i samotné květináče, abyste si případné choroby nepěstovali sezónu po sezóně - místo rajčat.
Úrodnost rajčat takto pěstovaných je přibližně 2x vyšší než při běžném pěstování v hlíně a ve skleníku. Zaveďte si malý sešitek a tam si pište, který zahradní substrát a které hnojivo se vám osvědčilo, což je největší bolest "vidlácké metody". Výrobci hnojiv typ "sleva v Kauflandu" se s dodržováním standardního a reprodukovatelného složení moc netrápí, takže pokud vaše úroda letos neprosperuje zdaleka jako loni ( můj letošní případ ) jděte do Kauflandu znovu a kupte jiné hnojivo, na jehož nálepce se vyjmenovává jiné hafo stopovových prvků.
Nakonec zbývá už jenom užívat si úrody. "Hytlermarkety" to totiž dělají tak, že trhají rajčata nezralá a pak je dají do "ethylénové komory". Ethylén je dvojmocný plynný uhlovodík a zároveň rostlinný hormon spouštějící syntézu červených barviv. "Jejich" rajčata tedy jsou sice červená ( někdy jen na povrchu ) ale přesto nezralá a pěkně hnusná. "Vaše" rajčata však budou výborná, k čemuž předem přeju dobrou chuť.