Někdy v roce 1986 můj otec tajně a v mnoha obalech přinesl knihu Jana Bati - Budujeme stát pro 40 000 000 lidí. Tajně protože bolševik zařadil tuto knihu mezi zakázané a ne že by riskoval trest, ale rozhodně bylo riziko zabavení a zničení téhle zajímavé knížky.
Kniha pojednává o všem možném, ale je silně prodchnuta duchem prvorepublikového republikánství a dávala jasný signál Studuj - Pracuj - Spoř.
Nebudu rozebírat proč nic z toho už dnes příliš neplatí, ale zaměřil bych se na to jak se příkaz Spoř - za 60 let změníl na Nespoř a proč.
Budeme - li dneska spořit bude nám peníze užírat Inflace - tedy postupné znehodnocování peněz, dokonce je těžké uložit peníze tak aby úrok byl vyšší než inflace a znehodnocování zastavil.
Takže zdánlivě se zdá, že zlý kapitalista Baťa, doporučoval lidem aby dělali něco co je pro ně nevýhodné? Steně jako to dělají mnozí "experti" dneska ?
Na obrázku vidíme index spotřebitelských cen , který je mírou inflace, v Británii za posledních 250 let. Všimněte si že až do konce II. světové války ceny různě oscilovaly ale rostly jen vemi mírně - inflace se tedy pohybovala kolem 0% a úspory se neznehodnocovaly. Co se stalo po válce ?
Budeme-li pátrat zjistíme, že peníze před válkou byly jiné než peníze po válce. Předválečné peníze odpovádaly tzv. Zlatému standardu - to jest bankovka sama o sobě neměla hodnotu ale byla pouze "poukázkou" na část zlatých rezerv uložených u centrální banky. Teoreticky jste mohli přijít s desetikorunou do banky a žádat její zlatý ekvivalent.
Tudíž pokud banka chtěla natisknout další bankovky musela koupit další zlato. Tudíž Vaše úspory byly vlastně taky zlato nekde v bance. Tudíž když si chtěl podnikatel na něco půjčit - musel někdo jiný peníze do banky uložit, protože jejich objem v ekonomice byl konstantní. Tudíž Baťa (a většina ostatních) doporučovala spořit, protože tak vznikaly rezervy bank kterými se prostřednictvím úvěrů dala ekonomika rozproudit.
Zlatý standard byl obviněn z toho, že způsobil krizi ve 30 letech, a proto byl v různých státech postupně zrušen. Od té doby máme peníze kryté jenom důvěrou ve státní banku toho kterého státu - tedy ničím co by přestálo třeba současnou krizi.
Pokud státní banka nemusí při tištění bakovek kupovat zlato může tisknout dle libosti. Proto po 2 světové válce začaly státní banky tisknout peníze a poskytovat je komerčním bankám, které tím mohly úvěrovat ekonomiku bez ohledu na to jestli si u nich někdo penize uložil nebo ne. Tím množství peněz v ekonomice vzrostlo a jejich cena klesla - coz se projevilo vzrůstem ceny zboží - viz graf.
Ceny začaly růst a postupně se přestalo vyplácet spořit. U nás se bolševik postaral o úspory lidí tím že je zabavil při měnové reformě v roce 1953. Podobné zlodějské akce proběhly po válce i ve všech ostatních komunistických státech. V civilizovaném světě však lidem peníze zůstaly, ti začali své úspory rozpouštět což nastartovalo poválečný hospodářský růst.
Koncem 60 let neměl už nikdo naspořeno nic (v průměru). Přesto lidé chtěli auta, domy a jiné zboží, proto se situace obrátila - nastala doba úvěrů.
Pokud žádné peníze nemáte a ještě máte půjčeno je pro vás inflace výhodná, neboť plat vám v inflaci spíše roste ale splátky zůstávají stejné. Státní banky místo udržování hodnoty měny jak nám lže Václav Klaus (a jiní) - udržují inflaci - mluví se o "Cílování inflace". Nejlepší je inflace kolem 2%, protože to nepoškozuje velké firmy, ale drobným soukromníkům se už nevyplatí spořit a jsou tlačeni utratit peníze hned. Naopak pokud spoříte - omezujete tím svoji spotřebu a tím přivoláváte ekonomickou krizi. Ekonomové se v současnoti nejvíce bojí DEFLACE - tedy zhodnocování peněz, protože pokud nastane deflace začně se vyplácet šetření, a čekání na to až se peníze zhodnotí (tedy ceny klesnou) a kola výroby se zpomalí.
Šetrnost a skromnost nám škodí - co by na to řekl Baťa nebo naše babičky ? Hnus velebnosti !
Za dob zlatého standardu měly peníze cenu a vyplatilo se šetřit. Za doby "cílení inflace" se nevyplatí šetřit, ale stále je třeba alespoň předstírat, že peníze mají cenu.
Současná ekonomická krize je částečně způsobena tím, všichni začínají tušit že nemají.
Státní banky už se nenamáhají ani tisknout peníze pouze jen zvýší sumu ve svém počítači - pak na mezibankovním trhu nabídnou peníze komerčním bankám - ty si sumu zapíší do svého počítače a dále by ji měly někomu půjčit -tedy zapsat do počítače na něčí účet, ale to neudělají neboť peníze od nich nikdo nechce, neboť si nemůže dovolit půjčku, protože ekonomika stagnuje, protože po desetiletích výroby zbytečností se celý západ "vrací k podstatě". Pyramidová hra se (konečně ?) zhroutila.
Co bude dále je nejasné - ale nic co by připomínalo marnotratný život za "číslíčka v počítači" už to nebude - jestli můžete kupte si nějaké "zboží trvalé hodnoty" a pořiďte si pušku, možná ji budete potřebovat.
Á, Péťa Kubáčů objevil zeitgeist... A co že jsis nekoupil místo bytu chalupu v Beskydech? Že by nějaký optimismus ještě v tobě zůstal?