Myslím že ani blondýny nemají problém s odpovědí na otázku co udělá pekař s pokaženým autem, které jinak rozváží rohlíky. Pro opravdu rozespalé a pro kapitány českého zdravotnictví to tedy řeknu na plnou hubu - opraví jej - protože jinak housky nezrozveze, zkrachuje a skončí na pracáku.
Ne už tak snadná odpověď je na otázku co bude dělat ortoped s pošťákem, který má těžkou artrózu a potřebuje vyměnít kyčel. Bude čekat na úplatek ? Zapíše nebožáka na čekací listinu ? Předepíše prášky proti bolesti - co z nich jsou žaludeční vředy ?
Nicméně pokud si to rozebereme podrobněji - jsou celkem tři možnosti
1. Pošťák dostane umělý kloub rychle, nepřeruší roznášku dopisů, a svým - nic moc velkým zdravotním pojištěním časem splatí co dostal.
2. Pošťákovi bude oznámeno, že si pět let počká na kyčel, nepřeruší roznášku a bude za zhoršujících se bolestí belhat po městě a čekat.
3. Až nastanou opravdové listopadové plískanice, kdy artrózy bolí nejvíce půjde na nemocenskou, a z té po roce doma na invalidní důchod, který je jen o pár stovek nižší než jeho plat.
Takže do které možnosti "systém" toho člověka dotlačí ? Ve státě kde gauneři ukradli bilión se není příliš divit tomu, že pošťák z profesní hrdosti bude chvíli belhat dle bodu 2, pak ztratí trpělivost a bude placen v dávkách dle bodu 3. Výsledek - stát nejenže neuvidí ani vindru za endoprotézu, ale ještě bude platit invalidní důchod a možná vznikne i nějaká nemateriální škoda z veškeré té bolesti a změn v životě ononoho pošťáka...
Nepsal bych o tom tak podrobně, ale potkal jsem ve špitále známou - kulhavou ošetřovatelku, která ma artrózu kolene. Vtipné je, že převážná část její práce je donáška vzorků do laboratoře - až několik desítek pěších cest z budovy do budovy denně. Prý čeká dva roky a protože je na umělé koleno "příliš mladá" bude prý ještě asi 5 let na čekací listině ...
Prostě pekař počká s opravou, dokud vrak stojící před pekárnou nebude dostatečně rezavý žejo?
Až slza chce ukápnout jak se o nás náš skvělý stát stará - prochlastané, prohulené a zfetované, trosky zachraňuje od neodvratného, a pracující pěkně v bolestech distribuuje na invalidní důchod.
Ale buďte v klidu v každé medicínské učebnici je povinná větička, že "musíme přihlédnout k potřebám pacienta" - ta tam teda fakt je ....
Post scriptum : Pokud jste při čtení minulého článku o válečné medicíně měli pochybnosti právě jste viděli jak to v míru chodi ...
Karel | 9. května 2012 v 21:10
Stačilo by, aby paní dala sponzorský dar, a hned bude zase skákat přes kaluže :-)