Svým způsobem mám štěstí, protože moje mamá je osoba beze stop jakékoliv morálky, která se v jedné minutě tváří jako skála plná pevných zásad a empatie, a ve vteřině vaší nepozornosti vás podrazí, nejsprostším způsobem, pak se vás snaží zmanipulovat, když na to přijdete tak se naštve, začne vám vyhrožovat, když si z toho nic neděláte, začne rozesílat sprosté dopisy sousedům a zaměstnavateli, a když tito ukážou více slušnosti než ona a dají vám to přečíst tak přileze s prosíkem "jakože vám už odpustila". A mezitím si ještě otevře "výnosné podnikání s cigánama", při kterém dostane "za třicet stříbrných 8 let "....
Takže jedak, aby se ke mně lidi chovali slušně musel jsem dát najevo, že v tom s mamá nejedu, což mě donutilo chovat se ke všem se "starozákonní spravedlností". Navíc povinně musím být chudý jako kostelní myš, aby bylo zjevné, že ani v jejím podnikání nejedu a navíc už od dětství mám ne šestý, ale 7. - 8. - 9. smysl pro jakoukoliv sviňárnu, což mi sice trošku komplikuje vztah k lidem, ženám a v poslední době i kariéru, ale co ?!
Naštěstí tyto mé smysly nebyly vždycky tak dokonale funkční, takže když jsme na jaře 1990 dostali možnost podat druhou přihlášku na vysokou školu - do té doby byla jenom "výška, nebo vojna" - oznámil jsme mamá, že váhám s přihláškou na nějaké elektro, nebo dokonce MatFyz. Během jejího - dva dny trvajícího - hysterického záchvatu se všemi prvky realistického divadla dle Stanislavského - mi však došlo, že jsem špatný syn, který chce maminku "dostat do hrobu" a tak jsem tuto myšlenku opustil. Což hodnotím střídavě jako největší chybu mého života, nebo ne tak úplně špatné rozhodnutí ...
O co jsem přišel - především o prachy a možnost dělat 16 hodin denně, po většinu svého života ty nejzajímavější věci které bych znal, celý život jako jeden robotický den stále "mezi svými" a tím pádem - nevylézt v životě z věže ze slonoviny, nepoznat lidi a možná ani ženy včetně té nynější - nejlepší co existuje ....
Co jsem získal - tím že jsem šel "polodobrovolně" na medicínu tak jsem především získal kontakt se životem, poznal co znamená - Sisyfovská dřina a získal kontakt s přírodou - makromolekulami počínaje, sklerotickými pacienty konče. A pak jsem získal obrovský - obrovský - obrovský, opravdu obrovský náhled na svět a život, který je pro běžného robotika i jiné laiky nepochopitelný, dokud 25 letou holku s rozsevem rakoviny žaludku a nepředstavitelnými bolestmi nevyprovodíte morfinem na onen svět ....
Podtrženo sečteno - velmi citlivě až bolestívě vnímám rozdělování společnosti na stále menší a menší škatulky. Někdo s námi na internetu nesouhlasí - šup s nim do "ignorovaných" a jede se dále. Jsme skupinka co věří, že ufoni přišli z Aldebaranu - vyskytne se mezi námi frakce co připouští, že mohli přijít i ze Siria - už se s nimi nebavíme.... pak Franta zapochybuje jestli nejsou třeba z Titanu - pryč s ním. Specialisti na šroubečky nikdy nekomunikují se specialisty na matičky, a dohromady se nebaví se specialisty na podložky .....
Takže pak máme miniaturní skupinky ve svých věžich ze slonoviny, - staré úředníky EU, mladé úředníky EU, staré úředníky magistrátu města Frýdek-Místek, mladé úředníky magistrátu ..... Pravičáky co chtějí nezaměstnané vystřelit na Mars i s levicí, která soulasí, ale chce na cestu zvýšit sociální dávky atd...
Nejjednodušší jak si udržet iluzi "pevného vlastního názoru" je o něm s nikým nediskutovat. Kam to vede je zjevné prostudujeme-li si historii pozdních velkých říší - Haškovým Švejkem nebo historií Turecka můžeme začít.
Tedy fakt vás nenutím běhat píchat morfin ženské co řve v bolestech přes 3 patra, ale sebrat odvahu a jít se svým názorem i do prostředí, o kterém předem vím, že mi nebude dvakrát přátelsky nakloněno to je věc, která může pomoci vytáhnout společnost ze současného srabu. Jak jste si všimli tak jsem elektro ani MatFyz nakonec nevystudoval a vůči vám všem jsem v mírné opozici už od legendárního Robotického dne v dubnu 2004 a de facto jsem byl i dříve, ač jsme se neznali, protože prostě takový jsem ....
Se přihlas dálkově na matfyz, můžeš jim to tam ničit.