Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Kdysi jsme měli emailovou diskusi na robots(zavináč)pandora.cz, a ta docela žila, ale prý s nástupem Facebooku se mladým lidem zdá posílání, přijímání a čtení mailů příliš těžké, takže teď letí "internetová fóra" jedno takové bylo součástí již zaniklého časopisu o robotice. Toto fórum v minulém týdnu bez varování přestalo fungovat, a pak zase začalo. Asi si někdo tajemný v pozadí uvědomil, že to znamená návštěvnost jeho WWW stránek a tak jej znovu zapnul. Ale to se původní autoři naštvali a spustili nové fórum na stránkách "Robotického doupěte".

Ačkoliv jsem byl registrován i ve starém a jsem registrován i v novém fóru teprve tento "zádrhel" mě přinutil si staré fórum důkladně přečíst - pro mně ve 40 je to velmi poučné a nejsem si jist zda vůbec mé články čtenářům fóra něco dají, protože mám silný pocit, že bez přečtení alespoň jedné knížky (nechci použít sprosté slovo "učebnice") - elektroniky - prostě pořádného robota nepostavíte...

Nicméně krom trošku absurdních otázek typu "Vynechal jsem v usměrňovači všechny diody a on - potvora - nefunguje - můžete mi napsat proč ?" je tu ještě jeden problém, se kterým mladí robotici zápasí - a to jsou velké oči.

Příklad (doufám že se nikdo neurazí) - cituji volně : "Chtěl bych postavit robota s helium neonovým laserem, pancéřovaného, pásového, obojživelného řízeného přes WIFI z mého ajfounu, nebo přes internet, ale hlavně aby se to stihlo do středy a vyšlo to do 1000 kč"

Tak jsem si řekl mám psát další "naučný a poučný" článek ? Nakonec to vezmu jinak a to tak, že s vámi proberu všechny roboty, které jsem kdy postavil - a závěr si uděláte sami.

Na obrázku vidíte pokus o mého prvního robota - jednalo se o odřezek dřevotřísky asi 15x 15 cm a na něm přišroubované dvě převodovky udělané ze dvou motorků na otáčení rožně nad grilem. Ptáte se kde je elektronika - není a nikdy nebyla - tehdy jsem ještě "neuměl mikrokontroléry" takže robotovi lezly "ze zadku dráty" které končily v krabičce od mýdla se 4 tlačítky - doleva, doprava, dopředu, dozadu. Datum dokončení Srpen 2003 - V té době mi bylo 31 let.

Druhý robot byl svým způsobem můj vrchol pro všechny časy. Protože jsem nevěděl jak se takoví roboti stavějí tak jsem si dal poněkdu vysoký cíl - robot je kompletně ručně dělaný, používá speciální LOW drop můstek mé konstukce, procesor ATMega8535, ručně dělané enkodéry, které svítí skrze zuby kolečka v převodovce, které jsou taky dělané ručně z koleček do modelářských serv. Veškeré periferie jsou na procesor pověšeny přes 4 bitovou sběrnici - celý robot je na dvouvrstevné (!!) doma leptané desce, která je navíc lakovaná tak aby to vypadalo, že součástky jsou jen tak zapíchané do lakovaného plastu . Doba výroby - necelé 2 roky datum dokončení Duben 2005 - což mi bylo 33 let.

Pak jsem se naštval a chtěl jsem závodit - tak jsem vyrobil dva roboty - jednu sezónu černého MINI SUMO robota PRIMUSE, a o rok později červenou HELENU. Oba roboti používají skoro stejnou elektroniku. Helena má jinou mechanickou konstrukci - baterky u země kvůli těžišti a místo dvou - 8 čidel bílé čáry - protože se s ní počítalo i jako s robotem na sledování čáry - což jsem nikdy nedokončil. Oba roboti používají jako hlavní procesor ATMega 8535 a pro zpracování stereofonního ultrazvuku ATMega 8. Datum dokončení 2006 a 2007 což mi bylo 34 a 35 let.

V roce 2007 jsem zjistil, že přes inteligenci cesta k vítězství v MINI SUMU nevede - tak jsem vyrobil "neporazitelného" robota Ferdíka, který vyhrál Mini Sumo na Robotickém dni v roce 2008, 2009, 2010 a vyhrával by asi i dále, kdyby se nestaly dvě věci - jednak jsem se domluvil s Davidem Obdržálkem - že nebudu odrazovat mladé robotiky tím že je budu "likvidovat Ferdíkem" a pak se mi tohoto robota podařilo v září 2010 rozbít, když jsem jej předváděl v televizi v pořadu "Dobré ráno s Českou televizíí"

Jinak Ferdík je vrchol jednoduchosti - vždycky jse o něm mluvil jako o 9V baterce obalené plexisklem a vylité epoxidem s broky. Řídíci procesor je ATMega8 můstek L293D, 2 čidla arény, 2 čidla soupeře. 5 blikotajících LEDek a jediný luxus - repráček který tu a tam pískne.

Jediná složitá věc na Ferdíkovi jsou kolečka, která jsou soustružená z nerezové oceli a sama mají kolem 350 gramů z povolených 500.

V roce 2009 jsem dělal organizátora na Robotour a protože už od dokončení Ferdíka v roce 2008 jsem se chtěl zůčastnit - tak jsem se naštval, že jsem za 14 dní udělal podvozek - z plechové bedny od starého zdroje pro nějaké SAPI 1 a ze 4 krokových motorů. Robot je hotov včetně elektroniky pro krokové motory - ale už 4 roky stojí, protože už 4 roky se "drbu" s čidly - jako je třeba Trávoměr. Že to je opravdu macek vidíte srovnáním s Ferdíkem, který má 95x95x33 mm.

Tím bych mohl teoreticky skončit, ale před rokem mě chytlo pokušení "dohnat věci do extrému" a udělat robota "skoro zadarmo". Dokonce pokud bych nepočítal věci co se mi válely v šuplíku tak můj poslední robot nestál vůbec nic. Když jsem jej letos dokočil bylo mi 40 let.

Skoro poslední věc je cena - první robot 300, další (složitý) 5000 (většina z toho na pokusná zapojení, která skončila v koši), Primus 2500, Helena 1500, Ferdík 900, velký robot na Robotour - 400 za kolečka, ale jsou v něm krokové motory od Pacific Scientific, které kdyby nebyly "ze šrotu" tak by byly za pár desítek tisíc. Poslední robot - cena součástek "z krabice" je asi 800.

Takže tady to máte 7 robotů za 9 let - je to málo nebo moc ? Asi mi to moc nejde, protože jsem starej. Takže to berte tak, že nezpochybňuju váš projekt Helium-neonového, pancéřovaného, obojživelného robota za 1000 kč, ale asi jsem nebyl dosti šikovný, protože mně se takového robota postavit nepodařilo - nic víc - nic méně ...

Poslední poznámka na závěr - jestli přece jenom můžu poradit - udělejte to jako já a začněte podvozkem bez elektroniky - jenom s dráty a 4 vypínači - je to rychle hotové, radosti to nadělá a získáte spoustu užitečných zkušeností, pro větší roboty.