Pokud píšu pro Geeky o paměti mohl bych napsat, že lidi mají krátkodobou, střednědobou a dlohodobou paměť, stejně jako počítače mají Cache, RAM, a pevný disk - a pak prohlásit, že už jsme zase dohnali a předehnali přírodu a skončit.
Jenomže pak přichází trudná chvíle kdy přeindexovávám databázi našeho počítačového systému v práci a to si vždycky uvědomuju jak jsou počítače a lidi odlišní, protože při té idnexaci mám pocit, že na 1 bajt užitečné informace připadá u počítaču aspoň 5 bajtů balastu - zvaného Indexy, které umožňují ten jeden užitečný bajt vůbec najít.
Takže především - paměť živých tvorů je distribuovaná. Příroda si vůbec nedělá starosti s "bojem proti duplicitám" - klidně si PIN od kreditky uloží jako vizuální údaj, a zároveň jako motorický údaj "vyťukání PINu do bankomatu" Že to není totéž si snadno uvědomíte, když PIN těžko hledáte v hlavě, abyste jej mohli někam zapsat, ale před bankomatem uděláte klik klik klik klik a kolik že to vlastně bylo ?
Už tím, že jsem řekl, že paměť je distribuovaná tak nemusím složitě vysvětlovat, co neurovědci bez počítačových zkušeností složitě řeší, tedy, že máme paměť deklarativní - jejíž obsah můžeme vyslovit a nedeklarativní - motorickou, asociativní, jejíž obsah nemůžeme vyslovit, ale která se přímo podílí na řízení non-verbálních funkcí.
Pak řeknete děcku "zavři oči a představ si berušku" a ono aktivuje "vizuospaciální zápisník" - což je část paměti, která je prostě místo vybavování a manipulace s představami. Někdy se distribuovanost paměti poruší a máme lidi s tzv. synesteziemi - hudbu si pamatují jako tvary a barvy, chutě jako číslené kódy atd...
Nás my mělo zaujmout co je fyzikálně chemickou podstatou paměti tedy postupujme postupmě
- Senzorická paměť - udržuje mezivýsledky analýzy smyslových podnětů - doba udržení informace v ní je maximálně 1 sekunda - její podstatou je šíření vzruchů ve smyslových orgánech a příslušné primární, sekundární a terciární analytické mozkové kůře.
- Krátkodobá paměť - udržuje informaci po dobu desítek sekund - pricnipem jsou kroužící vzruchy v asociativních oblastech mozkové kůry - umožňuje takové operace jako vyhnout se proti jdoucí osobě a pak zapomenout, že tam vůbec byla.
- Střednědobá paměť - udržuje informaci méně než desítky minut - její podstata se poněkud překrývá s krátkodobou i dlouhodobou pamětí - umožňuje prvovádět operace typu - kup v TESCU rohlíky....
- Dlouhodobá paměť - "paměť jako slon" - tam je uloženo skoro všechno, co rozumíme pamětí v klasickém slova smyslu. Podstata této paměti je vytváření a modulace síly spojů meti neurony.
Dlouhodobá paměť je to, čemu v technice říkáme "učení neuronové sítě". Intenzita přenosu dat na synapsi - z neuronu na neuron se při tom mění a to mnoha mechanismy - změnou koncentraci neurotransmiterů, změnou počtu receptorů pro neurotransmiter, změnou počtu synapsí, fosforylací receptorových bílkovin atd.
Jak toto učení probíhá - je taky dlouho sledovaný proces - v našem Limbickém systému a v Thalamu jsou k tomu struktury, které převezmou informaci z krátkodobé paměti a pak neúnavně znovu a znovu ji opakovaně vysílají do oblastí mozkové kůry, kde má daná informace nakonec "sídlit" tím, že je určitá oblast znovu a znovu aktivována - synapse v aktivované oblasti se podle Hebbova zákona zesilují.
Kapacita dlouhodobé pamětí je otázkou, vzhledem k tomu, že v mozku je 1014 synapsí a každá z nich není ekvivalent jednoho bitu ale každá z nich je spíše ekvivalent "multi level cell" z FLASH - a navíc nové synapse mohou vznkat až do smrti - považuje se velikost lidské paměťi za prakticky nekonečnou.
Pro technicky orientované však několik poznámek
- Každá paměť je lokalizována poblíž svých mozkových struktur - vizuální paměť ve zrakové kůře, sluchová paměť ve sluchové atd.
- Čtení z paměti poněkud pozměňuje původní informaci - z počítačového hlediska je tedy "destruktivní" - viz změny starých vzpomínek a vyvanutí těch špatných.
- Prostá verbální paměť, kterou studenti používají u zkoušky je součástí prefrontální asociativní mozkové kůry v dominantní hemisféře "dva prsty nad levým okem" a má velmi blízko k osobnosti, a k vědomí (jak taky jinak že ?)
- Paměťové struktury jsou neodlišitelné od struktur zajišťujících běžný datový procesing - nikdy nevíme jestli synapse přenáší signál, protože člověk "vidí pejska" nebo jestli vzpomíná "kdy viděl pejska". Díky tomuto fenoménu a díky distribuovanosti paměti člověk nemá problémy s "indexováním" ani s "přístupovou dobou" ani s jinými "úzkými hrdly" kterými přetéká současná počítačová technologie.
Poslední poznámka pro sklerotiky - máte-li "něco na jazyku" a ne a ne si vzpomenout - nesnažte se v paměti násilím hledat jak v "archivu STB". Pokud si nemůžete vzpomenout vizuálně zkuste si vzpomenout písemně nebo pohybově. Pokud to nefungujte - využijte variamtu, kterou doporučoval už Sigmund Freud - nechte hlavou plynout asociace se zapomenutou informací - představujte si jak to vonělo, jaké bylo počasí, co na to řekla manželka, a najednou - lup - bude to tam. Nebo nebude, a pokud se vám to bude stávat často - hledejte si mladou ošetřovatelku - budete ji patrně potřebovat.
Petr G. | 4. května 2013 v 3:38
Hledam mladou osetrovatelku, jenom si nemuzu vzpomenout proc...