Už jsme tady měli nekondenzátor, takže proč nepokračovat v oblíbeném "koutku negativní publicity" a dneska neprobrat diody.
Polovodičové diody - vznikly v šerém dávnověku elektroniky - vlastně ještě před oficiálním objevem polovodičového jevu jako "selenové usměrňovače" a musím konstatovat, že tato archaická "nedodělanost" jim dodnes zůstala.
Ani nebudu vypisovat linky, na články, kde jsem psal, že diody nenávidím, protože jsou úplně k ničemu a navíc se většinou tváří, že jsou něco jiného než ve skutečnosti jsou.
Takže naivně - v učebnici pro průmyslovky píšou "dioda vede proud jen jedním směrem"
Co tam ale nepíšou, že
- že to není pravda pro vysoké frekvence
- že to není pravda pro malá napětí
- že to není pro některé diody pravda vůbec
- navíc spotřebuje skoro 1 volt na vlastní úbytek napětí
Dioda prostě byla ideální jako usměrňovací prvek do elektronkových rádií, které měly "anodové napětí" 160V a spotřebu proudu 20mA - tam nějaký 0.7 voltový úbytek nevadil, pokud použijte diodu pro dnešní 3,3 nebo dokonce 1,8V napájení - jaké napětí "vám za ní zbyde" ???
Ano já miluju a doporučuju "Kubáčovu protiresetovací diodu" ale tam se jená o konverzi napětí z 12 na 5 V a to že vám ze 7V rozdílu, který se jinak musí protopit na stabilizátoru 0,7V ubyde je spíš dobře.
Vysoké frekvence - dida musí mít jistou plochu PN přechodu která funguje jako kondenzátor, takže už od 100 kHz tento "kondenzátor" pustí více proudu než by vám bylo milé
Malá napětí - diody se otevírají při 0,7V - mezi napětím a proudem diodou je exponenciální vztah, ale pod 0,7V ? Pokud chcete usměrnit napětí v jednotkách - desítkách - stovkách - milivoltů - zapomeňte na diody - existuje kombinace diod s operačními zesilovači, které ale mají taky problémy, protože diody mají nezanedbatelný "leak" - propouštějí i v opačném směru a to dovede s citlivými vstupy OZ pěkně zacloumat.
Takže moderní elektronika vymyslela "zlaté tele" - Schottkyho diodu - schválně si tohle heslo zadejte do BINGu, abyste viděli ten šrumec. Drobný problém je v tom, že schottkyho dioda není vůbec dioda - schválně se podívejte na běžné usměrňovací schottkyho diody do jejich datasheetu - kolik mají zpětný proud alias LEAK ? při zahřátí až 10mA !!! Copak se usměrňováním nezahříávají - klidně až na 50-60 st?
Cože ? 10 mA - pár takových diod zapojených někde v "nepropustném" směru v autě na sluníčku a baterka je za týden vybitá !! Protože i obyčejný odpor 1K pouští z baterky 12 mA.
Proto pozor pozor pozor - Schottky diody si za zmenšení úbytku v propustném směru o 0,3V nechají krvavě zaplatit. Používat Schottkyho diody pro přesné aplikace na malá napětí je blbost - to už je lepší klasická 1N4148.
A pokud potřebujete diodu která má extrémně malý leak - tak světe div se nejmenší leak mají mé oblíbené LEDky, které se klidně dají použít do precizních usměrňovačů s operačním zesilovačem, jenom obvyklé varování - nesmí na ně svítit světlo příliš intenzivně (tedy na sluníčko musí jít v krabici).
Pokud byste například chtěli razantně vylepšit vlastnosti precizního "peak detektoru" na obrázku. Jednak byste museli použít jiný operační zesilovač - nejlépe JFET nebo CMOS - třeba MCP6402 nebo TL072 - aby se vám "paměťový" kondenzátor C3 nevybíjel přes vstupy operačních zesilovačů. A pak kdybyste dali místo D2 LEDku - dosáhli byste asi nejlepších možných parametrů tohoto obvodu. Mimochodem LEDku pro tyto účely je lépe vybírat IR nebo červenou, aby měla co nejmenší úbytek napětí v propustném směru.
Před Schottkyho diodami jsem varoval, zbývá už jenom rada paní Kubáčové novomanželkám - i manžel je konec konců jenom muž a má raději sex "protože na to má chuť" nikoliv "protože dneska je ovulace".
Germaniová dioda má úbytek v propustném směru 0,3 V. Dá se použít tam, kde 0,7 V vadí, ale 0,3 V už se dá přežít.