Nejprve si udělejme pořádek v pojmech. Výbušniny se dělí na třaskaviny a trhaviny. Třaskavina je výbušnina, která minimálním tepelným podnětem (často třeba jen na podkladě nechanického rázu) se rozhoří a hoření spontánně přejde v explozi a detonaci. Trhavina, naopak se spontánně nedá zapálit vůbec, nebo pokud se dá, hoří pomalu a k detonaci se dá přivést pouze mohutným energetickým impulsem detonující třaskaviny.
Jinými slovy do Semtexu můžete mlátit kladivem, zapalovat ho sirkou - a nic - protože bez třaskavinou naplněné rozbušky jej neodpálíte. Je vám to jasné ?
Patrně tak úplně jasné tohle nebylo sociologům, religionistům a absolventům "école de administration publique", kteři šéfují Evropské unii. Takže v rámci péče o naší "bezpečnost" zakázali spoustu chemikálií, kterými NIKDY nebyl spáchán žádný teroristický čin, ale pokud se podíváte do starých příruček mladého chemika - dají se použít k výrobě Třaskavin. Sám jsem to už dávno komentoval v článku nazvaném S prázným břichem směle proti terorismu.
Zásadní chemikálií o kterou mi jde je technický 30 % peroxid vodíku, který se od 1.1. 2014 bude prodávat jen na povolení vydávané měststkými úřady - což v praxi znamená že nebude k dostání vůbec. Z toho se dají vyrobít dvě amatéry oblíbené třaskaviny z peroxidu HCl a acetonu se dá vyrobit triperoxyaceton a z peroxidu kyseliny citrónové a suchého lihu se dá vyrobit hexamethylen-triperoxid-diamin.
Právě jsem zveřejnil něco jako návod na výrobu třaskavin - tak co dědek lže že s peroxidem se nikdy žádný teroristický čin nestal. Nestal, protože obě látky ve většim množství a v suchém stavu jsou natolik citlivé, že třeba jenom odšroubovat lahvičku s práškem znamená explozi a smrt teroristy - hlupáka.
Co je mezi teroristy hlupák - to je v Bruselu "významý funkcionář", takže peroxid vodíku po novém roce nebude, takže jednak se snažím udělat si zásoby a to masivní a navíc jakožto chemik se snažím přijít na to jak "vydrbat se systémem".
Existuje něco jako Beketovova řada kovů - což jsou kovy uspořádané podle toho jak snadno odštěpují elektron. Takže pokud by plošné spoje byly ze zinku - zinek odštěpuje elektron snadněji než vodík - tudíž reaguje s kyselinami spontánně. Naopak měď je těsně pod vodíkem - tedy pokud hodíme měděnou desku do kyseliny, krom zoxidování povrchové vrstvičky - nestane se nic. Proto musíme přidat peroxid vodíku, který odštěpuje kyslík, který od mědi převezne elektron a tím ji donutí rozpustit se v kyselině. Ergo k leptání plošných spojů není třeba přímo peroxid, ale stačilo by i nějaké jiné oxidační činidlo.
Při té příležitosti mi nezbývá než se zmínit o článečku jednoho Belgičana. Jelikož Belgie je sice v rozpadu, ale zároveň centrum EU - mají peroxid zakázaný už dávno, proto tento zoufalec kupuje blonďatou barvu na vlasy a v "roztoku B", který obsahuje peroxid - leptá svou elektroniku.
Jelikož jsem už dosti plešatý - představa jak opakovaně v drogérii kupuju blond barvu na vlasy - zavání zásahem mravnostní policie proto jsem se rozhodl najít jiné oxidační činidlo.
Savo - neboli chlornan sodný - má v zásadě dva problémy - jednak je jeho roztok silně alkalický a navíc v prostředí silné kyseliny může chlornan reagovat dvěma způsoby
A. na chlorid sodný a atomární kyslík - což chceme.
B. na sodnou sůl přislušné kyseliny, vodu a atomární chlor.
Varianta B dosti zavání chlorovými útoky u města Ypres za I světové války, takže Savo do kyseliny raději ne.
Takže jsem prošel celou drogérii a studoval vše co je k dispozici a sláva - existuje prostředek, běžně dostupný, který obsahuje až 15 % peroxidu vodíku a to je čistidlo na prádlo VANISH. Mimochodem Vanish se přímo chlubí tím, že obsahuje peroxid, neboť je "Oxi action" aby to nebylo tak optimistické tak podle bezpečnostního listu obsahuje peroxid jenom tekutá forma. Prášková forma - je kupodivu jenom soda a nějaké tenzidy. ( Vědí to hodpodyňky ? )
Takže sláva do drogérie a jdeme experimentovat. Vyrobil jsem tedy přímo "politický" plošný spoj ( viz obrázek nahoře) a zkusil jsme jej leptat směsí namíchanou tak aby se co nejvíce bližila standardnímu složení leptací směsi HCl + peroxid.
Výsledky byly bohužel žalostné - sice jsem se neotrávil chlorem, ale ve Vanishi je tolik uhličitanu sodného (sody) že tato je schopna neutralizovat i obrovská množství kyseliny a celá věc tím padá...
Takže zatím jsem blbce neporazil, nicméně jak říkal Werich : "blbost nejde porazit, ale nesmíme to přestat zkoušet".
Poznámka při druhém čtení - plošné spoje se dají leptati i chloridem železitým, ten je pro mně naprosto neakceptovatelný, protože dělá nevypratelné skrvny. Je totiž mírně rezavý a praním se nevypere ale zoxiduje na ještě nápadnější oxid zelezitý (rez). Odstranit se dá jedině převedením na pruskou modř pomocí hexakyanoželeznatanu draselného a pak praním v čisté vodě - což je proces jako hrom, proto raději leptám kyselinou a peroxidem.
Zbývá už jenom tradiční rada pro blondýny - jestli do konce roku na nic nepřijdu - budete vy mé blonďaté čtenářky nuceny kupovat 2x tolik blonďaté barvy aby měl miláček v čem leptat své roboty. Pokud tak neučiníte - budete mít v bytě nevypratelné rezavé fleky a bude to vaše zodpovědnost, neboť zoufalí muži dělají zoufalé věci a leptat v chloridu železitém je jedna z ních.
Poznámka při třetím čtení - ani jsem si neuvědomil, že dneska "je ten samet", takže :
Да здравствует Европейский союз.
Vladimir | 17. listopadu 2013 v 10:33
Také jsem leptal pomocí peroxidu a HCL ale pak jsme objevil návod na alkalické leptání na:
http://svetelektro.com/clanky/alkalicke-leptanie-dps-532.html
Nejdříve se mi do výroby nechtělo, ale pak jsem zjistil, že na tom není nic složitého. Pak už stačil akvaristický kompresor a leptací nádobka.