Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Veškerý problém je ten, že vysokoškoláci by měli tvořit intelektuální elitu národa a to nejen ve svém oboru. Pokud to má být elita, tak to musí být jen určité procento populace a ne každej kdo má do prdele díru. Naši eurosocialističtí úředníci si myslí, že když nalijí do školství miliardy a vybudují tisíce nepotřebných vysokých škol a vysokoškolských oborů, že budou elita národa všichni. Jenomže už Hašek přišel s tím že "kdyby byli všichni na světě stejně chytří, byl by z toho každej druhej úplně blbej". Je sice hezký, že budeme nejvzdělanější euronárod na světě, jenže někdo musí taky umývat hajzlíky a to se člověku se třemi tituly jaksi nechce. Pak se není čemu divit, že hajzlíky umývá ukrajinka s doktorátem z částicové fyziky, zatímco na úřadě sedí mgr. slepice s IQ tykve, která svou vysokoškolskou práci založila na tématu jestli je slovo "host" dostatečně genderově vyvážené, nebo jestli budem povinně používat i slovo "hostka".

Největší chybou současné společnosti. Je že ekonomi dostali do ruk počítače s tiskárnou. Kdyby měli zpátky psací stroje a všechno museli manuálně přepisovat, tak by je ty statistické tabulky, prognózy rychle přešly. Stejně tak ISO normy by nebyly. Hezky kreslit na milimetrový papír. Osobně nechápu na co je na ZŠ/SŠ vyuka výpočetní techniky. Když žáci sedí na FB a napíšou mi "Musím končit bude přestávka". Pak to tak dopadá jak sestřenka co se diví, proč v Malování nemůže upravit text na obrázku.

Vysokoškoláci umí kulové, ti chytřejší se naučí jazyk a tedy mohou odjet do francie dělat číšníka.

Ono to není tak docela pravda. Je myslím lepší vzdělávat i blbé, než pouze od přírody vyvolené. Já jsem toho příkladem. Jsem totiž přesvědčen, že za komunistů bych vejšku nevystudoval, zkrátka bych na to neměl. Nová doba mi to umožnila a podívejte se, jaké píšu milé příspěvky do debaty.
Asi bych je nepsal, kdybych dělal to, k čemu mě pánbů stvořil, tedy se někde přehraboval v elektrošrotu s cigárem v hubě.
Nic, jdu na cígo.

..ta první část článku je excelentní. Průmysl nechce soustružníky, průmysl chce levné soustružníky, přesně tak!
..ta druhá zavání neoliberálním blábolem, je s podivem, že autor v jiném článku doporučoval volit komunisty :)
Tím ovšem netvrdím, že sám znám návod, "jak se mít lépe".

Zřejmě nebude dlouho trvat, a nezaměstnanost bude to poslední, co tu budem řešit.

http://www.zemavek.sk/2014/01/utajovane-svedske-peklo/

A nebo už konečně přijdem k rozumu? Každý jeden z nás? Začneme se bránit, a otvírat oči dalším, aby se bránili též? Nesouhlas musí být projeven - k vítězství zla stačí, aby dobří lidé nedělali nic.

rozumně napsáno, souhlasím

Takto to vidím já:

1. zavést jasné zpětné vazby do školství , tj. celostátní testy v 5té, 9té třídě , státní maturity, státní výuční listy, věřejně dostupná data , statistiky výsledků

2.v návaznosti na to motivační a karierní řád pro učitele

3.povinná maturita z matematiky (zlepšení úrovně výuky matematiky, např. středoškolská matematika(gymnaziální) vůbec neobsahuje statistiku nebbo pojistnou matematiku-což je snad to nejpraktičtější bez čehož se i člověk humanitně vzdělaný neobejde)

4.učňovské školství provázat z praxí (tj. daňové úlevy pro podniky(naoplátku zrušit nesmyslné dotace)), vybavení učilišť , zaplacení učitelů z praxe

5.zavedení školného na VŠ (i symbolického)

6.omezení sociálního systému resp. zavedení povinné  veřejné služby pro nezaměstnané (studenti musí cítit tlak ,  že při špatném výbru studijního směru skončí u koštěte a oranžové vesty)

7.uvést do rovnováhy zatížení odvody u OSVČ a zaměstnanců

8.reforma důchodového systému , kdy jedna složka důchodu se odvíjí od příspěvků do systému vlastních dětí (zvýší odpovědnost rodičů za výchovu dětí)

9.reforma státní správy- nikoliv definitiva pro úředníky, ale jasně limitované kontrakty (5-8 let)a veřejná výběrová řízení na každou pozici (stát jsme my a přece si ho nenecháme ukrást úředníky co se zabarikádovali ve svých officech - jako v soukromé firmě slabší kusy odcházejí)

pěkné čtení je tady:
http://www.realisticky.cz/clanky/prilohy/skolstvi/Stav_skolstvi_v_cechach_2008.pdf

Pavel: proč chcete zavádět školné? Sám jste si snad školu platil? Jestli soukromou, tak nic proti, ale jestli jste vystudoval zdarma ze státního, tak tento požadavek je obyčejná sprostota.
S těmi časově vázanými úředníky je to velmi dobrý nápad, i když zase, úředník musí mít zkušenost a musí být vzdělávanej systematicky a to je náklad pro stát který propadne, když úředníka vyhodí.

K tomu realisticky.cz taková poznámka...Četl jste ty učebnice toho člověka, absolventa MatFyz? Kdy je v učebnici matematiky tvrzení, že číslo "i" jsme si vymysleli a že nemá předobraz v realitě...

[8]: číslo i neexistuje, v čem je problém?

To Dalík:

Ad školné:
na VŠ jsme nastupoval v době , kdy pouze 10% z generace studovalo na vysoké škole (rok1994). Přihlásit se mohl každý ovšem ne každý se na VŠ dostal (humanitní směry) a ne každý ji zvládl dostudovat (technické směry). Dnes je nepředstavitelné , že ve 23 letech jsem měl ukončené VŠ vzdělání a tři dny po státnicích jsem nastoupil do práce. Od té doby své školné splácím v daních, protože mé příjmy jsou několikanásobkem průměrné mzdy , tak si dovoluji tvrdit , že náklady mého školného jsou již dnes dávno umořeny(při pouze středoškolském vzdělání bych moji práci dělat nemohl a příjem bych měl nanejvýš poloviční resp. třetinový).Kyby se platilo školné (což jsem k nevůli všech spolužáků prosazoval již za dob studií) tak i případnou půjčku bych měl rychle splacenou (nehledě na možnost úpisu firmě již za dob studií - ke konci 90tých let vcelku běžná praxe , kdy firmy dávaly stipendium okolo 20000CZK/rok).
Jsou pouze dva možné přístupy státu k terciálnímu vzdělávání : kvalitativní filtr a regulace (tak jak to bývalo) anebo volnost v rozhodování (at si každý studuje co chce) , ale taky zodpovědnost (tj. za své). Současný stav kdy 70% populace studuje VŠ je neudržitelný. O kolik absolventi těchto škol a oborů
http://www.utb.cz/fhs/chci-studovat/studijni-plany-1
http://www.fsv.cuni.cz/FSVTEMP-1.html
http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/rekreologie-3/

budou mít po absolutoriu vyšší plat a zaplatí v daních svá studia ? proč by stát měl nést tuto vzdělávací investici a riziko s tím spojené? Problém není jen v nákladech studia, ale i v nepřispívání do systému po dobu studia (z hlediska státu) a následná uplatnitelnost neuplatnitelnost po absolutoriu (porovnej absolventa nesmyslné školy s vyučenou cukrářkou či zámečníkem).Pokrok ve společnosti dělají vždy elity (opravdoví intelektuálové, vědci , výzkumníci , podnikatelé). V současné době se vše tlačí do průměru a výsledkem je úpadek. Na jedné straně finance na nesmyslné obory pro průměrné a podprůměrné na druh straně nejsme schopni vytvářet podmínky (a přitáhnout zpět do ČR) špičkové absolventy.Ovšem každý si myslí , že na VŠ má přece nárok! takže kdybych to drsně shrnul "NÁROKOVOST JE SPROSTOTA PLEBSU"

Ad úředníci:
Když jsem se na finančním úřadě v oddělení daně z nemovitostí ptal paní něco ohledně daně z příjmu , tak řekla "tomu já nerozumím , to se zeptejte o patro výš". Ja takovýto úředník srovnatelný s účetní v malé firmě ? ani omylem . Je Mgr. slečna co vydává za přepážkou řidičáky kvalifikovaný a zkušený úředník ? Skladnice z fabriky ji přetrumfne (protože má podepsanou hmotnou odpovědnost, všechny transakce "háže do SAPU" a pořád nad ní visí damoklův meč , že v případě mega průseru na hodinu letí). Státní úředník je z povahy věci "sériový člověk". To akorát že se do státní správy nahrnuli neuplatnitení absolventi škol s titulama dělá dojem odbornosti. Běžný pracovník z podnikatelské sféry toho musí zvládnout víc a nikdo se s ním nepáře. Neumíš něco ? za branou jsou lidé co to umí....

Ad realisticky:
Ano, četl jsem to :o) ,spíše mě tam zaujala jeho připomínka, kdy z vlastní zkušenosti popisuje jak ti takzvaně "humanitně zaměření" bojují s matematikou a fyzikou. To odpovídá mé zkušenosti z přírodovědné a humanitní třídy gymnázia. Prostupnost z přírodovědné třídy na humanitní VS byla překvapivě vysoká , opačným směrem téměř nulová. Pěknou připomínku měl Jeroným Klimeš (http://klimes.mysteria.cz/) , v číně pokud chce někdo studovat humanitní obor musí prvně absolvovat bc z přírodovědného nebo technického směru (pěkný filtr). Altenativou by byla povinná maturita z matematiky , ovšem i to má své odpůrce (http://cs.wikipedia.org/wiki/Petra_Buzkov%C3%A1)  :o)))

[9]: O co více existuje číslo 1 než číslo i?

Matematik vidlák: Héj!!!

Ale protože nejsme ve filosofickém kroužku..., je dobré vtipně poukázat na to, že pouhé "i" je vlastně unární operátor (na rozdíl od obyčejného čísla 1), podobně jako minus v čísle (-1). Tedy otázka, co je vlastně "i" je podobně nepatřičná, jako ptát se na to, co je vlastně to "-". Lepší otázka by byla, co dělá "i", a nebo obecně, k čemu jsou imaginární čísla?
Mimochodem, co jsou vlastně záporná čísla? Existují vůbec? Staří Řekové i Římani se bez nich obešli v klidu a nejen oni, i středověcí učenci!
Tedy, pakliže ono "-" nám vytváří to kouzlo, že (-1)-(-1)= 0 (dokážete si něco takového vůbec představit? Asi dost těžko, když si to nedokázali představit středověcí učenci), tak ono "i" dělá to, že i1 * i1 = -1.

Ale nežijme v představě, že matematiku člověk nějak vynalézá. Matematiku člověk pouze objevuje, podobně jako biologii. Proto imaginární čísla zde byla i za dinosaurů.

Takže nejjednodušší regulérní odpovědí na otázku jak si představit "i" by bylo něco ve smyslu: Mocněním reálného čísla imaginárním dostáváme body na kružnici a harmonické kmitání.
Lze ověřit: Víme, že "e" na hodněmaléčíslo je skoro 1+hodněmaléčíslo. Položíme např:
e^(0,01i)= 1 + i0,01
Umocnit dvěma je jednoduché:
e^(2*0,01i) = 1*1-0,01*0,01+2*0,01 = 0,99995+i0,02
.
.
..a tak dále. Protože nám ovšem levá strana začne díky neustálému násobení dvěma rychle nabíhat a obecný exponent pravé strany spočítat neumíme (protože neznáme Moivreovu větu) je pro získání ucelených odstupů nutné postupně měnit výchozí exponent.
Žáci vyzkouší na informatice v Excelu a též prověří, jak malý výchozí imaginární exponent musí být, aby se nám pravý algebraický výraz dostatečně shodoval se "skutečnými" geometrickými(!) funkcemi sin a cos.

Po této ukázce už žádnej maturant nebude žít v děsivé představě, že "číslo i" ve skutečnosti neexistuje. Špatné je, že komplexní čísla se učí před diferenciálním počtem a učitel nemá asi moc možností, jak použití komplexních čísel obhájit, kromě školských nicneříkajících příkladů. Nemá tomu tak být, protože teprve vyšetřením rovnice pro pohyb kyvadla nám názorně vyvstane potřeba řešit kvadratickou rovnici se záporným diskriminantem. Jejímž výsledkem je výše zmíněný harmonický pohyb.

[13]: v matematice lze konstruovat cokoliv, třeba i teorie zda 1+1=1,6, ale v LC obvodu potečou v jeden okamžik vedle sebe dva elektrony? Hele já jsem reálnej a já zas imaginární...? Fyzikálně "i" neexistuje a hlavni vada učitelů je ta, že vůbec nerozumí proč bylo něco v matematice zavedeno, natož aby to vysvětlili dál, což také neumím. Vím o učiteli fyziky co urvanou dvoulinku od domácího teploměru odizoloval a smotal vše dohromady a divil se, že to neměří.

Karel: Fyzikálně neexistuje ale ani číslo (-1), přesto nikoho nenapadne  omílat, že číslo (-1) neexistuje.
V matematice sice lze konstruovat cokoli, ale jen něco bude v souladu s reálným světem. Tedy je matematika přírodní věda a nikoli "potrhlé inženýrství".

V RLC obvodu vedle sebe mohou téct reálnej elektron a jalovej elektron. Dokonce si i mohou říct, "hele já jedu dneska za reálnýho, ty za jalovýho". Samozřejmě, jejich počet a tedy hodnota proudu je jenom jedno číslo.
Ale to neznamená, že imaginární čísla jsou konstrukt mimo realitu, podobně jako jím nejsou čísla záporná, která docela podobně "fyzikálně neexistují".

Záporné číslo lze považovat fyzikálně např. za udání směru toku (domluveného směru), tedy existuje, 1A nebo -1A . Nějak si neumím představit jak (v jeden okamžik - čas zastaven, a v jednom místě) se ty dva elektrony vedle sebe teda liší.

Ano, podobně jako záporné číslo lze považovat za směr toku, tak imaginární číslo lze považovat za frekvenci kmitání tam a zpět (v rovině Laplaceovy transformace).
Elektrony se neliší, ale liší se složky proudu (jalový x činný). Já chápu co myslíte, záleží na situaci, zda-li k imaginární složce bude existovat nějaký hmatatelný fyzický ekvivalent. Ale podobně je to se zápornými čísly, často jich vůbec není potřeba, v běžném občanském životě už vůbec, protože náklady a výdaje si zkrátka můžete rozepsat do dvou sloupečků.

Vzhledem k tomu, jak to na odborných školách doopravdy chodí, je nezaměstnanost jejch absolventů ve výši 25% velmi dobrý výsledek...

18: to je krásný důkaz toho, že záporná čísla neexistujou.

[17]: Složky proudu se také neliší, zrovna s RLC jste si zvolil celkem špatný příklad, protože jalový proud je opravdu konstrukt. Přírodu nezajímá jak průběh proudu či napětí vypadá v čase, pracuje v reálném čase s okamžitými hodnotami, nezajímá ji nějaký zdánlivý výkon, protože to je výkon který by byl kdyby byl na nějaké zcela reálné (odporové) zátěži, jenže ono žádné "kdyby" není, to je ten myšlenkový konstrukt. Proud sám o sobě je jen proud, má velikost a směr, není ani činný, ani jalový, to jsou výrazy kterými popisuje člověk jeho vztah k napětí. Elektron se urychluje ve směru elektrického pole a celkem ho nezajímá jestli se pohybuje k (od) odporovému, kapacitnímu, nebo indukčnímu spotřebiči.

[20]:Je otázkou, zda vůbec nějaká čísla existujou (na mě je to ale příliš filozofická otázka), pokud však ano, není důvod proč by nemohla být i záporná. Pokud akceptujeme operaci odčítání, je celkem dobré záporná čísla mít. Pokud budu chtít popsat v trojrozměrném prostoru jakýkoliv vektor pouze s použitím kladných čísel, musím umístit počátek souřadnic do předního levého spodního rohu vesmíru, nebo alespoň před nalevo pod všechny myslitelné vektory, které budu chtít popisovat. Pokud zavedu i záporné souřadnice, mohu si zvolit počátek souřadnic kde se mi to hodí a popisovat vektory v celém myslitelném třírozměrném vesmíru a nemusí mě zajímat, kde vesmír začíná, kde končí, nebo kde má levý přední dolní roh. :-D

[21]: Přesně tak, však proto jsem se ho ptal, čím se ty dva elektrony liší?

21-23: no, tak asi jste mě nepochopili...:))

Pavel, školné:
Vcelku tomu nerozumím. Především ono "jsou pouze dva možné přístupy státu..."
To je odezdikezdizmus, případně skrytá manipulace. Nikdy totiž neexistují pouze dva přístupy. Musí být nastaveno něco mezi a to nastavaní pomalu ladit.
Tvůj příběh je přeci jasný případ člověka, který by just nikdy neměl platit školné. Protože kdybys byl ze sociálně slabé rodiny, jak sám říkáš "plebs", tak by sis nemohl dovolit vystudovat.
S žádným stupendiem asi nemá cenu operovat, protože první tři roky firma nikoho sponzorovat na studiích nebude.
A krom toho být uvázanej k jedné firmě po dobu x let?
Nebo, co když do toho kecaj rodiče. V 18 letech je sice člověk právně odpovědný, ale svobodný není, protože jaksi nemá chechtáky.
Čím bude finanční bariéra vstupu na VŠ vyšší, tím více talentů neprojde tímhle filtrem. Už dnes je situace taková, že pro samoživitelku se třemi dětmi je opravdu na hranici možností mít
2 děti na střední a jedno na vysoké. Spíš to dítě, co je na vysoké, si bude muset přivydělávat a to není pro studium dobré.
Na druhou stranu, když někdo vystuduje a odejde do zahraničí, tak státu nezaplatí za studium ani korunu. A to bývají ti, kteří by zde měli nejvyšší plat a odvedli by nejvíc. Takže si dokážu představit určitou formu státní "půjčky", která
by se splácela, až by člověk vydělával. Tato půjčka ale již existuje, jsou to ony zmíněné daně. Kdo je však v zahraničí, vyvlékne se z toho.
Není dobré, aby mladí lidé vstupovali do života zadlužení. Někdo možná řekne, že dlužit kvůli studiu je něco jiného, než kvůli dovolené, ale je to úplně to samé a působí to pěkně destruktivně na psychiku.

K těm odkazům na studijní plány...inu ano, třeba dřív byla zdravotní sestra hotová po 4 letech a byla to elitní škola, dnes potřebuje minimálně 4+3, aby byla registrovaná, protože po těch 4 letech na střední není nic.
To nevím čím je. U těch všelijakých humanitních studií je pravda, že narozdíl od zdravotních sester těch lidí prostě není třeba.
Pak má ale holt nastoupit ona regulace, která omezí zhoubná bujení škol. To bujení oborů "na nic" totiž není způsobeno studenty, že by nechtěli studovat třeba matematiku, ale je to způsobeno nedostatkem učitelů.
Ostatně na realisticky.cz je dobrá ukázka toho, jak pokrokový a osvícený absolvent Matfyz nechápe tok proudu cívkou.

Proč zavádět školné plošně i třeba na technické školy? To mi prostě hlava nebere. A potom, nejde tu jen o peníze.

Že školy produkují málo kvalitní inženýry ve velké kvantitě? No, tak to asi je problém těch škol a ne školného. Protože jestli dneska chce být někdo kvalitní inženýr, tak ať si holt zaplatí studium v zahraničí, nebo na soukromé škole.
Produkují soukromé školy kvalitnější inženýry? Netuším.

Tyto názory k zavedení školného mi připomínají takové ty hlasy co prohlašují, že klukům dnes chybí vojna, která měla něco do sebe a naučila je samostatnosti. Samozřejmě, že nositelé těchto názorů na vojně nikdy nebyli...

S těmi úředníky bych souhlasil jen z poloviny, přesněji řečeno, platí to pro polovinu úředníků, "co sedí za přepážkou". Druhá půlka musí být značně vyspělá. Např. právník ČNB bude mít co dělat, aby se měřil s právníky privátní sféry, protože logicky v průměru bude právník v ČNB horší absolvent, míň nadaný, za méně peněz.
Takže jeho erudice musí být honěna neustálým vzděláváním. To samé na stavebních úřadech apod. Tím netvrdím, že nemá cenu na ty lidi vyvíjet tlak.

Díky za odkaz na toho Klimeše, super stránky.

Ono je to všechno o profesorech na vysoké škole. Ti jsou ti benevolentní, kteří nechají studenta prolézt skrz ročník. Tady je asi chyba. Jinak studenti za to nemůžou, tak proč ta kritika? Jinak já jsem vystudovaná učitelka a nyní se pohybuju v oboru výroby a distribuce audioknih pro vzdělávání. Svůj obor jsem si našla, i když učitelů je všude moc.