Mému bratrovi právě šediví první vlasy, ale celý dnešní přispěvěk bude o mém nesprávném a zavádějícím chápání legislativy v ČR. V minulém blogu na téma "bordel v biochemii" jsem hrubě odhadl, že akreditující firma ČIA odsála ze zdravotnictví 47 miliónů kč. Jelikož průměrné výdaje VZP na jednoho pojištěnce jsou přibližně 3700 korum ročně - prošustrovali jsme tímto náklady na léčbu 12 700 lidí na jeden rok. Tyto náklady jsou jenom přímé platby firmě ČIA, nepřímé náklady, které jimi vnucená obludná byrokracie stojí - jsou nejméně ještě jednou tak vysoké, nemluvě o tom, že kontakt s firmou ČIA se neomezuje na jeden - nejdražší - audit, ale firma vám poskytne pestré (a drahé) spektrum dalších služeb jako jsou pre-audity a dozorové návštěvy, konzultace a další - jak jen je ctěná libost.
Ja paradoxem zdravotnictví a zejména laboratoří, že i velmi zkušení chemici nemohou ve zdravotnictví působit, pokud nemají "statut zdravotnického pracovníka", který se získává absolvováním "akreditovaného studijního oboru". Akreditovaného ve smyslu akreditace ministerstva zdravotnictví.
Poněvadž v česku quod licet Iovi non licet bovi - ČIA díky honosnému názvu Český institut pro akreditaci - působí ve zdravotnictví, aniž by k tomu bylo státní správou vydáno jakékoliv dohledatelné povolení. Schválně si přečtěte co má jako předmět činnosti v rejstříku obecně (ne)prospěšných společností.
Jediné od čeho bychom mohli odvozovat legitimitu jejího působení je to, že součástní našich státních norem se stalo ISO 15189 a že ČIA má zřizujícím Ministerstvem průmyslu a obchodu napsáno ve svém statutu, že je jedinou státní akreditační autoritou která má právo akreditovat dle v česku platných norem (tedy i ISO15189).
Nicméně bych si dovolil upozornit na drobný problém - Vztah občana a státní zprávy k zákonům je principiálně opačný - pro občana platí, že "je dovoleno co není zákonem výslovně zakázáno". Naopak státní správa a samospráva musí dodržovat opačný princip - "je zakázáno co není zákonem výslovně povoleno". Důvod pro tento rozdíl je v tom, že vynálezci moderní demokracie v USA chtěli zabránit tomu aby stát svévolně buzeroval své občany. Proto řezník může jít dělat do skladu v Kauflandu, ale velitel policie nemůže policajty poslat hasit požáry nebo operovat ve špitále slepá střeva. Ani na prahu vašeho bydliště, nebo pracoviště se nemůže objevit jen tak "kdejaký hejhula" a tvrdit, že vás jde "zkontrolovat" neb pracuje na "Národním výboře".
Jak řeší ČIA problém, že její činnost ve zdravotnictví není "výslovně povolena" ? Prohlásila o sobě, že "účinností zákona 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky již není součástí státní správy". Tedy rekapituluju - obecně "prospěšná" společnost založená vládou České republiky za účelem výkonu státního dozoru nad zkušebnictvím ve výrobě a obchodu o sobě prohlašuje že NENÍ součástí státní správy - tudíž není v roli policajta, který nemůže dělat hasiče, ale v roli soukromníka, který se může živit jak chce. Od toho odvozuje, že může působit ve zdravotnictví, ve kterém bez patřičné "bumážky" nemůže pracovat nikdo "nepovolaný". Divné že ?
OK - když budu dostatečně tvrdý a začnu šermovat paragrafy, aby byrokrati v ČIA znejistěli - začnou se hájit - že každé "akreditované" pracoviště přece o akreditaci "dobrovolně" požádalo. Právě zde začíná genialita Orwellovského gaunerismu v ČR.
Pokud by Ministerstvo zdravotnictví mělo ČIA pustit do zdravotnictví oficiálně - patrně by to vyžadovalo - minimálně nepatrnou zmínku někde v zákoně a to by asi parlamentem neprošlo jen tak snadno, protože by se na to slétly, ze všech stran, všemožné lobby a třeba by někoho napadlo, že to je jen zástěrka, jak draze financovat bezpracný život několika gaunerům. Proto Ministerstvo zdravotnictví - se o ČIA vůbec nezmiňuje místo toho se pouze v tzv. Úhradové vyhlášce o platbách ve zdravotnictví - zmiňuje o tom, že ti kdo předloží "osvědčení o akreditaci" dle normy 15189 dostanou příplatek k hodnotě bodu. Konkétní text je zde na straně 7204. Takže celá akreditace je "věc dobrovolnosti", každý může obětovat "svobodu za peníze". Samozřejmě, že jsme v Česku, takže platby bez "akreditačního příplatku" jsou žebračenka a ve zmlsaných fakultních špitálech by nestačily ani na chemikálie a provozní režii. A kdo jiný než "jediná akreditační autorita" vám poskytne "kýžený certifikát" - a nechá si jej královsky zaplatit ?
U soukromých laboratoří OK ať si dělají, co chtějí, Ale máme tady řadu veřejnoprávních špitálů a laboratoří, stejně jako řadu špitálů, které mají formu akciové společnosti a ty všechny mají podle občanského a obchodního zákonníku povinost "spravovat majetek s péčí řádného hospodáře" tudíž, když je někde za něco příplatek - nebo na něco sleva - oni jej nemůžou jenom tak "ignorovat kvůli ideálům". Takže jejich "dobrovolnost" je velmi pochybná - i kdyby byli bohatí dosti na to, aby se mohli na celou byrokratickou prudu vykašlat.
Pak je tady otázka "zodpovědnosti" a "dobrého hospodáře" z druhého pohledu - tedy kdo zpodpovídá za činnost neautorizované organizace na půdě špitálu ? A kdo zodpovídá za to že s "péčí řádného hospodáře" vydá 250 000,- za papír od jakési firmičky, která není zmíněna jinde než jedním řádkem v "Úhradové vyhlášce" - a vlastně ani tam se o ní výslovně nehovoří ? Co když dojde na lámání chleba a policajti budou říkat - proč jste požádali o ISO 15189 firmu která nemá pro zdravotnictví žádné oprávnění ? Vy odpovíte - protože "zákonem zmocněná" firma neexistuje. Policajti a právníci - s logikou sobě vlastní odpoví - to přece nikoho nezajímá.
Uvědomím-li si že hranice trestného činu je od škody ve výši 5000 kč - že šéfové laboratoří musí na vlastní zodpovědnost rozhodnout jestli je horší "porucha" principu "péče řádného hospodáře"- neucházet se o pojišťovenský "bonus", nebo vpuštění neautorizované třetí strany do laboratoře - bez opory kdekoliv v legislativě ? A ještě vyplacení tomuto subjektu průměrně 50 násobek limitu za který se "chodí sedět" ? Opět vím proč jsem seknul s primářováním a přeji bývalým kolegům - pevné zdraví v oblasti žaludku, až budou podepisovat faktury.
Vezměmě to ještě ze strany státu - kdyby náhodou někdo vletěl na Ministerstvo zdravotnictví, a křičel, proč pouští do zdravotnictví organizaci, která nemá žádný zdravotnický statut - ministerští úředníci se budou tvářit ustaraně a tvrdit "my za nic nemůžeme o úhradové vyhlášce rozhoduje dohodovací řízení ministerstva pojištoven a špitálů". A dokonce mohou spustit bandurskou "ukažte nám kde tam je ČIA zmíněna" (de facto není).
Podobná situace tu už byla - například s lidovými milicemi za bolševika. Organizace s tisíci ozbrojených členů KSČ - fungovala na základě "nikdo neví čeho" - protože po pádu komunismu se o ní v bolševické legislativně nenašlo jediné písmenko.
Mimochodem Český institut pro akreditaci bude patrně firmična s firemní kulturou ČEZu, Sazky, nebo Lesů české republiky. Kolega měl o praktikách firmy ČIA přednášku příznačně nazvanou - 4P - Peníze - Papíry - až Potom - Pacient a byl rád že unikl žalobě pro urážku na cti - takže jsem zvědavý co bude až "denní zpravodajská svodka" přinese "klukům z ČIA" na stůl tento příspěvek.
Ale proč se vlastně rozčiluju kvůli 50 - 100 miliónům, když "péče řádného hospodáře" má v Česku podobu OpenCard, tunelu Blanka, iZIP, a mnoha jiných do kterých zasvištělo mnohem více než náklady na roční léčbu menšího okresního města.
Dnes jsem příliš unaven a to i na oblíbenou radu pro blondýny, proto končím a příště probereme pikantní historii "obecně prospěšné" společnosti NASKL.
Poznámka při druhém čtení - Pokud byste se nedohodli s "Jeho Magnificencí auditorem ČIA" možná existuje cesta ven. Pokud jste odvážný majitel soukromé laboratoře - předložte pojišťovnám Certifikát na ISO 15189 od zahraniční akreditační autority. Pokud pozvete třeba Švédy, nebo Holanďany - vůbec bych se nedivil, kdyby audit měl zcela jiný průběh než duchamorná papírová psychóza made in czech republic.
Ale pane, Švédy nebo Holanďany pozvat nemůžete, protože Švédi ani Holanďani do ČR nepojedou, jelikož mají v rámci EA stanoveno, že si navzájem nepolezou do písečků. Podobně ČIA nemůže akreditovat ve Švédsku, Nizozemí atd...
Musel byste mít přinejmenším pobočku např. v Německu a tu akreditovat a vzorky jí posílat v rámci vnitropodnikové subdodávky. Z hlediska akreditace by se jednalo o subdodávku jako každou jinou, tedy všude byste musel přinejmenším uvádět, že ta a ta zkouška byla provedena subdodavatelsky, i když byste byl stejná firma.