Tento článek píšu v sobotu 22.3. v noci, proto pokud do úterka propukne III. světová válka - všem se omlouvám za nepřesnost své předpovědi. Nicméně, jsem už kdysi zmínil, že v roce 2010 jsem na kole sjezdil polostrov Krym, který je dnes v centru pozornosti světa. Z toho důvodu mám zvláštní pocit, že nikdo, ani příznivci, ani kontra-příznivci ruského prezidenta Putina, stejně tak jako příznivci, ani kontra-příznivci rozvoje ukrajinské demokracie, nedovedou úplně přesně vystihnout, co já taky nedovedu přesně popsat, ale budu se snažit.
Tedy, představte si, že jedete na Krym autobusem ČSAD Tišnov, který jede svou poslední cestu před sešrotováním - protože kvalita cest je taková, že oprava vozidla - "po výletu" se už nevyplatí. 8 hodinovou bezpečnostní přestávku trávíte v 90 000 městě Umaň na střední Ukrajině, kde 2 hodiny po západu slunce zhasne veřejné osvětlení, a když tak kráčíte černo-černým městem, po ulici bez chodníku, kde každé dva metry je půmetrová díra - rozsvítíte si baterku, a najednou slyšíte šikmo za sebou pravidelné kroky. Vyděšeně se otočíte a tam naprosto vyhublý, ale slušně vypadající chlápek, v bílých kalhotách, krčí rameny "можно мне идти в вашем свете ?" (mohu jít ve vašem světle ?)....
Když dojedete na Krym - zjistíte že poloostrov je přenádherný - těžko takovou krajinu najdete někde jinde na světě, ale....
- Na stepním severu je katastrofální nedostatek vody. Když však najdete potůček, napít se nemůžete, přestože voda je křišťálová. Kanalizace je totiž pojem neznámý, stejně jako česká kombinace septik + auto - hovnocuc. Kolem každého vodního toku jsou hustě vesničky, a z každého stavení vede roura, ze záchoda nejkratší cestou - do potůčku.....
- Ubytovat se v kempu ? Neexistuje - každá budova, turisticky využitelná je rekreační zařízení nějakého podniku, ještě ze sovětských dob. Díky chudobě zaměstnanců - je prázdná, ale prázdná zůstává, přestože jste ochotni platit - přespat nelze - hodnoty zde totiž nevznikají podnikáním a obchodem, ale krádeží a korupcí.
- Potkáváte tři druhy lidí - Tatary, kteří jsou snědí, Ukrajince, které poznáte, protože v jejich řeči občas zazní písmenko "H" a Rusy.
- Přestože se se všemi dokonale domluvíte Rusky, ve stejném pořadí klesá schopnost si porozumět. Tataři byli v roce 1945 do jednoho vystěhování, z Krymu do Uzbekistánu a dodnes slovanské obyvatelstvo - zejména Rusy - nenávidí. Proto přísně dodržují zásadu "nejsme jako oni" - a to jak v dodržování daného slova, tak i v tělesné a komunální hygieně, proto se záchody, domluva i tělesný zápach - u Tatarů velmi bliží tomu co je běžné kdekoliv v Evropě.
- S Rusy je naopak domluva velice obtížná, i přes srozumitelný jazyk. Dědula s pistolí a ošoupanou uniformou, plnou metálů přetáhne přes silnici kládu a vybírá úplatek. Je velice rozčilen, že nechápete, proč máte za průjezd po státní silnici zaplatit zrovna jemu. A když - jako cyklista - projedete bez placení škvírou - rozčileně řve, že bude střílet z rezavé pistole, srostlé se stařičkým pouzdrem.
- Blonďatou spolucestující musíte vydávat za svou manželku, protože jinak jí ožralý borec, který ukazuje na sebe a blábolivě vysvětluje že s Kazachem je nejlepší sex - neustále sahá na prsa.
- Jeho o něco střízlivější starší kolega, zjevně ruské národnosti, vzpomíná na "nejlepší léta" na vojně v Bratislavě v roce 1971......
- Do Bachčisaraje přijedete mezi stády koz a ovcí, které důstojně kráčejí po silnici - skoro jako příjezd do "Machometánie" v české pohádce "Tři veteráni"
- Chánský palác je na místní poměry honosný a plný tatarských nápisů o "vládci dvou kontinentů a sedmi moří" ale každý evropský hrad - i chudé šlechty - je mnohem větší a honosnější.
- Historické památky po caru Mikuláši I. v Jaltě jsou vesměs rozprodané = rozkradené. Mikulášova promenáda z bílého mramoru je rozdělena ostnatými dráty mezi jednotlivá "sídla" oligarchů a hlídají ji vyholení potetovaní borci v sandálech a nátělníku s Kalašnikovy kolem krku, aby vás náhodou nenapadlo lézt zbohatlému gaunerovi na "soukromý pozemek" - prohlídnout si památku - stále ještě nějakým omylem zapsanou na seznamu UNESCO....
- V Sevastopolu se čas zastavil v době Brežněva - pokud jste na vlnu retro - a srp a kladivo vás neděsí - tak si užijete. Spolujezdkyni - ročník 1982 - jsme museli vysvětlit , co je "город герой"
- Jedete na prohlídku vojenské flotily v sevastopolském přístavu - vozí vás lodičkou kolem rezavých korábů Ruské flotily - a když ukážete na opačnou stranu zálivu na spoustu velkých a zcela nových vojenských lodí - průvodkyně suše prohlásí "to nejsou naši to jsou Ukrajinci".
- Skutečná Ruská flotila totiž kotví v zálivu v Balaklavě - městečku na jihu Sevastopolu, které BBC označuje za "turistické letovisko" přestože do roku 1996 nebylo ani na mapě a dodnes je bez ruské armádní propustky nepřístupné ....
Vždy nakonec narazíte na rozpaky, když se místní ptají - "Co Jaromír Jágr ?". A "Jak se vám v tom Česku žije?" Co odpovědět ? Žilo by se lépe bez "bordelu", který s sebou přivezla vaše vojska ?
Pak nastane okamžik upřímnosti - Vy namítnete - že 99% možnostní, které Krym dává, neumí místní využít. Oni odpoví - měli jsme tu Holanďany, ale pořád si stěžovali na smradlavý, ucpaný turecký záchod. Rusové - to jsou naši, turecký záchod jim stačí a platí rublem, který je pro nás dostatečně tvrdou měnou....
O Krym se vlastně vůbec nejedná - ten bude mít své hajzlíky, posrané do výše očí stojícího dospělého člověka, ještě dalších 100 let.
Co tedy bude ? Buď ukrajinská cesta, kdy po letech vlády korupce a mafie, by se - snad - prosadila demokracie. Nebo ruská cesta - kdy bohatnout se bude rychleji, ale bez demokracie, protože - dodržovat zákony, pravidla, dohodnuté smlouvy a právo na jiný názor - je v ruské mysli projevem slabosti - čehož by si měly být mezinárodní mocnosti vědomy především....
Poznámka při druhém čtení - za nové doby je nutné doplnit si slovník - "bordel" ve smyslu "nepořádek" se rusky řekne "бардак" (bardak) a používá se mnohem častěji než v češtině....
Fredy Kruger | 9. dubna 2015 v 11:26
luxusní článek, díky!