17. dubna 2014 v 5:49 | Petr
|
Z jistých důvodů, které se snad odhalí v některém z příštích blogů jsem opět studoval nejaké článečky o mozcích, které jsem zakončil touto
blábolivou přednáškou v obtížně srozumitelné
denglish. Při té příležitosti jsem opět přemýšlel a napado mě - v počítačích jsme na technolgickém konci a patrně na jednotku plochy čipu současnými technologiemi nevecpeme (o moc) více výpočetního výkonu. Jak je na tom matička příroda ? Dá se uvažovat o tom že se do hlavy vejde ještě další výpočetní výkon ?
Takže nejprve opáčko - zvířátka zpracovávají informace pomocí impulsů zvaných Akční potenciály, které se po nervech šíří maximální rychlostí kolem 5 m/sec a jejich maximální frekvence je něco přes 1 KHz, protože však mozek má 10
11 neuronů, které pracují všechny paralelně i prochlastaný mozek "
Ostravaka z ubytovny" hravě
strčí do kapsy i superpočítače. Poud byste to nevěděli -
zde jsem sepsal pro
Jirku Išu seriál, ten jej však ještě neobjevil, tak si jej přečtěte alespoň vy.
Kolem roku 1890 se objevilo kino a od začátku byla otázka jak rychle se mají obrázky promítat, aby se v hlavě spojily v plynulý pohyb. Nakonec se zvykem ustálila frekvence 24 obrázků za sekundu, ale před promítačkou rotuje clona, která každý obrázek promítne 2x takže vlastně není jasné jestli na plátně je 24 nebo 48 obr/sec. V každém případě s prvními animovanými filmy se přišlo na to, že pokud by se obrázky plynule prolínaly (což tehdy nebylo možné) stačilo by okolo 6 obrázků / sec, což dodnes využívají animátorři, kteří kreslí kolem 6 "key frames" za sekundu a zbytek prostě jenom hrubě interpolují mezi nimi.
Pak tu máme I.P. Pavlova a B.F Skinnera, kteří v první polovině 20 století experimentovali s psy, kočkami, ptáky, krysami, kteří mají mozky (přibližně) 10x menší, na které blikali různými frekvencemi a pouštěli jim filmy s různě vloženými políčky s "podněty" - a světe div se tam kde člověku stačí 24 obrázků za sekundu, nebo 6 prolínajících se tam pes potřebuje kolem 100 obrázků za sekundu a ještě 60 prolínajících se je schopen od sebe odlišit. Takže zatímco vy vidíte "Ordinaci v růžové zahradě" pěkně plynně - váš chlupatý miláček vidí blikotající obrazovku asi jako stroboskop na diskotéce - hrůza ne ?
Pak tu máme úplnou modernu - to jest elektrofyziolgické výzkumy u hmyzu - který má mozek asi 100 000 krát menší než člověk, ale přesto je schopen vnímat až 600 jednotlivých obrázků za sekundu.
Zvláštní ne ? Čím menší mozek tím pracuje rychlejí ? Problém je že kde hmyz vidí flek odrážející polarizované světlo tam pes vidí flekatou stěnu místnosti, tam vy vidíte reprodukci obrazu Mony Lisy zvané La Gioconda namalované Leonardem da Vincim v roce 1506. Takže problém je v tom, že velké mozky znamenají mnoho datového procesingu - což znamená menší "obnovovací frekvenci" - což nápadně připoníná "Kubáčův zákon relativity", který říká
jelikož nám s rostoucím mozkem klesá rychlost zpracování informací - je jasné, že faktor "PENÍZE" který v této rovnici vyjadřuje jak moc se příroda snaží dělat mozky efektivně - je konstatní.
To se samozřejmě snadno řekne, ale pořád bystě mě mohli obvinit, ze to je čirá spekulace. Proto si ukážeme mozky, které na jednotku hmoty jsou výrazně pomalejší než savci ptáci (nebo hmyz). Chobotnice, olihně a sépie mají ambice být stejně inteligentní jako obratlovci, přestože to jsou jen "blbí měkkýši" - Příbuzní zahradních šneků. Jakožto vysoce vyspělí tvorové mají mozek a oči téměř jako obratlovci, ale jakožto měkkýši nemají myelinizované neurony, to znamená, že rychlost šíření nervových impulsů u nich je max 0.5 metrů za sec - průměrně 10x pomalejší než u obratlovců. Přesto nemají malinkatá tělíčka jako hmyz (kde je jedno jestli se vzruch šíří od hlavy k ocasu 100 nebo 10 usec). Jak takovou situaci řešit ?
Aby byli hlavonožci přiměřeně rychlí - mají "giant neurons" a "giant axons" tedy obrovské neurony s obrovskými axony - což alespoň částečně zvyšuje rychlost šíření nervových impulsů. Pokud byste ctěli vědět co to znamená v tomto kontextu "giant" - tak obvyklý průměr savčích axonů je jeden mikrometr - největší průměr axonů u olihně je až jeden milimetr. Jasné ?
Co z toho lze usoudit - pokud někdy vznikne člověk verze 2.0 - bude daleko inteligentnější než jsme my za cenu toho že nám bude zdát směšně pomalý - jako lenochod. Psi mají taky srandu z toho že nedovedeme chytit tenisák do huby v letu a co teprve mouchy, když se je snažíme plácnout...
Zbývá už jenom oblíbená rada pro blondýny - parasympatikus, který ovládá erekci stejně jako sympatikus, který spouští orgasmus a ejakulaci - jsou součástí vegetativního nervového systému a jako takové jsou založeny na nemyelinizovaných neuronech. Takže pokud vám "jde hlavně o TO" nemusíte se s rychlostí nervů příliš stresovat.
konečně mi někdo řekl, proč mého psa nebaví koukat na televizi :)