Můj oblíbenec - pisklavý Australan alias "that crazy Aussie bloke" David Jones vyrábí své elektrické obvody takto : Jako bývalý zaměstnanec firmy Altium, namaluje obvod v "Altium designeru" pak pošle návrh "into China", odkud mu dojdou udělané mnohovrstevné desky se vším co mají obsahovat to jest pozlacené kontakty, "soldering mask" - jak se to vlastně řeknce česky- Pájecí maska ? Pak v Sydney obejde pár kámošů, kteří mu vyrobí "soldering paste stencil" alias šablonu na nanášení pájecí pasty. Odtud jde do firmičky jiného kámoše, který vlastní "pick and place machine" alias robota, který mu na desky naskládá součástky a pak všechno projde přes "reflow owen" - pájecí pecí - a po vychladnutí je hotovo.
Problém je v tom, že pro něho 30 australských dolarů je "cheap" - zatímco pro paní Kubáčovou je stejná suma (za elektro) - "expensive" prototože se za to dá koupit nějaká hadra z Orsay, která se pět let nehne z věšáku a pak se vyhodí.....
Tedy jste pochopili, že moje technologie výroby elektrických obvodů je výrazně jiná. Nakreslím si desku v KiCadu - vytisknu na polyesterovou fólii "do Meotaru" na laserovce, exponuju Positivem20 nasprejovaný plošný spoj, leptám v HCL a Peroxidu. To je věc, kterou pro Davida Jonese dělá ten "Chinese PCB manufacturer" - tedy to v jeho blogu ani není, pak ovšem nastane viditelný rozdíl - já nemám kámoše, který vlastní "pick and place machine" a díky naší východí mentalitě si myslím, že i kdybych takového měl - snaha "vzít mě na hůl" by mi zabránila ve spolupráci. Takže nakonec mi nezbývá než si součástky napájet na desku sám.
Pájení klasických drátových součástek snad nemusíme probírat - prostrčíme dráty dírkami, z druhé strany nahřejeme trafopájkou a na okamžik přiložíme pájku ve formě drátu s kalafunou uvnitř a je to. Pak jenom kleštičkami ucvakneme přebývající drátový vývod.
To pájení SMD "blešek" to je jiná kapitola a lze říci - "kolik lidí tolik stylů". Vzhledem, k tomu, že jsem vidlák a v této věci možná až ultra vidlák - tak se snažím i většinu SMD součástek zapájet trafopájkou. Princip je tento - rozdělím součástky na dvě skupiny - ty které trafopájkou pájet lze a ty, které nelze.
Principiálně VŠECHNY součástky trafopájkou zapájet LZE ale u FET a CMOS - tedy polem řízených součástek je přece jenom jisté nebezpečí, které spočívá v tom, že kolem hrotu trafopájky je magnetické pole, které může ve výdodech součástky naindukovat takové napětí (zejména když trafopájku vypneme v blízkosti součástky), že to může součástku zničit.
Proto roztřídím součástky na FET/CMOS a "ty ostatní" kterými začínám. Před pájením je třeba plošný spoj nalakovat opravdu tlustou vrstvou kalafuny v toluenu a nechat důkladně zaschnout.
Pájení SMD trafopájkou probíhá takto - nanesu na hrot trafopájky trošku cínu, pak vezmu pinzetou součástku položím ji na zcela SUCHOU desku (nic předem necínuju) a pak se hrotem trafopájky dotknu součástky. Mám to už tak vychytané, že z hrotu trafopájky na suchý PAD přeskočí tolik cínu, že to sice žádná krása není, ale 100% to funguje.
I integrované obvody (bipolární) se dají pájet trafopájkou - držím je inzetou na svém míste a přejedu všechny nožičky zleva doprava - DO 1/3 jsou nožičky slité a někde ve 2/3 mi cín dojde - tak naberu na hrot trochu kalafuny a jedu ve stejném směru ještě jednou a třeba ještě jednou -až se vše rovnoměrně rozvrství. Pokud je cínu přece jenom moc a někde je cínový "můstek" vždy pomůže odsávací licna, kterou položím přes všechny nožičky a řádně prohřeju - aby si "nacucla".
Pak už zbývají jenom CMOS a FET a ostatní unipolární součástky - u těch povzdychnu - vytáhnu mikropájku a pájím je "pomalu a bolestivě" mikropájkou. Většinou klasickou metodou - pocínuju PADy, přiložím součástku a zahřátím připájím. Integrované obvody pájím podobně jako trafopájkou - umístím a pak cínem "jedu zleva doprava" - připadně odsaju licnou. Nicméně tohle už taková sranda není, proto někdy riskuju a u obvodů kde "na tom nezáleží" někdy i procesor (který je CMOS) pájím trafopájkou.
Připadá vám to jako ultra primitivismus a budete mě kritizovat za škaredě připájené součástky ? Povšimněte si že já mám odvahu vám je ukázat - schválně si prohledejte Amáro nebo Internet - kolik lidí má odvahu obrátit své výtvory "břichem vzhůru" a ukázat vám jak pájejí ?
Zbývá už jenom tradiční rada paní Kubáčové novomanželkám : Když už jste manželovi zakázala vrtačku v posteli, trafopájku na nočním stolku, malou CNC frézu v ložnici a dokonce i soustruh vedle televizoru - tak se nedivte, že on smysl nové police v ložnici taky nechápe.....
m.marianek | 26. června 2014 v 6:41
Za úsvitu zastřelit.