Téměř přesně před 2 roky jsem psal o zprovoznění malého netbooku Asus EEE Pc 901 a o tom, že jsem na něj instaloval Easy Peasy - což je netbooková varianta Linuxu vycházející z nesmírně populárního Ubuntu 10.04. Firma Canonical - tvůrce Ubuntu - totiž jde ve stopách Microsoftu, a to v tom smyslu, že vytvořila naprosto špičkový operační systém na Linuxovém základě, ale pak se vývoj stal obětí "marketingu" a "zasedání komisí" a výsledek se dostavil - místo skvělého a dokonale odladěného grafického prostředí GNOME 2 si začali hrát se zblijem jménem Unity. Canonical Unity je sice něco jiného než Microsoft Metro - ale v pozadí je stejná myšlenka - obětovali jsme efektivitu práce na oltář "COOL" a "WOW" efektu - tedy nová tabletově-facebooková generace jásá a my ostatní sedíme u PC, kroutíme hlavou a říkáme si nebyl "MS-DOS" nakonec lepší ?
Takže jsem na malinkatý netbook EEE 901 instaloval Easy Peasy, které je opravdu Linux pro blbé - s velikými ikonami a klikacími tlačítky, ale ani to mi dlouhodobě nestačilo, takže jsem původní grafické rozhraní přepnul na Gnome, pak jsem potřeboval v malinkatém notebooku alespoň občas editovat plošné spoje v KiCadu - takže jsem si hrál s X-serverem abych dostal rolující virtuální obrazovku 1024 x 1024 pixelů, instaloval jsem tunu multimediálních přehrávačů až jsem skončil u VLC, a nakonec po všech změnách připomínalo EasyPeasy spíše Trabant rádoby předělaný na Mercedes.
Kromě značné "záplatovanosti" se s EasyPeasy stala ještě druhá věc - autor této distribuce sice hrdě oznamuje nové a nové verze, ale repozitáře s balíčky pro EasyPeasy už rok nefungují. Proto jsem používal repozitáře Ubuntu 10.04 - a výsledek se dostavil - asi před 14 dny jsem aktualizoval "malinkatý notebook" a s touto aktualizací přišla chyba, která způsobila, že mi padají Internetové stránky ve Flashi. Takže jsem byl postaven před dvě možnosti - dále "debugovat" nastavení Easy Peasy, nebo "sesednout z mrtvého koně" a instalovat něco jiného.
Jistě jste pochopili, že jsem zvolil možnost č. 2 a s tím vyvstal problém jakou distribuci zvolit. Bereme-li to systematicky - tak mé zkušenosti s Linuxem jsou relativně skromné a zahrnují tato distra:
- Mandriva - kdysi dávno kolem roku 2008 - s katastrofálními výsledky
- Easy Peasy
- Linux Mint Mate 32bitů - jsem instaloval do netbooku dceři (Mate je pokračování Gnome 2) Nastavil jsem jí plochu tak aby co nejvíce připomínala Windows - a měl jsem obavu co puboši ve škole, ale problěhlo to dobře - puboše totiž fascinoval applet "oči" natolik, že si patrně nevšimli, že na notebooku běží Linux.
Linux Mint by v této konfiguraci určitě šel i na EEE 901, ale chtěl jsem vyzkoušet něco jiného a tak jsem se pustil do legendami opředeného Lubuntu - ve verzi 14.04 - tedy Ubuntu s grafickým manažerem LXDE. Proč říkám "legendami opředený" - Lubuntu je patrně asi nejméně instalovaný klon Ubunutu, který navíc jde mimo oficiální "válku" mezi Gnome a KDE. Navíc LXDE se mi zdá jako vyloženě minoritní grafické prostředí. Přesto Canonical tvrdil, že to je nejúspornější varianta jejich systému z hlediska nároků na procesor, paměť a výdrž baterie.
Jak jsem tedy na to šel - při instalaci Linuxu na netbook se SSD mám už takové své "finty" - tedy šetřím zápisy do datového úložiště tím, že jako filesystém používám EXT2 místo žurnálovacího EXT3. Kromě toho vypnu swap - což mi moje EEE s 1GB RAM v pohodě dovolí. A nakonec fintička, ke které mě dovedla léta zkušeností : EEE 901 má dvě datová úložiště pomalé 16GB a rychlé 4 GB - při úvodním formátování disku vždy nechávám to ryché pro adresář /USR - kde jsou všechny programy, které se musí rychle načítat - pokud to takto neuděláte Linux má tendenci se celý vecpat na rychlé úložiště včetně /TMP a tím riskujete, že budete mít problémy s místem na disku při aktualizacích. Opačná varianta - nacpat celou instalaci na pomalé 16GB úložiště sice taky funguje, ale EEE je pak viditelně pomalejší.
Vše proběhlo hladce a nastává sekce "prvních dojmů" - Zprávy Canonicalu o "maximální optimalizaci" systému na minimální spotřebu výpočetních prostředků počítače jsou 100% pravdivé. LXDE - je velmi rozumné prostředí - vycházející z GTK 2 a tudíž podobné starému Gnome 2. Uživatelé na internetu si stěžují na "malou konfigurovatelnost" LXDE - jako příznivce minimalismu a milovník Windows XP - nemohu tento názor potvrdit. Prostředí jsem si nastavil - jako vždycky - "ve stylu WIN XP" s lištou a "tlačítkem Start" Po instalaci vše funguje "na první klik". Firefox hladce surfuje po internetu. Open/Libre Office není součástí běžné instalace pouze kombinace AbiWord a Gnumeric (Linuxový Excel) - což naprosto stačí. To, že optimalizace je dokonalá je vidět i z výdrže baterie, která oproti mému "zmršenému" Easy Peasy - vzrostla na stejném netbooku ze 3,5 na 4,5 hodiny - při čtení PDF a surfování po Internetu bez videa.
Abych jenom nechválil - Lubuntu je opravdu dokonale optimalizované - někdy máte pocit, že "až moc". Nastavíte si do lišty applet "zátěž procesoru" - u každé distribuce s KDE nebo GNOME - kliknutí na tento applet spouští Task Manager - zde ne. Pustíte Task Manager ručně a čekáte křivky vytížení procesoru, paměti a sítě - ale nedočkáte se "žraly by paměť". Místo nich máte jenom grafické ukazatele okamžité zátěže. Při instalaci balíčků používám místo APT-GET - modernější "APTITUDE" - to však není instalováno, protože vyžaduje Python, který taky chybí. V liště není standardně ukazatel připojení na WIFI a spoustu dalších drobných úprav o kterých víte, že tam nejsou "neboť by žraly výkon", ale práce bez nich je pro vás krajně zvláštní - asi jako řízení bez brejlí nebo chození bosky.
Kromě těchto věcí - souvisejících s optimalizací systému - je tu ještě jedna nepříjemná věc - neodvratně spojená s LXDE - každá "blbost pro Linux" očekává že pojede pod některým majoritním grafickým prostředím tedy KDE, GNOME, XFCE nebo tak, LXDE je opravdu minorita, proto si "každá blbost" při instalaci stáhne stovky záhadných balíčků pocházejících buď z Gnome, nebo z QT (základ KDE) - pokud máte dost místa na disku - a to po fintě s /USR máte - není problém.
Některé věci - které jsou de facto "chyby" jsou vlastně jisté "zkulturnění" systému - nefunguje například přepínání mezi vlastním a externím monitorem pomocí tlačítka. Asus samozřejmě drivery pro tuto funkci má, ale pro Linuxy 5 let staré, takže řešení - dal jsem na plochu ikonu "manažeru monitorů" kde si naklikáte které monitory a v kterém rozlišení se mají spustit - daleko rychlejší než "promačkání se" přes všechny kombinace - funkčním tlačítkem u původního Easy Peasy.
Nakonec - jestli doporučuju, nebo nedoporučuju ? Osobně jsem 100% spokojen a vaše babička neznalá Linuxu bude taky 100% spokojená, ale pokud máte rádi "to své jisté" a známé prostředí - buďte připraveni na 2 hodiny "ladění" celé instalace.
Tím jsme pro dnešek skončili a zbývá už jenom tradiční rada pro blondýny - Tanga byla prý vymyšlena proto, aby se kalhotky nerýsovaly pod šaty a přislušná blondýna mohla předstírat, že je "naostro". My chlapi o tom máme jisté pochybnosti - proč mást veřejnost, že jsem / nejsem naostro, zejména když tanga jsou i z hygienického hlediska velice pochybné prádlo - a navíc - guma od kalhotek rýsující se pod obepjatou sukní - má taky svůj nezanedbatelný "erotický aspekt".
Poznámka při druhém čtení - po prvním přihlášení na YouTube mi přistálo i v nové instalaci fízlovací "tracking cookie" od Googlu - a zase mi při práci s čímkoliv od Google vyskakují stránky v Azbuce. Trošku děsivé, že "Velký bratr" potřeboval na moji identifikaci méně než 15 minut ne ?
m.marianek | 24. července 2014 v 8:07
Mě osobně linux mint moc nenadchnul, asi se vrátím ke starému dobrému debianu. Třeba debian - raspbian pro tzv. malinu je docela dobrý, jen výkon CPU maliny je na www slabý. Ale zase to ticho a příkon jen 2,5W :-)