close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Chemie pro šílence 30. Pufry

3. srpna 2014 v 6:05 | Petr |  Chemie pro šílence
Bratří chemici - přijměte moji hlubokou omluvu, že neustále opakuju chemii pro 7. třídu (Husákovských) základních škol, ale chemie je asi nějak prokletá, protože poptávka po dalších a dalších (relativně) elementárních kapitolách je stále veliká.

Takže minule jsme probrali, že zásady a kyseliny ( a vůbec všechny ionizovatelné molekuly) jsou ve vodném roztoku dvojího druhu tzv. "silné" - tedy ve vodných roztocích jsou vždy (téměř) zcela disociované - rozštěpené na kladný a záporný iont a tzv. "slabé" kde se vytváří ronováha mezi disociovanou a nedisociovanou složkou.

Pak exituje taková středoškolská poučka, že reakcí kyselé kyseliny a zásaditého louhu vznikají neutrální soli - tedy roztoky solí by měly mít pH kolem 7, ale tuhle poučku vám ještě v 7 třídě rozbijí dalšími 2 poučkami, totiž, že že soli silných zásad a slabých kyselin vytváří zásadité roztoky a soli slabých zásad a silných kyselin vytvářejí kyselé roztoky.
Podvědomě nějak tušíme, že to bude tím, že taková sůl silného louhu a slabé kyseliny má tak trochu "schisofrenii".


Příklad "octan sodný" - sodík by nejraději octovou kyselinu zcela opustil a kroužil si v roztoku nako iont Na+, ale octová kyselina by nejraději byla jako CH3-COONa a sodík nepustila. Tím pádem nám v roztoku kolují i nějaké ionty CH3-COO-, které zoufale hledají (jakýkoliv) kationt. No a co je látka, která váže kationt (vodíkový proton) - zásada.
Ta zoufalost hledání kationtu je vyjádřena taky školní poučkou - "ionty slabých kyselin jsou silné zásady" a naopak.
ERGO: máme v roztoku octanové anioty, které se chovají jako silná zásada a celý roztok - soli - tím získá alkalické pH.


Teď je mi jasné, že jste z toho naprostí jeleni, ale nedělejte si z toho těžkou hlavu - osobně jsem tuto věc slyšel poprvé v 7. třídě v roce 1984, ale pochopil jsem ji až v roce 2001 při čtení této knížky.

Abyste nebyli tak úpní jeleni -probereme to ještě z jiné strany - sledujte obrázek. Do dvou kádinek, lejeme louh sodný NaOH v jedné kádince je silná kyselina chlorovodíková (alias solná) a v druhé je slabá kyselina octová.
Když lijeme louh do HCl - tak dochází k "neutralizaci" to jest v roztoku je moře H+ iontů odštěpených kyselinou, které okamžitě reagují s OH- ionty z louhu a v roztoku tak zbývá H+, Cl-, Na+ všechny složky ionizované a reaktivní. To se odrazí i v pH, které je neustále silně kyselé z nadbytku H+. Pak dojdeme k "bodu ekvivalence". V tomto jediném bodě je v roztoku jenom Na+ a Cl -, ale už další kapkou louhu navíc se reakční směs změní tak, že je v ní Na+, Cl- a OH- (z louhu).
Staří chemici říkali že "titrací silné kyseliny silnou zásadou - jedinou kapkou přechází pH z 0 na 14"

Co se děje s octovkou ? Pokud do octovky lijeme louh sodný tak octovka velice ochotně váže sodík a odštěpuje vodíkový proton, který zase reaguje s OH- takže ve reakční směsi je velmi dlouho CH3-COONa = octan sodný a jenom nepatrné množství disociované kyseliny, která uvolňje H+, proto pH není nijak extrémní a přidáváním dalšího NaOH se ani příliš němění !!! Tento fakt je na grafu pH myslím docela jasně vidět. pak ale dojde k tomu, že drtivá většina kyseliny octové dostane svůj sodík - a pak už to běží jako s kyselinou solnou - dalším přidáváním louhu se v roztoku začne vyskytovat Na+ a OH- a roztok se stane zásaditým.

Takže jsme probrali teorii - a teď další definice : Pufr (anglicky Buffer) - staří chemici říkali taky "ústojný roztok" - je směs slabé kyseliny a její soli se silnou zásadou, nebo směs slabé zásady a její soli se silnou kyselinou, který při přidávání kyseilny, nebo zásady drží pH relativně konstantní. Mnemotechnická pomůcka "ústojný roztok - ustojí všechno".

Každý Pufr má dva parametry - pH, které udržuje a "pufrační kapacitu" - tedy jak velký přídavek kyseliny / louhu snese.
pro pH máme elegantní vzoreček

pH = pK + log ( [CH3COONa] / [CH3COOH] )

Kde pK je disociační konstanta slabé kyseliny ( v našem případě octové) a ten divný logaritmus je poměr koncentrace soli a kyseliny.
Pufrační kapacita - se nepočítá tak snadno protože závisí na koncentraci složek, ale pokud se týče pH tak pufr má největší pufrační kapacitu v bodě svého pK - tedy když log ( [CH3COONa] / [CH3COOH] ) = 0 neboli když[CH3COONa] = [CH3COOH].

Pro šťouraly mám ještě 2 poznámky - hranaté závorky jako všude v chemii značí koncentraci látky uvnitř nich.
Pak jěště druhá poznámka - co když budu do octanového pufru lít kyselinu ? Pokud to bude klasický dobře udělaný pufr, ze směsi CH3COOH a CH3COONa pak bude v pufru probíhat reakce

CH3COONa + HCL = Na+ + Cl- + CH3COOH

Takže pufr ač založen na slabé kyselině - je schopen vázat i vodíkové protony ze silné kyseliny a tuto neutralizovat. Jako slabou složku pufru můžeme použít prakticky jakoukoliv organickou, nebo slabou anorganickou kyselinu - uhličitou, fosforečnou, existuje dokonce "barbitalový pufr" z kyseliny barbiturové - známé z - barbiturátů - primitivních prášků na spaní, kterými se v 60 a 70 letech sebevraždily herečky a zfetovaní rockeři.

Naprosto poslední poznámka - prostředí živých organismů - díky vysokému obsahu organických slabých kyselin a zásad - je jeden obrovský pufr - takže když můj "tajný čtenář" válčí s kyselostí svého "tajného reaktoru" - patrně se při alkalizaci směsi nadře.

Jsem zcela vyčerpán - proto zbývá už jenom rada robotům ke zničení lidstva - až budete na lidi "lejt louh" uvědomte si že se mohou bránit třeba octanem sodným, a že i jejich těla sama mají nezanedbtelnou pufrační kapacitu - co máte vy až na vás lidi budou "lejt kyselinu" ?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 RXD RXD | 3. srpna 2014 v 11:38

Co se týče užitečných rad mimozemským robotům, zalévání lidí horkým draselným louhem je nejnovější trend anglické pohřební služby, podstatně levnější než spalování. / divím se že ještě nevyzkoušeli nějaký větší kuchyňský drtič odpadu/ . Co se týče kyseliny barbituové, nartiumpentabarbital je sice dobrý pufr, ale daleko výnosnější "léčivo", používané například na švýcarských "suicide klinik". Ještě zajímavější barbiturát je thiopental, který používají v emerice ke konečnému  napravování nepřizpůsobivých jedinců. Jedno napravení prý přijde na asi dvacet milionů korun. Z humálních důvodů jim prý ten thiopental proto nechce nikdo dodávat, a tak ty nepřizpůsobivé jedince v rámci demokracie humanisticky prasí kde čím. Tuhle jsem se díval, thiopental má v sortimentu například penicilínka Roztoky. Kde jsou ty časy, kdy, než ji převzali rusové, tak jako poslední zakázku jeli šedesát tun pervitinu pro jižní emeriku. Na dvoře se mezi barely s bílým prachem váleli zfetovaní zaměstnanci, a vesnice v širém okolí ve dne v noci  povykovaly v rauši...

2 petr-kubac petr-kubac | Web | 3. srpna 2014 v 20:34

[1]: Vždy mám radost, že někdo je více pranoidní než jsem já sám - a taky netuším k čemu používají thiopental v USA, ale rozhodně vím, že v Česku se využívá s oblibou k úvodu do anestezie protože je SUPER-LEVNÝ - ergo mi drahá "převýchova" thiopentalem případá jako žvásty ze špatné bondovky.
A dokonce i o pervitinu (nikoliv však o efedrinu) v Roztokách u Prahy silně pochybuju - neb s touto fabrikou mám osobní zkušenost

http://petr-kubac.blog.cz/1312/pervitin-a-pochybna-etika-farmaceutu

3 RXD RXD | 3. srpna 2014 v 23:05

Thiopental se používá v emerice jako první ze tří substancí při injekčních popravách. Kdysi jsem se o to zajímal, a fascinovalo mne, jak je tam tato poprava drahá. Poslední dva roky farmaceutické firmy nechtějí prý z humálních důvodů k těmto ůčelům ten thiopental dopdávat, a tak často tiskem procházejí zprávy, jak to nahrazují, a hrůzostrašné zmínky o tom, jak to nefunguje, a "paciet se třeba hodinu kroutí, než odejde. Ten pervitin tam na sklonku devadesátých let prej vařil nějakej dr., samozřejmě z efedrinu, /crystal/  nikoli z pseudoefedrinu z léků, který je daleko méně kvalitní a účinný. Dnešní narkomani už taky nejsou to, co bejvali, a v podstatě většina z nich nerozezná pervitin od převařeného jodbenzenu a podobně. Zkuste zapátrat v historii Roztocké chemičky, budete se divit...

4 SPECZ SPECZ | 4. srpna 2014 v 8:56

No, ona ta poprava sama o sobe moc draha nebude, ty naklady okolo budou nejspis za zdlouhavy soudni rizeni.

5 RXD RXD | 4. srpna 2014 v 10:52

Ještě z hlediska mé paranoie ohledně Penicilinky Roztoky:

http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3reph.html

/ Ta naše penicilinka česká úplně na konci.../

6 Dalík Dalík | 11. srpna 2014 v 22:51

Asi jsem to zase nepochopil, ale mě z toho grafu přijde, že nejlepší pufr je koncentrovaná HCl.... proč potom dělat pufry ze slabých kyselin, když můžeme rovnou použít kyselinu silnou?

7 petr-kubac petr-kubac | 12. srpna 2014 v 10:26

[6]: I z grafu to vyplývá - pokdu potřebujete "pufr pro pH 0" je ideální koncentrovaná kyselina, pokud potřebujete pufr pro pH 14 je ideální koncentrovaný louh, ale ostatní "pH mezi tím" je nutno dělat jako směsi slabých molekul a jejich solí - viz graf, kde octovka dlouho udržuje pH 4

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama