28 října 1918 vtrhl dav na Starosměstské náměstí v Praze a pod vedením anarchisty Franty Sauera lany omotal a strhl mariánský sloup, který byl považován za symbol katolicko - habsburské - zkostnatělé říše - Rakouska Uherska, která tímto padla a začala první republika.
První republika fakticky skončila nástupem - slabocha Edvarda Beneše na prezidetské křeslo - formálně skočila příjezdem Wermachtu 15 března 1939, ale v dějepise se nejčasteji dočtete, že opravdový konec byl podpis Mnichovské dohody 30 září 1938. Je to jedno, protože je nepochybné, že po habsburské monarchii s C.K. železnicí, C.K. úřady a C.K. policejními konfidenty nastalo 20 let demokracie, o které ani já - skeptik - a přes všechny průsery, které jsou známé - nemám problém uvažovat jako o demokracii.
Po 30 září 1938 začalo 60 let temna, kdy se střídal jeden průserový režim za druhým - a to včetně - "zpazgřené demokracie" 1945 - 1948 a "normalizace" 1968-1989 pod vedením soudruhů na tancích.
Pak se opět země otřásla a 17 listopadu 1989 - to jest od včerejška před 25 lety vypadl z konstrukce bolševické "monarchie" nějaký důležitý kamínek a celá stavba se začala hroutit - ve směru "demogratizace" společnosti. Jestli jsme i nyní dosáhli demokracie - mám pochybnosti - a doufám, že dokážu, že to není jenom tím, že současnou dobu si pamatuju jasně a ostře.
Samozřejmě je třeba smést ze stolu formalistický pohled - za 500 příspěvků svého blogu jsem nebyl zavřen - takže patrně máme svobodu slova a volby se konají pravidelně a často. Vtip je v tom, že i v Afgánistánu, nebo v Rusku si můžete žvanit, co chcete a volby se tam konají stejně často - ale je to demokracie ? Je tedy na čase probrat rozdíly mezi lety 1918 - 1938 lety 1945-1948 a 1989 - 2014. Nečiním si naprosto nárok na pravdivost, úplnost nebo správnost čehokoliv.
Pozoruhodný je zejména rozdíl mezi "první republikou" 1918-1938. Druhou republikou 1938-1939 a "republikou 1945-1948" protože všechna tato období stále byla - formálně - demokracie. A přitom stále jsou tak daleko, že nejsem zatížen osobními vzpomínkami, nebo vzpomínkami kohokoliv z rodiny.
Tedy do roku 1918 vstupovala česká společnost vycepovaná Rakouským byrokratickým systémem, vytrénovaná konfidenty a zejména vybavená Rakouským - nezpochybnitelným právním a soudním systémem. Tehdejší elity - aby byly toho jména hodny - musely držet vysoký standard - být stejně vzdělaní a stejně - nebo více morálně na výši jako elity Rakouské a tím pádem jako elity celé Evropy a potažno celého civilizovaného západu.
Do roku 1938 vstupovalo česko psychicky oslabené 20 lety politikaření. Velikáni národa od Palackého po Masaryka byli mrtví - až se vkrádá temná myšlenka zdali pro postavení "vůdce národa" nestačilo na podzim 1938 jenom "být méně šílený než Hitler a Stalin".
Pak nastala skutečná destrukce společnosti - historie Protektorátu Čechy a Morava je pokryta spoustou nánosů lží a malování minulosti různými barvami, proto doporučuji přečíst Paměti Václava Černého II. díl 1939-1945. Tam se opravdu dočtete pozoruhodné věci - na jaře 1945 byla Rudá armáda už za Košicemi, ale na Pražské Gestapo chodilo tolik udání, že Gestapo naprosto nevyříditelným množstvím korespondence topilo místo dřeva. To bratři češi chtěli ještě "rychle udat soudeda - dokud to ještě jde" ....
Takže se pak není čemu divit, že léta 1945 - 1948 vypadala tak jak vypadala - právní systém z Rakouska formálně ještě fungoval, ale k postavení "elity národa" už stačilo jenom bít se v prsa "jaký jsem to byl bojovník proti Hitlerovi" a taky štěstí, aby nepřežili svědci opaku - viz Julius Fučík a jeho hrdinství / udavačství - mimochodem pěkně rozebrané ve stejném díle Pamětí Václava Černého.
Periodu po roce 1948 lze hodnotit anglickým ekonomickým termínem "race to the bottom" tedy "závod ke dnu" - bludný kruh, kdy "elity" jsou svině, a proto se bojí kohokoliv sebeméně lepšího než jsou sami, proto si vybírají podřízené a budoucí nástupce hoší než jsou sami - což se do nekonečna opakuje - vepřové hlavy zvedají ode dna další ještě-vepřovější hlavy. Je pozoruhodné, že pozdní komunismus měl tři druhy elit - politické vepřové hlavy. Pak formální elity tradiční - vzdělance a vědce - dobře "politicky prověřené" a neškodně zavřené za zdmi výzkumných ústavů. Kdepak pracovali před rokem 1989 Vašek a Miloš ? V Prognostickém ústavu založeném Ústředním výborem KSČ ? Co bylo třeba pro takovou práci ? Být agentem KGB ? Asi ano protože na své tajné poslání - sovětských agentů - hoši dodnes nejsou schopni zapomenout ! Třetí druh elit byly elity reálné - nebo realistické - zelináři, řezníci, pumpaři, vexláci - v každém případě abych se stal elitou - bylo nutné intelektuálně předčít Jakeše a Bilaka - což bylo více než snadné.
Tedy kamínek v listopadu 1989 vypadl a co jsme si odnesli "z minulosti do budoucnosti" ? Rakouský promyšlený, vymahatelný a spravedlivý právní řád ? Univerzitní profesory vzdělané na Sorbonně ? Německy mluvící Židovské podnikatele ? Nebo "politicky prověřené" technokraty, kterým peníze nesmrdí jako je Klaus a pak "realistické elity" jako je zelinář JUDr. Rittig a číšník Janoušek ? Tito rozhodně nejsou sami - znám členy ODS - podnikatele - svazáky - vexláky - konfidenty STB - vše v jedné osobě. Krom přerušení kontinuity právního státu - zdědili jsme po komunismu i totální přerušení kontinuity "nepsaných pravidel". Společenský étos se nám poněkud rozpadl od Masarykovského "nebát se a nekrást" jsme došli k současnému a trochu strašidelnému "všechno je dovoleno", protože to je známka toho, že máme "svobodu".
V konstrukci komunisitické společnsti jste rozeznali - toto je ideologická vsuvka, kterou tam chtějí mít vepřové hlavy - a toto je racionální jádro aby společnost fungovala. Dneska žijeme v době vlády technokratů a "neideologické politiky" Babišovského typu, což znamená, že dnes už nejde rozeznat, co je racio a co je předpis umožňující drobné přikrádání, protože díky neideologické podstatě politiky je nutno ve zdroj drobného, nebo velkého přikrádání přeměnit zcela vše. K tomu vemte stav Evropy a jejích elit - ve stylu : "hlavně neurážejte Pařížské Alžířany, připomínkami, že by bylo dobré umět číst"..... K tomu přičtěte politickou korektnost, krerá brání říci i "obloha je modrá" a máte explozivní mix současnosti jako vyšitý.
Srovnávat proto období před II světovou válkou a dnešek - nelze. Když dobře - jsme společnost opět na konci doby temna - jako když jsme se s Cyrilem a Metodějem učili číst, nebo po 30 leté válce a rekatolizaci - začátkem 18 století učili znovu česky.....
V každém případě jsme společnost východní - kmenová - s oligarchy typu Babiše, Kellnera, Bakaly, a dalších, kteří se od oligarchů azbukového typu líší v jediném detailu - zatím nemusí nasranou společnost (a ostatní oligarchy) zastrašovat soukromými armádami potetovanců s kalašnikovy - což jistě přijde, až se zjistí že současný "nepolitický boj proti korupci" vedl jenom k dalšímu kolu rozkrádání do jiných kapes. Co však můžeme čekat od společnosti, kde 40 let platilo "kdo nekrade okrádá rodinu" a dnešní směr vývoje určují "elity" ve spektru od Miloše Zemana po Martina C. Putnu.
Poznámka při druhém čtení - viděl jsem projev nejlepšího biochemika v české republice v Praze na Albertově - a to jsem se opravdu poučil, že jako - svazák - komunista - profesionální kariérista - byl zároveň studentský revolucionář. Následoval blábolivý projev značně se kymácejícího Zemana - s rajčaty a vejci ve vzduchu. Celé toto absurdní divadlo značně pozvedlo moji náladu. Každý národ má osud, který si vybojuje - nic více - nic méně.....
pb | 18. listopadu 2014 v 9:42 |
No konečně minimálně "větší půlka" článku je napsána docela racionálně. Jen dodám, že na západě (a my jsme součástí západu) jsou taky Babiši a Chrenci, v tomto se neodlišujeme. V rusku si rozhodně žvanit co chceš nemůžeš natož hodit vejce po putinovi? to radši skočit mezi krokodýly.
A taky stejně jako Ty vůbec nechápu tu lásku klause a zemana k rusákům a hlavně k putinovi, v jejímž důsledku má ČR prezidenta, jenž je pro ní bezpečnostní hrozbou.