close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Bez spojení není velení, se spojením není akce !

4. prosince 2014 v 6:02 | Petr |  Internet
Nemohu se ubránit tomu, abych nepřerušil obvyklý proud elektronických a jiných blogů. Stalo se totiž toto - jistě jste pochopili, že jsem v pondělí jel z prochlastaného východu do Prahy a tudíž jsem se v pondělí odpoledne - v době vrcholné "ledové katastrofy" pokoušel dostat z Prahy domů - což se mi povedlo s malým zpožděním ve výši necelých 16 hodin.

Tedy oficiální verze byla - padal mrznoucí déšť - lokomotivám elektrické trakce zamrzlo vedení - vlaky zůstaly stát v poli - všichni zodpovědní - dráhy - dopravci - hasiči - policie - zasahovali s maximální efektivností. Už když jsem vyjížděl, měli jsme ve Frýdku -6, proto jsem jel od hlavy k patě polypropylénem a goretexem oblečen - tudíž jsem celou "katastrofu" zvládl levou zadní - dokonce ani nenachlazen, proto jsem místo mrznutí, mohl pozorovat dění kolem.


Co mě na celé věci velice silně zarazilo - byl vliv "moderních telekomunikací" na "záchranné práce". Obecně bych řekl, že všechny "záchranné složky" nepřetržitě telefonovaly svým centrálám a vůbec každý každému volal, "facebookoval", "twitteroval" - každý komunikoval s každým - a "skutek utek".....

U ajznboňáků, hasičů i policajtů bylo úplně hmatatelně vidět - že jako Agent Smith z Matrixu jsou neustále napojeni na "centrálu" a bez ní neudělají vůbec, ale vůbec nic - kdykoliv kdokoliv ze záchranných složek dostal od cestujících jakoukoliv otázku - pro odpověď buď volal nadřízeným, nebo krčil rameny, nebo nejprv jedno a pak druhé.

Jinými slovy kdysi nás NATO považovalo za nebezpečnější vojsko než rusáky, kvůli české schopnosti improvizace, a není se čemu divit - heslo "voják se stará - voják má" vám tloukli do hlavy od první sekundy na vojně, ale zdá se že volně přístupné telekomunikace a zejména nadvláda "standadrních operačních postupů" nad zdravým rozumem změnila schopnost improvizace na něco ve stylu "poslouchej rozkazy ze smartfounu - na myšlení jsou tu jiní".

Tvrdíte, že je to kravina že telekomunikace nikdy nevypadnou tak masivně, aby se muselo naprosto na 100% lokálně improvizovat ? Když jsem viděl, bezradnost všech zúčastněných - neblaze jsem přemýšlel nad tím zda i při 100% funkci telekomunikací nejsou "centrální mozky lidstva" náhodou přetížené.

Jaderná elektrárna Fukushima by taky nebyla takový průser kdyby se generální ředitel firmy TEPCO nervově nezhroutil a nešel do špitálu a jeho podřízení - Japonci trénovaní na "šéf ti řekne , co máš dělat" mnoho dní nečekali až se "šéf vrátí" a osloví - místní správu, vládu, vojsko - ku pomoci. Mezitím vybuchoval rozžhavený vodík a megatuny radioaktivní vody tekly do Pacifiku......

Takže s jistými obavami hledím k budoucnosti, protože schopnost improvizace natrénovaná spartánskými ( a zmatenými ) poměry komunismu se viditělně vytrácí a co bude místo ní ? Stojící "roboti" v uniformě s přesýpacími hodinami a nápisem "přepočítávám" ve tváři ?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 RXD RXD | 4. prosince 2014 v 10:28

Keď som chcel predvčerom z Kobylís do Libně, musel som vzjať sáňky, a sjet to. V Hajdrychovej zatáčke v Holešovicijach to ktosi posypal pískom, od obručí na sáňkach šly polmetrove jiskry, a zastavil som sa až na Palmovke o Libeňský plynojem. Bez spojenia nějě velenie, to už psali v rádiostanoch československej lidovej armády pri diviznych kontrolach. A pod tým nápisom vždy polne lužko, a na nem do vzduchu trčajůce bilele nohy nějakej sůdružky, a hore kmitajůci zadok kontrolného komisara....

2 Saša Saša | 4. prosince 2014 v 17:53

Bohužel musím souhlasit s tím, že se improvizace vytrácí. Tedy ono je to na železnici spíše tak, že se improvizace a nějaká ochota dělat třeba i více, než říká předpis, docela tvrdě trestá. No a když se výpravčí jednou nebo dvakrát spálí, tak ho příště iniciativa rychle přejde.

Dříve platilo heslo "Jezdit jak to jen jde a co nejvíce bezpečně" prostě, nejdůležitější bylo udržet provoz, byť třeba poněkud omezený. Dneska se razí heslo "při sebemenším problému zastav provoz" a "případně zavolej nahoru o radu a autobusy".

Výsledkem jsou doslova nasraní cestující, kteří musí trčet několik desítek minut, ale i několik hodin, ve vlaku, kvůli pitomosti typu přepálené pojistky u kolejového obvodu (běžná provozní závada nemající vliv na bezpečnost provozu).

3 Karel Karel | 4. prosince 2014 v 18:22

Japonci bez šéfa nic neudělají.. No s pár jsem pracoval, přišli mi samostatní, možná protože to byli technici. Jinak je to prej vcelku pravda, na druhou stranu oni mají supervlaky jezdící na minuty přesně a v časovém rozestupu jak u nás tramvaje a my máme max pendolíno a ty staré rachotiny.

4 Petr G. Petr G. | 5. prosince 2014 v 7:17

Voják se stará, voják má ...
Moji mladší spolupracovníci co už nebyli na vojně, jsou bohužel příkladem, který bez příkazu taky neudělá ani krok :(
Když jsem chtěl vyměnit 4 šrouby za nové, jeden aktivní mladý to konzultoval s mistrem a výsledkem je ... dokud to drží, tak do toho nedrbat .
Oficiální verze:
Sundání ochranného krytu a následná výměna by zapříčinila odstávku stroje a zastavení následné výroby.

5 rvx73 rvx73 | 8. prosince 2014 v 14:56

[3]: zlatý starý rachotiny! Alespoň já vzpomínám na panťáky, kde když bylo v létě vedro, se otevřely okna a hotovo. V supermoderním elefantu s poruchou klimatizace (v létě topí, v zimě chladí a nejde to vypnout) jednoduše zavřou celej vagon a cestující jedou jak sardinky.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama