V Německu došlo k pozoruhodné události : "trpící syrští lékaři a inženýři", které pozvala mamá Merkelová, se na Silvestra sebrali a v několika větších městech projevili typickou orientální statečnost a fair-play. V přesile 20 : 1 přepadávali, osahávali, okrádali a sem-tam i znásilňovali bílé Němky.
To se dalo čekat a není to jádro průseru. Průser je v tom, že oficiální média v Evropě, a potažmo v (demokratickém ?) Německu, selhala, a o této věci (kvůli vládní cenzuře !!) mlčela, jak Jakešovské Rudé Právo o výbuchu v Černobylu. Kdyby Gertruda, Hildegarda a mnoho dalších si na Facebooku nesdělovaly zkušenosti typu : "Kam ti sahal ?" ..... "A taky tě potom okradl ?" ..... tak by se o ničem nevědelo dodnes. Jenomže v určitém okamžiku si o těchto "trpících Syřanech" už cvrlikali vrabci na střeše - takže za týden od události - 6. ledna, došlo ke "zvěřejnění" celé věci, nejenom v Německu, ale i u nás, včetně všech "zásadních prohlášení" Merkelové i ostatních osob, které to předtím zametaly pod koberec.
V Evropě se nestoudně lže ...... jednoho dne někomu prasknou nervy ...... a bude se střílet. Jelikož nezanedebatelná část "trpících Syřanů" jsou "inženýři - chemici" - experti na "improvizované výbušné prostředky" školení Al-Kaidou, Islámským státem, Talibanem, CIA a možná i dalšími, považuji za svoji povinnost pracovat na vyrovnání "informační asymetrie" a podívat se na domácí výrobu další pozoruhodné chemikálie - chlorečnanu draselného.
Jak jistě víte - v Anglii a ve Skandinávských státech jsou v "multikulturalitě" daleko před námi, takže vás tam zavřou i za držení zavíracího nože s pojistkou. Z této oblasti pochází návod na "Švédský prach" - což je směs převážně z chlorečnanu draselného a červeného fosforu, na které si můžete vlastnosti chlorečnanu vyzkoušet.
"Švédský prach" se tedy vyrobí takto - koupíte spoustu zápalek, oškrábete jim hlavičky a rozmělníte je na prach. Ten uschováte pečlivě na suchém místě v uzavřené prachotěsné nádobě. Pak umyjete celé pracoviště vlhkým hadrem a necháte uschnout. Pak z krabiček od sirek oškrábete hmotu škrtátek a taky ji rozmělníte na nejjemnější prach. Pak prach z hlaviček smísíte s prachem ze škrtátek - volně, volně po malých dávkách a bez mechanického tření aby celá směs nevzplála. Výsledný mix se svými vlastnostmi velice blíží vlastnostem černého střelného prachu a dá se použít ke střelbě z improvizovaných zbraní "domácí výroby".
Je vám jasné, že hlavičkami od sirek "syrské inženýry" jen tak nepřestřílíte. Navíc jakmile EU vycítí nebezpečí - uvidíte jak rychle budou sirky na příděl. Je tedy třeba něco jiného : V dobách železné opony byly kolem hranic se západem dlouhé pruhy jemě uhrabané hlíny, bez jediné rostlinky ( aby byly vidět stopy prchajících "trpících Čechů" ). Tyto pruhy se bez rostlinstva udržovaly "Travexem" - chlorečnanem sodným, který byl volně ke koupi v "zahrádkářské prodejně". Na Travexu jsme my "pubertální pyrotechnici" ( pyromani ) vyrostli.
Víte čím se liší chlorečnan sodný NaClO3 od chlorečnanu draselného KClO3 ? Z hlediska vlastností potřebných v "multikulturním světě" - ničím. Jenom výrobci rachejtlí jej nemají rádi, protože má výrazný žlutý plamen, který přerazí ostaní barvy ohňostroje. Na rozdíl od chlorečnanu draselného, který má téměř neviditelný tmavě modrý plamen. Přesto dneska nedávám návod na výrobu chlorečnanu sodného, ale draselného, protože tento má ještě jednu výhodnou vlastnost - je velice málo rozpustný ve vodě, což usnadňuje výrobu.
Jako chemikálii, bez které žádná výroba chlorečnanu draselného nebude - je chlorid draselný. Jděte do "zahrádkářské prodejny" a tvařte se, že vaše rostlinky potřebují "draselnou sůl". To je chlorid draselný KCl - nevinné zahradní hnojivo. Až se bude "multikulturní situace" zhoršovat, výbuchy a střelba se stanou běžnou realitou - hajzli z EU na to určitě přijdou a chlorid draselný zakážou, jako zakázali peroxid vodíku. V tom případě se musíte tvářit jako marodi na srdce a žádat v hypermarketu "sůl pro kardiaky" - což je taky chlorid draselný, jenom mnohem dražší. ( v Kauflandu jsem jej viděl ).
Z chloridu draselného je třeba vyrobit nasycený vodný roztok. Vodu přivedete téměř k varu a rozpustíte v ní draselné soli tolik, až i přes neustálé míchání - několik krystalků zůstane na dně. Během chladnutí se vám něco málo vysráží zpět, ale toho si nebudete všímat.
Pak je několik možností - nejsnadnější avšak velmi smradlavá možnost je koupit obrovské množství "SAVA" - tedy chlornanu sodného NaClO, pokud jej zahřejete nad 70 stupňů - tedy vzhledem k jeho nízké koncentraci jej stejně budete muset zahustit varem - chlornan sodný se začne rozkládat na chlorečnan sodný a chlorid sodný. Když uvidíte první krystaly - což je chlorečnan sodný - vařící směs ihned odstavte, než se přehřeje a bouchne. Pak smíchejte reakční směs s nasyceným roztokem chloridu draselného - vznikající - téměř nerozpustný chlorečnan draselný se vyloučí jako množství plochých bílých krystalů, které získáte z roztoku filtrací, přes filtrační papír do kávovaru a vysušením solí na filtru.
Tento způsob výroby je tak smradlavý jak si jen dovedete představit. Otevřete doma flašku se SAVEm a představte si, že ji budete vařit. Navíc přitom vzniká i plynný chlor - známá žlutá smrt ze zákopů první světové války, takže tuto výrobu lze prakticky dělat jen ve skleněných nebo keramických varných nádobách a jenom venku, kde oči udavačů pečlivě hlídají. Navíc i na tuto výrobu Euro-gauneři přijdou a lze očekávat, že zakážou chornan sodný - alias desinfekci typu "SAVO", proto musíme počítat s nejprimitivnějšími možnostmi a připravit se na elektrolytickou výrobu chlorečnanu draselného - stejně jako se to dělá v průmyslu.
Principem elektrolytické výroby je elektrolýza nasyceného roztoku chloridu draselného - při elektrolýze se rozkladem vody uvolňuje kyslík, který reaguje s chloridovými ionty za vzniku chlornanových a později chorečnanových iontů. Chlorečnanové záporné ionty reagují s draslíkovým kationty za vzniku chlorečnanu draselného, který je asi 20x méně rozpustný než chlorid draselný, proto se hromadí jako bílé krystaly na dně reakční nádoby.
Reakční nádobu si musíme nejprve vyrobit - přitom je potřeba poznamenat, že další reakce, které v nádobě probíhají je vznik chlorovodíku a dokonce i volného kyslíku, vodíku a chloru - což jsou silně korozivní a výbušná svinstva. Vyrobit reakční nádobu tedy není úplná sranda, ale jde to. Poněvadž je však nutné předem předpokládat, že EU-gauneři zakážou téměř všechno, je popis výroby dosti obsáhlý, proto bych jej s dovolením nechal na příště.
Dneska si jenom řekneme v čem je kouzlo chlorečnanu draselného. Raketoví modeláři mají své recepty na rozpouštění chlorečnanu v roztaveném sorbitolu - čímž vzniká hořlavá hmota známá z raketových motorků jako pevné raketové palivo. Pro případ "multikulturní krize" nás ale zajímá jiný recepis : smícháním 9 dílů jemně rozemletého chlorečnanu draselného a 1 dílu běžné strojní vazelíny vznikne "hňahňanina" vlastnostmi i vzhledem velice blízká plastickým trhavinám, která je relativně bezpečná a přesto se dá odpálit a bouchá jako hrom.
Takže Pšššššššt - před koncem následuje obvyklý disclaimer : ABSOLUTNĚ ZAKAZUJU - cokoliv zde uvedeného doma zkoušet. Naopak - kupte si modlitební kobereček s obrazem "Mokrého kamene" a hlaste se na nejbližší pobočce ČSSD, KDU-ČSL, nebo "hnutí ANO" - jako dobrovolný ubytovatel trpících syrských chemiků. Navážete-li s nimi opravdu důvěrný "trans-nacionální" kontakt - určitě vám, z věčnosti za teplé lidské slovo, domácí výrobu výbušnin rádi předvedou, až se budou chystat na daší "výlet do metropole".
petr-kubac | 14. ledna 2016 v 13:21
Hustý. Jako fakt, tleskám.
Pane Kubáč, klidně bych s Vámi bojoval na barikádě kdyby to bylo potřeba, ale víte co je, myslím si, největší problém? Že bysme tam nejspíš byli jen sami dva (možná tři), protože lidem okolo se v tý makovici pořád ne a ne rozsvítit. Přitom by úplně stačilo kdyby si konečně uvědomili, že zlo zajde jen tak daleko, jak daleko mu to svou nečinností dovolíme a zahodili tu debilní předposranost. Cokoliv je lepší než holý ruce, i třeba „jen” teleskopickej obušek coby zbraň na obranu, hlavně je ale potřeba zahodit myšlení ovcí jdoucích na porážku a ZAČÍT SE BRÁNIT. Už teď, každej den klidu navíc na přípravu je k dobru.