Doprava materiálu na oběžnou dráhu kolem Zeměkoule je extrémně drahá - až 20 000 dolarů za kilo, proto kosmické agentury při zásobování kosmonautů na oběžné dráze extrémně šetří na váze. Díky tomu je známo, že k udržení jednoho člověka naživu na ISS na jeden rok stačí tuna ( kapalného ) kyslíku a 500 kilo dokonale dehydratovaných potravin.
To bychom mohli vzít za bernou minci a dále o tom nediskutovat, ale musím přece jenom trochu počítat. Energetická hodnota tuků je 30 MJ/kg, energetická hodnota sacharidů a bílkovin je 20 MJ / kg. Pak tu máme druhou stranu mince - dřevorubec kácející sekerou stromy v lese má spotřebu až 25 Mj za den, naopak "bazální metabolismus" - tedy energetický výdej nehybně ležícího člověka je 8 MJ za den. "Zlatý střed" to jest úředník jezdící do práce autem má energetický výdej 10-12 MJ za den.
Suma sumárum nejoptimističtější až nejpesimističtější verze vychází na 100 - 460 kilo potravin na rok na jednu dospělou osobu. Tím máte hrubý obrys kolik by bylo potřeba "nakřečkovat" abyste přežili období od okamžiku "kdy to praskne" do okamžiku kdy nastanou "normální poměry". Aby to nebylo tak pesimistické - k zásobě potravin připočtěte ještě nadváhu všech členů rodiny - která se v podobě tuku určitě do značné míry "rozpustí".
Dostáváme se k tomu "jak donutit organismus šetřit". Především, pokud chcete "hladovět inteligentně" je nutné se zbavit představy afrického děcka, které žvýká kořínky. Má-li organismus vyžít z mála - musí toto málo být "biologicky hodnotné".
Především převážmnou většinu živin nedovede organismus skladovat a z toho vyplývá smutný poznatek zvaný Rubnerův zákon limitní aminokyseliny, který by se pro potřeby situace "až to praskne" dal přeformulovat na "zákon limitní živiny obecně". Tedy "jídlo je jenom tak výživné, kolik je v něm živiny, které má organismu největší nedostatek".
Nerozumíte ? V pondělí se nažereme masa "at jsme tlustý na tři prsty" - problém je v tom, že maso má málo fenyalaninu, proto organismus může nasyntezovat jen tolik bílkovin kolik má fenylalaninu, zbytek přemění na sacharidy a spálí, nebo v horším případě vymočí. V úterý žereme čočku - fenylalaninu je dosti, ale chybí methinonin, na kterém troskotá proteosyntéza dnes. Jasné ?
Ergo - "až to praskne" - budete jíst tako : "Lžičečka" sacharidů v podobě rýže nebo těstovin. K tomu "lžičečka" luštěnin : vždy sója + další luštěnina, která se bude pravidelně střídat - na chuť. K tomu "lžičečka" masa z konzervy a k tomu "lžičečka" nějakých mastných semen nebo ořechů.
Připomíná vám to "pestrou stravu" kterou doporučují doktoři i nejrůzenjší "výživoví pomatenci" - zapomeňte - teprve teď se ten návod začne pořádně lišit - COKOLIV SNÍTE - BUDETE VŽDY JÍST VAŘENÉ. Důvody pro toto jsou dva
- Bezpečnost před střevními infekcemi - což je paradoxně ten méně závažný důvod
- Vyšší stravitelnost vařených jídel. Rozdíl ve využitelnosti energie ze syrové potraviny a vařené potraviny je až 1 : 3. Proto různé blijící shoppaholičky tak milují "syrovou zeleninu" - vy budete milovat zeleninu taky ( protože vám poroste na zahrádce) ale do měkka uvařenou + všecho ostatní. I olejnatá semena lze "nahňahňat" do hrnce a dusit s ostatními. Proč si myslíte, že to Číňani dělají právě takto ?
Jistě si říkáte, že ta válka s mohamedány bude docela selanka, když budou "tři teplá jidla denně". Takhle to bohužel nebude, výraznou součástí signálu "je nouze" - pro náš organismus je jedno jídlo denně. Optimální bude jíst k večeru, aby klidnější tělesný režim v této době přispěl k efektivnějšímu trávení těch "lžičeček" , ze kterých se bude "večeře" skládat.
Poznámka k pojmu "lžičečka" - berte to jako relativní jednotku, jejíž velikost závisí na poměru mezi ještě zbývajícími zásobami a předpokládanou dobou nouze. Celková velikost porce se tedy může měnit od normální dávky "mírového typu" po úplné nic. Přitom je dobré poznamenat, že i naprosté málo potravy zabrání chátrání organismu lépe než úplné hladovění. Pokud hrozí nouze, je rozumnější snižovat dávky spíše dříve, nežli později.
Samozřejmě budete dostatečně pít. Armádní norma ČS armády - za mé vojny byla - 8 litrů pitné vody denně a v "době útoku" bylo povoleno max na 48 hodin dodávat jen 2 litry pitné vody. Samozřejmě, že tohle je teorie, kterou snad ani naše vojsko nemyslí vážně. Už od Švejka je známo, že vojsko i koně buď žízní, nebo pijí z kaluže, ale pro obrysovou představu to stačí. Pokud by se vám to ani tak nezdálo - zde poznámka cyklistického kolegy : cyklista má spotřebu jako "žigulík" - 8 litrů ( vody ) na 100 kilometrů - je třeba něco dodávat ?
Když se hubne - je občas dobré dát "šlehačkový den". Během toho se hubnoucí člověk přežere. Jednak tím krátkodobě zažene frustraci a jednak tím vyšle organismu signál "nešetřit". Vy to budete dělat zrcadlově obráceně - občas - jednou za dva týdny - bude "hladový den" aby se vyslal signál "šetřit". To možná nemusím ani zdůrazňovat, protože lze očekávat že o jídlo bude stejná nouze, jako o vodu, takže "hladový den" půjde více než snadno.
Jelikož ve vaší dietě nebude nic, než vařené věci - a nebudou to brambory - je třeba se zabývat ještě poslení otázkou a to jsou vitamíny rozpustné ve vodě - zejména vitamin C. Ten si opatříte tak, že po dočtení tohoto článku vstanete a půjdete si do obchodu koupit veliké množství tub nějakého "šumivého multivitamínu" který pak budete dělit asi tak na čtvrtky a každý den jednu čtvrtku pozřete ( vypijete rozpuštěnou ).
Doposud jsem všechny rady měl prakticky vyzkoušené na cyklisitických výpravách ( kvůli váhy bagáže ). Teď se se dostáváme k otázce opravdové nouze. Platí univerzální rada - "rostlinný materiál" rozmělnit a povařit na hustou ( hnusnou ) kaši. Rád bych poradil "výživné rostliny" ale tak dobrý botanik bohužel nejsem, proto bych rád zaměřil vaši pozornost ještě jiným směrem.
Pokud v době krize budete za cenu nasazení života hlídat vlastní zahradu s plodinami pěstovanými pro svou obživu - přidávám jenom jednoduchou tabulku s výnosem plodiny na hektar pole, abyste viděli, co vás uživí a co ne.
- Obiloviny obecně - 5,4 t/hektar
- Kukuřice na zrno - 6,7 t/ha
- Hrách - 2,5
- Sója - 2,1
- Slunečnice na semeno - 2,3
- Brambory - 23,8
- Zelí - 39,1
- Květák - 12,6
- Mrkev - 31,3
- Cibule - 19,7
- Rajčata - 25,1
- Salátové okurky - 43,7
- Kukuřice na siláž - 32,5
- Řepa cukrovka - 54,2 t/ha
Než nakonec zjistíte, že jsem se opravdu zbláznil - dovolil bych si upozornit, že v případě opravdové nouze je i řepa cukrovka, nebo "kukuřice na siláž", což je de-facto kukuřice i se stonky a listy - kvašená ve stylu kyselého zelí - jedlá, zdravá a nelákající zloděje a kořistníky. Jinak pohledem na tabulku je jasné, proč, i v míru, máte na zahrádce mrkvičku a zelí, a taky je jasné, že do obilovin se nemá smysl pouštět pokud nemáte opravdu pořádné lány. Pokud máte pořádné lány je to naopak vhodné, protože suché zrno, dobře uložené je ( prakticky ) neomezeně trvanlivé.
Tolik tedy miniseriál o hladovění, jenom doufám, že jej NIKDY nebudete potřebovat.
Vladan |
Pane doktore díky. Super seriál.
Kdy TO vypukne? :-)