Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Dnes jsou v Lídlech po celé zemi v akcích SilverChesty ony zmiňované radia.
http://letak.lidl.cz/eabb17f0-0776-4269-9318-8cef2a77ed14/#/18

Ano, psal jsem to sem už minulý týden 5. května 2016 po přečtení letáku zde:http://petr-kubac.blog.cz/1605/jak-funguji-softwarova-radia-2

A dnes jsem ho teda nakonec koupil. Zvukově to není žádný zázrak, ale hraje diametrálně lépe než to maličké. Měl jsem strach z toho, že reproduktor stejného průměru bude hrát jen o něco málo lépe (ve větším objemu), ale kdo se zajímá o audiotechniku, tak ví, že průměr rozhodně není jiné kritérium. Podle mě je tam reproduktor jiných vlastností při stejném průměru.

Oproti tomu maličkému hraje podstatně lépe, zvuk má úplně jinde posazené kmitočty a po příchodu do obýváku jsem si nebyl jistý, zda jsem nezapomněl vypnout VEFa 206. Nezapomněl - ten plný zvuk se ozýval z dnes koupeného Silvercrestu. Také display je uspořádán přehledněji, je větší a ovládání (hlasitost a ladění) křížové jako u DO k televizorům. Bohužel při snižování hlasitosti k nule se ale snižuje odstup od šumu a hrubne zvuk - asi bitové rozlišení převodníku. Tohle to maličké nedělá. Zatím ho jenom poslouchám, ani návod jsem zatím neotevřel. A všiml jsem si, že má na SV přepínatelný krok.

"že hlas protistanice si můžete naladit "jak vysoko chcete" - chcete aby váš oponent mluvil hlubokým basem, nebo chcete aby mluvil fistulí jako Kačer Donald ?"

Možná tohle je právě ten důvod, proč se SSB v AM rozhlase nepoužívá, bez syntezátoru s termostatovaným krystalem, nebo rubidiem, by zněla veškerá hudba falešně. U mluveného slova to asi nebude tak dramatické, ale i tak musí ty hlasy znít pěkně hnusně (falešně), i mluvené slovo obsahuje "tóny". Posunutím SSB spektra o nějakou offsetovou frekvenci rozbije harmonické vztahy signálu a tóny (ať už základní, nebo alikvótní) přestanou zapadat do harmonické řady. Oktáva přestane být oktávou, kvinta kvintou, kvarta kvartou...

[3]: SSB při použití v rozhlase by bylo potřeba doplnit nějakým tónem pod zvukovým spektrem a předem domluvené frekvenci - např. 15Hz a na ten tón se pak přesně ladit ...

[5]: To už by myslím vyšlo nastejno (a asi je i lepší) tam ponechat trochu nosné. Vysíláním nějakého trvalého signálu ale opět promrháte část energie.

Mimochodem, lze nějak použitelně chytit ssb na AM přijímači? Jasně, že formálně a "papírově" to nelze, otázka je, jak to vypadá v praxi?

Dá, není to složité. Postavíš si záznějový oscilátor "BFO". Schéma je jednoduché, najdeš si na internetu a postavíš ho. Pokud máš čítač - měřič frekvence, do pásma se dostaneš během chvilky po krátkém laborování s cívkou nebo dolaďovacím kapacitním trimrem. První způsob - naladit ho na mezifrekvenci přijímače, přiblížit ho k rádiu a začít lehce podle potřeby rozlaďovat. Mě doma takhle fungovala všechna rádia, ten signál prostě přes mf na detektor pronikne. Druhý způsob je stejný jako ten první s tím, že neladíš na mezifrekvenci, ale přijímaný kmitočet. Zase ho přiložíš k rádiu, ale tam budeš muset rozlaďovat oscilátor tak nějak synchronně s laděním rádia. Ten druhý způsob je takový obyčejný - primitivní, ale funguje také. Znovu opakuji, velký pomocník je měřič kmitočtu. V podstatě okamžitě vidíš, kde jsi - kde Ti to kmitá...

[4]: Jak říkám, u mluveného slova to asi půjde skousnout a navíc radioamatéři jsou na ledacos zvyklí (asi dobrý filtry v uších a skvělý preselektor). Vždycky mě fascinovalo, jak se ze služební vysílačky ozvalo: "Ššškrrr chrrr gragrahrššš krakrachršš gagragrrššš..." a borec na to "Jasně jdu se tam podívat, konec." U hudby by vám rozboření harmonických vztahů mezi tóny "vypálilo" uši a vymazalo hudební sluch. Rozdíl mezi "komorním a" a tónem "b" (ais) je jen cca 26Hz. Tam kde vám basa,čelo a viola budou hrát A1, A, a, dostanete C#, H, b. Jaký je to libozvuk si můžete vyzkoušet třeba na kytaře, z oblasti konsonantní lidové písně se tak rázem dostáváme do tvorby extrémního jazzového skladatele sjetého LSD.

[5]: Jak už píše "Osmdesát", to už je lepší tam nechat trochu nosné, ovšem zas tak energeticky náročné by to nebylo, stačilo by jí třeba jen 10% pokud by se s tím na straně přijímače počítalo. Nosná by se totiž dala v přijímači zvlášť filtrovat úzkým filtrem a tím vytáhnout z šumu, její pomocí by se pak dalo držet AFC, nebo by se použila pro synchronní AM demodulaci. Nakonec u FM stereo je mezinosná (38kHz) taky vymazána a pilotní signál 19kHz má poměrně malou úroveň (nebo se to tak alespoň zobrazuje). Hehe, mám tu teď spektrální analyzátor, tak se na to vlastně můžu jít podívat, schválně jestli něco ulovím. :-D

[8]: Zajímavé. Takže v podstatě mu tím oscilátorem vyrobím nosnou a přijímač je spokojený. Mírným rozladěním oscilátoru si nastavím správné posazení nosné vůči ssb kanálu. To se jako lepší varianta jeví oscilátor na mezifrekvenci s možností rozladění +- 4,5 kHz. Ten lze vestavět do přijímače, vyvést vypínač a trimr.
Otázka - pokud bych použil oscilátor s mf krystalem 455 kHz, dal by se rozladit aspoň o těch +- 4,5 kHz?
Co absence jednoho postranního pásma? Nebude to nějak vadit demodulátoru?

[9]: Tak určitě by to bylo stran energ. náročnosti mnohem lepší. Kolik výkonu by stačilo, je otázka. U FM sterea je intenzita pilotního tónu nízká, to je pravda, ale je třeba si uvědomit, že ten je "schován" v samotném audio kanále modulovaném na silné nosné.

[10]: Krystal se o tolik rozladit nedá, pro běžné ladění krystalu se používá oblast mezi seriovou a paralelní rezonancí a ta je široká u běžných krystalů v tisícinách nominální frekvence. Lidově řečeno 10MHz krystal jde rozladit řádově o 10kHz, prostě někde ve třetím řádu. Teď jsem změřil obyčejný 10MHz krystal a mezi seriovou a paralelní rezonancí je 20,05kHz. 455kHz krystal by se dal rozladit tak o 500Hz až 1kHz. Jiná situace by mohla být u keramických rezonátorů, ty snad jdou rozladit o trochu líp, ale s tím nemám zkušenosti a nemám tu žádný na změření.

Bohužel krystaly tohle opravdu neumí, ač myšlenka použít ho je lákavá. Ale postavit ten záznějový oscilátor s jedním tranzistorem, naladit ho a dát mu možnost rozladění pomocí ladicího kondenzátoru vhodné kapacity, poměrně snadné je. Já jsem to měl (a mám) postavené na kousku cuprextitu a druhý den to bylo vždy (+/- něco málo) na stejném kmitočtu jako v den předchozí. A když se vmontuje do malé kovové krabičky (jakékoliv, která Tě momentálně napadne - od Nivea? od čehokoliv jiného?) a ta se spojí s mínusem při použití NPN tranzistoru, hřídel ladicího kondenzátoru vyvede ven a zajistí se trochu napájení pomocí zenerky s kondenzátorem a odporu, nemůže být už vůbec problém. Vždyť tady jde "jenom" o nějakých 455kHz, nebo třeba 465kHz (záleží jaké to či ono krátkovlnné rádio má mezifrekvenci). A stejně finální dolaďování už probíhá podle sluchu...
Na závěr můžu jen konstatovat - funguje to. A to i s více rádiemi, které určitě nemají MF na chlup stejnou. Je to jen otázka možnosti přeladění postaveného BFO.

Doplnění mého předchozího příspěvku:

A při tom jemném přelaďování je tam krásně slyšet ta změna tóniny (jak je psáno výše) od hovoru obra, přes kačera donalda až po šmouly. Ale jenom určitá malá oblast je srozumitelná jako plynulá řeč. No a morzeovky vysílané jenom nosnou (bez modulace) si můžeš nastavit jakýkoli tón Tvému uchu lahodící. Bavíme se samozřejmě na amatérské a experimentální bázi, takže je doufám jasné, že komerční rádio má daleko širší pásmo (daleko horší selektivitu), takže je nutno počítat s tím, že budeš nucen poslouchat více relací najednou.

[12]: [13]: Nevadí, postavím tedy nějaký obyčejný LC Collpits. Rádio z Lídlu je sice lákavé, ale mám tu Thomson RT662, tak si říkám, že bych jej "zpoužitelnil" přidáním rotačního enkodéru pro ladění a tím oscilátorem pro ssb. Vím, parametry tohle rádio asi nemá nic moc, ale pro začátek by to mohlo stačit.

[12]: Keramické rezonátory 455 kHz .vede např. EZK.cz, resp. TIPA.eu , asi za 10 korun

Pozor! S radiem z Lidlu nebude zaznejovy oscilator na MF fungovat! Tam neni mezifrekvence. Davno vyzkouseno - nefunguje. Vzdyt o principu tohoto radia zde Petr Kubac napsal nekolik clanku. Tam funguje jenom oscilator na prijimane frekvenci - napr. kousek nad 7MHz. Tam je vecer radioamateru az az.

Mam jeste jeden figl, ktery jsem vyzkousel: na radiu z Lidlu vecer natukas rucne kmitocet 7MHz, pripojis tak 3m dratu a pevne spojis s antenou. Kontakt musi byt dokonaly. To bude radio poslechove. Uslysis bubnovani morzeovky. Kdyz ne, budeas pritukavat tlacitkem UP pomalu nahoru, urcite musis nejake bubnovani slyset nebo i chrochtani fonickeho spojeni. Pohybovat se budes mezi 7000 kHz az 7100 kHz.
No a potom do blizkosti toho radia polozozis klasicke radio pomocne - superhet, ktere zapnes, ale hlasitost nastavis na minimum. Na nem zacnes ladit okolo frekvence 6545 az 6645 kHz. To znamena, ze oscilator v tomto radiu bude pri mezifrekvenci 455 kHz kmitat prave mezi Tebou potrebnych 7000 az 7100 kHz. V poslechovem radiu z Lidlu uslysis houkani - zaznej. No a dal uz musis velmi jemnym proladovanim toho pomocneho radia dostat z radia z Lidlu, na kterem poslouchas, pozadovany zvuk - pipani morseovky nebo srozumitelnou rec. Pamatuj na to, ze amaterska pasma jsou daleko uzsi nez ladici krok a sirka pasma z toho radia poslechoveho - z Lidlu a uslysis toho vice najednou. Ale pro experimentovani to nevadi, stejne pri citlivosti toho radia toho neuslysis tak moc najednou.

To pomocne radio budes vlastne pouzivat jako zaznejovy oscilator, musi byt tesne blizkosti a vyzada si to trochu trpelivosti - muze mit nepresnou stupnici, muze mit jinou mezifrekvenci (napr. 465kHz) atd. Z toho pomocneho radia Ti jde o jedno - vyuzit jeho mistni oscilator, aby kmital od 7000 do 7100 kHz.

[16]: Ano, ale uznejte, že nechat si za cca 100kč poslat keramický rezonátor jen abych mohl změřit parametry pro někoho na tomhle fóru je i na mě moc ujetý. :-D
Já tím chtěl jen říct, že keramické rezonátory mají údajně horší jakost (Q) a mohly by mít jiný poměr indukční a kapacitní složky a tím i jiný poměr seriové a paralelní kapacity. Je předpoklad, že by tak paralelní rezonance byla podstatně výš. Na druhou stranu proč se obtěžovat s měřením, když už to někdo udělal za nás a nám stačí zagooglit že?

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=42356

Z toho měření vyplývá, že je to jak jsem říkal a rezonance jsou u keramiky mnohem dál od sebe, než u křemene.

Ted se divam na to radio Thomson RT662, vypada celkem slusne. Akorat si myslim, ze to taky nebude klasicky superhet, ale principem podobne tomu radiu z Lidlu. Takze zaznejovy oscilator budes muset resit na prijimane frekvenci - viz muj prispevek vyse.

Jako prvni zkus naladit kmitocet 7000kHz jen tak, bez niceho a pomalu pritukavej az do 7100 kHz. Kdyz tam neuslysis nic ted, tak to zkus vecer. To uz urcite jo. Ono i bez zaznejaku tam budou nejaci amateri tak nejak slyset. No a experimnentovat se zaznejakem na prijimane frekvennci, jak pisi v prispevcich vyse, muzez zacit az pak po tomto overeni.

[18]: Kvůli mě nemusíte nic měřit, to byl jen nápad, jak se vyhnout ladění LC oscilátoru, mám tu totiž nakuchány nějaké ty typické oranžové plastové rezonátory 455 z rádií. Ale kašlu na to, bude-li motivace, udělám LC kolpic a vestavím do rádia. Ale zkusím to aspoň postavit na prkýnku a zjistím, jak je to použitelné s tím mým rádiem.

[19]:Jo, něco tam je, zhruba na 7,02 - 7,03 slyším takový morseovkový dusot. Jako když se zapíná a vypíná prázdná nosná. To bude klasická morseova modulace "zapnuto-vypnuto".
Pak okolo 7,08 nějaké marťanské brblání, zjevně to není čeština.
Ale nějak jim to driftuje, musím to pořád přelaďovat. Nebo mi driftuje to PLL rádio.
Zatím ale nemám pořádnou anténu, tohle jsem chytil na 3m prodlučovačku válející se v obýváku, jejíž zástrčku jsem přiložil k anténě. Večer snad vyvěsím z okna několik metrů zvonkového drátu do zahrady a uvidím, co se bude dít (:

[19]: Thomson RT-622 má mezifrekvenci 455 kHz, podařilo se mi ji naladit na druhém rádiu.

[22]:No tak v tom pripade, jestli je to klasicky superhet s PLL, presnym zobrazenim frekvence k tomu, dale znamou mezifrekvenci, mas v podstate vyhrano. Ted uz jenom ubastlit ten zaznejak - jakykoliv oscilator, ktery bude aspon trochu stabilni a bude mit moznost rozladovat okolo 455kHz.

Když už ty byla řeč o krystalech, tak mi to nedalo a vykuchal jsem jeden krystal z nefunkční krystalové jednotky ruského čítače. Změřil jsem ho a hned mi bylo jasné, proč bastlířům na různých fórech jejich postavené krystalové jednotky nechodí tak jako originální (byť se stejným, nebo lepším zapojením oscilátoru i termostatu) a proč jsou tak náchylné na rozladění okolními vodivými předměty a vůbec stabilita je daleko horší. U 5MHz krystalu z čítače je totiž rozdíl mezi seriovou a paralelní rezonancí pouhých 350Hz a jakost vychází skoro půl milionu, zatímco běžný 10MHz krystal má cca 15000. Že mezi SC a AT řezy nějaký rozdíl bude, mi bylo jasné, ale že až tak velký, to jsem netušil. Snad někomu tato informace pomůže až bude stavět čítač a bude přemýšlet, proč mu sakra ta krystalová jednotka tak plave.

Myslim, ze k te nosne a dvema postrannim pasmum u AM se dalo ve skole nejak dopocitat.

[25]: No, hodinky asi ještě jo, ale slušnou referenci čítače už asi ne a ani ty hodinky se neobejdou bez najustování správné frekvence. Že mají levné krystaly výrobní rozptyl, to by mi moc nevadilo, je to pochopitelné, ale ta jejich mizerná jakost, to už je na pováženou. Od toho se pak odvíjí, že jeden a ten sám krystal bude v různých oscilátorech kmitat na různé frekvenci. I u těch hodin je sakra rozdíl, jestli to bude 1s za pět dní, nebo 6s za jeden den. K článkům od pana Šolce jsem se bohužel nedostal, ale dostal jsem se k článku "Krystalové jednotky a oscilátory" od Josefa Pavlovce a Ing. Jaroslava Šramara z AR1987-02. Nikde se ovšem člověk nedočte, že je tak brutální rozdíl mezi obyčejným krystalem "z GM" a krystalem do referenčního oscilátoru čítače. Dokonce i na stránkách výrobce krystalů v Hradci Králové se tváří jakože lepší, než ty "z GM" neexistují, protože ani na jejich stránkách tam člověk o SC řezech nenajde ani zmínku.