Nadpis jistě zní velice hrdě až nacionalisticky, ale máte smůlu - dneska nebudeme dmout hruď bojem za "pravé hodnoty". Naopak dnešní článek je už X-té pokračování nekonečného seriálu na téma "logické chyby zneužité v politice" - neboli další variace, že z výroku "když prší - je mokrý chodník" automaticky nevyplývá že "když neprší - je chodník suchý".
Příklad : Řecklo si loni v referendu odhlasovalo, že nebude platit své dluhy. Premiér Tsipras hrdě prezentoval tento výsledek na zasedání funkcionářů EU a myslel si , že tím jsou Řecké dluhy smeteny. Politici a bankéři místo toho krčili rameny ve stylu "a co my s tím ?". Co tedy bylo pramenem nedorozumění ?
Je zcela nepochybné, že výsledek referenda byl demokratický a vůle většiny byla jasná. Problém je v tom, že moderní doba používá chybnou logickou zkratku - demokratický = správný. To by nebyla ještě taková katastrofa pokud by moderní "manipulátoři davů" nepoužívali opačnou - daleko horší zkratku : "správný = demokratický". Je tedy čas na plnou hubu zmínit, že DEMOKRATIČNOST a SPRÁVNOST každého společenského rozhodnutí jsou dvě různé věci. Samozřejmě nám tím vznikají celkem 4 kombinace.
Demokratické Správné rozhodnutí
Demokratické Nesprávné roznodnutí
Nedemokratické Správné rozhodnutí
Nedemokratické Nesprávné rozhodnutí
Rád bych napsal ke každé variantě nějaký příklad, ale tím by nepochybně došlo k tomu, že obsedantní inženýři v diskusi by se zaměřili na kritiku příkladů ne na podstatu věci - takže si příklady domyslete sami. Kouzlo je v tom, že díky kolektivní inteligenci lidské společnosti jsou varianty Demokratická - správná a nedemokratická - nesprávná rozhodnutí daleko nejčastější. Ba dokonce tak časté, až se při rozhodování ve společnosti omylem položilo rovnítko mezi demokratický a správný (a naopak ).
Odtud je pak jenom kousek k logické chybě typu "když neprší je suchý chodník" a ta logická chyba má v našem případě formu představy "správný = demokratický". Pokud bychom žili ve skutečně svobodné společností - ani jedna z těchto logických chyb by neměla příliš škodlivé důsledky, protože ať by si kdokoliv blábolil cokoliv - život by šel svou cestou. My ovšem žijeme v neo-socialismu, kde brzy bude přísně regulovaný každý prd, takže každá obecně zažitá chyba logického myšlení je establishmentem okamžitě využita proti chybujícím.
Pokud tedy společnost akceptuje chybu demokratický = správný - předestřeme společnosti pěkně po fabiánsku - salámovou metodou - vyšší stupeň chyby : správný = demokratický. Pokud i tuto logickou chybu společnost zkousne jdeme dále a předestřeme další chybu : "správný = názor odborníků" a pokud i tuto chybu lidi zkousnou podsuneme jim další "odborníci = vzdělanci" a ještě vyšší level "vzdělanci = elita národa" . Tímto řetěžcem "drobných nepřesností a manipulací" nakonec vznikne globální - závěr "elity národa jednají - z definice - VŽDY demokraticky ( správně, nezjištně, ušlechtile - atd. - doplň další omyly dle svého výběru..... ) ". Na tuto základní chybnou konstrukci se pak nabalí spousta dalších chyb a manipulací. Dokoce i moji oblíbení "xenofobové, rasisti a fašisti" nejspíše vznikli tam někde - na nebezpečném pomezí iluze, omylu a lži.
Musím upozornit, že nyní žijeme v jedinečné době, kdy se pracně budovaná konstrukce chybných výroků a souvislostí pomalu hroutí k zemi. Na jedné straně můžeme a musíme připustit, že diktátoři mohou ojediněle mít pravdu. Stejně tak musíme připustit, že demokratickým hlasováním může ojediněle vzniknout i pěkná blbost, ale hlavně můžeme sledovat jak dosavadní "majitelé pravdy", kteří jsou často ( nevědomými '? ) oběťmi vlastní manipulace, jsou nervózní z toho, když jim realita dává najevo, jak se věci skutečně mají.
Zbývá poslední otázka - pokud názor většiny, názor menšiny, názory elit a expertů - všechno je ve vzájemném rozporu - jak rozhodnout kam se nakonec vydat ? V takovém případě platí věta, kterou jsem kdysi četl : "Není snadné zjistit, kdo má pravdu, ale je snadné zjistit, kdo má zodpovědnost". Tedy názor toho, kdo nese zodpovědnost je pro ostatní rozkazem. Smutné je že i pojem "zodpovědnost" je moderním newspeakem rozmytá - dnes často funguje na principu "rozprostření" výsledku špatného rozhodnutí jednotlivce na bedra kolektivu. Proto nechť platí, že "rozhodují ti, kteří nakonec ponesou důsledky případného průseru".
Cože? Zajímalo by mě, v jakém smyslu platí demokratický = většinou správný.
Je známo, že davová inteligence je zpravidla nižsí než inteligence většiny účastníků davu. Demokratické rozhodování je rozhodování davovou inteligencí. Navíc průměrný volič moc chytrý není. Ostatně to i implicitně vyplývá ze závěru: hloupý král (člověk nesoucí odpovědnost za svoje rozhodnutí) je asi chytřejší než "hlas lidu".