Účinnost střelných zbraní
28. července 2016 v 5:38 | Petr | PřírodaKomentáře
Nakolik hraje u účinnosti střelných palných zbraní roli jen spalné teplo a nakolik tlak vzniklých plynů - není ta účinnost ve skutečnosti ještě nižší ?
Zajímavé, závislost úsťové energie (~rychlosti) je na navážce, hmotnosti střely (rejp: kulky mají psi) a délce hlavně, to se obecně ví. Je to dost znát u revolverů, tam jsou možné velké rozdíly ve všech parametrech.
Část energie se přemění na zpětný ráz, jaký je asi rozdíl mezi zbraní v ruce a upevněné na hradlech? Moderní zbraně jsou samonabíjecí/automatické, část energie se použije k pohybu závěru vzad. Co třeba opakovačka jako Mosin?
Překvapily mě ty railguny, jak to, že jenom 3%? Elektromotor má i přes 90%. U elmag. bych očekával daleko vyšší účinnost, než má hoření.
Nevím nakolik jsou v textu položené otázky (a "povzdechy") spíš řečnickými... Ale podle mě jde u zbraní, u kterých je projektil hnán explozí nějaké chemické slože, primárně o množství plynů vzniklých při rozkladu hnací směsi a o rychlosti jejich tvorby. Spalné teplo směsi je asi spíš podružné, protože navýšení tlaku plynů v důsledku zvýšení jejich teploty musí (pozn.: toto je "pocitové" tvrzení) být zanedbatelné (vs. tvorba plynných produktů rozkladu)...
[2]: Předpokládal jsem že energie, která nevznikne hořením střelného prachu už se do zbraně nemá jak jinak dostat
Jinak závislost účinnosti zbraně na délce hlavně je nepochybná, ale přírůstek úsťové energie neodpovídá přírůstku délky hlavně, protože delší pobyt KULKY ;-) v hlavni znamená větší ztráty třením, ohříváním hlavně atd.
[3]: Největším zdrojem ztráty u elektromagnetických uryclovačů je nutnost sepnout a vypnout obrovské proudy v nepatrném čase -
Ekvivalent této situace je pokus o roztočení zadřeného elektromotoru - z počátečního proudového nárazu by taky většina energie skončila jako teplo.
TAk 1) spalné teplo bezdýmých prachů (BP) je mezi 4-5 MJ/Kg, spalné teplo černého prachu (ČP) je velmi hrubě kolem 3 MJ/Kg.
Proč je spalné teplo jednosložkové výbušiny menší, než toho parafínu, je zřejmé. Výbušina nese kyslík v sobě. dopočítejte si stechiometrické množství kyslíku pro spálení molu parafínu a DOHROMADY to převeďte na MJ/Kg - uvidíte.
2) Podíváte li se na navážky BP vs ČP, tak pro 7,62x39 máte 2 KJ za 2 gramy BP. Já střílím z ráže .50 ČP s navážkou přes 7 gramů. Energie střely je cca 2,1 KJ. Co z toho plyne?
Zásadní rozdíl je v rychlosti hoření. Můj tlak v hlavni je 74,5 MPa. U SA58 je to 408 MPA.
3) Proč to tak je? Odpověď je ve složení spalin. BP dekompozituje na jednoduché molekuly a jednoduché molekuly = velký objem plynů. Když do toho přidáme teplo, je z toho ještě výrazně větší objem plynů. Tady ČP zaostává, protože velká část prachu shoří na pevná rezidua a nezplyní se. Proces hoření ve zbrani je navržený tak, aby se spalný plyn rozpínal dostatečně po celou dobu pohybu střely v hlavni. Tudíž kompenzuje všechny ty tření a deformace, o nichž jste psal. Schopnost prachu vytvořit dostatečný objem plynů dostatečně rychle, aby stíhal tlačit střelu v hlavni po celou dobu dráhy - to je klíčový rozdíl a výhoda proti ČP. U ČP je spotřeba prachu mnohem větší, aby se eliminovaly ty tuhé splodiny a pomalé hoření. I tak to - evidentně - nestačí k vyrovnání výkonu s BP.
Co se týče výbušin - podstatná je kombinace faktorů detonační rychlosti, objemu plynů a spalného tepla. Nitrometan s dinitrotoluenem umí 10 000 m/s, podobně oktanitrokuban nebo cl21. Energie ve spalném teple je dost, zkuste si idealizovat hodnoty zbývajících faktorů a trochu započítat. Jde o to,jak rychle mol výbušiny dekompozituje a jak velký objem plynů vytvoří. Pak samozřejmě vstoupí do hry poslední výrazný faktor - hustota.
.Žišmarja tetranitrometan, samozřejmě:-)
2 Daj: navýšení tlaku plynů v důsledku zvýšení jejich teploty musí (pozn.: toto je "pocitové" tvrzení) být zanedbatelné
mno, to je kolego pocit hodný zapamatování. Většinou se člověk splete jen trochu, ale tohle je 180° omyl:-D
Nic ve zlém!
[5]: A největší ztrátou u zbraně je nutnost rychle zvýšením tlaku vymést projektil - tedy spínací ztráty.
Jakmile někde chcete silový impuls, musíte překonávat "kapacity obvodu", tedy přesně ty složky diferenciálních rovnic, které vyžadují integraci a chtějí impuls stůj co stůj otupit až zničit.
není nad to sám objevit Ameriku, co? :) Tyto otázky už jsou nejmíň 100 docela podrobně rozpracovány - stačí zadat do vyhledávače "interior ballistics"
[9]: tak předveďte odkaz - rád si počtu, jak má znalá konkurence v energiích prachů jasno.
[3]: Elektromotor má k 90% proto, že pracuje s feromagnetickým materiálem a jím uzavřeným magnetickým obvodem. Zkuste si postavit elektromotor ze vzduchových cívek a změřit jeho účinnost. V railgunu se feromagnetikum použít nedá, pracuje se s obrovskými proudy a silným mag. polem, jakékoliv feromagnetikum by se přesytilo. Projektil je součástí elektrického obvodu a tam je zakopaný pes, kontakt mezi pevnou a pohyblivou částí bude způsobovat největší ztráty, je to místo s největším odporem v el. obvodu a při těch obrovských proudech budou i ztráty obrovské. Jakou účinnost by měl komutátorový motor s jedním závitem ve statoru a jedním v rotoru?
[8]: Ehmm, jake "kapacity" by jste u railgunu chtel prekonavat, kdyz urychleni maji na starosti civky - tedy indukcnost :-) A jelikoz pro fazovy posun u civek plati - v civce jako v divce, napred napeti, potom proud - tak je jasny ze u kondenzatoru kde je to opacne jaksi neni co prekonavat ...
[12]: Já mluvil obecně a více o projektilu pistole.
Je obecnou zákonitostí, že svět se v klasickém pojetí dá zjednodušeně rozdělit (vztah mezi podnětem a reakcí) na "reakci přímou úměrou", "reakci na derivaci" a "reakci na integraci". Z čehož vyplývá obrovský úspěch diferenciálních rovnic.
V elektronice se to projevuje jako základní trojice odpor, indukčnost, kapacita - ovšem s tím, že jak indukčnost tak kapacita dokáže integrovat i derivovat - podle toho co.
V mechanice se projevují obdobné zákony, totiž že síla a zrychlení je derivací rychlostí, a dráha/polohový vektor je integrací rychlosti, atd.
Pokud budete řešit třeba vodu v trubkách nebo třeba lidský krevní oběh, pak opět tam máte mechanicky derivaci a integrál, tedy obdobu indukčnosti a kapacity. A už jsem viděl projektanta přemýšlet o vodě jako o odporu, indukčnosti a kapacitě trubek - což je v pořádku. A viděl jsem lékaře, přeučeného elektronika, který o krevním oběhu přemýšlel také v těchto pojmech.
Jinak řečeno, mluvil jsem obecně a v podobenstvích, že pokud chcete velké zrychlení, je třeba překonávat právě ty složky, které jdou proti tomu - a to stojí hodně energie. A tohle překonávání ďábelsky snižuje účinnost.
Tedy gró mého příspěvku bylo, že dosažení rychlého skoku v nějaké veličině (mechanické, elektrické, ...) znamená překonávání integračních složek. A to drasticky snižuje účinnost celého energetického děje.
Takový vrhač kamenů nepracoval s velkým impulsem, namísto toho použil sílu po delší dráze. To prudce zvyšuje účinnost. O totéž se snaží elektromagnetické dělo, či urychlovač v CERNu. Tudy vede cesta ke zvýšení energetické účinnosti. A stejně tak, když vyrobíte pušku dlouhou 500 metrů a budete střelu urychlovat nějak po celé její dráze, odměnou vám bude zvýšení účinnosti, protože budete potřebovat méně energie na přemlouvání integračních členů. Což je ale u osobní pušky nepraktické.
---
Pokud bych se vrátil do elektroniky (kterou jsem neměl na mysli), je třeba při impulsu překonávat paralelně zapojené kapacity a sériově zapojené indukčnosti. Jak jsem už psal, cívka a kondenzátor jsou dosti vzájemně nahraditelné, pokud změníte zapojení. Protože obé derivuje a integruje, jen jiné veličiny.
Cívka vyrábí napětí derivací proudu, a kapacita proud derivací napětí. A také opačně, cívka výrábí proud integrací napětí, kapacita napětí integrací proudu.
Cívka vyrábí napětí derivací proudu, což při harmonickém signálu znamená, že z i = sin ... vzniká u = cos ..., tedy signál je fázově posunut podle těchto funkcí. Kondenzátor to má obráceně, proud je derivací napětí. Atd.
To pod čarou je ovšem off topic. Jen reakce na vás.
No cela ta debata je uplne akademicka (cti k hovnu - paklize tedy nejsi vyrobec naboju nebo pal. zbrani) jeste vic nez porovnani energii a ucinnosti ulozenych ve svicce a baterkach.
Presto par poznamek:
1) nerikame kulka (to si lizaj psi), ale strela, nebo chcete-li projektil
2) pro uccinost je absolutne nejdulezitejsi parametr doba horeni. Energie schovana ve vsech BP je skoro stejna, doba horeni je nasobne vetsi v dlouhych zbranich. Energie predana strele te (vykon krat cas) je tedy take nasobne vetsi
3)resit ucinnost palne zbrane, je jako resit jestli je ucinejsi prevest kilovou zasilku na druhy konec sveta zaoceanskou lodi, nebo raketoplanem.
4) Mnohem dulezitejsi a zajimavejsi nez resit s jakou ucinnosti strela dostane svoji energii, je resit jak strela svoji energii odevzda na "druhe strane" tedy v miste dopadu. Tomu se rika terminalni balistika a to je to co rozhoduje o pripadnem zivote nebo smrti.
[10]: pokud si s tím chcete "hrát", neobejdete se bez soustavy diferenciálních rovnic. Doporučuju vyzkoušet program mého bývalého kolegy Honzy Krčmáře http://www.balistika.cz/vnitrni.html
[11]: Je to zcela tak - coilguny jsem se zabýval více než střelnými zbraněmi a je tam neřešitelný problém indukčnosti cívek - málo závitů = cívka neúčiná kvůli špatné "konverzi" proudu na magnetické pole - mnoho závitů = cívka neúčinná kvůli vysoké indukčnosti a ohmickým odporům.
KULKY - tohle slovo se mi extrémně líbí a chtěl jsem vědět, kolik "inženýrů" to bude dráždit.
[14]: Pokud postupujeme v řadě od kopí, přes obléhací stroje ke kanónům - a railgunům - je pozoruhodné, že čím více energie je k dispozici - tím méně se transformuje do energie KULKY - lze v budoucnosti očekávat mega složité prakticky neúčinné zbraně ? To je zajímavost celé pohádky ne ?
[15]: Ten software je zajímavý a je to bílá vrána, neb všichni do omrzení řeší ranivý účinek KULEK v cíli, ale počáteční energii KULKY jen do té míry, že pokud nepomůže vyšší navážka prachu - tak pomůže ještě vyšší.
[1]:výraz "střelná zbraň" je naprosto v pořádku. Střelná zbraň je cokoli, co působí vysíláním projektilů na cíl. "Palná zbraň" je užší kategorie v rámci střelných zbraní. Dokonce je v pořádku napsat i "palná střelná zbraň", stejně jako třeba "mechanická střelná zbraň".
[16]: Ta nízká účinnost je daní za rozměry. Když budete mít hlaveň pušky dlouhou pět metrů a materiál, který vydrží odpovídající tlaky a neodvede moc tepla, účinnost vám vzroste. Do oštěpu včetně rozběhu a máchnutí paží v celém rozsahu pohybu čerpáte energii po délce několika metrů. Trebuchet totéž. U střely z pušky, po které chcete úsťovou energii 2 KJ, máte na načerpání 40 cm. To znamená nutnost výrazného energetického overkill, nebo po česku hezky: musíte přepepřit vepře. Proto ta mrzká účinnost. BTW: Zdar Myšáku.
[16]: vyšší navážka střelného prachu dokáže zvyšovat rychlost střely jen do určité míry. Platí totiž zákony termodynamiky a "těžké" molekuly spalných plynů zkrátka mají limitní rychlost expanze. Proto tedy ony coilguny a railguny - mimochodem experimentovali s nimi už Němci za druhé světové - v Peenemunde. To je mimochodem ten důvod, proč je vyvíjejí Američané - nebezpečnost prachových náplní je věc dávno vyřešená - dvousložkovými kapalnými "prachy"
[12]: To jste vzal kde proboha?? V railgunu žádné cívky nejsou..!
ad vyšší navážka střelného prachu dokáže zvyšovat rychlost střely jen do určité míry...
To je zřejmé, ale zbytečně je to vyšší liga když tu jde o základní princip. Na nějaké ty metry délky hlavně se dostanete aniž by vás doběhla termodynamika. I pak ale existuje řešení, které myslím krásně demonstruje problém pro autora: http://www.military-portal.cz/novinky/stonozka-delo-se-130-metrovou-hlavni-a-dostrelem-az-200km.html
[21]: Takovým konstrukcím říkáme na prochlastaném východě "klunkr"
Na druhou stranu existuje způsob jak se dostat za hranice možností, které dávají konvenční střelné prachy - a to jsou vodíkové kanóny.
https://en.wikipedia.org/wiki/Super_High_Altitude_Research_Project
Debata akademická ... spíše historická.
Pro boj na vzdálenost od 6m do 6km jsou zbraně založené na hoření prachu dovedeny "k dokonalosti".
Chybí zbraně pro rozsah 60cm - 60m ... rychle se pohybujici malé drony. Ne jen jeden ale desitky otravného "hmyzu".
Na lidi stačí kulomet ...
60 cm az 60 na houf dronu reseni existuje, jmenuje se to brokovnice :-)
[20]: Railgun urychluje projektil pomocí magnetického pole. To bez cívek nevytvoříte. I rovný drát sice bude mít magnetické pole, ale s jeho intenzitou to nebude nic moc. Trochu jste mě zviklal - co kdyby tam používali nějakou zběsilost která mi unikla, tak jsem se projistotu podíval na https://cs.wikipedia.org/wiki/Railgun a tam píšou : "Railgun se skládá ze dvou paralelních vodicích kolejnic (odtud název) obklopených cívkami, které jsou připojeny ke zdroji elektrického napájení..."
[25]: Zde se ukazuje, že česká wiky většinou "pokulhává" za anglickou verzí a je třeba brát její "tvrzení", že "Railgun se skládá ze dvou paralelních vodicích kolejnic (odtud název) obklopených cívkami" s rezervou. Přečtěte si originál a pak mudrujte :-)
Když dovolíte, k problému účinnosti střelných (palných) zbraní se dodatečně vyjádřím.
Správně vás zaujala nelogičnost výpočtu účinnosti využití energie propelentu (= střelný prach, prachová náplň, střelivina...) a svíčky ze spalných tepel. Nitroglycerin patří k nejvýkonnějším výbušninám, a tady by vycházel jako nějaký chudáček.
Pro výpočet účinnosti střelných zbraních totiž nepoužíváme spalné teplo, ale teplo výbuchové. To je teplo změřené v kalorimetru, ale BEZ přístupu vzduchu. Výbuchové teplo je ale jen terminus technikus, protože střelivina samozřejmě v kalorimetrické bombě ne(vy)bouchne, ale pokojně shoří.
Propelenty - nitrocelulózové, nitroglycerinové, nitroguanidinové mívají výbuchové teplo v rozmezí cca 3500 - 5000 kJ/kg. Tyto jednotky používáme z historických důvodů. Dříve se měřilo v kcal, takže běžný prach měl 1000 kcal, "chladné" prachy mají třeba 860 kcal, "horké" pak třeba 1200 kcal/kg. Tato znalost je důležitá a čísla se dobře pamatovala. Teď je "střed" 4000 kJ/kg.
Pokud však budete chtít počítat účinnost výstřelu z poměru energie střely a výbuchového tepla prachu, zjistíte další zajímavou skutečnost. Všechny zbraně mají účinnost přibližně stejnou - kolem 35 %. Resp. všechny zbraně ze své třídy. Třeba všechny kanóny 100 mm, nebo pušky podobné ráže atd. Ale takto počítaná účinnost neříká nic o tom, jestli třeba nebylo dosaženo stejné úsťové rychlosti granátů u dvou různých kanónů "nepoctivě" díky různým délkám hlavně, při různých tlacích, s různými náplněmi různých prachů....
Proto správný výpočet účinnosti střelné zbraně musí být proveden z poměru energie střely a energie propelentu, kterou LZE na výstřel využít.
A teď, co je to ta energie využitelná na výstřel???
Vzpomeňte na Carnotův cyklus.
Jenže ten využít nemůžeme. Počítá se v něm totiž se dvěma izotermami, dvěma adiabatami a systém se vrací do původního stavu. Nezáleží na tom, co je pracovní látka.
U střelné zbraně se systém do původního stavu nevrací a na tom, co je pracovní látka sakra záleží.
Zaveďme pojem "ideální kanón".
Jaký je v ideálním kanónu ideální průběh výstřelu?
Spalováním propelentu vstřikujeme do pracovního válce plyn a při konstantním (maximálním povoleném) tlaku odsouváme střelu. Předpokládáme, že proces probíhá beze ztrát.
Po spálení náplně plyn adiabaticky expanduje až k ústí hlavně.
Zapíšu to známou rovnicí: dH = dU + pdV nebo dH = CvdT + pdV. To je rovnice zákona zachování energie - entalpie propelentu se rovná jeho vnitřní energii (teplu) + objemové práci.
Polovinu energie získá střela z dU, druhou pak z pdV. Vstřik a vlastnosti pracovní látky u hlavňových zbraní zanedbat nelze.
A k výpočtu nelze ani využít pracovní látku s vlastnostmi ideálního plynu. Nevyjde to energeticky.
Takže k výpočtu energie využitelné na výstřel potřebujeme znát: hmotnost náplně, teplotu hoření propelentu, poměr specifických tepel zplodin hoření, kovolum zplodin, molekulovou hmotnost zplodin.
Jo, vypočítat to umím(e).
Taky potřebujeme znát hmotnost střely, ráži zbraně, délku hlavně, objem spalovací komory, maximální tlak a měřenou úsťovou rychlost.
Rovnice se mi sem nevejde, tak jen výsledky:
Hlavňové zbraně mají celkem nepatrné ztráty. Jen asi 5 %. To je na ohřev hlavně, profuky...
Energie spalných plynů, která uletí z hlavně není ztráta ale spíš bych ji nazval "daní z luxusu".
Hlavňové zbraně využívají kolem 80 % energie, kterou mají k dispozici. Tj. střely dosahují i přes 90 % rychlosti, kterou by mohly dosáhnout teoreticky.
Překvapivé?
Tvrdím, že hlavňové zbraně jsou necyklicky pracující tepelné stroje, které musí mít vyšší účinnosti než motory, ať už jsou přirovnávány k jakémukoliv idealizovanému cyklu.
A že jste o necyklicky pracujících tepelných strojích ještě neslyšeli? Myslím si, že otcové zakladatelé termodynamiky na ně prostě zapomněli.
Představte si, že v parním stroji praskne ojniční čep a píst prostřelí zeď strojovny. Přestane být parní stroj tepelným strojem???
A i kdybych neměl pravdu, ptát se po účinnosti hlavňových zbraní je legitimní fyzikální úloha.
A proč je důležité znát výbuchové teplo propelentu?
Protože na něm extrémně závisí životnost hlavně kanónu.
Příklad z historie: Němci měli zavedený protiletecký kanón, který vystřílel 1700 ran, než se vlivem totálního poškození vývrtu hlavně přestaly odjišťovat zapalovače granátů.
Když snížili výbuchové teplo prachu z 960 kcal/kg na 830 kcal/kg, prodloužila se životnost hlavně na 3500 ran.
I řekli si: "snížíme výbuchové teplo ještě o 100 kcal/kg a životnost hlavně vzroste opět o 1700 ran. Vzrostla však na 17000 ran.
A přidám i pár vět k účinnosti raket.
Úvaha je stejná. Poměřujeme to, co získáme k tomu, co bychom získat teoreticky mohli.
Raketové motory mají účinnost přibližně 85 % tj. podobnou jako bouchačky.
Příklad: teoreticky počítaný specifický impulz propelentu je třeba 2250 Ns/kg, měřený pak 1950 Ns/kg
Jo, abych nezapomněl: zplodinami hoření propelentů jsou: CO2, H2, CO, H2O, N2 - vodní plyn. A skoro polovina plynů jsou CO a H2 a vyfouknou z hlavně do vzduchu. Kdybychom je však chtěli využít a dodali do propelentu víc energie třeba nitroglycerinem (zvýšení kyslíkové bilance), sežral by nám takový propelent hlaveň po několika ranách.
DrZ
Trošku si šťournu.
Nejsou to střelné zbraně, ALE PALNÉ!!!
Střelná zbraň je luk.
I povely na vojně u dělostřelců PAL!