Už jsem se zmínil, že společnost v mnoha směrech osciluje - po konjunktuře přijde krize, po krizi konjunkutra, po obdobích "uvolněných mravů" se šrouby zase přitáhnou, aby se pak zase mohly povolit a pak zase přitáhnout. Nevím do jaké míry je tento fenomén univerzální, ale čím podrobněji porovnáváte minulost se současností tím více oblastí ovlivněných takovými oscilacemi naleznete.
Dnešní příklad : středověcí panovníci zakládali univerzity. Akademičtí funkcionáři tehdejších univerzit intenzivně bádali, učili , diskutovali, sepisovali latinské traktáty - a výsledek pro veřejnost - Nic.... Sedlák orá volem, potok zaplavuje pole, každých pár let neúroda, nebo epidemie nějaké choroby. Pak byly opačná období - kdy cokoliv jste vymyseli se splnilo. Jan Neruda napsal písně kosmické v roce 1878 - a bác za necelých 90. let jsme lítali vesmírem. Jules Verne narozen 1828 psal 1862 -1905 - ukažte mi jedinou věc, která se z jeho "fantastiky" nesplnila. Ještě v minulém století fenomén - "cokoliv si vymyslíte se nakonec stane" - fungoval. Moje oblíbená Super Sci-Fi Vesmírná odysea 2001 šla do kin v roce 1968, za rok Američani přístáli na Měsíci. Nikdo nebral jako přitažené za vlasy, že ve fimu odehrávajícm se 1999 - 2001 se létá na Měsíc pravidelnou linkou společnosti Pan Am a na Jupiter startuje první lidská výprava....
Paralelně s tím se ale začal ukazovat ten "druhý trend" - Měli jsme atomovou štěpnou bombu ( 1945 ), po které následovaly atomové elektrárny postavené na principu štěpení těžkých jader ( 1954 ). Mezitím jsme vyrobili termojadernou fúzní bombu pracující na principu slučování lehkých jader ( 1952 ) ale na termojadernou elektrárnu čekáme dodnes.... Od konce amerického Měsíčního programu jsme dokonale ztratili schopnost poslat lidi kamkoliv jinam než na Mezinárodní kosmickou stanici. A až bude její životnost končit - jsem opravdu zvědav jestli se bude uvažovat o stavbě další, nebo jestli dojde k typicky současnému "velkohubému prohlášení státníků" po kterém bude následovat "veliké ticho"....
To, že po období technologického rozvoje nastane období stagnace - neni nic nepřirozeného. I během "Verneovského období" nastaly doby kdy aktuální technologie ( třeba pára ) vyčerpala své možnosti a "čekalo se" na další technologii ( elekřinu, spalovací motory ). Pojem "čekalo se" opravdu patří do uvozovek, protože málo kdo z tehdejších současníků měl představu, co přijde a jak to změní společnost. Když to poněkud přeženeme - přestože "paradigma" o společenském pokroku jakože "pokrok je dobrý" s sebou přineslo až osvícenství v 18. století - určitě ani univerzitní badatelé středověku, ani "vědci" v dobách technologické stagnace neměli pocit, že oni jsou poslové zaostalosti a tmářství ( přestože někdy byli ). Naopak kdykoliv panovník vešel do achymistické laboratoře - vždy se tam zuřivě bádalo nad "projekty galaktického významu", přestože metodika tohoto bádání byla ( někdy ) nesmyslná, a výsledky ( často ) žádné. Jinými slovy od začátku renesance do dneška žijeme v představě, že technologický a společenský pokrok pádí vpřed stále rychleji a rychleji. Dnes je tento dojem ještě uměle přiživován a podporován, proto je zásadní položit si otázku : "Jak jsme na tom doopravdy ?"
Bude přehnané, když dnešní dobu popíšu Haškovským citátem "nikdo vám nemůže dát, co já vám mohu slíbit ?" Pravděpodobně jsme obklopeni mořem "polo-technologií" které slibují "téměř vyřešit" energetickou krizi. Téměř vyřešit automobilovou dopravu. Téměř vyřešit globální oteplování ( pokud ono samo není blouznění sekty ). Máme spoustu technologií, které jsou ve stavu kdy už 50 let se říká "budou za 5 let" termo-jaderná energetika, nebo účelně využitá umělá inteligence. V záchvatu krajního pesimismu bych mohl prohlásít : "žijeme v Anti Verneovské době". Jules Verne pečlivě studovat trendy vědy a techniky, a proto - o čemkoliv napsal se nakonec splnilo. My jsme v době právě opačné - cokoliv je vám přezentováno jako " nastupující zásadní pokrok" - pravděpodobně vyšumí, nebo bude skomírat na periferii s 1% vlivu ( a 10% dotace z daní ).
Středověk měl své "konečné řešení společenských problémů" a to bylo dokonalé pochopení Bible a život dle náboženských zásad. Renesanční pokrok nastal když "heretici" začali všeobsažnost Bible zpochybňovat. U mohamedánů takový proces neproběhl, proto dodnes smartfouny, kalašnikovy i výbušniny kupují - na nás - od nás. Dnešní doba se blíží středověké ideji "všeobsažného systému který vyřeší vše" a za tento systém je považována elektronika, potažmo Internet. Vše mimo tuto oblast je považováno za nedůležitou "periferii" jejíž stagnace nebude mít podstatnější vliv. Ještě v jednom aspektu se dnešní situace podobá středověku - "účinný" technologický pokrok by nepochybně změnil mocenské poměry ve společnosti. Proto celá řada lídrů má k opravdovému pokroku vztah asi jako Milouš Jakeš k demokracii : "vona je pro perestrojku potřebná, ale jen tolik, že raději vůbec ne...." Proto jsme v situaci, kdy jsme rádi když "dramatický pokrok" v oblasti X znamená jen "mírné zhoršení" vlastností technologie X ( energetika budiž příkladem ).
Je tedy otázkou co dělat z pozice netalentovaného vidláka ? Považuji za zásadní úlohu každého vidláka být tak trochu středověko / renesančním "heretikem". Až vám budou ukazovat úžasné funkce nového smartfounu o 100% lepší než funkce starého - je třeba se ptát : "A to je vše ?" Odvážnějdí z vás by mohli přidat : "Pravidelné linky na Měsíc, nebo lety s Halem 9000 na Jupiter by tam nebyly ?" Ne proto, že pro život tady na ZeměKouli je zásadní dopravit nějaké frikulíny k měsícům Jupitera, ale protože praním se s uměle vytvořeným avšak těžkým problémem se cvičíme k praní se s přirozenými těžkými problémy.
Možná by stálo za to shrnout to s Karlem Čapkem ( a Archimédem ze Syrakus ) : "není větší geometr, kdo nakreslí větší kruh" - Pokud máme 4 jádrové procesory "jako housky na krámě" ( a asi je neumíme plně využít ) pak 8 ... 16 ... 32 jádrové procesory nezahřejí, nezasytí, nevyléčí a na Měsíc nedovezou...