Otec mojí mamá zvaný "děda Rokyta" byl mimořádně zajímavá postava našeho rodu. 100% etnický Němec, který se v roce 1910 narodil v rodině německých kolonistů ( ekvivalent našich Sudeťáků ) V rakousko-uherské Bukovině v Černovicích na území dnešní Ukrajiny. Všechny nás fascinoval, že ve všech komunistických "kádrových materiálech" měl vždycky napsáno "národnost: německá; místo narození Sovětský svaz", protože komunistům bývalá příslušnost Černovic k Rakousku-Uhersku a později k Ukrajině nějak nešla z huby. I. světovou válkou byla celá rodina vyhnána na Ostravsko. Vyučen typografem - v práci od 16. Pouze on a jeho sestra - "teta Štefka" - celkem z 12 sourozenců - nebyli po II. světové válce odsunuti do Stuttgartu - oba byli takto odměněni / potrestáni kvůli ( tajnému ) členství v předválečné KSČ. Můj děda ovšem neváhal v době nejhoršího teroru, naštván měnovou reformou v roce 1953 z KSČ veřejně vystoupit. Nešel na šibenici, ani do Jáchymova, jenom byl z ostravské tiskárny "Rudého práva" poslán na šachtu, kde po mnoha letech fárání byl podrcen dopravníkem uhlí - díky tomu se jako "horník po těžkém úraze" mohl vrátit do tiskárny a mojí mamá tak dokonce "kádrově" pomohl k přijetí na medicínu. Ještě hluboko po jeho sedmdesátce s ním bylo nebezpečné chodit po ulicích, protože ( asi ) kvůli počínající demenci hůlkou mlátil uniformované komunistické policajty a vojenské důstojníky a přitom křičel : "Koukej na něho - hajzla lenivého !!!"
V době kdy moji rozvádějící se rodiče rozkrádali rodinný majetek ( kde je klavír ptám se ? ) se mi do ruky dostaly jeho deníky / účetní knihy. Měl jsem je v ruce opravdu jen pár hodin než mamá pojala ideu, že mohou dokladovat jak "bohatá nevěsta byla" a jaké astronomické sumy jí bude můj otec platit za "zkažený život".
Depresivní čtení, které mě pronásleduje dodnes a čim dál více se vtírá do mysli : "Rum 39kč, ponožky 15kč, předseda ROH přišel do sazárny a žvanil jako obvykle..... Jízdenky 25 kč......" A tak dále a tak podobně. Neustále dokola den po dni rok po roku - platím drobné sumy a neslyším drobné lži, které dohromady vytvářejí ( falešnou ) realitu přítomné doby. Obecně porovnáním zapsaného a zažitého je jasné, že uvnitř jednoho člověka žily dvě různé osoby z nichž jedné muselo být z reality kolem dosti blujno.
Otázka zní : Je to realita spojená s každým středním věkem ? Podstata tzv. "Krize" středního věku ? Nebo je to známka prozřívání z mladické naivity ? Musí každé osobě ve věku 40-60 být ze žvanění strůjců přítomné reality na blití ? Nebo to mám taky tak, protože jsem smolař, který náhodně prožívá tentýž věk v podobně falešné době ? Nebo nejsem dostatečně fit pro dnešní dobu - dostatečně flexibilní osoba s flexibilními názory a páteří, komunikativní s hajzly ? Třeba to jsou geny "po dědovi" - jenom šachta ani únik z ní není nikde na obzoru.
Navzdory vysokému věku se děda pádu bolševika nedožil ( o 6 týdnů ), a pokud by se dožil, kdoví jak by novou dobu hodnotil. Děsivá představa je, že i já spíše zažiju ještě další zhoršení situtace a možná i pád Euro-bolševismu, ale okamžik kdy by mi nebylo z "reality" na blití už asi nikdy nepřijde....