Už Siddhártha Gautama zvaný Buddha prohlašoval : "Struna příliš volná nehraje a struna příliš napjatá praskne.". V celé řadě případů je tedy rozumné držet se "zlaté střední cesty", ale na druhou stranu každý v mládí slyšel "kompromisy to sú krysy" a například v oblasti politiky "flexibilní kompromisáři státotvornéhno typu" jsou vyloženě odporní a v dnešní době, kdy škrtem pera lze zničit společnost, která vás zrodila - dokonce nebezpeční.
Otázkou je zdali existovaly společnosti a také jejich vůdci, kteří zároveň byli dosti rozumní ke "zlaté střední cestě" a zároveň nebyli "flexibilní gumy", které slíbí cokoliv. Napadá mě Masaryk, a před ním snad některá (!!!) šlechta v období "Babičky Boženy Němcové" až někam do minulosti k reformám Marie Terezie. Pak tady byla období vyloženě extrémistická a netolerantní : běsnění Husitských válek nebo doba "obnoveného zřízení zemského" za Třicetileté války.
Pozoruhodná je otázka jak dochází k přechodu od doby "kompromisní" k době "nekompromisní". Malá menšina "nekompromisních jedinců" tlačí a tlačí na kompromisní většinu, která díky tomu "posouvá zlatou střední cestu" stále více ke kraji - až "není kde ustoupit". Když to takto čtete jistě nelze nemyslet na spoustu fenoménů dnešní doby : "práva" menšin, "ochrana" životního prostředí, exhalace automobilů, energetika, průmysl, "Směrnice Evropské unie" a spoustu dalších věcí, které ač vytrubovány jako "kompromis" ve skutečnosti tlačí společnost ke hraně útesu. A kdybychom náhodu neměli dost vlastních "bojovníků proti zlaté střední cestě" - máme tady miliardu mohamedánů s trestem smrti i za "zakolísání ve víře".
Neméně pozoruhodný je přechod od "doby nekompromisní" zpátky k době kompromisní. Ojediněle se stává, že nekompromisní menšina se stane většinou a jí prosazovaná věc normou. Občas k tomu dojde u věcí nekontroverzních avšak veřejnosti málo známých, třeba u (užitečných) technologických zlepšení. Nikdo nesvítil petrolejkou "ze zásady", pokud si mohl opatřit elektrické světlo..... Téměř nikdy se takový posun nepodaří u kontroverzních a politických záležitostí, jak by si přáli aktivisti. Tam je běžný jiný průběh věcí : Příklad : Francouzská šlechta 18. století. dává okázale najevo svůj majetek. Marie Antoinetta nikoliv ze zlého úmyslu, ale z totální dezorientace v realitě radí hladové chudině : "když nemají chleba, ať jedí koláče", až struna praskne a do začátku Napoleonských válek vyhubí gilotina ( = několik vln nesmiřitelných revolucionářů ) prakticky veškerou šlechtu i většinu tehdejší francouzské iteligence a střední třídy. Pak nastoupí Napoleon Bonaparte, který je úlevou proti revolučnímu běsnění, ale ani on není přítel kompromisu a po jeho definitivní porážce v roce 1815, to jest 26 let od dobytí Bastilly, je celá Evropa natolik unavená ( a vyvražděná ), že se sejde na Vídeňském kongresu, kde domluví "kompromisní pravidla", která v jisté formě platí dodnes.
Totéž Německo mezi válkami, totéž Rusko, kde "únava ke kompromisu" dodnes nenastala. (Od roku 1905 !!). Totéž africké státy, kde po pádu kolonialismu vládne tuhý ( černý ) rasismus. Historie naznačuje, že kyvadlo vychýlené do jedné krajnosti nelze zastavit uprostřed. Proto bude zajímavý pohled na současnou realitu. S mírnou nadsázkou lze říci, že neo-marxističtí intelektuálové tlačí společnost do krajnosti už od 60. let a jsou překvapení silou protitlaku, který způsobili, protože dnes už téměř není kam ustoupit. Možná jednodušší, protože od naší reality vzdálenější, bude pohled na současnost v USA. Levice od Clintona po Obamu tlačila modernistickou "agendu" tak dlouho až přišel Donald Trump, který sám není nijak bigotní ale je prvním pohybem kyvadla letícího opačným směrem. Aktivisti chtěli sňatky příslušníků třetího pohlaví a místo nich dostanou absolutní zákaz potratů. Chtěli "vědecky" bojovat proti globálnímu oteplování a místo toho dostanou placatou Zemi nesenou 4 slony na hřbetě želvy, stvořenou v roce -4500, za 7dní, kde Adam v Ráji loví dinosaury.
Evropská realita je nám bližší a proto poněkud mlhavější. Nicméně i zde to vypadá, jako kdyby jedny nesmysly měly být nahrazeny jinými nesmysly než se kyvadlo, po několika kmitech, "únavou" zastaví uprostřed. Tušíte o čem mluvím ? Italská vláda, která má na svém území milion migranů ze zanedbaných poměrů v Africe je přesvědčena o škodlivosti očkování. Jelikož to jsou radikálové ve věcech užitečných musíme vzít v potaz, že jsou radikálové i ve věcech škodlivých. "Velbloud táhne, ale smrdí" říkají bratři Arabové. Myslím, že i v Česku po celou dobu "pravicové kontrarevoluce" vidíme tento fenomén. Podivuhodné a médii vysmívané názory od lidiček z bývalých "Věcí Veřejných", přes Okamurovce po Zemana.
Máme tedy tedy zatratit Okamurovce i Zemana, protože až vykonají dobré, budou setrvačností konat zlé ? Máme místo nich volit "státotvorné gumy", kteří ve smrádku vládních kanceláří škodí už desítky let ? Nebo ( marně ? ) hledat masarykovskou osobnost, krerá by věděla i v "nekompromisní době", kde jsou hranice a kde je "zlatý střed" ? Čistě osobně jsem trochu frustrovaný z představy, která se rýsuje přede mnou. Totiž, že současná "nová šlechta" mě okopává kvůli "primitivismu" a budoucí "ještě novější šlechta" mě bude okopávat kvůli "elitářství", protože podporuju a vidím nutnost porážky současného blbismu, ale nejsem nadšen z pravděpodobného nástupu nového blbismu - zrcadlově obráceného.
V každém případě nejlepším bojem proti houpajícímu se kvyadlu je být si vědom co je čí propaganda a mít povědomost o reálném světě. Takové informace se nejlépe získají studiem věcí stojících mimo politiku a v politice - názorů všech soupeřících stran a intenzivním přemýšlením co do sebe zapadá a co ne. Proto opakuji opět a neustále : STUDUJTE, PŘEMÝŠLEJTE, NIKOMU ( bezmyšlenkovitě ) NEVĚŘTE !!!