Není to tak dávno, co jsem se chlubil, že když už musíte svítit v ložnici, abyste nezalehli kohokoliv, kdo s vámi lehává v posteli - je lepší tak činit červeným světlem ( kvůli metabolismu melatoninu a adaptaci oka na tmu ) a to ještě monochromatickým světlem ( kvůli ne-lákání bodavého hmyzu ). Takže jsem se chlubil, jak jsem "na první ťuk" do červené lampičky Ikea Lampan zašrouboval 7W "úspornou žárovku" alias rtuťovou výbojku - a tím jsem získal monochromatické světlo na vlnové délce 611 nm.
Jenomže pak se dcera drala k rodičům do postele s peřinou s vééélikým obrázkem princezny Elsy a princezny Anny a prásk - červená "lampa Lampan", která se mezitím přestala vyrábět, spadla na zem a je na několik kusů, které jsem provizorně slepil dohromady elektrikářskou páskou - viz obrázek. Stínidlo bylo na plast ( polypropylén ) překvapivě křehké, což přičítám neustálému ozařování modrým a UV spektrem z "úsporné žárovky" uvnitř.
Už v původním článku jsem doporoučoval : "Když není lampa Lampan, kupte červené LEDky." A měl jsem představu, že z červených LEDek se dá taková lampička postavit "na první ťuk" stejně snadno jako se to podařílo mně.... Tudle nudle Smolíčku Pacholíčku. Teprve druhý pokus o konstrukci "červené lampičky" jiným způsobem mě přesvědčil, že úspěšný první pokus byla spíše příznivá shoda náhod, než promyšlená akce.
Za prvé : Koupil jsem 1W červené LED moduly a zapojil zkusmo zvonkovým drátem ke kontaktnímu poli. Fuj to bylo nepříjemné - dnešní LED diody mají obrovskou "plošnou jasnost" - tedy z malinkatého bodu který "vypaluje oko" vychází vysoká světelná intenzita. Pokud chcete u lampy spát - její plošná jasnost musí být taková aby na jedné straně sama lampa nevypalovala oko, ale aby na druhé straně světelná intenzita z ní byla dostatečná pro orientaci v místnosti. Tahle úvaha vede k nutnosti postavit "stínidlo" řádově stejného rozměru jako původní lampička z Ikey.
Za druhé : Koupil jsem "nějaké červené LED moduly", a postavil "kolem nich" stínidlo z papírového kartonu a z papíru nasyceného olejem pro "zprůhlednění" a najednou vyšel najevo druhý problém. Barva světla byla fuj-tajksl - odporná, která na jedné straně byla zjevně dosti intenzivní na hranici oslnění, ale na druhé straně oko nemělo v tomto světle už žádnou rozlišovací schopnost. Problém je totiž v tom, že původní "univerzální" vlnová délka červených LEDek která byla kolem 630 nm se nám za léta vývoje polovodičlů rozdělila na pestrou směsici od 620 do 650 mn. "Náhodné" LED moduly byly, jako na potvoru tzv. "super-červená" = 650 nm, vhodná semaforů, automobilních brzdových světel, kontrolek atd., ale velice daleko od původní vlnové délky 611 nm a velice blízko 666 nm, které se považují za praktický limit citlivosti oka ( oko vidí přes 700 nm ale už velice mizerně )
Další krok byl následující : koupil jsem jiné 1W LED moduly na vlnové délce 620 nm, ale ani tím potřeba "pokusničení" neskončila. Rozdíl citlivosti oka mezi 650 a 620 nm je tak velký, že ač při stejném proudu a při stejném nominálním světelném toku 620nm LED diody "oslňovaly jako blázen". Musel jsem nakonec z lampy polovinu LED diod ( = 2 kusy ) vyhodit a zbylé 2 kusy napájet sníženým proudem.
Takže postup jak přijít k červené lampičce je tento : Slepte si krabici z tvrdého papíru 10x10x12 cm - jak vidíte na obrázku. "Okýnka" vlepte z kancelářského papíru a nechte nasáknout olejem aby byly průhlednější. Pak celou konstrukci stínidla mohutně napatlejte poly-vinyl-acetátovým lepidlem typ Herkules / Duvilax - klidně i ve více vrstvách. Po zaschnutí vznikne překvapivě tvrdá a pevná krabička s okýnky - na způsob svérázného "pozemního" papírového lampiónu.
Elektrické zapojení je primitivně jednoduché - dva 1W 620 nm červené LED moduly na chladiči v sérii s opodrem 3.3ohmu. Napájíme z 5V USB nabíječky, kterých se každému doma válí mraky - pomocí USB kabelu ustřihnutého z nefungující myši, klávesnice, kabelu od již vyhozeného mobilu / foťáku atd. Vypínač dle vlastní fantazie - na obrázku je provizorní šňůrový vypínač z OBI ( ultra-mizerná kvalita za astronomických 75 kč !! ) V této konfiguraci teče LED diodami proud kolem 250 mA - a lampička se tak dá legálně provozovat i z USB portů notebooků, z Powerbank atd.
Pozoruhodná je otázka účinnosti : Spád napětí na dvou červených LED diodách v sérii je 4,2 V účinnost je tedy 4,2V / 5V = 84% - naprosto dostatečná na to, že regulace proudu je ta nejprimitivnější možná - odporem. Na odporu se pálí 0,8V * 0,25A = 0,2W - stačí tedy běžné 0,6W odpory. Pro naprostou bezpečnost je lepší LED moduly dovnitř papírové krabičky umístit na kus plošného spoje, který tvoří dodatečný chladič a chrání papír před relativně horkými LED moduly, které dlouhým svícením dosahují někdy přes 50 stupňů.
Neberte tento článek za nějakou "vědu". Spíše za sérii nepříjemných překvapení, které jsem udělal "za vás" - v oblasti, kterou každý ( a zejména já, po svých LEDkových pokusech ) považuje za tu nejobyčejnější a nejjednodušší část elektroniky - co se taky dá zkazit na LEDce a odporu, žejo?