close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červenec 2012

Prometheus a únava z idiotů

8. července 2012 v 4:27 | Petr |  Filosofování
Nic mě nedovede tak rozčilit, jako prohřešky proti středoškolské fyzice ve Sci-Fi filmech. Nemyslím Warpový pohon ve StarTreku, ale bungee jumping z oběžné dráhy na zem skrze atmosféru bez tepelného štítu. Nebo císař všech filmových kravin - film Den nezávislosti, kde je fatální kravina už v první větě ještě než jdou titulky:
Hlas 1 - má to poloměr 500 km. Hlas 2 a hmotnost čtvrtiny Měsíce. 500 km je přibližně 1/4 průměru Měsíce (1800 km) - to je 1/64 jeho objemu. Váha je ale 1/4 váhy měsíce takže hustota emzácké rakety je 16x vyšší než hustota měsíce alias asi tak 50 tun na kubík - nejtěžší materiál stabilní bez gravitace ve vakuu - kov Wolfram (co jsou z něho vlákna do žárovek) - má hustotu 19.7 tun na kubík - tak z čeho kruci ti emzáci tu loď mají ?? Zejména když během filmu vidíme že to je prakticky dutá vakuem naplněná skořepina, uvnitř které lítají malé rakety ???
Je to jednoduché - američanům s jejích "read only mozky" připadá přirozené, že když je raketa 4x menší než Měsíc tak je i 4x lehčí ne ?

Takže když jsem před víkenem byl na filmu Riddleyho Scotta Prometheus, tak mě prostě vytáčely blbiny tam přítomné. Raketa, která má na oběžné dráze zapnuté motory. Proč ? Jak chce dosáhnout stabilní orbity ? Nebo "moderní matematíka" - složení atmosféry 71% dusík 21% kyslík 3% CO2 a stopy argonu - kupecké počty říkají 71+21+3 = 95% kde je zbytek ? že by "stopy" argnou znamenaly 5% ? No ale film je strhující a krom občasných faktických chyb a snahy tlačit na pilu až příliš mu nelze moc co vytknout.
Bohužel naplněn zážitky z filmu, jsem surfoval po internetu a opět jako už vždycky jsem objevil stovky a stovky paranoiků, kteří říkají : Ridley Scott je (dosaďtě si sami) zednář, iluminát, mimozemštan, teplář a já nevím jakého tajného bratrstva ještě má být členem.

Tahle internetová paranoia mě už opravdu sere - ještě než napíšete do Googlu Apollo už vám vyskakuje našeptávač Aplollo 18, a Apollo 20, které neexistovaly, jenomže podle drahých příznivců konspiračních teorií tam 18 našla stopy po UFOnech a 20 tam spolu s Rusáky postavila základnu, nebo tak nějak (nastudujte sami). Když zadáte heslo "tepelný motor" - tak ne zmínka že motor z auta i prani stroj jsou tepelné motory ale - "over unity engine" a jiné cypoviny, které jsou de facto perpetuum mobile - tak jsou tihle idioti aktivní.

Takže v rámci svého vnitřního konečného zúčtování s těmito lidmi s vámi zahraju myšlenkový experiment. Představme si že všechny konspirativní teorie jsou pravda pravdoucí. Stvoříli nás ufoni, ovádají nas zednáři, ilumináti, Warren Buffet a Židi. Pyramidy jsou jejich přístav a vůbec cokoliv si dovedete představit je pravda. Představujete si to ?

NO A CO ? Co z toho pro nás vyplývá ? Mám teď skočit z okna, nebo mám psát dopis svému poslanci ? Nebo si mám koupit "oučinné škapulíře proti čortovu hráádu" ? Takže vyzývám milé paranoidní idioty : Přestaňte se zabývat neškodnou onanií a ublíženým vzdycháním, že vám nikdo nevěří - já vám věřím hluboce, široce i dalece, ale řeknětě mi co mám dělat ?

Chodit do práce, platit daně a tvářit se, jakoby nic ? To je důvod, proč jste zamořili Internet svými výplody ?

Pochybuju, že byste něco vymysleli, protože i ty nejradikálnější (alespoň teoreticky reálné) filosofické koncepce, jako že existujeme jen v počítačové hře nějakého ufona radí " žíjte zajímavý život, abyste zvýšili své šance, že si ufonské děcko pustí hru s vaší postavičkou znova"....

Opět se pokusím utnout nepeplodné diskuse už předem - pokud namítáte - "vláda s tím má něco dělat". Prostým pozorováním boje naší vlády s úplatky a EU s dluhy, bych řekl, že kdyby, místo snahy udržet nenormální Status Quo, jenom chodili do práce, platili daně a tvářili se jakoby nic - byly by výsledky mnohem příznivější než cokoliv by vymysleli i kdyby svět fakt řídili ufoni, ilumináti a Židi dohromady.

Vidlákovo elektro 12. hlubší (ne)smysl odporových řad.

5. července 2012 v 4:58 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Když blondýna neví co by, tak otravuje partnera tak dlouho až ten hádkou zažene nudu. Když inženýr ví že dva šrouby mají být 10-20 cm od sebe ale je mu jedno, kolik to přesně má být tak si vybere z takzvaných vyvolených čísel a zjistí, že v základní strojírenské řadě R5 je to 16 cm.
Je to úplně k ničemu, ale třeba za třicet let jiný zmatený inženýr si zvolí stejnou rozteč a pak jsou překvapení, že jim dvě součástky do sebe pasují.

Inženýři mají R5, R10 R20, Elektronici mají E6, E12, E24 atd - co to vlastně znamená ?
Takže obecně a globálně písmenu nerozumím, ale číslo je jasné - R5 překonává jeden řád pomocí 5 hodnot - vzdálenost sousedních hodnot je tedy v poměru 5 odmocnina z 10 to jest 1.584893192. Taková přesnost na 10 míst je nežádoucí, takže strojaří si řadu R5 zaokrouhlují na 1.00 1.60 2.50 4.00 6.30. Řada pak samozřejmě pokračuje v desítkách 10 16 25 40 a 63 atd...

V elektronice se používají řady E6 a nejčastěji E12. V našem případě to nejsou jenom tak nějaká vyvolená čísla - jedná se o vyráběné hodnoty součástek a minimálně řadu E6 je dobré umět jako když bičem mrská - schválně a bez dívání
E6 - 1K 1K5 2K2 3K3 4K7 6K8 , a že jsem frajer tak ještě zpaměti řadu hodnot E12
1K 1K2 1K5 1K8 2K2 2K7 3K3 3K8 4K7 5K6 6K8 8K2 To čumíte na sklerotika. je to jednoduché pamatujete si E6 a pak víte že mezi každými dvěma hodnotami E6 je ještě jena hodnota E12. Dovolím si jenom poznámku pro pána z Agelu - 2K7 znamená 2.7 kiloohmů (my elektronici neradi plýtváme inkoustem na desetinnou tečku).
Problém řad součástek je zaokrouhlení. Pokud potřebujete odporový dělič který vám bude dělit napětí v poměru 1:4 tak odpory v něm musí být v poměru 1:3 a které vyberete?
1k a 3K3 ? Tím že 3K3 je není 3000 ohmů tak budete mít 7.5% chybu - to většinou nevadí, ale pokud robot potřebuje vydělit napětí baterky nějakým rozumným poměrem ???
Pokud se signál zpracovává v mikrokontroléru můžete udělat děliče "jak vám ruka padne" a pak změřené výsledky násobit nemožnou konstantou typu 1.42857, ale je situace, do které sjem se dostal mnohokrát, kdy mikrokontrolér přepíná citlivost nějakého čidla a tam je vhodné mít dělicí poměr přesně v binárních hodnotách 1:2 1:4 1:8 1:16 atd aby se hodnoty jedné citlivosti daly na hodnoty jiné citlivosti přepočítat jenom násobením 2 (bitovým posunem).

Takže za léta experimentování s kalkulačkou jsem objevil jenom dva dělící poměry, které jsou binární, dosažitelné snadno v řadě hodnot E6 a navíc přesné
1. Dělič 1:2 který přirozeně vyrobíte tak že jako horní i dolní odpor dáte stejnou hodnotu
2. Dělič 1:16 který postavíte tak že horní odpor je 15K a dolní je 1K
Pak mám ještě dělič 1:8 ale ten není úplně přesný - horní odpor je 3K3 a dolní 470 ohm a schválně si přepočteme dělící poměr (3K3+470) / 470 = 8.0213.

Očekávám Karlovu poznámku, že jsem vůl protože v řadě E96 si hodnoty vybere každý, nebo že jeho sério-paralelně-sériové-3D zapojení zajistí jakýkoliv dělící poměr - nicméně jako člověk používající nejraději soukromou řadu E2 mi už použítí standardních hodnot E6 připadá jako příliš velká komplikace, nemluvě o stavění děliče z více než minimálně potřebných 2 odporů.
Na druhé straně pokud znáte hodnoty s jinými přesnými dělícími poměry - sem s nimi do diskuse, ať se i ostatní poučí (a já mám co obšlehnout).

Dnešní rada pro brunety - Pokud vám chlap nechce ukázat co dělá na svém notebooku, možná to není porno, třeba počítá v excelu odporové děliče a stydí se za to, že jej to vzrušuje více než porno ....

Mikro-úvaha nad mikrokontroléry

3. července 2012 v 4:29 | Petr |  Elektro
Chcete se stát elektroniženýrem přes potenciometry ? Že to nejde - Pchá - stačí jenom když sepíšete 100 stránkovou diplomku o tom jak PC s programem v Pythonu přes USB řídí ARM, který přes SPI řídí nějakou PICku, která přes I2C řídí digitální potenciometr, který reguluje hlasitost zesilovače MP3 z vašeho iPodu. Dokonce na toto "zařízení" můžete získat nějakou dotaci EU za "výzkum" atd. Já vámi sice budu hluboce pohrdat, ale proč se, v době všeobecného podvádění, neživit náhradou "čudlíku za 30 kč" zařízením za 30 000 kč ?

Abych nebyl přilliš jednostranný tak historka z opačného spektra - měl jsem vyrobit blikátko pro noční lítání s RC letadlem, které mělo produkovat intenzivkí záblesky a mít minimální spotřebu, tak jsem spočetl odpory pro NE555, vše jsem postavil 100 us se svítilo a pak se 300 ms nesvítilo - se CMOS verzí NE555 byla spotřeba kolem 100 uA ani vypínač jsem tam nemontoval. Pak jsem to donesl známému, který o to žádal, ten na to chvíli kouká a pak říká - je to skvělé, ale nedalo by se to předělat aby to třikrát rychle bliklo a pak byla delší pauza !!!!!

Vysvětlil jsem že s NE555 by to opravdu nešlo a výdledkem bylo zklamání na obou stranách a poučení - dnes když budu stavět blikátko tak jedině s mikrokontrolérem aby až si "zákazník" vymyslí nějakou blbost - vyblikát jméno milenky morseovkou - to šlo do blikátka naprogramovat.
Tím se dostáváme k otázce kde mikrokontroléry použít a kde ne. Tahle otázka je při povrchním rozboru zbytečná, protože moderní doba velí "použít i tam, kde to nejde" ale selským rozumem přece jenom jsou jisté zásady, které je rozumné dodržovat.
Tedy kde se absolutně neobejdete bez analogové elektroniky
  • Ochranné obvody proti přepólování, zkratu selhání softwaru atd. Obecně ochrana proti chybě obsluhy a programátora. Vždy vypadá lépe když se na svém blogu vymlouváte, že jste nepostavili robota, protože C vám nejde a od trafopájky je při současném počasí moc velké vedro, než když zoufale píšete "sedem razy jsem to zapl a sedem razy to shorelo" (pamětníci diskusí na Pandoře tuší kam mířím)
  • Filtrace napájení aneb "svatá trojice kondenzátorů"
  • Analogová filtrace vyšších než Nyquistových frekvencí před digitalizací. AD převodník a jeho Sample and hold obvod funguje de-facto jako směšovač, takže pokud se vám do AD převodníku dostanou frekvence které jsou vyšší než 2 násobek frekvence AD převodu do výsledných digitálních dat vám takto proniknou produkty směšování vstupního signálu a vzorkovací frekvence - jednoduché jako facka na Matfyzu, ale je za tím složitá teorie. Obecně AD převodník "uvidí" signál, který neexistuje.
  • Analogové zesílení a proudové posílení výstupů čidel - existuje sice hard core zapojení sonaru kde PIC je napojen přímo na UZ měnič. Pin PICky přepnutý jako výstup rozkmitá měnič a pak se přepne jako vstup a AD převodníkem "poslouchá" - ale není to nic co by se svojí funkci byť blížilo k optimu - pamatujte, že AD převodníky potřebují impedanci zdroje signálu max 2 Kohm čím rychlejší AD převod tím menší vnitřní odpor zdroje.
  • Spínání velkých proudů a vysokých napětí z MCU
  • Demodulace signálů na frekvencích nad možnostmi mikrokontroléru.
To jsou věci absolutně nutné, pak jsou věci, které jsou "k úvaze" můžete signál fitrovat pomocí FFT ve výkonném mikrokontroléru, ale často stačí místo "Dual" operačního zesilovače použít "Quad" (čtyři v jednom pouzdře) a udělat filtr analogový a pak použít daleko jednodušší MCU. Můj názor je, se shoduje s Bobem Peasem z Nationalu, že "the best programming language is a solder" - neboli "nejlepší programovací jazyk je pájka" a než ladit nějaké složité numerické algoritmy - zapojit pár odporů a kondenzátoů je většinou rychlejší.
Existuje dokonce i možnost jak spínat sekvence činnosttí "analogově" a to pomocí čítačů typu 4017 nebo 74HC164, ale to je už jiná kapitola.

V každém případě historka s blikátkem budiž vám varováním. Dnes je doba kdy lidi kupují "Gadgety'" do kterých si instaluji "widgety". Takže je lepší když analogové jádro Vašeho obvodu je nenápadně sryto "za MCU", které dá uživateli iluzi, že obvod je "highly customizable and programable". Prostě přeprogramovávat žehličku na televizor je sice blbost, ale když to pomůže v konkurenčím boji ???

Dnešní rada pro blondýny zní - není vždy potřeba holit se "na nemluvně" - "kožešinka" prosvítající přes letní šaty bez kalhotek má své kouzlo a tisíciletou tradici....

kilo mega giga tera peta exa zetta yotta

1. července 2012 v 4:32 | Petr |  Počítače etc...
Dobu kdy člověk trafopájkou v potu tváře stvářel PMI 80, které mělo v první verzi snad jen 256 byte RAM jsem teda nezažil, ale zažil jsem "kilobajtovou" dobu kdy jsme seděli u Atárka 800XL a čekali 5 minut až se z kazety nahraje Fort Apocalypse, které podle tehdejší šeptandy mělo celých 24 Kilobyte !!
Pak si pamatuju na AMD 386DX40 která se dodával s harddiskem standardní velikosti 40 megabyte. A na ten jsem si potajmu nahrál Wolfenstein 3D který měl 2,4 Megabyte - z jeho grafiky se mi úplně točila hlava a když jsem potkal milence cestou z ordinace mojí máti (doma jsme PC neměli) tak jsem instinktivně na ně prstem udělal PUF PUF PUF a pak jsem těžce přemýšlel jestli bych té střílečky něměl nechat. (Mimochodem pořád ji mám i na současném disku a umím ji v Dos Emulátoru rozdchodit !!!)
DOOM 1 už na 386 moc dobře nešel. Muselo se snížit rozlišení a hra vypadala jako svět penzisty se šedým zákalem a navíc měl úplně drzých 18 Megabyte což bylo na 40 megabajtový disk už moc.
Pak se stalo mnoho věcí a jedna z nich byla, že jsem si koupil první Pentium 75 MHz se 8 MB RAM a tehdy populárním 524 Megabajtovým diskem. Tam už Doom jel jako báseň a celá ulice chodila ke mně pařit. Dodneška si pamatuju jak jsem s kámošem jel v dešti na kole z Frýdku na Visalaje a uklidňoval jsem ho ať svůj 400 MB disk nemění za 524, že i ten se jenou zaplní ....
Pak jsem chvilku přestal PC svět sledovat a najednou bylo všechno v desítkách gigabajtů - na radio-burze jsem obrovsky výhodně koupil disk - 80 Gigabajtů a pak jsem se dočetl v místní černé kronice, že z havarovaného polského kamiónu se jich tisíce ztratily. Pak jsem k němu přikoupil ještě 120 což už tehdy byla nejmenší velikost, ale moje WINDOWS 98 stejně z neho viděly jen 80 GB - oba mám ještě doma. Pak jsem koupil notebook se sériovým a paralelním portem - což vyhnalo jeho cenu nad 30 000 a musel jsem kopmromisně koupit disk do notebooku zase jen 80 GB ale k němu jsem časem koupil 320 GB externí.
Pak nastala ta nehoda, že mě sbalila ženská, která konzumuje romantické komedie jako divá, když jich bylo 200 Gigabyte koupil jsem tento víkend 2 terrabajtový sítový disk. Na obrázku stojí u zdi ani jako pořádná knížka není. Kdo by si v době Fort Apocalypse myslel že se dožiju 2 terrabyte to je v desítkové míře 2*10^15 byte nebo ve dvojkové je to 2^51.

Kam to dojde - za 30 let jsme se posunuli o 12 řádů takže než umřu budou disky 10^27 to jest Yotta-bajty ? Nebo narazíme na "meze růstu" jak už jsem jednou psal ? V každém případě v době Atárka nam stačila předpona Mega - desítky Megahertzů na rádiu a stovky Megawattů elektříny, které v rámci soudružské pomoci tekly z Dukovan do Sovětkého svazu, jak nám vysvětlil soudruh Bilak.

Terrabajtový disk si vrní v obyváku a já čichám za rohem technologickou singularitu, nebo mnohem pravděpodobněji joudy z EU / BSA / Microsoftu, kteží v rámci mého blaha a na základě smluv typu ACTA - PIPA - SOPA, mi přijdou tuhle hračku zabavit ....