- S diodou nebo tranzistorem ve zpětné vazbě - pro roboty nepoužitelně pomalé (do 10 KHz)
- Logaritmické usměrňovače - nezachovávají původní signál, pouze logaritmus jeho amplitudy.
- Sériové logaritmické zesilovače - signál prochází řadou zesilovačů a limiterů čímž se dosáhne logaritmické odezvy.
- Paralelní logaritmické zesilovače signál se dělí do několika větví zesilovačů / limiterů a pak se zase sčítá.
Vidlákovo elektro 63. Logaritmické zesilovače 3.
19. prosince 2013 v 5:25 | Petr | Vidlákovo ElektroKomentáře
[1]: denne chodi kolem 130 lidi asi polovina cte uvodni clanek
Ta radarová rovnice ale pro trávoměr nebude moc platit, protože se týká předpokládám odrazu od stejně velkého předmětu. Trávoměr snímá odrazy od ploch, které se se vzdalováním zvětšují, takže intenzita snímaného signálu bude klesat se druhou mocninou, nebo?
[3]: Jako obvykle je realita složitější - navigace v reálném prostředí - třeba pomocí ultrazvuku - je dokonce o chloupek složitější než letecký radar - protože odraz od blízké - pro nás zajímavé překážky - typ noha od stolu - klesá vzhledem k lineárnímu charakteru nohy se 3 mocninou zatímco stěna pokoje za nohou je mnohem dál ale klesá jen s 2 mocninou. A rohy fungují jako koutové odražeče a itenzita odrazu od nich klesá méně než s 2 mocninou - koutový odražeč - svého druhu je i místo kde noha stojí na podlaze - tak si vyberte ....
Jak to bude venku při osvětlování trávníku světlem - si bez měření vůbec nedovolím odhadnout - dělal jsem pokusy s IR ledkami a IR přijímači dálkovéh ovládáni na televizi (třeba SFH506) a ty naznačovaly, že to bude stejný "bordel" jako ultrazvuk v místnosti.
Asi budu na tomhle blogu za "potížistu", ale pořád mi nejde do hlavy ta posedlost logaritmickým zesilovačem resp. jeho provedení pomocí limitujících stupňů. Pořád mám pocit, že pro fázi signálu (a o tu nám u trávoměru přeci jde ne?) to bude mít neblahé účinky, ani u kvalitních a složitých zesilovačů není limitace nikdy zcela souměrná a fáze se nám tak rozhodí. Dále bude limitace způsobovat vznik parazitních modulací a na konci řetězce i nemalé rušení, harmonické budou intenzivní do oblasti desítek až stovek MHz. Proč nejít cestou zesilovače s napěťově řiditelným ziskem a logaritmickou závislost vytvořit řízením zisku odvozeným od výstupního signálu? Zesilovač by tak pracoval v lineární oblasti, což by mohlo být z hlediska fázové stability lepší, neprodukoval by tolik harmonických, takže by tolik nerušil. Jeho složitost by byla srovnatelná a univerzálnost taktéž. Ale abych nebyl svině co kamarádovi jen rozšlapává bábovičky, co jako limitující zesilovač použít zapojení ala rozdílový zesilovač se dvěma tranzistory? Jde vlastně o dvoustupňový zesilovač, první stupeň je emitorový sledovač, který je přímou 100%ní vazbou navázán na druhý stupeň pracující se společnou bází. V záporné půlvlně limituje emitorový sledovač, protože jeho emitorový proud klesne k nule a dále již je pro signál uzavřen, v kladné půlvlně se zase uzavírá druhý stupeň, protože první stupeň "vytahuje" jeho emitorové napětí až do úplného uzavření druhého stupně. Finta fň je v tom, že ani jeden stupeň se nemůže dostat do saturace a tak by limitace neměla mít neblahý vliv na jejich dynamické vlastnosti. Toto řešení je použito u RONJI (optické pojítko), předpokládám že je vám to řešení známo, ale co kdyby ne ;-). Navíc teď nevypadám jakože jen rozšlapávám bábovičky.
[5]: Představte si že robot s čidlem vaší konstrukce jede a vedle cesty je křovisko - protože má zesílení nastavené na vzdálenou trávu - bude první odraz od větvičky v limitaci - tak sníži zesílení ale mezitím popojede - takže další měření od pozadí za větvičkou bude nula - tak nastaví zesílení na původní level mimo křovisko a při další větvi to bude zcela stejné.
Výsledek - vysoce pravděpodobně nebude mít jediné validní měření ani od dosti hustého křoví.
Ze zcela stejného důvodu radary, které mají ambici zachytit pohybující se cíl nepoužívají řízení zesílení na základě minulého vzorku, ale logaritmické zesilovače (za hříšné prachy).
A navíc jsou ke koupi ultrazvuky s elektronickým řízením zesílení z procesoru - kolegové po špatných zkušenostech doporučují nastavit na maximum a zapomenout že něco takového tam je....
A ten diferenciální limiter jestli myslíte Q102 a Q103 na tomhle scémátku http://ronja.twibright.com/schematics/10M_receiver.png - to bych tu symetrickou limitaci chtěl vidět.
[6]: Pokud ten váš robot nebude jezdit nadzvukovou rychlostí, tak rozhodně žádnou větvičku nemine. Jelikož (jak už jste sám říkal) nás fialkové basy nezajímají a příjmaná frekvence bude cca 10MHz, ale i kdyby byla 40kHz pro ultrazvuk, pořád mohu mít reakční odezvu řízení zisku v milisekundách. Tady se nebavíme o audiokompresoru, ale řízení zisku vf zesilovače. Co se týče toho diferenciálního limiteru, ano myslel jsem přesně tohle a netvrdil jsem, že to bude symetrické, jen že se to nebude dostávat do saturace. I tak ale bude symetrie limitace srovnatelná s jakýmkoliv jiným systémem, každé reálné součástky budou mít rozptyl parametrů a jedna strana bude vždy limitovat jinak než ta druhá. A právě proto se mi logaritmické zesilovače s limitací nelíbí, ovšem nejen pro to, nelíbí se mi například také to, že krmím většinu řetězce limitovaným signálem, který už ořezáním ztratil takřka všechen informační obsah kromě frekvence, ale ta nás nezajímá, protože tu už známe. Nechci ale nikoho od jejich použití odrazovat, jistě mají své kouzlo a opodstatnění, jen zastávám názor Dr. House, že oponující blbec je mi platnější, než souhlasící chytrák. Teď mě napadlo, jak s nesymetrií limitovaného signálu "vydrbat", aby nám to nerozhodilo fázi, kdybychom zlimitovaný signál prohnali děličkou dvěma, opírali bychom se jen o jednu hranu signálu a tak by nás rozhozená střída díky limitaci nezajímala.
Zkoušel jste integrovaný obvod AD8307? Logaritmický zesilovač do 500 MHz, rozsah 92 dB, přesnost logaritmického průběhu lepší než 1 %. Cena kolem 250 Kč za 1 kus, při více kusech cena na kus dost klesá.
Existuje také varianta ADL5513, která pracuje do 4 GHz.
AD8309 pak má větší rozsah 100 dB.
MAX4207 je logaritmický zesilovač do 5 MHz a pro 100 dB, a koupí se už za 100 Kč/kus.
Komentáře jsou uzavřeny.
Pane autore, můžete mi prosím sdělit ze statistik blogu (ke kterým máte jistě přístup a jako správný správce je pravidelně sledujete), kolik čtenářů denně sem chodí číst? Protože jestli čte takovéhle pěkné články jen pár čtenářů, tak je to vyloženě škoda...