Myslím, že není tajemstvím, že před érou zcela univerzální korupce ve zdravotnictví - jsem 9 let śéfoval v nemocniční laboratoři. I stala se taková věc : Anesteziologiové začali u svých - kritických a nestabilních - pacientů vyšetřovat cukr v krvi jakoby to byli lidi s nestabilní cukrovkou. Tím nás donutili výrazně zvýšit rychlost, kterou jsme cukry měřili. Takže jsme testovali všechny "glukometry", které v té době byly na trhu a nelíbil se nám žádný. Tak jsme nakonec se skřípěním zubů vypsali výběrové řízení a ten "nejméně špatný" jsme se rozhodli za 250 000 koupit.
Jenomže pak se objevil ve Zdravotnických novinách inzerát, že jistá pražská poliklinika prodává za 20 000 dvě "plechové bedny Beckman" - nejlepší, mně známé, analyzátory na krevní cukr, které se (proto) už léta nevyrábí. Tak jsem okamžitě volal na zmíněmou polikliniku, že stroje berem, a pak jsem volal na ředitelství, ať zruší koupi mašiny za 250 000, že jedu do Prahy dovést ty stoje za 20 000.
pozoruhodná byla věta "úředníce přes zakázky" : "Víte, že riskujete - pokud by nefungoval nový stroj - je to ZÁSAH VYŠŠÍ MOCI - pokud nebude fungovat starý stroj - je to VAŠE ŠPATNÉ HOSPODAŘENÍ s veřejným majetkem" !!!
Takže jsem po jistých byrokratických peripetiích jel do Prahy koupit dva Beckmany - a opravdu prodávajcí mi sice nabídli velikou bednu náhradních dílů v ceně mnoha desítek tisíc a krabici 8 ještě nerozbalených speciálních pipet pro tento stroj, v ceně 30 000 za kus, ale jeden ze strojů se jim po pobytu ve skladu nepodařilo rozchodit.
Tak jsem se na oko tvářil velice neťastně a prohlásil jsem "Víte že koupě nefungujícího stroje - bude brána jako moje špatné hospodaření s veřejným majetkem ?" - Takže jsem se domluvil, že chtějí od našeho špitálu jen 15 000 a za tyto prachy jsem si z Prahy odvážel stroje a materiál v hodnotě asi tak 400 000. Samozřejmě, že jsem za tuto akci nedostal nic, ani slovo "děkujeme" - a dokonce se vysoce postavení úředníci ve špitále velice rozčilovali : "jak jste si to mohl dovolit - bez konzultace s námi" - na což jsem opakovaně lakonicky odpovídal : "víte že s laboratoří zacházím jakoby byla moje vlastní".....
Pak čas oponou trhnul - systém zdravotnictví se začal rozpadat - korupce byla stále více všudypřítomná - až jsem měl jen dvě možnosti : buď spolupracovat s "bratrstvem kočičí pracky", nebo odejít. Takže jsem odešel z místa šéfa, a jsem tomu rád, protože důvěra v cokoliv je ve společnosti natolik narušená, že kdybych dnes prohlásil větu o "vlastní laboratoři" - patrně by mě skutečně přišli vyšetřovat a snad dokonce i zavřeli pro nějakou formální finanční škodu, které se v desítek milionovém obratu nedá zabránít, ani když člověk nekrade.....
Zdánlivě média potvrzují špatný stav - opakovaně čtete články - o předražených zakázkách ve zdravotnictví. Věc má ale droboučký háček. Důvěra v poctivost kohokoliv - neexistuje - takže vše musí být náležitě byrokraticky zregulováno - "cena je jediným kritériem" - abychom měli alibi a nemuseli nikomu vysvětlovat jestli stroj o 100 000 dražší je opravdu "o 100 000 kvalitnější" .... Kardiolog chce ultrazvuk na kterém jsou srdeční chlopně alespoň trochu vidět - modlete se, aby se do "výběrového řízení" nepřihlásila firma HUNGO-MUNGO - dovozce jedovatých plastových hraček - a "nepodlezla cenou" svého přístoje - 100% čínské kopie německého originálu. Tato kopie má při poloviční ceně vše, co požaduje "zadávací dokumentace" : "CE značku", "prohlášení o shodě", "návod v angličtině i češtině" , obrazovku, ultrazvukovou sondu, spoustu barevných tlačítek, 1,8 metrovou normalizovanou euro-sňůru do zásuvky..... Jenom na obrazovce - při vyšetřování ubohého kardiaka - není vidět nic než šum....
Jinými slovy - máte odvahu nekoupit "žďorbo" ? Pak musíte mít odvahu ustát, až vám "kontrolor" bude vyčítat, že jste prachy ukradli !!
Ještě jinými slovy - kontrolní komise vidí věci takto : koupili jste si Škodovku ? Proč, když Trabant z bazaru taky nastartuje a občas se i pohne ? Rozdíl ceny vám bude započten jako škoda, kterou jste způsobili na "veřejném majetku" !!!
Aby to nebylo tak jednoduché, tak některé "škody" a "předražené nákupy" - jsou byrokratická záležitost - výše uvedeného typu, ale zase jiné - jsou skutečná zlodějina. Jak tedy rozlišit - co je co - v prostředí, kde nikdo nevěří nikomu, protože nikdo nemá k důvěře žádný důvod ?
S lehkou ironií se mi zase vybavuje - staré indické přísloví : "Poznat jestli vaši služebníci kradou, je stejně těžké, jako poznat, jestli ryby pijí vodu." Tedy - ve zdravotnictví se krade, ale ty "nálezy kontrolního úřadu" kterými se rád ohání Andy Bureš a TV NOVA - nejsou pravá zlodějina - pouze nerozmotatelné byrokratické zauzleniny mezi paragrafy "zákona o veřejných zakázkách", který je nesmírně složítý, "aby se nekradlo" - kteroužto funkci ale vůbec neplní - protože "kde je vůle (krást) najde se i cesta" ;-))) Pro odhalení opravdu velkých zlodějin - by totiž Babiš potřeboval mnohem chytřejší lidi, než několik osvědčených řiťolezců z Agrofertu a touhu skandalizovat politické konkurenty.
Abychom nekončili tak depresivně - jistě se ptáte, jestli jsem druhého pražského "Beckmana" opravil a rozchodil ? Pochopitelně že ano - a věděl jsem, že to půjde, už když jsem jej v Praze viděl. Po několikadenním "odmáčení", důkladné "rozborce" a "sborce" - funguje dodnes a každý den změří svých 50 - 70 vzorků, které na něj připadají.
RxD | 3. února 2015 v 9:52
Máte pravdu, někteří opravdu nekradou, jen se mi zdá, že jich je nějak čím dál míň..tedy těch, co nekradou.