Chemie pro šílence 52. Fetujeme vědecky 9.
6. srpna 2015 v 5:48 | Petr | Chemie pro šílenceKomentáře
A já zase konečně vím, co mě drží u pojídání klobás.
Jsem mírný kuřák a pivkem nepohrdnu, ale kdybych si měl vybrat na pustý ostrov cigarety, pivo, či klobásy, bylo by to obtížné rozhodování. Když bych odmyslel rozdíly ve škodlivosti na zdraví těchto komodit a bylo by jinak zajištěno, že bych na ostrově hlady netrpěl, tak bych si asi v prvé řadě neodpustil cigarety, to je jasňačka. Ovšem výběr mezi pivem a klobásami by byl dramatický a troufám si tvrdit, že bych nakonec sáhl ke klobásám.
Co v blogu není zmíněno, je závislost na čtení blogu pana Kubáče. Mnozí příspěvkáři ji mají slušně rozvinutou.
Opět velice zajímavý článeček, který mi navíc tak nějak objasnil některá má pozorování. Jde kupříkladu o poměrně rozšířené tvrzení: "ke štěstí už mi chybí jenom ...". Praktické zkušenosti mi naopak praví, že uspokojení jedné potřeby okamžitě vyvolá potřebu další (mám žízeň, musím se napít jinak zemřu ... mám už půl roku starý mobil, potřebuju nový protože vypadám jak trubka). Pomineme-li fiziologický aspekt, pak subjektivní vnímání míry nedostatku může být v obou případech prakticky stejné, čemuž odpovídá i tvrzení: "bez televize, mobilu, internetu ... bych nemohl žít".
Jinak mi z toho logicky vyplynulo ,že se všichni cítíme +- stejně (tedy alespoň ti zdraví jedinci), akorát mě nehrozí absťák pokud přijdu o své posty jako se to může stát velkým oligarchům, bo žádné nemám.
Co mi je platný že se odměním, když v nejlepším momentě (neomylně a pravidelně) příjde ředitelka zeměkoule a pokazí mi to.
Lepší je se neodměnovat tak nezažiju tu pokaženou odměnu a mám aspoň klid :(
Heureka. Konečně vím, proč mne uspokojují už jen neúspěšné, extrémně únavné, po nocích dotahované projekty a na ty snadné se už nemůžu vůbec soustředit. A taky už vím, proč je většina mých stejně výkonných a efektivních kolegů úzkostně depresivní stejně jako já - protože si takhle šleháme tak vzácného dopaminu.
[5]: Jo - tak to bude asi něco jiného - co teprve vyjde pod názvem : Byrokracie - blbá nálada - bída
Už jenom ten nadpis popisuje váš stav přesněji ne ?
K heroinovému abstáku patří pořádná řádka příznaků,které se sice jeví banálně,ale ve skutečnosti jsou velmi nepříjemné.Jeden z nepopsaných,alespon jsem si nevšimla,je kýchání.heroinista totiž nikdy nekýchá.Takže na abstáku jste potom jak rozdováděný metalák :D Ono kýchnout si párkrát,je příjemné,ale desetkrát za sebou a za deset minut zase,kor když si k tomu přidáme zmíněný průjem :D...(při kýchnutí zatínáme břišní svaly)
No..patřím k první heroinové generaci v téhle republice.Herák jsem kupovala ještě předtím,než se dostal na ulici a byl třikrát dražší...o dva roky později hadrák na ulici...Dnes 17 let abstinující.No..pokud by někdo měl zájem,v rámci studie tématu,se dozvědět více a jak takový "život" vypadá,aby mohl strašit vnoučata,klidně zodpovím všetečné otázky...Jinak výborně napsáno !
[7]: Díky za poznámku "z praxe" - na ambulanci bylo všem abstinujícím heroinistům už tak blbě, že případné kýchání / nekýcání zaniklo ve spoustě ostatních příznaků a na "rozhovor" nebylo dostatek klidu
Naprosto chápu.Já to spíše zmínila jako zajímavý a humorný detail.Po letech už se tomu smějete.Ale je to opravdu procházka peklem.Já osobně jsem nejvíc nenáviděla ty výkyvy, kdy si připadáte jako v sauně jak vás poleva horko a za pár vteřin, jako by na vás vylili kýbl té nejledovejsi vody.To znemožňuje spolu s tahanim v nohách a bedrech usnout. To, že brecite dojetím i u reklamy na psí žrádlo a vadí vám výrazné barvy, slzite, kychate, to se ještě dá.Nesnášela jsem také uviznuti nějakého slova nebo slovního spojení, které se opakuje v hlavě neustále a donekonečna. Tak jsem chtěla popsat takové zvláštností, kdyby to někoho zajímalo. Protože všude se dočtete, že abstak jsou křeče, nevolnost, chřipkové stavy, ale dozvědět se takové detaily je vzacnost, kterou musíte mít přímo od aktérů :-D Suma sumárum, je to tak nesnesitelny stav, že ze strachu to absolvovat, jich spousta raději umře. Tak přeji mnoho úspěchů a hodně štěstí.
Komentáře jsou uzavřeny.
Dobrý den pane Kubáči, teď konečně díky Vám vím, co mě už více než 30 let drží u vývoje elektroniky všeho druhu - jsou to "strázně vedoucí k "up regulaci"". :-)