28. dubna 2016 v 5:34 | Petr
|
Nedávno jsem si dovolil hodně - pochválil jsem ubohé "
Made in China" rádio
SilverCrest z Lídlu a dokonce jsem prohlásil, že rádia založená na DSP - digitálních signálových procesorech a softwarové demodulaci rádiového signálu jsou ta nejmodernější a, že "
superhet s dvojím směšováním" je mrtvá věc, která nás vede do minulosti - přestože předražené radiostanice tohoto typu, olepené milionem certifikátů, vyhrávají armádní zakázky. V diskusi se pak na mně sneslo krupobití o podvodných číňanech, a dokonce o zániku "
bílých firem". Na konci sáhodlouhé diskuse ale jeden čtenář položil nevinnou avšak klíčovou otázku : "
A jak vlastně ten Lídl-tranzistorák funguje ?"
Tedy nikdy jsem nestavěl softwarové rádio, ale některá moje robotická čidla mu byla tak blízko, že kdybych místo IR fotodiody přiletoval drát jako anténu, mohl bych chytat na krátkých vlnách.
Ergo zde je blokové schéma radiopřijímače, který je dle mně i mnoha dalších ten nejjednodušší a zároveň nejlepší možný, jaký dnes radioamatér může postavit ( bez ohledu jestli umí a chce motat cívky, nebo ne )
Tedy : Kmitočtová ústředna kmitá na 4 násobku přijímané frekvence. Signál z antény jde rovnou do spínaného mixéru který přepíná anténu postupně na 4 výstupy A, B, C, D, operační zesilovače reallizují analogově operaci I = A-C a Q = B-D, tím se nám signál dostává z RF frekvence do oblasti "nulové mezifrekvence" neboli "basebandu". I je "Immediate" neboli přímý signál. Q je "Quadrature" neboli kvadraturní signál - stejný ale oproti Immediate posunutý o 90 stupňů. Kouzlo je v tom, že I a Q signály obsahují veškeré informace o apmplitude a fázi, které obsahoval původní RF signál.
Za Operačními zesilovači, které jediné realizují nějaké analogové zesílení jsou Anti alias - filtry - dolní propusti které hrubě omezují propustné pásmo Tento filtr dává přijímači hrubou selektivitu, ale jeho hlavní úloha je zabránit, aby mixováním frekvence vzorkování AD převodníku a signálů I a Q vznikly nejaké artefakty. Obě dolní propusti mohou být velice ubohé klidně obyčejné RC filtry a dokonce unitř čipu. S tím se digitální část rádia většinou vyrovnává převzorkováním - např : potřebujeme digitalizovat signál do 10 KHz - dáme ubohý RC filtr, který propouští frekvence až ke 20 kHz takže tuto frekvenci AD převodu nemůžeme použít - tak vzorkujeme na 200 KHz kde už RC filtr nepustí ( skoro ) nic - tzv "oversampling" ale jako výstup z AD převodu vydáváme průměry skupin 10 hodnot na frekvenci 20 KHz - tvz. "decimace" - výsledek je, že data jsou stejně kvalitní jako bychom měli dobrý anti-alias filtr a 20kHz AD převod.
Ideální frekvence digitalizace v AD převodnícich je 4násobek maximální frekvence, kterou chceme použít. Dobré radiostanice používají ještě více 40-200 KHz. Pak následují bloky
FIR I a
FIR Q - to jsou
Finite Impusle Response Filtry pro přímý i kvadraturní signál. Toto jsou
"digitální" mezifrekvenční filtry - jejich vlastnosti určují příjmové vlastnosti celého rádia. Finite impulse response filtry pracují tak, že se vezme několit ( 4-16 ) za sebou jdoucích digitalizovaných hodnot - každá jedna se násobí koeficientem - jakousi váhou, která určuje vlastnosti filtru a pak se z celé skupiny spočte průměr. Pak se "
okno" ze kterého se počítají průměry posune o jednu hodnotu dopředu a znovu a znovu. Koeficienty filtrů určují šířku propustného pásma a mohou se za běhu měnit.
Pro SSB demodulaci tam vidíte poznámku že jeden z filtrů dělá "
Hilbertovu transformaci" - to je otočení všech frekvenčních složek signálu o 90 stupňů - je to něco jako fázové zpoždění každé frekvence v datovém toku o čtvrt periody, převod všech sinusových složek na kosinusové a naopak. Rozhodně to není zpoždení jenoho kanálu o 1/4 vzorkovací periody. Hilbertovy transformace se dosáhne úpravou koeficientů filtru - během demodulace není spojena s žádnými výpočty navíc oproti filtru bez Hilbertovy transformace.
Pak jdou I i Q signál do "černé skříňky" ve které probíhá vlastní demodulace, která pro základní modulace je dětsky jednoduchá, podle vzorečků na obrázku. Jenom pár poznámek :
U AM demodulace okamžitá hodnota závísí pouze na vstupních hodnotách I a Q - to je digitální ekvivalent "synchroní AM demodulace" která poskytuje nejkvalitnější možné audio. Digitální AM demodulace je dokonce o kousíček lepší, protože nemá problémy s nepřesnostmi vzorkovacího kmitočtu - to není jako analogová - frekvnenčně omezená a rušení chytající demodulace s diodou a kondenzátorem ve stylu krystalek.
U FM demodulace existuje jednodušší vzoreček než na obrázku - a to že výstupní signál je arcustangens podílu I / Q - počítat arcustangens je však složité, takže vzoreček na obrázku je vlastně fázová demodulace. Mimochodem si povšimněte, že ve jmenovateli je hodnota okamžité amplitudy - to je náhrada za limiter který u analogových FM demodulací odstraňuje pronikání parazitní AM modulace do audio-výstupu.
Tolik ktedy nejjednodušší rádio s DSP softwarovou demodulací - podotýkám že nejjednodušší neznamená v tomto případě ošizené. Nejenom Číňani u "SilverCrestu" ale i Japonci a dokonce Američani, pokud by chtěli udělat jednoduché rádio se softwarovou demodulací museli by to udělat přesně stejně. Kouzlo ( a poctivost ) Číňanů je v tom, že neobalili moderní princip milionem keců a cenovkou v desítkách tisíc, ale že jim není blbé postavit kolem signálového procesoru Lídl-tranzistoráček za 249.
Ačkoliv to nevypadá - když jsem začal rádia tohoto typu studovat - opakovaně jsem narazil na výroky zkušených radioamatérů ve stylu : "
nejlepší přijímač, který jsem kdy postavil". Takže opravdu - i fórově udělané rádio na moderním principu porazí již mrtvý koncept klasických superhetů.
Poznámka při druhém čtení - pokud chcete stavět rádio typu "
drát bez jakéhokoliv filtru jde z antény do čipu" - je nutné aby takové rádio mělo extrémní odlonost proti intermodulačnímu zkreslení - to uspínaných CMOS mixérů je splněno, protože mixér začíná být zahlcen až se napětí z antény blíží napětí napájení ( 1-2 V ) - přitom prakticky nejsilnější signály na radioamatérské stupnici - "
9S" znamenají že z antény jde napětí 50 uV !! Přesto existují softwarová rádia staré koncepce používající
Gilbertovy mixéry - které jsou notoricky známé tendencí k intermodulačnímu zkreslení. I u těch ale jde "
drát rovnou do čipu". Bohužel smutným případem tohoto typu je dvojice integrovaných obvodů E4000 + RTL2832 které dohromady dávají oblíbenou USB klíčenku, alias přijímač digitální televize - známý z
projektu RTL-SDR. I přes notorickou ne-odolnost
gilbertových mixérů však toto softwarové rádio nemá zdaleka tak špatné reference.
pěkně (=jednoduše a srozumitelně) napsané, gratuluji